27. července  2010  rubrika: Svět viděný internetem

Katastrofální finále Loveparade - kdo za to může?

www.spiegel.de - Foto: Dana Josefová

www.spiegel.deFoto: Dana Josefová

Truchlivé dozvuky tragického finále festivalu lásky, svobody a hudby Loveparade v německém Duisburgu – to je první téma pořadu Svět viděný internetem. Poté se dozvíte, co obsahují tisíce dokumentů o americkém vojenském angažmá v Afgáhistánu. A závěrem pořadu zavítáme do městečka, kde se má v sobotu vdávat dcera exprezidenta Spojených států Billa Clintona a šéfky americké diplomacie Hillary Clintonové – Chelsea.

Tiskové středisko města Duisburgu je prakticky ukryté, internetová stránka starosty Adolfa Sauerlanda z Křesťanskodemokratické unie je mimo provoz. Dva dny po katastrofálním konci Loveparade jsou představitelé města pod bubnovou palbou kritiky a požadavků na odstoupení a částečně i osobních výhrůžek. Město včera vypadalo jako bez života. Až odpoledne se ozval starosta s osobním projevem a vyjádřil pochopení pro výzvy, aby odešel. Mnozí počítají s tím, že se už v úřadu neudrží, napsala na svém webu agentura DPA. Jako osudný souběh přetížených úřadů a nekompetentních organizátorů vidí tragédii renomovaný organizátor koncertů Marek Lieberberg. Pořadatelům podle něj neměla být svěřena organizace tak velké akce. Když se dostali do nouzové situace, neuměli na ni prý zareagovat, a proto se na ně snáší tak ostrá kritika. 

Pro veřejnost je to prakticky jasné. Při plánování masové akce pro statisíce lidí s jedinou příchozí a únikovou cestou, kterou navíc byl jen sotva čtyři metry vysoký tunel, se staly závažné chyby. A zaznívaly i varovné hlasy, ale nikdo je neslyšel. Mezi skeptiky se řadí i bývalá vedoucí duisburského stavebního úřadu. Už v březnu se údajně zdráhala podepsat povolení obřího festivalu. Poté byla přeložena, tvrdí zdroj z radnice, který nechce být jmenován. Silně zadlužené město oceli chtělo stůj co stůj mít obrázky úspěšné technoparty se šťastnými mladými lidmi. Dokonce kvůli tomu vyvíjelo politický tlak. Když na podzim 2008 na schůzce odborníků vyjádřil policejní prezident pochybnosti, že Duisburg vůbec má příhodné pozemky pro Loveparade, vložil se do věci tehdejší duisburský poslanec ve Spolkovém sněmu Thomas Mahlberg. Počátkem února naléhal v dopisu na ministra vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Ingo Wolfa, aby policejního prezidenta odvolal. 

Katastrofě přitom prý šlo zabránit, kdyby město a pořadatelé z prestižních a finančních důvodů neignorovali bezpečnostní rizika. Podle interního dokumentu, o němž informuje internetový server Spiegel Online, úřady pořadatelům umožnily obejít některé obvyklé bezpečnostní požadavky. Počet mrtvých, které si vyžádala tlačenice na přístupové cestě k místu konání akce, již stoupl na 20, zraněno bylo přes 500 lidí. Těžkým zraněním dnes podlehla jedenadvacetiletá Němka. V nemocnici podle webu wdr.de nadále leží 41 lidí, z toho jeden v ohrožení života. Hlavním problémem duisburské Loveparade, která se poprvé konala na uzavřeném prostranství, bylo podle serveru příliš mnoho lidí vtěsnaných do omezeného a ohrazeného prostoru. Do areálu bývalého nákladového nádraží přitom stotisícové davy přiváděla jediná přístupová cesta, která byla dosažitelná jen dvěma podzemními tunely. 

Spiegel napsal, že pořadatelé byli zproštěni povinnosti dodržet předpis ohledně šířky únikových cest. Magazín cituje z expertizy s označením "Povolení k přechodné změně využití", kterou vydal 21. července duisburský stavební úřad. Ten jej předal berlínské společnosti, která Loveparade pořádá. Striktní však byli úředníci ohledně požárních plánů. Na prostranství kolem nákladového nádraží se oficiálně nemělo najednou shromažďovat víc než 250.000 lidí. Pořadatelská společnost nahlásila 500.000 účastníků, přičemž zřejmě počítala s tím, že část se jich rozptýlí po městě. Organizátoři však v sobotu sami uváděli, že v Duisburgu bylo skoro 1 a půl milionu účastníků, což ale policie po neštěstí odmítala potvrdit a hovořila řádově o statisících. Na možná vědomě chybný původní odhad návštěvníků před Loveparade poukázal Erich Rettinghaus, šéf policejních odborů v Severním Porýní-Vestfálsku. 

Zranění po tragické tlačenici na Loveparade v Duisburgu - Foto:  ČTK/AP

Zranění po tragické tlačenici na Loveparade v DuisburguFoto:  ČTK/AP

Problém vyvstal při usměrňování davů v uzavřeném areálu nákladového nádraží, kde organizátoři zcela rezignovali na jinak obvyklé "vyrovnávání proudu" lidí, řekl Rettinghaus. Davy podle něj nebylo možné usměrňovat "úplnými informacemi". Ty se měly šířit prostřednictvím amplionů, částečně opilí lidé ale hlášení v hlučném prostředí neslyšeli nebo je ignorovali. Další vážná obvinění týkající se bezpečnostního zajištění masové akce vznesl celoněmecký předseda policejních odborů Rainer Wendt. Podle něj je pravděpodobné, že pořadatel a město Duisburg šetřili právě na úkor bezpečnosti. "Hovoří pro to například to, že na místě nebyly bezpečnostní kamery, které by umožnily rychlou reakci," řekl Wendt v televizi ARD. 

Za vyústěním tunelu návštěvníci odbočovali na silniční nájezd, který je dovedl k areálu. Návštěvníci, kteří se nemohli dočkat, však naráželi na ty, kteří se už unavení vraceli. Mnoho lidí se chtělo ze stísněného prostoru dostat tím, že vylezli na kontejnery nebo se snažili přešplhat bariéry kolem přístupové cesty. Tím ale situaci ještě zhoršili, protože někteří se zřítili do davu, čímž vyvolali paniku a chaos. Státní zastupitelství Duisburgu už v sobotu zabavilo příslušné dokumenty a zahájilo vyšetřování proti neznámému pachateli kvůli podezření ze zabití z nedbalosti, oznámil příslušný státní zástupce Rolf Haferkamp. 

V ohnisku kritiky stojí vedení Duisburgu v čele s již zmíněným primátorem Adolfem Sauerlandem. Policejní prezident v Bochumi Thomas Wenner oznámil, že na něho, na vedoucí úředníky města a na organizátory podá žalobu. Podle něj taková akce jako Loveparade není v Duisburgu uskutečnitelná. Právě Wenner přitom loni kvůli stavebním úpravám zrušil plánovanou Loveparade v Bochumi. Spiegel Online tvrdí, že duisburská pobočka policie z počítačů vymazala veškeré podklady k Loveparade. Jde údajně o příkazy ke konkrétním nasazení policistů nebo o hlášení o situaci. Server se odvolává na jednoho z policistů, který hovoří o "zahlazovací akci". Policie to popírá. Důsledné vyšetření tragédie požadují němečtí politici. Organizátor technoparty uvedl, že kvůli tragédii se Loveparade v dalších letech už konat nebude. Tragédie v Německu vyvolala debatu o pořádání masových akcí také v dalších zemích. Někteří italští politikové požadují úplný zákaz technoparty ve své zemi. Severoitalská Ravenna už tak učinila. 

Jiná města se však masových akcí neobávají. Mnichovský krizový štáb nebude i přes sobotní tragédii na duisburské Loveparade vyžadovat zpřísnění bezpečnostních opatření pro masovou pivní slavnost Oktoberfest. Dosud přijatá bezpečnostní opatření považují odborníci za dostatečná, uvedla na svém webu agentura DPA. Organizátoři Oktoberfestu využívají osvědčený bezpečnostní koncept, který se každoročně aktualizuje, uvedl zástupce mnichovského krizového štábu Wilfried Blume-Bayerle. "Nemůžeme ale nikdy vyloučit, že se něco nestane," upozornil. Na Oktoberfest bude dohlížet 300 až 400 policistů. Bezpečnostní pokyny pro pivní slavnost, která se letos uskuteční od 18. září do 4. října, stanovují přesnou délku a šířku únikových cest z pivních stanů. 

Určena jsou i pravidla pro uzavření stanů když hrozí naplnění jejich kapacity, která se pohybuje od 4000 do 10.000 lidí. Jako každá masová akce je ale i Oktoberfest určitým způsobem rizikový, tvrdí Blume-Bayerle. "Každý, kdo se účastní velkého shromáždění lidí, podstupuje větší riziko, než když jde do lesa sbírat houby, to je bez debat," řekl bezpečnostní odborník. "Dá se ale přirozeně dělat hodně věcí, aby se nebezpečí minimalizovalo - a já věřím, že my je děláme," zdůraznil. Agentura dodává, že o pořádání Loveparade se v roce 2007 ucházel i Mnichov. Nakonec ale technoparty zamířila do Porúří, kde se uskutečnila i v letech 2008 a 2010. 


O americkém vojenském angažmá v Afgáhistánu
Američané po více než devíti letech válčení získali o konfliktu v Afghánistánu mnohem ponuřejší informace, než jaké dosud znali z médií. Server WikiLeaks zveřejnil kolem 90.000 tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. Dokumenty svědčí o stále sílícím a stále lépe organizovaném povstání Talibanu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích americké CIA v Afghánistánu. Bílý dům jejich zveřejnění kritizoval, podle serveru WikiLeaks ale materiály svědčí o válečných zločinech. Server informace dopředu poskytl americkému deníku New York Times, britskému listu Guardian a německému časopisu Der Spiegel. Jejich zástupci se dohodli, že materiály zveřejní ve stejný den, zpracují je ale samostatně. Citovaný server má přitom o válce k dispozici další dokumenty, jež hodlá zveřejnit. 

Americké ministerstvo obrany oznámilo, že případné škody způsobené zveřejněním dokumentů zkoumá. Mluvčí ministerstva Dave Lapan ve Washingtonu řekl, že bude trvat "dny, ne-li týdny", než ministerstvo všechny dokumenty prostuduje a stanoví "případné škody na životech" amerických i spojeneckých vojáků. Na dílčí informace obsažené v publikovaných dokumentech ministerstvo obrany odmítlo reagovat s vysvětlením, že "zveřejnění na internetu se nerovná odtajnění". Zdroj úniku informací se ministerstvo snaží zjistit. Vojáci podle agentury AP nechali v Bagdádu za vyzrazení utajovaných informací zatknout bývalého analytika armádní rozvědky Bradleyho Manninga. V online korespondenci se Manning vychloubal, že získal 260.000 amerických tajných zpráv a odeslal je na server WikiLeaks. Dokumenty ale mohl podle Pentagonuna internet odeslat kdokoli s příslušnou bezpečnostní prověrkou. 

Zveřejnění tajných informací už kritizovala mimo jiných Británie a Afghánistán. Britský ministr zahraničí William Hague vyjádřil naději, že únik tajných materiálů nebude mít negativní dopad na vývoj v Afghánistánu, kde byl podle něj v poslední době zaznamenán významný pokrok při budování tamního státu. Afghánská vláda je únikem informací šokována, nicméně zprávy podle ní neobsahují nic výrazně překvapivého. Podle Pákistánu zase dokumenty neodrážejí realitu na bojišti.Server WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných dokumentů, informace z Afghánistánu umístil na své stránky v neděli. Dokumenty si odtud lze stáhnout v několika formátech. Z dokumentů podle New York Times mimo jiné vyplývá, že Taliban proti spojeneckým vzdušným silám používá tepelně naváděné střely, kterými afghánští povstalci úspěšně bojovali již proti sovětské armádě v 80. letech. Americká armáda dosud tuto informaci tajila. 

Ukázalo se rovněž, že americké speciální síly v Afghánistánu mají za úkol zadržet nebo zabít asi 70 povstaleckých velitelů. Při jejich operacích ale několikrát zahynuli nevinní civilisté, což vyvolává pobouření afghánské veřejnosti. Výrazně se na bojích v Afghánistánu podílí CIA. Afghánskou tajnou službu prý v podstatě řídí jako svou pobočku.Zveřejněné zprávy také vrhají nové světlo na nasazení bezpilotních letounů. Jejich výkon je prý méně působivý, než uvádějí úřady. Některé havarovaly či se srazily. Americká armáda v takových případech musí podnikat riskantní mise na záchranu trosek, aby se nedostaly do rukou Talibanu. 

Podle listu New York Times dokumenty, včetně tajných telegramů a hodnotících zpráv mezi vojenskými představiteli a diplomaty, rovněž ukazují, že "Pákistán dovoluje pracovníkům své tajné služby přímá setkání se zástupci Talibanu na tajných strategických schůzkách k organizování sítě militantních skupin, které bojují proti americkým vojákům v Afghánistánu, a dokonce připravují spiknutí k zavraždění afghánských vůdců". Guardian naproti tomu vyhodnotil dokumenty odlišně. Podle něj neposkytují přesvědčivé a nenapadnutelné důkazy o spřeženectví mezi pákistánskými tajnými službami a Talibanem. Zveřejnění dokumentů již ve Spojených státech rozpoutalo živou debatu o válce. Senátor a bývalý kandidát na prezidenta John Kerry například uvedl, že byť dokumenty byly získány ilegálně, "vyvolávají otázky o tom, do jaké míry je americká politika vůči Afghánistánu a Pákistánu ukotvena v realitě". 


Americká svatba roku
A ve Spojených státech zůstáváme, jen naladíme jiný tón. Městečko Rhinebeck nacházející se asi dvě hodiny cesty severně od New Yorku se chystá na americkou svatbu roku. Právě zde by se totiž měla v sobotu uskutečnit utajovaná svatba dcery bývalého amerického prezidenta Billa Clintona Chelsea a bankéře Marka Mezvinského. Místní obyvatelé jsou ale skoupí na slovo. Mnoho z nich se totiž na svatbě nějak podílí, podepsali smlouvy o mlčenlivosti, a nesmějí tak slovy klasika "ani naznačovat". Píše o tom deník New York Times."Je to její svatba a je to jeho svatba. Chceme respektovat jejich soukromí," řekl listu majitel místní kavárny Ira Gutner . Sám zná lidi, kteří pro svatbu zajišťují nějaké služby či dodávky, jejich jména ale prozradit nechce. Podobně jako mnoho ostatních obyvatel města má pocit, že nevěsta se ženichem mají právo na soukromí. 

Svatební dort - Foto: Fotobanka stock.xchng

Svatební dortFoto: Fotobanka stock.xchng

Místní jsou na to, že se v jejich městě bude konat tak významná svatba, hrdí. Clintonovi nicméně zatím místo nepotvrdili. Podle deníku je ale Rhinebeck díky své poloze logickou volbou. Nachází se asi 90 kilometrů vzdušnou čarou od domova matky nevěsty, současné ministryně zahraničí Hillary Clintonové ve městě Chappaqua ve státě New York, a umožňuje jí tak snadno kontrolovat na místě detaily chystané svatby.Její dcera by si s Mezvinským měla říci ano v honosném domě, který si na počátku 20. století nechal postavit John Jacob Astor IV. Současní majitelé, štědrá přispěvatelka na kampaně Hillary Clintonové Kathleen Hammerová a její manžel Arthur Seelbinder, jej podle listu koupili před několika lety za 3,2 milionu dolarů. Loni dům nabídli k prodeji za 12 milionů, letos v červenci jej ale stáhli z trhu. Policie už minulý týden zatkla dva norské novináře, kteří se pokusili k domu proniknout. 

Na svatbu by měly kromě novinářů dorazit čtyři stovky svatebčanů, mimo jiné například zpěvačka Bette Midlerová či herec Liam Neeson . Místní obchodníci očekávají, že by jim událost mohla přinést zajímavé výdělky nejen nyní, ale i do budoucna. "Lidé se díky svatbě o Rhinebecku dozvěděli," říká spolumajitelka místního knihkupectví Suzanna Hermansová. Na město podle ní dopadla recese, a zájem turistů by mu tak pomohl.Ne všichni podnikatelé z města jsou ale ze svatby nadšení. Například mediální zástupce restaurace Terrapin, o níž se spekulovalo jako o jednom z dodavatelů jídla na svatbu, tyto zvěsti popírá a myslí si, že Clintonovi se na místní lidi měli obracet více. Na nezájem si ale rozhodně nestěžují hoteliéři. Většina pokojů byla zamluvena už několik měsíců dopředu. Jména hostů se ale úzkostlivě utajují.Třicetiletá Chelsea a její nastávající Marc se seznámili ve Washingtonu už jako teenageři, pak spolu navštěvovali Stanfordovu univerzitu. Očekává se, že podoba jejich svatby v následujících měsících bude inspirovat mnoho amerických nevěst. 


Závěrem pořadu informace, jež bude zajímat zejména početné fanoušky díla švédského autora Stiga Larssona, Britský herec Daniel Craig, který se proslavil coby zatím poslední James Bond, má být hlavní hvězdou remaku filmu Muži, kteří nenávidí ženy natočeného v angličtině. Informoval o tom zpravodajský server Hollywood Reporter. Původní adaptaci stejnojmenného kriminálního románu Stiga Larssona přitom už loni natočil ve švédštině režisér Niels Arden Oplev, stejně jako další dva filmy na motivy trilogie: Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda. Jeho snímek Muži, kteří nenávidí ženy mohou nyní vidět diváci i v českých kinech. Americká verze prvního z bestsellerů se má dostat do kin v roce 2012, ale už nyní se uvažuje o natočení anglických verzí zbylých dvou dílů Larssonovy trilogie Milénium. Švédský novinář Larsson stihl do své smrti v roce 2004 napsat jen tři detektivní příběhy o novináři Mikaelu Blomkvistovi a svéhlavé Lisbeth Salanderové; všechny byly vydány až po jeho smrti. Spekuluje se o tom, že plánoval napsat dalších šest románů. Smrt, která ho zastihla v padesáti letech, ale byla rychlejší. 


Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace