30. května  2010  rubrika: Svět viděný internetem

O záchraně eura, nezvladatelné ropné skvrně a lesní školce

www.economist.com - Foto: Míla Koláčná

www.economist.comFoto: Míla Koláčná

V prvním povolebním dnu vám nabídneme řadu zajímavých článků a analýz, z nichž alespoň některé poněkud odlehčí napětí minulých dnů. Nejprve nahlédneme na stránky renomovaného britského týdeníku, který se zabývá snahami o záchranu společné evropské měny. Poté se zaměříme na zatím nepříliš úspěšný boj s následky olbřímí ropné skvrny, která způsobila ekologickou katastrofu u pobřeží Spojených států. Pak už ale zavítáme do lesní školky, která nabízí americkým dětem doslova ráj na zemi a závěrem zjistíme, že vliv člověka na stav klimatu není zdaleka otázkou moderní doby.

Evropští lídři stále ještě nepochopili, co musí dělat, pokud chtějí zachránit společnou měnu euro. Jejich dosavadní kroky jsou jen ztrátou času, protože jsou vedeny třemi bludy, píše ve svém nejnovějším čísle britský týdeník Economist. Oněmi sebeklamy jsou podle prestižního magazínu svádění viny za krizi na finanční sektor, přehnaná víra v účinnost obřích záchranných balíků a posedlost fiskální disciplínou na úkor hlubších strukturálních reforem a ekonomického růstu. Problémem příliš mnoha evropských politiků je syndrom "střílení poslů špatných zpráv", kdy se mluví o "neodůvodněných útocích" proti euru a vina se svádí na spekulanty, hedgeové fondy nebo ratingové agentury. Takové myšlení podle Economistu vedlo k německému rozhodnutí zakázat nekryté spekulace na pokles vládních dluhopisů, třebaže sám regulační úřad, který nařízení vydal, přiznává, že tyto spekulace v otřesech kolem řecké krize žádnou větší roli nehrály. 

Dle týdeníku stojí podobně "pitomý" názor za plánem Bruselu prosadit přísná pravidla pro hedgeové fondy a fondy soukromého kapitálu, které údajně způsobily krizi. Nikdo nepopírá nutnost zlepšení finanční regulace, avšak připisovat problémy na trhu vládních dluhopisů na účet "zlých spekulantů" je nebezpečně zavádějící. Investoři se podle renomovaného týdeníku ve skutečnosti snad až příliš pozdě probudili, aby začali reagovat na extrémní fiskální zranitelnost některých zemí eura a vynutili si úsporné kroky. Druhou falešnou představou je přehnaná víra v "šok a hrůzu", kterou měly vyvolat bezprecedentní záchranné plány, zejména ten poslední v objemu 750 miliard eur. 

Economist připomíná, že Řecku žádné takové balíčky k obnovení finančního zdraví nepomohou, protože i kdyby prosadilo všechny plány úspor, stejně jeho dluh za několik let dosáhne 150 procent HDP a vyhlídky ekonomického růstu země zůstanou chatrné. Řecko nemá problémy s likviditou, ale s insolvencí, která se vršením nových dluhů vyřešit nedá. Vlády a regulační orgány by tak podle týdeníku raději měly začít připravovat řádnou restrukturalizaci řeckých dluhů, která by počítala i se ztrátami bank držících řecké dluhopisy. Nejnebezpečnějším bludem je podle časopisu představa, že hlubší strukturální reformy, které by v zemích eura posílily růst, nejsou zapotřebí. Všechno prý bude v pořádku, jen když Řecko a další hříšnicí sníží své deficity. Jenomže prudké snížení poptávky v ekonomikách které se teprve vymaňují z těžké recese, může způsobit zbytečný ekonomický propad. 

Navíc posedlost fiskální disciplínou se může stát pro politiky výmluvou, aby se nenamáhali s řešením chronických evropských nerovnováh a ztrátou konkurenceschopnosti jižní Evropy. Řecko, Španělsko a Itálie vyvinuly velkou snahu, aby se dostaly do eurozóny, v ní však usnuly na vavřínech a přestaly s reformami, které by zvýšily jejich schopnost konkurovat, držely pod kontrolou mzdové náklady a posilovaly produktivitu. Ztráta monetární a kurzové flexibility po přijetí eura si přitom tyto reformy podle Economistu přímo vynucovala, jak se nyní v krizi eura jasně ukazuje. "Je smutné, že většina vlád v eurozóně to stále nechápe. Je trapné, že svou ignoranci maskují obviňováním manažerů londýnských hedgeových fondů," uzavírá Economist

www.ap.de - Foto: Dana Josefová

www.ap.deFoto: Dana Josefová

Americký prezident Barack Obama čelí stále větší kritice kvůli úniku ropy do Mexického zálivu, který pokračuje již řadu týdnů a již dosáhl amerického pobřeží. Jeho administrativa prý na problém zareagovala pomalu a příliš se spoléhala na to, že jej vyřeší těžařská společnost BP – píše se na webu agentury AP. Bílým dům ale podobné názory odmítá. Podle něj vláda při úsilí zastavit únik zatím udělala všechno, co mohla. Bývalý hlavní politický poradce Billa Clintona a vlivný americký politolog James Carville pocházející z Louisiany ohrožené ropnou skvrnou si to ale nemyslí. Dosavadní Obamův postup při řešení katastrofy označil za lhostejný a naivní. Prezident a jeho administrativa podle něj udělali chybu, když odpovědnost za řešení úniku ropy z poškozeného vrtu nechali na firmě BP. 

"Má dojem, že je jim to nepříjemné, tahle velká věc, co se jim staví do cesty. Podle všeho si myslí, že když to nechají na BP, tak to tak či onak zmizí. Ale ono to nemizí. Ono to tam roste. Je to pohroma největšího rozsahu a měli by se zaměřit na plán B," uvedl Carville. Bílý dům by podle něj také měl být vůči společnosti BP mnohem tvrdší. Vláda si prý mylně myslí, že firmu vedou dobré úmysly. "Jsou naivní. BP se snaží šetřit peníze, snaží se ušetřit, co nejvíce bude moci. ... Nic nám neřeknou, poněkud zvláštní ale je, že vládě to podle všeho nevadí," citoval politologa internetový deník Politico. Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs ale namítá, že Obamova administrativa dělá všechno, co je v lidských silách. "BP je odpovědná za to, aby zastavila ropu z vrtu, který uniká v hloubce jeden a půl kilometru pod hladinou oceánu. Americká vláda ale na její kroky dohlíží a když má nějaký problém s tím, co BP dělá nebo nedělá, zvedne admirál Thad Allen mobilní telefon a zavolá na mobilní telefon šéfa BP," řekl Gibbs. 

www.politico.com - Foto: Vendula Kosíková

www.politico.comFoto: Vendula Kosíková

Mluvčí podle internetového deníku Politico stejně tak odmítl kritiku bývalé aljašské guvernérky a kandidátky na viceprezidentku Spojených států Sarah Palinové. Podle ní nápravu situace v Mexickém zálivu komplikují Obamovy vazby na ropný průmysl, který patřil k velkým sponzorům jeho prezidentské kampaně. Podle Gibbse ale Palinová "zanedbala domácí přípravu" a o věci nic neví. "Jsem si jistý, že ropné společnosti nepovažují Obamovu vládu za velkého spojence. Navrhnuli jsme větší zdanění jejich zisků, když zvedly ceny ropy, aby si mohly účtovat víc za benzín," uvedl mluvčí. Sílící kritika nicméně Bílý dům musí znepokojovat. Od začátku ekologické krize v Mexickém zálivu se snaží zabránit tomu, aby byla obviněna z toho, že problém zanedbala. Každý den večer proto Bílý dům například rozesílá přehledy kroků, jež úřady ten den v souvislosti s únikem učinily. 

Vlivný konzervativní komentátor Rush Limbaugh již přitom před časem přišel s názorem, že by únik mohl být pro současného prezidenta stejnou pohromou jako nezvládnuté záchranné práce po hurikánu Katrina pro jeho předchůdce George Bushe. "Rozdíl v tomto případě je v tom, že my jsme na místě byli okamžitě a od té doby jsme je neopustili," namítá Gibbs. "Myslím, že nikdo nemůže věrohodně tvrdit, že vláda jen stála opodál a doufala, že se to vyřeší samo," dodal. Deník dodává , že ropa uniká z ventilu poškozeného po výbuchu, který se na plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu stal 20. dubna. Do oceánu již unikly miliony litrů ropy. Ropná skvrna ohrožuje americké pobřeží od Louisiany po Floridu. V posledních dnech již přitom na několika místech dosáhla pobřeží a obavy z ekologické katastrofy nevídaných rozměrů jsou ve Spojených státech stále větší. 

A ve Spojených státech ještě zůstáváme. Americká armáda rozšiřuje tajné vojenské operace na Blízkém východě, ve střední Asii a na Somálském poloostrově s cílem zneškodnit teroristické skupiny a odrazit potenciální hrozby ze zemí jako jsou Írán, Saúdská Arábie nebo Somálsko. Informuje o tom list The New York Times. Tajný rozkaz podle něj v září podepsal velitel amerických sil na Blízkém východě a ve střední Asii generál David Petraeus. Tajné vojenské aktivity mimo oficiální vojenské zóny povolovala už administrativa exprezidenta George Bushe. Nová strategie má však podle listu být dlouhodobější a systematičtější. Jejím cílem je vytvořit síť vojáků zvláštních jednotek, kteří by byli schopni "infiltrovat, narušit, porazit nebo zničit" bojovníky teroristické sítě Al-Káida nebo dalších militantních skupin. 

Podle nejmenovaných armádních činitelů je součástí nové direktivy i zelená speciálním tajným operacím, které by připravily půdu pro možné vojenské útoky v Íránu, pokud by sílily kontroverzní jaderné ambice této země. Západ obviňuje Teherán, že usiluje o výrobu jaderné bomby, což Íránci odmítají. Pentagon podle listu musí vypracovat podrobné plány pro případ, že by vláda Baracka Obamy, která nyní prosazuje především diplomatické a hospodářské postihy, někdy dala povolení k útoku na Írán. List poznamenává, že americká armáda v posledních letech posiluje své tajné operace v zemích bez většího počtu amerických vojáků, čímž se stává méně závislou na tajných službách USA včetně CIA. Nové nařízení však údajně znepokojuje některé činitele Pentagonu, kteří se obávají, že by nově povolené tajné operace mohly narušit vztahy se spřátelenými režimy třeba v Saúdské Arábii nebo Jemenu. 

Les (ilustrační foto) - Foto: forestinfo.org

Les (ilustrační foto)Foto: forestinfo.org

Nyní se konečně naladíme na klidnější notu a míříme do lesa. Děti v mateřské školce Eriny Kennyové, které se učí ve volné přírodě, se obvykle neběží schovat, když začne pršet nebo sněžit. Zůstanou tam, kde právě jsou - v malém soukromém lese. To je jejich třída, píše agentura AP. Tráví tady tři hodiny denně, čtyři dny v týdnu, volně běhají pod cedry a jedlemi ve Vashon Island ve státě Washington. Tato unikátní lesní mateřská školka nazvaná Nature School je jednou z několika, které byly otevřeny v posledních letech ve Spojených státech. Jejich cílem je odpoutat děti od televize a zavést je do světa přírody. "Americké děti už netráví venku moc času," říká Kennyová. "Je stále více třeba upozorňovat rodiče, že jejich děti skutečně potřebují mít větší spojení s přírodou." 

Kennyová otevřela zmíněnou školu v roce 2008 s pěti dětmi. Příští rok chce rozšířit školu na pětidenní. Školné je sice 100 dolarů denně, seznam žadatelů se prý stále rozrůstá. Škola je vlastně takový tábor. Jsou tu tři chatky, z nichž jedna slouží jako knihovna, v druhé je nářadí a třetí slouží jako záchod. Tábor má také místa, kde si děti hrají. Mají pohádkový domek, což je lesní chatka pokrytá kapradím. Mají také stolky, na nichž pečou koláče z bláta, kyblíky a hrabičky, a také místo na táboráky. Připravuje se i polní kuchyně. Děti rády pojídají to, co jim nabídne les. A různé rostliny nazývají "lesním cukrovím". 

Pro Kennyovou je mateřská školka vyvrcholením její práce s dětmi a lásky k přírodě. Malé děti by se podle ní neměly učit komplikované věci. Neměla by se jim vnucovat matematika nebo jazyky. Prý často dostává otázku, co se tedy děti učí v její škole. Odpovídá, že tyto děti mají dobré znalosti ze základních věd o životním prostředí. Časem podle ní bude více důkazů, že tyto školy jsou vhodným modelem pro děti. Kennyová tvrdí, že děti by měly zkoumat svět samy od sebe. Ona a její pomocnice využívají k výuce přirozenou dětskou zvídavost. V jejich škole rozhodují každý den děti, co budou dělat, nikoliv učitelé. Dopoledne třeba šplhají po stromech, potom se rozhodnou pro zpěv a odpoledne si upečou koláč z bláta. "Lépe si tak zapamatují informace, protože si samy ohmatávají, ochutnávají a prociťují každou lekci," říká Kennyová 

A po opravdu idylickém výletu do školní lesní divočiny, kde děti žijí v souladu s přírodou, zůstáváme v oblasti životního prostředí. Vracíme se však hodně hluboko proti proudu času. Lidé neovlivňují životní prostředí teprve od průmyslových dob. Škodili mu už před 13.000 lety vybíjením mamutů. Přesvědčeni jsou o tom američtí vědci, podle nichž tito obrovští býložravci svými střevními plyny rozhodující měrou přispívali k regulaci klimatu na Zemi. Po vyhynutí mamutů teploty poklesly. Rychlé vymření mamutů a jiných obrovských zvířat v důsledku rozpínavosti lidí v Americe před 13.000 lety by mohlo podle studie vědců z Novomexické univerzity vysvětlovat tehdejší pád teplot. 

Severoameričtí býložravci vylučovali obrovské množství metanu, píše tým vědkyně Felisy Smithové v aktuálním vydání přírodovědeckého časopisu Nature. Metan má přitom coby skleníkový plyn 30krát větší účinek než oxid uhličitý. Náhlý úbytek plynu přispěl ke globálnímu ochlazení, pokud jej přímo nezavinil, vysvětlují vědci. Epocha lidského ovlivňování životního prostředí, nazývaná též jako antropocén, tak podle studie nezačíná až s průmyslovou revolucí kolem roku 1800, ale už před zhruba 13.000 lety. 

Vědci vycházejí z množství metanu, které do ovzduší vypouštějí krávy a další dnešní přežvýkavci. Vzorky z v ledu z doby mizení mamutů přitom údajně potvrzují, že vyhynutí zvířat provázelo snížení koncentrace metanu v atmosféře o zhruba 180 objemových procent. Grónské vzorky ledu z různých dob ukazují, že snížení obsahu metanu o 20 procent má za následek pokles teploty o zhruba jeden stupeň Celsia. Ve sledovaném období tak měla teplota klesnout o devět až 12 stupňů, což podle expertů potvrzují měření. "Vyhubení obřích živočichů je první katastrofální událostí, kterou lze přičíst lidské činnosti," soudí vědci. 

www.science.com - Foto: Dana Josefová

www.science.comFoto: Dana Josefová

A v dávné minulosti ovšem stále ve společnosti vědců ještě zůstáváme. Neandertálci nebyli jen vzdálenými příbuznými lidí, jak se dosud předpokládalo, ale patří mezi jejich předchůdce. Zjistil to mezinárodní vědecký tým, který poprvé rozluštil a analyzoval část genotypu neandertálců. Vědci své poznatky zveřejnili v nejnovějším čísle časopisu Science. "Je to absolutní vědecká senzace," soudí bonnský expert Ralf Schmitz, který se na studii podílel. Vědci k závěru dospěli srovnáním genotypu neandertálce a dnešního člověka. Buněčné jádro DNA z kostí šesti neandertálců bylo dešifrováno pod vedením Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. Dosavadní analýzy se opíraly pouze o genové analýzy mitochondrií, které lze přirovnat k buněčným elektrárnám. Tyto rozbory hovořily proti příbuznosti moderního člověka s neandertálci, kteří vyhynuli před téměř 30.000 lety. 

Výsledek lipského projektu prý dokládá, že zřejmě nejpopulárnější druh pračlověka přispěl jedním až čtyřmi procenty ke genomu dnešních obyvatel Evropy i Asie. "Nyní je jisté, že neandertálce je přece jenom třeba počítat mezi naše předky," řekl Schmitz. Překvapením pro vědce je i to, že se geny neandertálců nacházejí dokonce u dnešních Číňanů nebo obyvatel vzdálené Papuy-Nové Guineje, ačkoli tam nikdy žádný neandertálec nežil. Vědci soudí, že anatomicky moderní člověk, který vyšel z Afriky, se geneticky promísil právě s neandertálcem na Blízkém východě, kde oba druhy podle archeologických nálezů prokazatelně žily zhruba 30.000 let až do doby před zhruba 50.000 lety. Odtud s sebou člověk vzal i dědičnou informaci neandertálců na další putování Evropou a Asií. 


Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas