12. března  2010  rubrika: Svět viděný internetem

Celibát může za pedofilní skandály, soudí kardinál Schönborn

www.timesonline.co.uk - Foto:  Český rozhlas

www.timesonline.co.ukFoto:  Český rozhlas

Vídeňský kardinál zapochyboval o celibátu. Ukrajinský Fokus analyzuje pozadí nové ukrajinské vlády. Izraelský supermarket šokoval inzerátem, který využívá záběrů údajných agentů Mosadu v akci. Al-Káida zřejmě mění taktiku ve prospěch menších útoků. To jsou témata, na která se nyní podíváme podrobněji.

Kněžský celibát je jednou z příčin současné vlny pedofilních skandálů, zmítajících katolickou církví. Podle deníku The Times to prohlásil vlivný rakouský kardinál Schönborn, vídeňský arcibiskup a možný kandidát na příštího papeže. Blízký přítel papeže Benedikta XVI. na stránkách diecézního magazínu jako první vysoký prelát prolomil tabu v úvahách o celibátu. Církev podle něj musí prozkoumat příčiny problému metodou „padni komu padni“. „Je třeba znovu promyslet otázky výchovy a výběru kněží, a také zjistit, jak moc ovlivnila sexuální revoluce 60. let dnešní životní styl. Máme-li najít odpověď, bude to od církve i společnosti vyžadovat mimořádnou dávku poctivosti a upřímnosti,“ napsal kardinál. „Věřící, s nimiž mluvím, trvají na tom, že skandály musí přestat. Co je moc, to je moc. Dost skandálů,“ napsal kardinál. 

Jeho prohlášení přišlo jen několik dnů poté, co nonkonformní katolický teolog Hans Küng označil za příčinu skandálů se zneužíváním dětí v Irsku, Spojených státech a Německu „nesmyslně upjatý“ postoj církve k sexu. „Popírání vazby mezi celibátem a pedofilním jednáním je fatální chyba,“ napsal Küng v prestižním britském katolickém týdeníku The Tablet. Podle teologa, který byl roku 1979 zbaven profesury kvůli popírání papežské neomylnosti, je celibát sice ne jediným, ale přesto hlavním projevem represivního postoje církve k sexu. „Povinnému celibátu vděčíme dále za katastrofální nedostatek kněží a rozpad pastýřské péče o duše na mnoha místech,“ konstatoval ve svém článku. 

Schönbornův mluvčí Erich Leitenberger později kardinálovo prohlášení zmírnil. Italský a německý tisk totiž přinesl palcové titulky typu: Schönborn tvrdí, že kněží hřeší kvůli celibátu. „Kardinál se ani v nejmenším nesnažil zpochybnit katolický princip celibátu,“ uvedl mluvčí s tím, že kardinálova slova byla vytržena z kontextu a chybně interpretována. Podle znalců vnitrocírkevních poměrů nicméně musel Schönborn mírnit své výroky na přímý nátlak Vatikánu. Ačkoli někteří katoličtí teologové a laikové vyzývají církev ke změně a zavedení dobrovolného slibu čistoty, poslední papežové – včetně Benedikta XVI. – nemíní ustoupit. Problém se však může dostat na přetřes na právě probíhající konferenci na Papežské lateránské univerzitě v Římě, věnované Kněžskému roku. 

Konferenci organizuje brazilský kardinál Claudio Hummes, hlava Kongregace pro kněze, který kdysi prohlásil, že celibát není dogma. Raná církev každopádně tuto instituci neznala – manželky měla většina církevních otců, a dokonce sám Svatý Petr. Povinný celibát byl zaveden až ve 12. století. Papež Benedikt XVI. se má dnes setkat s freiburským arcibiskupem Robertem Zollitschem, aby diskutovali o přibývajícím počtu kněžských skandálů. Případy zneužívání dětí duchovními se nedávno objevily i v papežově rodném Německu. Zollitsch se obětem omluvil, jinak ale trvá na tom, že zneužívání s celibátem nesouvisí. Papež také nyní chystá pastýřský dopis pro irskou církev, která je otřesena rozsahem tamního skandálu v dublinské diecézi. 

