USA už pochybují o Izraeli jako strategickém partnerovi
www.timesonline.co.ukFoto: Český rozhlas
Americký generál naznačil, že podpora USA Izraeli nemusí trvat věčně. Kyjev podle tisku soupeří s Prahou o místo podpisu nové smlouvy. USA nespěchají s rozhodnutím o jaderných zbraních v Evropě. Čtvrtina Němců si umí představit opětné rozdělení země. Číňané z venkova jsou ve velkých městech stále cizinci. To jsou témata, na která se nyní podíváme podrobněji.
Ve Spojených státech se vůbec poprvé objevují hlasy, zpochybňující strategickou hodnotu tradičního partnerství s Izraelem. V souvislosti s kontroverzním plánem židovské výstavby ve východním Jeruzalémě, která dramaticky zhoršila izraelsko-americké vztahy, to napsal dnešní deník The Times. Podle diplomatů je atmosféra mezi oběma zeměmi octla na nejnižší úrovni za posledních 35 let. Izraelské ministerstvo vnitra minulý týden povolilo výstavbu 1600 dalších bytů ve východním Jeruzalémě. Záměr byl oznámen v době návštěvy amerického viceprezidenta Josepha Bidena v Izraeli, což. Spojené státy vnímaly jako diplomatický políček. Palestinci reagovali výhrůžkou, že zablokují další mírové rozhovory, a Obamův muž se ze své mise vrátil do Washingtonu s prázdnýma rukama.
„Když posedíte u stolu s Araby, dříve nebo později se objeví otázka: Jak to, že Amerika podporuje Izrael bez zakolísání celá desetiletí?“ píší The Times. Odpověď zahrnuje ty nejbizarnější teorie spiknutí o izraelské lobby v USA, ale taky střízlivější úvahy o vlivu křesťanské pravice. Málokdo se však podle deníku spokojí s relativně jednoduchým, a přitom pravdivým vysvětlením. Americká podpora Izraeli souvisela s bipolárním rozdělením světa za studené války, kdy Washington systematicky podporoval regionální vojenskou velmoc v jednom z nejdůležitějších koutů planety. Spojené státy sice mají těsné vztahy i s některými arabskými zeměmi, jejich kvalita se však nevyrovná izraelsko-americkému spojenectví, které se mimo jiné opírá o stabilní demokratické zřízení a vojenskou spolupráci.
Pravdou však je, že kdykoli v minulosti Izrael zkřížil americké strategické plány, jako například za Suezské krize v roce 1956, Washington vyslal ostré varování a donutil malého partnera k ústupkům. „Proto nyní musí být izraelská diplomacie dvojnásob opatrná,“ píší Timesy. Izraelská politická scéna je totiž přespříliš zaujatá sama sebou, a po dvou prezidentech USA, Clintonovi a Bushovi, kteří Jeruzalém podporovali zcela nekriticky, možná ani nečekala, že plán na výstavbu 1600 bytů vyvolá takové pozdvižení. Výsledek? Kabinetu premiéra Netanjahua se podařilo veřejně pokořit amerického viceprezidenta.
Ne že by k podobným roztržkám nedocházelo již v minulosti. Tentokrát však poprvé vlivný americký generál David Petraeus otevřeně zapochyboval o Izraeli jako strategickém partnerovi. Jeho výroky přitom zazněly v době, kdy je Amerika angažována na Blízkém východě jako nikdy v minulosti – v Iráku, Perském zálivu a Afghánistánu má okolo dvou set tisíc mužů, a je přecitlivělá k jakémukoli problému, který by mohl její postavení v regionu ohrozit. „Není vyloučeno, že Pentagon si situaci důkladně zanalyzuje a dospěje k závěru, že hlavním motorem terorismu je nevyřešený izraelsko-palestinský konflikt. A jakmile začne americká podpora židovskému státu přímo ohrožovat životy amerických vojáků v Kandaháru a Baghdádu, bude mít Izrael skutečný problém,“ soudí The Times. Koncem týdne zamíří americký prezident Barack Obama do Indonésie, nejlidnatější muslimské zemi, v níž strávil dětství. Očekává se, že opět zkusí zmírnit napětí s muslimským světem. Má-li však uspět, potřebuje jistotu, že mu jeho úsilí Izrael nebude zbytečně komplikovat, končí komentář britského deníku.
www.kommersant.comFoto: Dana Josefová
Kyjev se stává soupeřem Prahy při volbě místa, kde má být podepsána nová rusko-americká odzbrojovací smlouva. Píše to dnes ruský list Kommersant. „Kyjev se nečekaně rozhodl usilovat o právo stát se místem, kde bude podepsána nová rusko-americká smlouva o omezení strategických útočných zbraní,“ napsal deník. Oficiální návrh podle listu učinil nový ukrajinský prezident Viktor Janukovyč při jednání se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem ještě během návštěvy Moskvy 5. března. O Kyjevu jako místu podpisu nové smlouvy mají ještě dnes jednat ministři zahraničí obou zemí Lavrov a Hryščenko. Už ve čtvrtek má být v Moskvě šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová, aby definitivně dohodla text nové smlouvy. Ta by měla být podepsána ještě před konferencí o nešíření jaderných zbraní, která má začít 12. dubna.
„Je to velice zajímavý nápad a ruská strana k němu přistupuje s velkým zájmem. Jestli Američané nebudou proti, Ukrajina se nakonec stane mostem mezi Východem a Západem,“ prohlásila Anna Germanová z Janukovyčova týmu. Podle Kommersantu i Praha velice stojí o to, aby se stala místem, kde prezidenti Medveděv a Barack Obama smlouvu podepíší. Právě v české metropoli totiž Obama loni v dubnu ohlásil iniciativu usilovat o svět bez jaderných zbraní. Kyjev však může argumentovat i tím, že Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu dobrovolně zřekla svého jaderného arzenálu, tehdy třetího největšího na světě.
Nová smlouva má nahradit smlouvu o omezení stavu strategických zbraní START z roku 1991, jejíž platnost vypršela v prosinci. Smlouva stanovila limitní počty jaderných hlavic a jejich nosičů v Rusku a Spojených státech. Rozhovory původně měly být do prosince dokončeny, ale termín dohody se opakovaně oddaloval, i kvůli sporům o americkou protiraketovou obranu. Loni v červenci se Obama a Medveděv předběžně dohodli, že sníží počet jaderných hlavic na nosičích na 1500 až 1675 kusů na každé straně a počet nosičů na 500 až 1100.
www.ap.deFoto: Dana Josefová
Spojené státy nespěchají s odstraněním svých jaderných zbraní z Evropy v duchu loňské pražské výzvy prezidenta Baracka Obamy k vytvoření „světa bez jaderných zbraní“. V analýze to píše agentura AP s odvoláním na anonymní zdroje americké vlády. Washington podle nich takové rozhodnutí odkládá, aby mohl záležitost konzultovat se spojenci v Severoatlantické alianci. Americká vláda se nyní interně zabývá úvahami o roli a účelu svého jaderného arzenálu. Těchto zbraní je v Evropě asi 200 jednotek, a přestože to Spojené státy nikdy oficiálně nepotvrdily, jsou rozmístěny v Belgii, Nizozemsku, Německu, Itálii a Turecku.
Výsledky interní analýzy měly být předloženy Kongresu loni v prosinci, ale věc byla opakovaně odložena a neočekává se, že spatří světlo světa dřív než v dubnu. Zpráva má obsahovat výzvu k omezení role jaderného arzenálu v americké národně bezpečnostní strategii, jak se to odráží i v nynějším jednání s Ruskem o snížení strategické výzbroje. Jaderné bomby v Evropě jsou citlivým tématem, protože zosobňují dlouhodobé vojenské a politické závazky USA vůči evropským spojencům. Podle zbrojního experta Hanse Kristensena z Federace amerických vědců má vláda v úmyslu jaderný arzenál z Evropy odstranit, ale chce to udělat opatrně.
„Obamova vláda se zavázala upevnit vztahy se spojenci, a poslední, co by chtěla, je vyvolat dojem, že se rozhoduje za jejich zády,“ řekl Kristensen. „Kdyby bylo jen na ní, stáhne zbraně z Evropy zítra.“ Jednou z očividných překážek takového rozhodnutí je názor nových členských zemí NATO, zejména těch, které leží blízko Ruska, například Pobaltí. Tamní země považují americké jaderné zbraně za důležitý symbol záruk Aliance, že jejich územní celistvost nebude ohrožena. Staré členské země NATO to ale vidí jinak: Belgie, Německo, Nizozemsko, Lucembursko a Norsko v únoru vyzvaly ke konzultacím o stažení amerických jaderných zbraní. Tuto otázku mají v dubnu projednat i ministři zahraničí NATO na své plánované schůzce. Očekává se ale, že diskuse o jaderných zbraních potrvá měsíce a protáhne se pravděpodobně do roku 2011.
Mezi poslanci parlamentů členských států NATO koluje dopis, který chtějí poslat prezidentu Obamovi. Stojí v něm, že odstranění jaderných zbraní krátkého dosahu z Evropy je naléhavá záležitost a mělo by k němu dojít okamžitě poté, co Spojené státy a Rusko dokončí jednání o nové smlouvě START. Agentura AP závěrem cituje ze studie skupiny expertů amerického ministerstva obrany, která se dostala na veřejnost měsíc před nástupem Baracka Obamy do Bílého domu. Studie připouští, že i uvnitř velení Aliance existují rozdílné názory na osud amerických jaderných zbraní v Evropě. Někteří vyšší velitelé z velitelství NATO v belgickém Monsu tyto zbraně v Evropě mít nechtějí. K odstrašení jaderného útoku stačí podle nich arzenál umístěný mimo evropský kontinent.
Dvacet let po opětném sjednocení Německa si každý čtvrtý Němec z obou částí země umí představit, že by východ a západ státu opět oddělovala hranice. Tento názor zastává 24 procent západních Němců a 23 procent východních. Vyplývá to z průzkumu agentury Emnid pro deník Bild. Podle výsledků průzkumu není 20 let po pádu komunistického režimu v bývalé NDR potřeba svobody mezi Němci tak silná, jak by se mohlo zdát. Téměř 80 procent dotázaných na bývalém východě a 72 procent na západě si umí představit, že by žili v socialistickém státě, pokud by jim zajišťoval pracovní místa, solidaritu a bezpečnost. Svoboda jako taková je důležitým politickým cílem jen pro 28 procent východních Němců a 42 procent západních.
Průzkum se uskutečnil na průřezovém vzorku 1001 německých občanů. Obyvatelům západní části Německa vadí podle médií především to, že musí takzvanou daní solidarity podporovat rozvoj východní části země a tamější spoluobčany. Mnoha obyvatelům bývalé NDR zase vadí, že i po 20 letech od sjednocení země nemají pocit, že by byli zcela rovnoprávnými občany se stejnými příjmy za stejnou práci.
www.reuters.com
Staví mrakodrapy a dálnice, hlídají městské děti, šijí oblečení a provozují obchody. Migrující pracovníci z venkova jsou však v rušných centrech čínských měst stále cizinci, píše agentura Reuters. Navzdory tlakům na reformu stávajícího stavu zůstane systém povinné registrace pobytu, zvaný „hukou“, v nejbližší budoucnosti zachován. Zpomaluje totiž překotnou čínskou urbanizaci tím, že neposkytuje odhadovaným 200 milionům migrujících pracovníků městská práva. Když čínský premiér Wen Ťia-pao, který učinil ze spravedlnosti a snižování příjmových nerovností klíčový bod programu své vlády, vyzval tento měsíc ke zmenšování požadavků na vydání „hukou“ pouze v malých a středních městech, byli reformátoři zklamáni. Nezmínil se ani slovem o tom, že by měli mít migranti stejná práva i mimo svou provincii, nebo v největších městech.
Na začátku března se 13 regionálních čínských deníků domluvilo na vzácně koordinovaném kroku a otisklo reformní komentáře, které vyzývaly ke zrušení systému hukou. Komentáře však byly z internetových stránek deníků záhy staženy, zástupce šéfredaktora týdeníku Economic Observer byl po otištění kritiky propuštěn. Obhájci regulovaného systému tvrdí, že města nejsou schopna poskytnout migrantům potřebné služby, protože neexistuje celonárodní síť sociálního zabezpečení. „Hlavní problém se změnou systému je mocná opozice, pocházející zejména z aparátu veřejné bezpečnosti a městských rad, které čelí opravdu vysokým nákladům,“ říká politoložka z Kalifornské univerzity Dorothy Solingerová. „Museli by rozšířit školy pro migranty, zavést důchody a dávky pro osoby, jež se přestěhovaly na určitý čas nebo nastálo do měst.“ Policie se zrušení systému hukou brání, protože by nad nestálým chudým obyvatelstvem ztratila kontrolu.
Systém povinných registrací pobytu pochází z dob katastrofického pokusu Mao Ce-tunga s kolektivními farmami z konce padesátých let minulého století. Příděly byly tehdy určené pouze pro osoby s registrací, což bránilo hladovějícím vesničanům přesídlit do lépe zásobovaných měst. O půlstoletí později žije nová generace migrantů ve městech bez jediné vzpomínky na pole, která obdělávali jejich prarodiče. Reforma by jim umožnila pořídit si bydlení a vzít si své děti k sobě, místo toho, aby jim posílali peníze na venkov. „Kdybych to šlo, zrušila bych pekingské hukou hned,“ říká Lu Čao-lu, žena ze severovýchodní Číny. „Mělo by to řadu výhod. Například bych si mohla vzít hypotéku na byt. Teď si ji vzít nemůžu.“
Úřady v Pekingu tiše tolerují asi 260 škol pro děti migrantů, každou pro 400 až 500 dětí. Několik těchto škol však padlo letos v zimě společně s provizorními domy za oběť bagrům, jež připravují území pro developerské projekty. „Někteří z našich žáků v šesté třídě již vystřídali 15 škol. To opravdu narušuje jejich vzdělání,“ konstatuje Li Teng-feng, která provozuje školu pro děti migrantů na okraji Pekingu. Většina dětí podle ní skončí na úrovni nižší střední školy, než začnou pracovat jako jejich rodiče. „Ti, kteří žijí mimo svou provincii již delší dobu, mají relativně stabilní zaměstnání a stálý domov,“ říká viceguvernér provincie S'-čchuan. Místních 20 milionů vesničanů patří k rezervám čínské pracovní síly. Zatím však žádná reforma nepřekročila hranice provincií, přestože továrny na jihu země a na pobřeží přitahují zaměstnance z tisíce kilometrů vzdálených provincií. Zdravotní a sociální pojištění sice umožňují měnit zaměstnavatele, nikoliv však přes hranice provincií. Zaměstnanci si tak pojištění odmítají platit. To vyústilo v jeden z největších příspěvků zaměstnanců k ekonomickému růstu země – jejich nedostatečná právní ochrana pomohla udržet mzdy na nízké úrovni.
„Lidi odjinud mají s hledáním práce více papírování a většinou nižší platy,“ říká Š' Ťing, mladý, moderně oblečený majitel obchodu. „Zprostředkovatelé práce lidem odjinud tolik nevěří.“ Číňané jako Š', kteří pocházejí z rodin migrantů, mají ke svým oficiálním „domovským“ městům jen malou vazbu. Musí se do nich vracet jen kvůli dokladům, zdravotnictví nebo školám jejich dětí. „Svůj postoj k migrantům musíme změnit,“ říká ředitel společnosti Čching-tao Port Group Čchang Te-čchuan. „Původní postoj byl využívat je, protože mají nižší platy a stojí méně než obyvatelé měst. Myslím si ale, že je to překonané. V současnosti již migranti nejsou jen nekvalifikovaní vesničané.“
Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.