Papež snil o tom, že se stane knihovníkem
www.lastampa.itFoto: Dana Josefová
Jak málo chybělo, aby se Josef Ratzinger nestal papežem. Fidel Casto vydal memoáry o 833 stranách – neobsahují však nic nového. Ruská armáda je nejvíce modernizovaná, ale nemoderní. Čína se pustila do sisyfovského boje s kouřením. Lidstvo by prý mělo do 200 let kolonizovat vesmír. NASA chce přistát na nebezpečném asteroidu. To jsou témata, na která se nyní podíváme podrobněji.
Nynější papež Benedikt XVI. se ještě jako kardinál Josef Ratzinger před 13 lety rozhodl, že opustí vysoké postavení v čele Kongregace pro víru a učení a stane se vatikánským knihovníkem. Píše o tom italský deník La Stampa. „Kdyby tehdy papež Jan Pavel II. žádost rozhodně neodmítl, nestal by se Ratzinger nikdy hlavou církve,“ řekl deníku kardinál a úřadující knihovník Vatikánského tajného archívu Raffaele Farina. „Stal jsem se prefektem knihovny v květnu 1997 a vzpomínám, že mě tehdy kardinál Ratzinger oslovil a vyptával se, jak by se mohl připojit ke knihovnickému týmu,“ říká Farina.
Strážce katolického pravověří Ratzinger prý přiznával, že jej úřad zmáhá, a že touží po životě v akademickém ústraní. „Nejraději by se býval až do konce života zabýval vzácnými teologickými texty. Když jsem pochopil, co po mě chce, byl jsem nadšen. Knihovna by Ratzingera uvítala s otevřenou náručí,“ dodává Farina. Ratzinger oficiálně požádal Jana Pavla II. o zproštění úřadu 16. dubna 1997, když mu bylo sedmdesát. Podle církevních pravidel mohou kardinálové v tomto věku opustit vrcholnou církevní politiku. Důrazné „ne“ Jana Pavla II. však změnilo Ratzingerovy plány. Třiaosmdesátiletý papež se tak místo studia chystá na zářijovou návštěvu Británie, kam nejvyšší představitel katolické církve od vzniku samostatné anglikánské církve v roce 1534 ještě nikdy oficiálně necestoval. Benediktův předchůdce Jan Pavel II. zde byl v roce 1982 jen na pastorační návštěvě.
Castrova nová nudná kniha
Kubánský diktátor Fidel Castro zveřejnil výňatky ze své chystané knihy o kubánské revoluci. Na svém internetovém serveru o tom píše BBC. Podle britské stanice ovšem 833stránková bichle s názvem Strategické vítězství neobsahuje žádné nové informace, což je při jejím rozsahu vskutku výkon. Castro se obsáhle rozepisuje o svém dětství, univerzitních letech a životě ve 20. letech na Kubě. Budoucí revolucionář vyrůstal v rodině bohatého statkáře a studoval na prestižních katolických školách. Prý však musel vzít do ruky zbraň, aby mohl účinně bojovat proti nespravedlnosti.
Castro v minulosti vydal již několik knih, nakladatelé se však předháněli, kdo bude moci vydat jeho kompletní memoáry. Kniha má 25 kapitol a obsahuje mapky, snímky a nákresy zbraní, s nimiž Castrův malý partyzánský oddíl zahájil boj proti Batistovu režimu. Castro, jemuž bude příští týden 84 let, předal pravomoci bratru Raúlovi a na veřejnosti se příliš neobjevuje. Zúčastnil se nicméně představení své knihy v Havanském konferenčním centru. Odpovídal na otázky, podepisoval propagační výtisky knihy a podle účastníků prý působil vcelku uvolněně.
Ruská armáda je modernizovaná, ale stejně tak zastaralá
Druhé výročí od válečných akcí na rusko-gruzínské hranici je důvod k připomenutí, že v konfliktu se ruská armáda technologicky nepředvedla v nejlepším světle. Chyběly přístroje pro noční vidění, spojení na taktické úrovni nemělo utajené kanály, řeči o vysoce přesných zbraních se ukázaly pohádkou. V postsovětském období se ruská armáda stala nejvíce modernizovanou na světě – ale pouze v tom smyslu, že se výzbroj neustále modernizuje, ale nemění, napsal v listu Vedomosti výzkumník Vladislav Inozemcev. V letech 2000 až 2010 vojenský rozpočet vzrostl ze 141 miliard rublů na 1,264 bilionu rublů (z asi 88 na 791 miliard korun v současném kurzu) a v roce 2013 má činit 2,025 bilionu rublů (téměř 1,3 bilionu korun). Zvýšení se nepromítlo do růstu dodávek techniky a výzbroje, ale projedlo se zdražováním nových zbraní a obrovskými náklady na modernizaci zastaralé výzbroje.
Obrněné transportéry M113Foto: FAS
Tank T-90 nyní stojí o 740 procent více než v roce 2000, transportér BTR skoro o 900 procent, ostřelovačská puška o 1340 procent. Ale ani za tyto ceny se plány dodávek neplní. Diesel-elektrická ponorka Sankt-Petěrburg, nedávno přijatá do flotily, se stavěla 12 let. Jaderná ponorka typu 885 Jaseň se staví déle než 16 let a není známo, kdy bude hotova. V roce 2006 se mluvilo o pořízení 20 fregat během 15 let, ale dokončena nebyla jediná. Letos mají být vyděleny peníze na nákup 60 stíhaček Su-35, Su-30 a Su-27 a bombardérů Su-34, ale dosud nebylo určeno, dokdy mají být dodány. Důvod je jasný: chybí konkurence mezi dodavateli, kteří drze šroubují ceny a „dojí“ státní kasu.
Dokonce i za sovětských dob chápalo politické vedení země důležitost soutěže ve výrobě zbraní. Letadla, vrtulníky a tanky se projektovaly a vyráběly ve třech až šesti konstrukčních kancelářích a výrobních závodech. Jistá konkurence existovala i v kosmické a raketové sféře. Vzhledem k tomu, že na tyto investice se utrácelo 70 procent vojenského rozpočtu, to dávalo působivé výsledky, takže sovětská armáda byla jedna z nejprogresivnějších na světě. Dnes místo desítek konstrukčních kanceláří působí „sjednocené“ korporace, ale pokrok je vidět pouze v pohlcování peněz. Hájí se financování projektů, které sotva lze nazvat perspektivními. Výborný příklad skýtá situace s nelétající raketou Bulava, které se úporně dává přednost před spolehlivější střelou Siněva. Navíc ruská technika výrazně zaostává za svými obdobami v cizině.
Ministerstvo obrany postupuje naprosto správně, když začíná nakupovat vojenskou techniku v zahraničí. Sotva může normální voják odolat nákupu dvou vrtulníkových výsadkových lodí z Francie za 900 milionů eur, když naši loďaři už pět let a za 2,2 miliardy dolarů modernizují pro Indii letadlovou loď Admirál Kuzněcov a stále není vidět konce tohoto díla. Čtyřikrát větší letadlová loď George Bush, loni přijatá do americké flotily, se stavěla šest let a stála 6,4 miliardy dolarů. Ruský vojenskoprůmyslový komplex se nachází v těžké situaci. Ale východiskem může být jedině snížení nákladů, spolupráce se zahraničními firmami a zvýšení konkurenceschopnosti. Ztrácíme zahraniční trhy – v minulých letech se Alžírsko zřeklo nákupu stíhaček MiG-29 a Čína transportních letounů a tankerů, řadu kontraktů přehodnotily také Indie, Norsko a Řecko. Rusko ztrácí nejen na tradiční, ale i nové soupeře, především „spřátelenou“ Čínu.
Byla by velká chyba kompenzovat tyto potíže domácích zbrojovek většími nákupy zastaralé a předražené techniky pro vlastní armádu. V době, kdy je konfrontace vojenských bloků minulostí a jaderný štít skýtá Rusku na jistou dobu ochranu před možnými agresivními pokušeními velmocí, je hlavním úkolem vytvořit mobilní, profesionální a moderně vyzbrojenou armádu. K tomu je třeba zachovat a rozvíjet ty odvětví, které mají předstih, ale vystavit je podmínkám tvrdé konkurence na domácím trhu, která dosud chyběla.
Země středu táhne proti tabáku
Tabákové společnosti v Číně sponzorují školy. Téměř polovina všech lékařů kouří. A při jednom ze svatebních rituálů nevěsta zapaluje cigarety všem mužským hostům. Čína se zavázala zakázat kouření ve veřejných vnitřních prostorách od 9. ledna příštího roku v souladu s globální protitabákovou dohodou, kterou podporuje Světová zdravotnická organizace. Ale kouření je v Číně natolik součástí života, že země s největší pravděpodobností tento termín nesplní – a dokonce i vláda už se, jak se zdá, s neúspěchem smířila, píše agentura AP.
Zapálená cigaretaFoto: Fotobanka stock.xchng
„Už nám zbývá jen několik měsíců,“ říká Ťiang Jüan z Národního úřadu pro kontrolu tabáku. „A já mám pocit, že je nesmírně obtížné tohoto cíle dosáhnout. Před Čínou v oblasti kouření stojí nesmírná výzva.“ V souvislosti s kouřením v Číně ročně umírá nejméně milion lidí. Podle studie Oxfordské univerzity z nynějších mladých Číňanů každý třetí zemře kvůli kouření. „Mluvíme o každém třetím absolventovi vysoké školy, o každém třetím inženýrovi, o každém třetím vědci, o každém třetím politikovi a vojenském veliteli,“ upozornila Sarah Englandová, která v Číně vede protikuřáckou iniciativu Světové zdravotnické organizace. „Stává se z toho otázka národního zájmu,“ dodala.
Během několika posledních let zakázala Čína reklamy na tabákové výrobky v televizi, rozhlase i novinách a vykázala kouření z některých míst, například z letadel. Během letních olympijských her v roce 2008 se Peking a další hostitelská města změnila v nekuřácká. V posledních měsících zakázala Čína kouření ve výstavních pavilónech šanghajského Expa, stejně jako v celé devatenáctipodlažní budově ministerstva zdravotnictví v hlavním městě Pekingu; ministerstvo se tak stalo prvním ústředním vládním úřadem, který ve svých prostorách zakázal kouření. Před několika týdny úřady vydaly úřady směrnice pro školky, základní, střední i odborné školy, které zakazují kouření v jejich prostorách a zapovídají rovněž učitelům zapalovat si cigarety před žáky. Navzdory tomu zdravotní úřady prohrávají v boji proti zlozvyku prorostlému prakticky do každého kouta společnosti. V důsledku toho se počet kuřáků podstatně nemění a tabáková produkce dokonce stoupá.
Začátkem letošního roku vzbudila velkou pozornost čínských sdělovacích prostředků zpráva o tříleté holčičce závislé na kouření. Na zveřejněných fotografiích Sing Ja-wen s kulatým obličejíkem potahuje z cigarety. Její matka uvedla, že holčička začala kouřit zřejmě ze stresu poté, co ji v únoru loňského roku srazil nákladní automobil. „V minulosti jsme hodně tvrdě pracovali a možná jsme ji zanedbávali,“ řekla třiatřicetiletá matka. „To dítě je moc malé a nic neví, ale kouření ovlivní celou její budoucnost,“ dodala. Cigarety jsou v Číně naprosto běžnou součástí života, dávají se jako dárky rodinným příslušníkům a coby úplatky úředníkům. Dokonce i ve velkých městech jako Peking si lidé běžně zapalují v barech a restauracích, výtazích, hotelových halách i vládních budovách. Kouří také téměř polovina doktorů.
„Největší překážkou je nedostatek informovanosti,“ říká Ťiang. „Pokud budou lidé vědět, že pasivní kouření také způsobuje rakovinu plic, dovolí ostatním kolem sebe kouřit?“ Další problém je ale zjevný střet zájmů: Čínský úřad pro státní tabákový monopol, který vytváří tabákovou politiku a její prosazování, je toutéž federální agenturou, která kontroluje společnost China National Tobacco Corp. – největšího výrobce cigaret na světě.
Záchrana lidstva je ve vesmíru, tvrdí Hawking
Lidská rasa by měla v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. V rozhovoru pro populárněvědecký server Bigthink.com to řekl britský matematik a vesmírný badatel Stephen Hawking. „V příštích stech letech bude dost těžké zabránit katastrofě na planetě Zemi, neřkuli v dalším tisíci nebo milionu,“ prohlásil v nedatovaném audio záznamu z rozhovoru zveřejněném na serveru. „Naše jediná šance na dlouhodobé přežití je vydat se do vesmíru. V posledních sto letech jsme učinili pozoruhodný pokrok. Pokud ale chceme pokračovat déle než sto let, naše budoucnost je ve vesmíru,“ dodal. Lidstvo prý čekají velká nebezpečí a nemělo by mít „všechna vejce v jednom košíku, neboli na jediné planetě,“ řekl také známý matematik a popularizátor vědy.
„Vidím velká nebezpečí pro lidskou rasu. Mnohokrát v minulosti byla otázka jejího přežití nejistá,“ poznamenal s poukazem na takzvanou karibskou krizi na počátku 60.let, kdy svět po rozmístění sovětských raket na Kubě stanul na prahu jaderné války. Počet podobných ohrožení podle něj v budoucnosti pravděpodobně vzroste. „Budeme potřebovat mnoho pozornosti a rozvahy, abychom se s nimi úspěšně vypořádali. Ale jsem optimista. Pokud se nám podaří odvrátit v dalších dvou stoletích katastrofu, lidský druh bude v bezpečí, když se vydáme do kosmu“.
Dodal, že růst světové populace a omezené zdroje planety budou pro lidstvo představovat stále větší hrozbu. Pokud ale jsou lidé „jedinými rozumnými stvořeními v galaxii“, měli by zajistit své přežití, řekl osmašedesátiletý Hawking a vyjádřil podporu letům do vesmíru s lidskou posádkou. Zdravotně těžce postižený vědec – ochrnutý skoro na celém těle – se proslavil pracemi o vesmírných černých dírách a díly z oboru teoretické fyziky. Paralyzován je kvůli závažnému onemocnění napadajícímu nervové buňky v mozku a míše, které mu lékaři diagnostikovali v mládí. Nyní se pohybuje pomocí elektrického vozíku a hovoří prostřednictvím speciálního přístroje. V dubnu varoval, že pokud existují mimozemské bytosti, kontakt s nimi by mohl být pro lidstvo velmi riskantní.
Poletíme na vražedný asteroid?
NASA zvažuje vyslání sondy na asteroid, ohrožující zemi. Píše o tom magazín National Geographic. Asteroid 1999 RQ36 má podle vědců šanci jedna ku 1000, že před rokem 2200 zasáhne Zemi. Pokud by k tomu došlo, exploze by měla sílu jako několik set nejsilnějších nukleárních bomb v jediném okamžiku. „Vznikl by kráter o průměru deset kilometrů,“ řekl magazínu planetolog Clark Chapman. Podle astronomů bude nejpravděpodobnějším dnem zásahu 24. září 2182. NASA však chce odebrat vzorky přímo z povrchu, aby mohli vědci lépe stanovit dráhu letu. Mise s pracovním názvem OSIRIS-Rex by mohla odstartovat v roce 2106. Uskutečnit by se měla v rámci projektu Nové hranice, který počítá také s přistáním na Venuši. Asteroid má průměr 550 metrů a prolétne kolem Země v rozmezí od nuly do 175 tisíc kilometrů. Plán na přistání podle magazínu v podstatě odpovídá hollywoodskému trháku Drtivý dopad z roku 1998.
Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.