14. května  2010  rubrika: Svět viděný internetem

O íránské opozici a záchraně Babylonu

www.kommersant.com - Foto: Dana Josefová

www.kommersant.comFoto: Dana Josefová

V dnešním pořadu si zase po delší době připomeneme protivládní hnutí v Íránu. V dalších příspěvcích přineseme názor rakouského biskupa na zneužívání dětí katolickými kněžími nebo pohled na terorismus v Pákistánu. V závěru se pak podíváme do kolébky civilizace – do města Babylon a také do Číny, kde archeologové objevili další terakotové bojovníky.

Už dlouho nebylo slyšet o protivládních demonstrantech v Íránu – podařilo se snad prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi opravdu navždy potlačit takzvané „zelené hnutí“? ptá se americký server New Republic. Íránský politický disent už několik měsíců znepokojivě mlčí, znamená to, že utlumil činnost? Nemusí to být pravda. Vzhledem k množství lidí, kteří byli zatčeni a mučeni, by bylo pochopitelné, kdyby se vůdci zeleného hnutí odmlčeli. Jenže oni mluví dál. Vůdce opozice Mír-Hosejn Músaví zatím nejeví žádné známky poddajnosti. Začátkem května se setkal s dalšími předáky opozičního hnutí a řekl, že cesta k vítězství bude namáhavá a dlouhá, ale vyzval všechny, aby vydrželi. A před týdnem na setkání s veterány irácko-íránské války prohlásil, že současný režim porušuje ústavu i principy islámu, a ostře napadl všechny, kdo kritiky islámské republiky označuje za „lokaje sionismu“. 

Také Músavího manželka Zahra Rahnavardová v poslední době zostřila kritiku režimu. Minulý čtvrtek na setkání s rodinami politických vězňů nazvala Írán „policejním státem“ a vězněné aktivisty „bojovníky za svobodu“. Schůzku zakončila výzvou k osvobození všech vězňů svědomí v Íránu, který je „jedním obrovským vězením“. Další představitel opozice Mehdi Karrúbí nedávno v rozhovoru pro německý Spiegel konstatoval, že „despotismus a strach nefungují a současná situace v Íránu je neudržitelná“. Připojil také důležitou informaci, že zelené hnutí si podalo žádost o povolení demonstrace k prvnímu výročí zmanipulovaných červnových voleb, které vloni vyvolaly masové protivládní protesty proti zfalšovanému vítězství Mahmúda Ahmadínežáda. Řekl také, že společnost se nachází ve stavu „těsně před výbuchem“. 

Kromě toho, že vedení opozice je stále pevné a odhodlané vydržet, se objevují trhliny i v řadách vládnoucí elity. Když Ahmadínežád nedávno navštívil svaté město Kóm, odmítl se s ním sejít doslova každý významný ajatolláh, přestože na ně vyvinul obrovský tlak sám nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Chameneí. Ajatolláhové z Kómu zajišťují režimu teologickou legitimitu a jejich podpora je pro každého prezidenta klíčová. Zdá se také, že na zelené hnutí stále sází bývalý prezident Alí Rafsandžání. Režim nedávno vydal zatykač na jednoho z jeho synů, který pobývá v Evropě, a zahájil soudní proces v nepřítomnosti proti jeho dceři, která je rovněž v Evropě. 

Rafsandžání se sice zatím jednoznačně nepostavil na stranu opozice a s Chameneím i Ahmadínežádem hovoří, ale zároveň v Radě expertů, v jejímž čele už řadu let stojí, inicioval spolu s bývalým velitelem Revolučních gard Mohsenem Rezajem rezoluci, která vyzývá k ukončení role mocné Rady strážců při vetování prezidentských kandidátů. Přesně to je jedním z požadavků zeleného hnutí. Rezoluci čeká ještě řada překážek, než se z ní stane zákon, ale už samotný fakt, že vznikla, představuje přímé zpochybnění autority Chameneího. Nikdo samozřejmě neví, zda íránský lid nepřejde chuť na masové protesty a odpor. Není však pochyb o tom, že Íránci nadále touží po demokracii a vůdci zeleného hnutí nejeví známky ochabnutí. A to už stačí k závěru, že lidová podpora opozice v Íránu pokračuje. 

www.kommersant.com - Foto: Dana Josefová

www.kommersant.comFoto: Dana Josefová


Prodloužení pronájmu ukrajinské námořní základny v Sevastopolu Rusku zároveň umožnilo návrat ruské kontrarozvědky na Krym, píše v ukrajinském vydání ruský list Kommersant. Šéfové špionážních služeb obou zemí mají příslušný dokument podepsat příští týden. Koncem loňského roku byla krymská rezidentura ruské kontrarozvědky z rozhodnutí tehdejší ukrajinské vlády zrušena. Podle Kommersantu bylo obnovení činnosti ruských agentů na Krymu jedním z prvních požadavků Moskvy po volebním vítězství proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Jeho předchůdce Viktor Juščenko se ke spolupráci s Ruskem stavěl zdrženlivě a s prodloužením pronájmu sevastopolské základny nepočítal. Devatenáct důstojníků ruské kontrašpionáže FSB tak muselo v prosinci Krym opustit. 

Činnost ruských agentů na Krymu se podle Kommersantu bude řídit prakticky stejnými pravidly jako dříve. Oproti dřívější praxi však bude ruská strana muset konzultovat seznam agentů s Kyjevem. Dohoda neupřesňuje, zda se budou ruští rozvědčíci smět na ukrajinském území zabývat operativní kontrarozvědnou činností. Smlouva o zřízení krymské rezidentury má být podepsána 19. nebo 20. května v Oděse při setkání ředitelů kontrašpionážních organizací obou zemí Valerije Choroškovského a Alexandra Bortnikova. Příjezd ruských agentů na místo působení se očekává během měsíce. 

www.diepresse.at - Foto:  Český rozhlas

www.diepresse.atFoto:  Český rozhlas


Rakouský katolický biskup Paul Iby se vyslovil pro zrušení povinného celibátu. V rozhovoru pro rakouský deník Die Presse řekl, že by velmi uvítal, kdyby se kněžími mohli stávat i ženatí muži. „Pro kněze by byla jistě úleva, kdyby se povinný celibát zrušil,“ uvedl Iby a dodal: „Mám tolik ženatých jáhnů!“ Zdůraznil, že jsou to nesmírně spolehliví lidé, a kdyby bylo možné je vysvětit na kněze, Kněžím by to nesmírně usnadnilo pastorační práci, protože je jich nedostatek. „Mělo by být na rozhodnutí každého kněze, zda chce žít v celibátu nebo v rodině,“ prohlásil biskup, který stojí v čele eisenstadtské diecéze. 

Podle agentury APA nechtěla tisková oddělení dalších rakouských biskupů zrušení celibátu komentovat. Mluvčí salcburské diecéze ale poznamenal, že by se o tématu mohlo diskutovat na kongresu farností v Mariazellu ještě tento týden. Kněžské svěcení žen však katolická církev momentálně neřeší, řekl také Iby v rozhovoru, ale upozornil, že ve střednědobém výhledu by se rovněž mělo zvážit. Die Presse poznamenal, že biskupové často dostávají odvahu k podobným výrokům, když jsou v penzi nebo k ní nemají daleko. Iby v lednu oslavil 75. narozeniny a požádal o uvolnění z funkce. V čele diecéze by měl zůstat do podzimu. 

Biskup také v rozhovoru prohlásil, že katolická církev je ve velmi hluboké krizi. Podíl na ní mají skandály kolem zneužívání dětí. „Člověk si to nechtěl přiznat a myslel, že to byly jen jednotlivé případy,“ řekl Iby s tím, že si neuměl představit, že by kauza mohla mít takové rozměry. V Rakousku se už přihlásilo několik stovek obětí sexuálního zneužívání kněžími. Většina případů je stará několik desetiletí. Iby přiznal, že i on se před 12 lety dozvěděl o knězi, který dříve zneužíval děti. Farář byl donedávna v úřadu. Podle biskupa však po rozhovoru s terapeuty nebylo třeba nic podnikat. Na to, že by činy ohlásil, tehdy nepomyslel – „z nezkušenosti,“ vysvětlil. Dnes by oznámení podal. Iby nevyloučil, že v jeho diecézi mohli působit i další kněží, kteří v minulosti zneužívali děti, ale zdůraznil, že o žádném konkrétním případu neví. 

Biskup Iby také řekl, že v souvislosti se skandálem kolem zneužívání dětí čekali lidé víc od papeže. „Možná by bylo dobré ještě jednou říct jasné slovo odsouzení... Uznat, že je tu vina a že se prosí o odpuštění,“ uvedl biskup. Je přesvědčen, že potrvá dlouho, než si církev znovu získá důvěru věřících. Podle něj se jí to podaří, jen když bude otevřenější a svobodnější. Měla by bránit diskriminaci homosexuálů a najít řešení pro rozvedené, aby bylo po nějaké době možné požehnat jejich dalšímu partnerství, uvedl rakouský biskup Paul Iby v rozhovoru pro Die Presse

www.washtimes.com - Foto:  Český rozhlas

www.washtimes.comFoto:  Český rozhlas

Američtí vyšetřovatelé nezdařeného pokusu o atentát na Times Square v New Yorku se už ztotožnili s tím, že jej spáchal pákistánský Taliban. Americký deník Washington Post k tomu připomíná, že zadržený pachatel útoku Faisal Šahzád patřil ke střední třídě, byl vzdělaný a na první pohled i asimilovaný, ale přesto jej něco zradikalizovalo. Možná se nikdy nedozvíme, co jej přimělo zabíjet nevinné muže, ženy a děti, ale je zde ještě jedna důležitá věc – spojení s Pákistánem. 

Britská vláda odhaduje, že z Pákistánu pochází 70 % všech teroristických scénářů odhalených v posledním desetiletí. Tato země zůstává hnízdem terorismu, přestože v jiných muslimských státech už džihádismus ztrácí podporu. Radikální islamistické skupiny od Egypta a Jordánska až po Malajsii a Indonésii jsou vojensky oslabené a ztratily i podporu politickou. Proč tomu tedy tak není i v Pákistánu? Odpověď je jednoduchá: pákistánská vláda džihádistické skupiny podporuje už od jejich vzniku, vytváří jim příznivou atmosféru a nechává je vzkvétat. V posledních letech se to sice trochu změnilo, ale kořeny jsou hluboké.  

Pákistán je pro teroristy ráj a existují zde desítky džihádistických skupin. Některé, jako Laškare tajjaba, dokonce operují otevřeně po celé zemi a ani ona, ani další uskupení očividně netrpí nedostatkem finančních prostředků a zbraní. Je pravda, že v posledních měsících pákistánská vláda i armáda proti teroristům tvrdě zakročují a také za to tvrdě platí. Přesto generálové stále dělají mezi teroristy pochybné rozdíly – armáda se soustřeďuje na ty, kteří ohrožují a zabíjejí Pákistánce, ale nechávají víceméně na pokoji skupiny, které útočí na Afghánce, Indy nebo občany západních zemí. Například když vloni bojovali v Jižním Vazíristánu, odmítli navzdory žádostem Američanů i NATO pokračovat v tažení na sever, kde prodělal výcvik i atentátník Faisal Šahzád. Dokud pákistánská vláda nebude měřit všem teroristům stejným metrem, budou mít tyto skupiny nadále v Pákistánu ráj. 

www.ap.de - Foto: Dana Josefová

www.ap.deFoto: Dana Josefová


Američané v Iráku nejen bojují, ale financují také kulturní a vědecké programy. Jeden z nich se zaměřuje na restaurování starověkých trosek města Babylonu, píše agentura AP. Jeho zbytky se rozpadají a místní představitelé požadují, aby co nejrychleji proběhla jejich záchrana a kolem vznikly nové restaurace a obchody se suvenýry, které by přilákaly turisty. Odborníci v Bagdádu by však dali přednost pomalejšímu a důkladnějšímu tempu rekonstrukce, aby rychlost nebyla na úkor kvality. Ruiny města starého tisíce let, známého svými visutými zahradami a babylonskou věží, v posledních desetiletích značně zchátraly. Bývalý diktátor Saddám Husajn v osmdesátých letech rekonstruoval starověké paláce a chrámy žlutými cihlami a v jejich bezprostřední blízkosti nechal vystavět vysoké domy, které křehké původní stavby z hliněných cihel zastínily. Po jeho pádu v roce 2003 pak napáchali další škody američtí vojáci. 

Odborníci odhadují, že okolní pahorky dodnes skrývají 95 procent města, a doufají, že je odkryjí. Než však tyto práce začnou, je třeba vyškolit Iráčany, jak o památky pečovat, a sestavit plán, který by umožnil čerpat mezinárodní prostředky a získal nalezišti status kulturního dědictví UNESCO. Americké ministerstvo zahraničí na dvouletý projekt vyčlenilo 700.000 dolarů a zahájilo jej vloni. Bude-li úspěšný, mohl by se stát modelem pro záchranu dalších starověkých nalezišť v Iráku, který je kolébkou lidské civilizace. 

Babylon byl založen v třetím tisíciletí před naším letopočtem a největší rozkvět zaznamenal za krále Chammurapiho před téměř 4000 lety. Desky s jeho slavným zákoníkem se dnes nacházejí v pařížském Louvru. V následujících staletích bylo město několikrát dobyto, srovnáno se zemí a znovu vystavěno a v roce 600 před naším letopočtem za krále Nabukadnezara bylo s 250 000 obyvatel největší světovou metropolí. Právě Nabukadnezar dal v Babylonu pro svou nemocnou manželku vybudovat slavné visuté zahrady, jeden ze sedmi divů světa. Babylon byl také místem, kam Nabukandezar přivedl do exilu Židy z Izraelského království, které dobyl. 

Vloni se Babylon znovu otevřel veřejnosti, ale návštěvníků je zatím málo, převážně z řad místních lidí. Až do roku 2005 byl sídlem vojenské základny amerických a polských vojáků, které ostře kritizovala zpráva UNESCO za škody, které starověkým památkám zasadili svou těžkou vojenskou technikou. Podle vědců je však mnohem víc poškodily diletantské zásahy za Saddáma Husajna. Diktátor se cítil jako novodobý král a nechal je přestavět. Nabukadnezarův jižní palác tak má vysoké zdi z moderních žlutých cihel, z nichž mnohé nesou Saddámovo jméno, a nedaleký řecký amfiteátr se používal k pořádání hudebních festivalů. Babylon není jedinou atraktivní starověkou památkou v Iráku. O něco dále na jih jsou pozůstatky města Ur se slavným zikkuratem, kde se narodil biblický praotec Abrahám, připomíná AP

www.bbc.co.uk - Foto:  Český rozhlas

www.bbc.co.ukFoto:  Český rozhlas


A ze starověku ještě jednou. Před 36 lety ohromil celý svět náhodný nález terakotové armády v Číně – soch v životní velikost z roku 210 před naším letopočtem, které našli rolníci nedaleko města Sien v provincii Ša-an-si. V hrobce dynastie Čchin bylo postupně objeveno na 8.000 hliněných válečníků, 130 hliněných vozů s 520 hliněnými koňmi a mnoho dalších terakotových soch. Mauzoleum bylo postaveno pro Čchin Š’-chuanga, který se v roce 221 před naším letopočtem prohlásil za císaře a je považován za sjednotitele Číny. Hlinění bojovníci jej měli chránit i po smrti. Nyní čínští archeologové objevili ve stejných hrobkách dalších 114 terakotových válečníků. Řada soch byla sice rozbitá, zato jsou však krásně malované, píše britský server BBC, který cituje čínská média. Vykopávky zahájené v roce 1974 dodnes neskončily a současný objev pochází z jejich třetí fáze, která začala vloni v červnu. 

Noví bojovníci v živých barvách měli vedle sebe hrnce, zbraně a další předměty. Některé nesly známky ohně, a vědci se proto domnívají, že hrobka byla zřejmě v minulosti vypálena. Tato teorie se vyskytla už dříve; traduje se, že císařovo mauzoleum brzy po dokončení zapálil jakýsi vzbouřenec, ale oheň naštěstí většinu pokladů nezničil. Noví válečníci jsou stejně jako jejich dříve nalezení kolegové vysocí metr osmdesát až dva metry, mají černě namalované vlasy, zelené, bílé nebo růžové obličeje a černé či hnědé oči. Jejich restaurování bylo nelehké, protože sochy byly nepěkně rozbité; podle archeologů trvalo sestavení jednoho válečníka deset dní. Vědci se domnívají, že jasnými barvami byly původně natřeni všichni bojovníci, ale během dvou tisíciletí v podzemí vybledli a barva se oloupala. 


Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas