Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem ochlazuje krize důvěry
www.ynet.co.ilFoto: Český rozhlas
Nebývalá roztržka dosud nerozborných spojenců – Spojených států a Izraele – a pokusy o její zmírnění – to je úvodní téma pořadu Svět viděný internetem. Dále se zaměříme na americké angažmá v Afghánistánu a také v Pákistánu, zjistíme, jaké zbraně chystají britské politické strany před nadcházejícími volbami a na závěr přineseme dvě zajímavé informace, osvětlující stále živé události z dob druhé světové války.
Spojené státy podle izraelského tisku vyvíjejí silný nátlak na svého izraelského spojence, aby odvolal plán židovské výstavby ve východním Jeruzalémě. List Jediot Achronot citoval slova velvyslance Izraele v USA Michaela Orena, podle nichž se v důsledku sporů izraelsko-americké vztahy dostaly na nejnižší úroveň za posledních 35 let. Ambasador hovořil o "krizi historických rozměrů". Izraelské ministerstvo vnitra minulý týden povolilo výstavbu 1600 dalších bytů ve východním Jeruzalémě. Výstavba podle Palestinců komplikuje mírové rozhovory, protože rozšiřuje židovské osídlení na místě, z něhož Palestinci chtějí mít hlavní město svého budoucího státu. Izraelské plány vyvolaly bouři ve vztazích s Washingtonem, mimo jiné i proto, že záměr byl oznámen v době izraelské návštěvy amerického viceprezidenta Joe Bidena. Spojené státy vnímaly takový postup jako diplomatický políček. Palestinci reagovali výhrůžkou, že zablokují další mírové rozhovory.
Američané teď podle izraelských médií trvají na tom, aby se Izrael odhodlal k nějakému "symbolickému gestu", které by důvěru Palestinců obnovilo. Má prý jít o propuštění stovek Palestinců vězněných v Izraeli, předání dalších pozemků na západním břehu Jordánu do rukou Palestinců nebo uvolnění blokády pásma Gazy. Washington dále chce, aby Tel Aviv oficiálně a výslovně deklaroval, že se budoucí rozhovory s Palestinci budou týkat všech velkých problémů vzájemných vztahů, tedy včetně statutu Jeruzaléma, vymezení hranic a osudu palestinských uprchlíků. Tvrdá forma amerického nátlaku podle izraelského tisku podrývá pokusy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vzbudit dojem, že roztržka je zažehnána.
Washington se nyní snaží všemi prostředky roztržku zažehnat. Americký prezident Barack Obama odmítá, že by ve vztazích mezi USA a Izraelem vznikala krize, přestože došlo mezi oběma zeměmi k prudší výměně názorů na pokračující výstavbu izraelských domů na území palestinské samosprávy. Spojenecké vztahy to neruší, řekl Obama v noci na dnešek v rozhovoru pro televizi Fox-News. Podle její internetové verze v této souvislosti varoval, že vyzbrojení Íránu jadernými zbraněmi by mohlo v regionu vyvolat závody ve zbrojení. "Izrael je jedním z našich nejbližších spojenců," řekl prezident na otázku, zda krize nezhoršila vztahy. Spojené státy mají s Izraelem "speciální vazbu, která nezmizí", dodal.
Reagoval tak na diplomatickou výměnu názorů mezi izraelskou vládou, která plánovala výstavbu nových 1600 bytů ve východním Jeruzalému pro Židy a také otevření synagogy Hurva v této části města, a Washingtonem, který doporučoval nové byty na palestinských územích nestavět, protože to zvyšuje napětí a ohrožuje mírový proces. Během včerejška se ale už situace v Jeruzalému začala uklidňovat. Obama se také vyjádřil k íránskému jadernému programu. Spojené státy podle něj mají obavy, že pokud by se Írán vyzbrojil atomovými zbraněmi, vyvolalo by to závody ve zbrojení v celém blízkovýchodním regionu. "Právě tomu chce americká vláda zabránit," řekl. Washingtonská diplomacie pracuje na dohodě s mezinárodními partnery s cíle Írán izolovat, dodal. Írán již řadu let realizuje ambiciózní program obohacování uranu, údajně na palivo pro jaderné elektrárny. Západ se však obává, že vedlejším, ale důležitějším cílem Teheránu je dokázat obohacovat uran na takovou úroveň, aby z něj bylo možné vyrobit atomovou bombu.
www.washtimes.comFoto: Český rozhlas
Neustálé americké útoky v pákistánském pohraničí zřejmě přinutily Usámu bin Ládina a další vůdce teroristické sítě Al-Káida hledat ještě hlubší úkryt a zanechaly organizaci bez vedení a neschopnou plánovat složitější operace. V rozhovoru pro dnešní list The Washington Post to řekl ředitel americké Ústřední zpravodajské služby Leon Panetta. Zmatek v Al-Káidě je podle jeho slov takový, že jeden z jejích představitelů v nedávno zachyceném poselství prosil bin Ládina, aby přišel skupině na pomoc a dodal jí určitého vedení. "Tyto operace Al-Káidu vážně narušují. Ze všech zpravodajských informací, které dostáváme, je zcela jasné, že Al-Káida dává jen velmi obtížně dohromady nějaké velení a kontrolu, že má problémy," řekl Panetta.
Komentoval tak akce, které Spojené státy podnikají v pákistánských oblastech při hranicích s Afghánistánem, které Al-Káida a její spojenci z extremistického hnutí Taliban využívají jako zázemí. Jde mimo jiné o útoky s použitím bezpilotních letadel. Jejich terčem jsou teroristé, ale často i civilisté, což v Pákistánu vyvolává rozladění. The Washington Post na své internetové stránce poznamenal, že Panettův optimistický tón kontrastuje s nedávnou zprávou rozvědných služeb o pokračující teroristické hrozbě.
www.nytimes.comFoto: Dana Josefová
V regionu ještě zůstáváme: Pod rouškou neškodného vládního programu shromažďování informací vytvořil oficiální činitel amerického ministerstva obrany v Afghánistánu a Pákistánu síť "smluvních spolupracovníků", kteří měli pomáhat najít a zabít ozbrojence. Na svých internetových stránkách to píše americký list The New York Times, který se odvolává na vojenské oficiální činitele a podnikatele v Afghánistánu i Spojených státech. Zmíněný činitel Michael Furlong najímal smluvní partnery ze soukromých bezpečnostních společností, které zaměstnávaly bývalé tajné agenty Ústřední zpravodajské služby CIA a speciálních jednotek. Tito partneři shromažďovali informace o místě pobytu údajných ozbrojenců a rozmístění povstaleckých táborů, které byly poté odesílány vojenským jednotkám a zaměstnancům špionáže k provedení případných smrtících akcí v Afghánistánu a Pákistánu.
Do médií se pravidelně dostávají informace o tom, že CIA a americká armáda provádí útoky na vysoké představitele teroristické sítě Al-Káida a povstaleckých skupin s pomocí bezpilotních letounů. Část amerických oficiálních činitelů ale začala považovat za problematické, že Furlong zřejmě provozuje neoficiální špionážní operaci, přičemž není jasné, kdo na jeho práci dohlíží a zároveň nad ní přivírá oči. V USA se všeobecně považuje za nelegální, aby armáda najímala smluvní partnery fungující coby utajení špióni.
Oficiální činitelé podle deníku uvádějí, že Furlongova tajná síť navíc mohla být také financována nevhodným způsobem - využíváním peněz z programu určeného na pouhé shromažďování informací o dané oblasti. Krom toho v Pákistánu, kde se údajně ukrývá část vedení Al-Káidy a povstaleckého hnutí Taliban, by tajné využití soukromých smluvních partnerů mohlo být považováno za pokus obejít zákaz pákistánské vlády. Ta nedovoluje americkým vojákům v zemi působit. Oficiální činitelé, jejichž totožnost list The New York Times neuvádí, dodali, že Furlongovy operace už byly zřejmě zastaveny. Ministerstvo obrany je nyní vyšetřuje kvůli podezření z celé řady trestných činů včetně smluvního podvodu.
Šéf britských opozičních konzervativců David Cameron nasadil do předvolebního boje svou "tajnou zbraň", manželku Samanthu, která poprvé vystoupila v televizním interview. Její rozhovor britská média označují za součást "volební války manželek", když na podporu svého muže veřejně vystupuje i žena labouristického premiéra Sarah Brownová. Osmatřicetiletá Samantha Cameronová se v rozhovoru s televizí ITV svěřila, že její manžel je skvělý otec a dobře vaří, ale nechává za sebou nepořádek. Cameron označil ve stejném pořadu svou ženu za "tajnou zbraň" a slíbil voličům, že ji v kampani uvidí častěji.
www.independent.co.ukFoto: Český rozhlas
Tématu se věnuje i deník The Independent, podle něhož volby musí premiér Gordon Brown vyhlásit do začátku června, ale nejčastěji se hovoří o 6. květnu. Donedávna byly po 13 letech vlády labouristů jasnými favority konzervativci, ale od ledna se průzkumy vyrovnaly a ukazují, že žádná ze stran nezíská nadpoloviční většinu. Vzhledem k tomu, že bude záležet na každém hlasu, britská média předpovídají, že manželky vůdců stran budou hrát v kampani větší úlohu než kdy před tím. Deník The Times dokonce píše o "volební válce manželek". Konzervativci doufají, že Samantha Cameronová, která pracuje jako kreativní ředitelka firmy s luxusním zbožím Smythson, jim může pomoci podobně, jako Sarah Brownová posiluje pozici svého muže.
Poté, co se Gordon Brown stal v červnu 2007 premiérem, držela se jeho žena stranou. Když bylo před dvěma lety ohroženo jeho postavení v rámci Labouristické strany, vystoupila v září 2008 na labouristické konferenci a představila ho jako "mého manžela, mého hrdinu". Mluvila i na loňské konferenci, zúčastňuje se řady veřejných akcí a na sociální síti twitter má přes milion příznivců. Samantha Cameronová se pravidelně objevuje při veřejných akcích vedle svého muže, ale sama se dosud držela stranou. Tentokrát vystoupila v pořadu ITV, který zavedl diváky do Cameronova soukromí. Její muž ji prý nikdy nezklamal a je "skvělý otec". Také výborně vaří, ale nechává za sebou "hrozný nepořádek" a neuklízí po sobě šaty.
Rozčiluje ji také, že si pořád hraje s mobilem, u televize neustále střídá stanice a pouští si stále stejné filmy. "Jako většina mužů i on se rád dívá na westerny a na všechna tři pokračování kmotra, znovu a znovu," řekla Samantha Cameronová.
Pořad o Cameronových následoval po nedávném televizním rozhovoru Gordona Browna, v němž premiér mluvil především o svém soukromí. Stejně jako Brown i Cameron hovořil o ztrátě dítěte. Zatímco Brownova dcera Jennifer Jane zemřela devět dní po porodu, šestiletý Ivan Cameron zemřel loni v únoru na následky epilepsie a mozkové obrny. Cameronovi mají ještě dvě děti.
Poněkud kuriózní informaci jsme vybrali z ukrajinských médií. Členové nové vlády jsou prý připraveni složit zkoušku z ukrajinštiny. Neobvyklé prohlášení mluvčí ké vlády vyvolala nepříjemná událost z první schůze kabinetu, kde podle dnešního kyjevského tisku premiér Mykola Azarov své úvodní slovo přednesl v lámané ukrajinštině. "Nebylo mu pořádně rozumět, jako by mluvil spíš bělorusky," cituje kyjevský tisk nejmenovaného účastníka schůze. Ovládání jazyků je na Ukrajině výsostně politická otázka. Významná část obyvatelstva hovoří rusky, země je jazykově rozdělena na ukrajinský střed a západ a ruský jih a východ. Viktor Janukovyč, který je podle kritiků sám víc "doma" v ruštině, během volební kampaně slíbil povýšit ruštinu na druhý státní jazyk. Slib ale nedodržel, když se ukázalo, že změna vyžaduje novelu ústavy. K ní nemá dostatek poslaneckých hlasů.
Premiér Azarov, který se narodil v ruské Kaluze a má za sebou klasickou kariéru sovětského byrokrata, podle ukrajinského tisku dlouho ukrajinsky nemluvil a řádně jazyk neovládá. Usilovně se ale učí - Volodymyr Semynoženko, vicepremiér odpovědný za vzdělávání, dnes v deníku Ukrajinska pravda oznámil, že předseda vlády dělá v ukrajinštině velké pokroky. Dodal, že zkoušku z ukrajinštiny by měli složit všichni vládní úředníci, Vládní mluvčí Iryna Akimovová požadavek vicepremiéra Semynoženka podpořila a prohlásila, že složit test ze státního jazyka jsou připraveni všichni členové vlády. "Takovou zkoušku jsou všichni ochotni absolvovat," tlumočila odhodlání ministrů. Podle agentury Unian ovšem proběhla celá tiskovka Akimovové v ruštině.
www.dailytelegraph.co.ukFoto: Míla Koláčná
Závěrem pořadu Svět viděný internetem zamíříme do historie: Hitlerovské Německo chtělo za války umístit do Vatikánu své špiony převlečené za mnichy a kněží a s jejich pomocí získávat informace o činnosti Spojenců v Itálii. Plán, který se už začal realizovat, ztroskotal, když o něm byl Vatikán informován a dal Německu najevo nelibost. Uvádí se to v odtajněných dokumentech britské tajné služby MI5, o nichž informuje britský list The Daily Telegraph. Nápad se prý zrodil v hlavě jednoho sympatizanta s nacisty v Římě. Bylo to v roce 1943, kdy už Spojenci operovali v Itálii a Němci se chystali opustit Řím. Britská tajná služba se o něm dověděla od italského policisty, který byl jejím informátorem.
V souladu s plánem byla za německé peníze nedaleko Vatikánu koupena budova, ve které měl fungovat "gruzínský klášter". Ten by byl - jakožto náboženská instituce - pod ochranou Vatikánu, a tudíž by požíval imunity a poskytoval ideální krytí. Italský informátor sdělil, že dvě místnosti v něm mají být vyčleněny pro skladování vysílaček, baterií a dalšího tajného materiálu německých agentů. Německo jich tam vyslalo šest. Navenek vystupovali jako mniši a kněží. Ve Vatikánu však vzbudili podezření, protože prokazovali neznalost náboženské problematiky a zajímali se o ženy. Plán byl opuštěn, když o něm Vatikán dostal echo a napsal německému velvyslanci, že o něm ví, a dal najevo nelibost nad ním.
Při spojeneckém bombardování Drážďan v únoru 1945 zahynulo až 25.000 lidí. Oznámila to komise německých historiků pověřená probádáním této pro Němce stále sporné kapitoly závěru druhé světové války. O práci komise informuje server spiegelonline s tím, že někteří historici a německá krajní pravice i dnes hovoří o statisících mrtvých a "bombovém holokaustu" Němců. Expertní komise pracovala od roku 2004 a prozkoumala údajně všechny dostupné dokumenty vážící se ke zničení saské metropole ve dnech 13. až 15. února 1945. Její závěrečná zpráva, zveřejněná na webových stránkách Drážďan, potvrzuje předběžná zjištění prezentovaná na podzim 2008. Již tehdy němečtí historici konstatovali, že při náletech prokazatelně zahynulo 18.000 lidí a celkový počet mrtvých nepřesáhl 25.000.
Bombardování saské metropole dodnes vyvolává mezi odborníky i Němci spory, zda bylo intenzivní bombardování úměrné vojenskému významu města, nebo zda se Drážďany staly obětí demonstrace síly či pomsty protihitlerovské koalice.
Server připomíná, že Drážďany se na seznamu cílů pro spojenecké bombardování ocitly kvůli tomu, že byly významným železničním uzlem a zároveň sídlem několika továren dodávajících materiál armádě. Britská a americká armáda se bombardováním německých měst snažila znemožnit přesun německých jednotek na východ, a usnadnit tak ruským silám jejich postup. Současně měla přimět hitlerovské Německo složit zbraně a ukončit tak nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva, který vypukl v roce 1939.
Nejasnosti ohledně počtu obětí vyplývají z faktu, že mrtví byli pohřbíváni či hromadně spalováni s velkým spěchem a že ve městě bylo také neupřesněné množství uprchlíků. Kontroverzní britský historik David Irving píše v knize Zkáza Drážďan o 135.000 obětech, většina ostatních badatelů uvádí čísla o zhruba 100.000 nižší. Německá krajní pravice naopak mluví o 200.000 až 300.000 mrtvých. Výročí bombardování 13. února také využívá každý rok k demonstracím v Drážďanech proti "bombovému holokaustu" Němců. Demonstrací se v posledních letech účastní i spřátelené neonacistické skupiny z Česka, Polska a dalších zemí. Letos jim však odpůrci pravicového extremismu v pochodu městem zabránili. Tisíce obyvatel Drážďan tehdy vyjádřily nesouhlas s neonacistickými myšlenkami několikakilometrovým lidským řetězem v centru saské metropole.
Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.