Vatikánský deník L'Osservatore Romano včera uveřejnil článek historičky Lucetty Scaraffiové, podle níž by přítomnost většího počtu žen v nejvyšších patrech církve sňala z katolictví „závoj maskulinního zapírání“ kněžských skandálů. Vatikán ale na podobné změny připraven není. Loni v listopadu například papež v rámci debaty o rekonverzi anglikánských kněží do katolické církve potvrdil, že přítomnost skupiny ženatých duchovních by na obecných pravidlech celibátu nic nezměnila. 

Pětašedesátiletý kardinál Schönborn je jedním z předních konzervativních teologů šlechtického původu. Narodil se v lednu 1945 jako Christoph Maria Michael Hugo Damian Peter Adalbert Schönborn na zámku Skalka u Vlastislavi nedaleko Lovosic. V září 1945 byla rodina v rámci odsunu společně s většinou ostatních Němců vyhnána z Československa a posléze žila převážně v Rakousku. Schönborn studoval v Paříži katolickou teologii a církevní dějiny, v Rakousku ještě vystudoval filosofii a psychologii. Vysvěcen byl v roce 1970 a v Řezně by žákem tehdejšího profesora Josefa Ratzingera, dnešního papeže. Vídeňským arcibiskupem se stal v roce 1995, kardinálem o tři roky později. 

Rozhodnutím umožnit vznik koalice díky podpoře jednotlivých poslanců parlament porušil platnou ukrajinskou ústavu. Riziko této koaliční vlády ale spočívá v něčem jiném: přeběhlíci z tábora Julije Tymošenkové a z hnutí Naše Ukrajina dostali možnost vydírat vládu při jakémkoli významném hlasování. V komentáři k vnitropolitickému vývoji na Ukrajině to napsal kyjevský list Fokus. Opozice se sice obrátila na ústavní soud, ale sama uznává, že politické následky tento krok mít nebude. Nově zrozenou koalici však mohou rozložit vnitřní rozpory. Parlamentní většina z členů Strany regionů, Bloku Volodymyra Lytvyna, komunistů, nezařazených, a z přeběhlíků z Bloku Julije Tymošenkové a hnutí Naše Ukrajina-Národní sebeobrana byla dočasně uzákoněna. Jakmile byl dodatek k zákonu schválen, týž den ho podepsali předseda parlamentu i prezident. Pokud hlava státu váhala, zda má riskovat podpis právně sporného dokumentu, pak neváhala dlouho. 

Ještě minulý týden se přitom Strana regionů snažila o dohodu s poslanci hnutí Naše Ukrajina a Lytvynova Bloku. Přistoupit na kompromis a vzdát se postu premiéra ale nikdo ze Strany regionů nechtěl. Když se plán na ústavní vytvoření koalice rozpadl, začali ve Straně regionů předělávat koaliční zákon. Tak nakonec mohli koalici podpořit jednotlivci – čtyři nezařazení, šest poslanců Naší Ukrajiny a sedm lidí od Tymošenkové. Rozhodlo o tom vedení Strany regionů, řekl Fokusu zdroj z této strany. Zprvu většina chtěla raději řádné volby, než aby vlád a vznikla tímto způsobem. Nakonec ale kývli, protože vzhledem k nákladům na pořádání voleb je podle nich koalice výhodnější. Přestože kolují pověsti o mnohamilionových sumách, za které se kupovali poslanci, velké výdaje tentokrát nebyly zapotřebí. Informovaný zdroj Fokusu řekl, že koalice moc peněz nestála. „Suma dosahovala 100 až 200 tisíc dolarů na jednotlivce. Je to pořád ještě výhodné – poslanci si podrželi mandát a navíc dostali bonus.“ 

Podle činitelů ve straně Tymošenkové nebyly tentokrát lákadlem poslanců peníze, nýbrž posty. „Leckoho zlákali kvótami náměstků ministrů. Spojenci takových poslanců se nepozorovaně dostanou do ministerstva a napojí se na finanční toky.“ V krátkodobé perspektivě se zdá rozhodnutí o zformování koalice správné, protože vláda už musí začít pracovat. Ve střednědobé perspektivě se ale vytvoření ústavně sporné koalice může Straně regionů vymstít. Formát 219 vlastních poslanců a 16 přeběhlíků, který je navíc založen na komplikovaných vzájemných dohodách, je hodně vratký. Blok vedený Tymošenkovou bude vyvíjet na přeběhlíky neustálý nátlak. Různorodé zájmy nahromaděné ve vládě kromě toho dřív nebo později vyvolají konflikt. Kde je záruka, že koaliční obchod s těmito poslanci skončí jejich vládní podporou a nezvrhne se ve vydírání premiéra a prezidenta při každém hlasování? Takové vyústění z parlamentní slepé uličky může Stranu regionů přijít dráž, než mimořádné parlamentní volby, soudí Fokus

Izraelský supermarket paroduje zavraždění jednoho z šéfů Hamasu komandem tajné služby Mosad. V Dubaji byl koncem ledna zabit padesátiletý nákupčí zbraní pro palestinské radikální hnutí Hamas Mahmúd Mabhúh. Za perfektně naplánovanou akcí připomínající filmové thrillery stálo komando 27 údajných turistů z Británie, Irska, Německa, Francie a Austrálie. Později se však ukázalo, že měli ukradené pasy, což vyvolalo ve zmíněných zemích velké napětí se zastupitelstvím státu Izrael. Ačkoli židovský stát svou účast na akci nepotvrdil, v Izraeli zavládla podle deníku The Times "mosadománie“, tedy vlna sympatií s tajnou službou. 

Supermarket Mahsaney Kimat Hinam (v překladu z novohebrejštiny Téměř zadarmo) překvapil tento týden reklamou, v níž tým herců vystupuje ve stejném přestrojení, jaké mělo podle bezpečnostních kamer vražedné komando. „Nakupující agenti“ v černých brýlích, s tenisovými raketami a ručníky přes rameno se v reklamě proplétají mezi regály a tajně vhazují do košíků zboží. Když jednoho z herců v širokém klobouku dopadnou, říká – obdobně jako izraelská diplomacie – že se nemůže „k ničemu přiznat“. Supermarket se dokonce odvážil inzerovat pomocí sloganů „Eliminujeme drahotu“ a „Odkráglujeme ceny“. 

Šéf propagace obchodního řetězce Sefi Shaked přiznal, že se kreativci nechali inspirovat záběry, uvolněnými dubajskou policií. Odmítl, že by reklama byla za hranicí dobrého vkusu, a přiznal, že se firma snaží vydělat na obrovské pozornosti, kterou případu věnují média. „Je to odlehčené, ale kreativní. Fascinoval nás nápad vytvořit celou reklamu s pomocí bezpečnostních kamer. A koneckonců, z případu si dělají legraci všechny izraelské televizní show, tak proč bychom my měli být výjimkou,“ dodal. 

Timesy minulý týden přinesly reportáž o nové vlně popularity Mosadu v Izraeli. Obchody prodávají upomínkové předměty na tajnou službu, a stále více lidí se na oficiální stránce Mosadu zajímá o vstup do jejích řad. Na odbyt jsou i hranaté brýle, které měli někteří členové dubajského komanda, a také trička s logem organizace. Bývalý zástupce ředitele tajné služby Ilan Mizrahi (mizrahí) dokonce prohlásil, že se vrátila zašlá sláva Mosadu. Kontroverzní reklamu izraelské televizní kanály plánují uvést na svátek židovských velikonoc neboli Pesach koncem března. Název tajné služby Mosad je zkratkou z plného jména, které v českém překladu znamená Institut pro výzvědné a tajné operace. Oficiálně vznikl 2. března 1951, svou činnost zahájil 1. dubna 1951. Do jeho kompetence spadá sběr informací, plánování a provádění zvláštních operací mimo území Státu Izrael a dále pak koordinace všech aktivit zpravodajských služeb Izraele v zahraničí (podobnou funkci plní americká Ústřední zpravodajská služba CIA nebo britská MI6). 

www.ap.de - Foto: Dana Josefová

www.ap.deFoto: Dana Josefová

Na Vánoce se jeden cestující na lince z Amsterodamu do Detroitu pokusil vyhodit letadlo do vzduchu výbušninou schovanou v prádle. Neuspěl, ale už sám tento pokus otřásl americkou vládou, postavil jedny federální agentury proti druhým a rozpoutal měsíce trvající politické dohadování. I když nebyly žádné masové oběti, vyvolal tento útok přesně tu reakci, o jakou teroristické síti Al-Káida jde. A zdá se, že se poučilo i její vedení, napsala v analýze agentura AP. Zdá se, že skupina, která uskutečnila atentáty z 11. září 2001 a pyšnila se svým ideologickým purismem, poprvé pošilhává po pragmatičtější, a tím i nebezpečnější změně taktiky. Jakoby si řekli: Velké akce jsou dobré, ale někdy může stějně zafungovat obyčejný pokus. 

Američtí činitelé a odborníci na boj s terorismem přiznávají, že zmíněný pokus o útok na letadlo a listopadové střílení na texaské základně Fort Hood ukazují, že jednoduché, dobře provedené menší útoky na Spojené státy pro ně mohou být stejně ničivé jako akce složité a riskantnější. V nedávném poselství na internetu mluvčí Al-Káidy Adam Gadahn, narozený ve Spojených státech, veřejně volal po takových menších, osamocených aktech džihádu. „I zdánlivě neúspěšný útok na západní systémy veřejné dopravy může ochromit velká města, stát nepřítele miliardy dolarů a přivést jeho korporace k bankrotu,“ řekl. Zmínění činitelé soudí, že toto uvažování se zformovalo během uplynulého roku a zvrátilo dosud převažující názor, že příští teroristický útok proti USA musí být ještě větší než ten z 11. září 2001. 

Podle bývalého důstojníka CIA Bruce Riedela to protiteroristickou práci hodně komplikuje. Protiterorističtí činitelé poznamenávají, že vůdcové Al-Káidy Spojené státy bedlivě sledují a rychle si analyzovali dopady vánočního pokusu o atentát. Zřejmě vůbec nečekali tak překotnou snahu o posílení bezpečnosti, kritiku federálních agentur kvůli chybám ve výzvědné činnosti, útoky politiků na bezpečnostní politiku Obamovy vlády a vzájemná obviňování šéfů jednotlivých agentur. Posun je jak ideologický, tak taktický. Do Gadahnova poselství se nezdálo, že by ústředí Al-Káidy bylo pro menší povstalecké operace. Velká Al-Káida má ráda velké, synchronizované a velmi spektakulární útoky. „Ještě neřekli ´Nechť vykvete tisíc květů´,“ soudí odborník na džihádistické skupiny Jarret Brachman. 

Vysokým představitelům Al-Káidy dělá starost, že nasazení většího počtu špatně vycvičených a tedy i chybujících povstalců by mohlo uškodit širšímu poselství islámské svaté války. Brachman poukázal na pumový útok v ammánském hotelu v listopadu 2005. Jeden z útočníků tam odpálil nálož na svém těle na svatební hostině místo v hotelové hale a zabil ženichova otce a 16 dalších členů rodiny. Zabíjení velkého počtu nevinných civilistů včetně muslimských souvěrců ostatně způsobilo oslabení Al-Káidy v Iráku. Tyto chyby už teroristická skupina nechce opakovat. Do větších a propracovanějších spiknutí bývá zapojeno více lidí a je větší nebezpečí, že někdo z nich udělá chybu. Při menších operacích za účasti jedné nebo dvou osob je toto nebezpečí menší. Internetové výzvy k individuálnějším akcím džihádu však nejsou novinkou. Objevovaly se už rok nebo dva a vánoční pokus o atentát jenom dodal této diskusi novou energii. „Džihád není osobní vlastnictví ani výlučná odpovědnost nějaké skupiny, organizace nebo jednotlivce. Je to osobní povinnost každého muslima,“ apeluje Gadahn.
 


Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus