11. srpna  2010  rubrika: Svět viděný internetem

O sociálním napětí v Asii, mešitě u Ground Zero a lidském štěstí

www.lemonde.fr - Foto: Dana Josefová

www.lemonde.frFoto: Dana Josefová

Zajímavé informace svědčící o sílícím sociálním neklidu v asijských zemích, kde už dávno neplatí, že jsou jen zásobárnou levné a nereptající pracovní síly, přináší první příspěvek pořadu Svět viděný internetem. Poté se zaměříme na neblahé důsledky jen pomalu odeznívajících série ruských požárů a také na rozruch, který vyvolává chystaná stavba islámského centra a mešity nedaleko takzvaného Ground Zero, kde až do teroristických útoků v září 2001 stály dvě věže Světového obchodního centra. Následuje sonda do podstaty lidského štěstí a závěrem se dozvíte více o kontroverzních aktivitách americké internetové společnosti Google.

Svět se mění po sociální stránce i v Asii. Asijské země zaznamenávají sociální konflikty velkého rozsahu, zatímco na Západě jsou zaměstnanci v této chvíli ve svých protestech omezováni krizí, nezaměstnaností a úspornými opatřeními, píše dnes francouzský deník Le Monde. V Bangladéši neopadá hněv dělníků textilního průmyslu, přestože byla o 80 procent, z 19 na 32 eur zvýšena minimální měsíční mzda. Demonstrace tvrdě potlačila vláda, která chce už 20 let vybudovat ze země ráj pro zahraniční textilní výrobce. V Číně na jaře dosáhli dělníci Foxconnu a Hondy po velmi tvrdých stávkách zvýšení mzdy o 30 až 60 procent. Tato sociální hnutí znamenají konec velké iluze rozšířené mezi západními ekonomy a řediteli podniků. 

Podle jejich názoru byla Asie nevyčerpatelnou studnicí levné pracovní síly. Nebyly téměř žádné důvody obávat se mzdových tlaků. Nelze však zapomínat, že se silným růstem a rychlým šířením bohatství v těchto zemích bude chtít obyvatelstvo z této hmotné prosperity těžit. Sociální konflikty v Číně a Bangladéši nepředstavují vzpouru proti systému, ale spíš touhu konečně těžit z jistého blahobytu, o nějž byli lidé tak dlouho připravováni. Tyto sociální konflikty a prudký vzrůst mezd, který z nich v Asii vyplynul, jsou vynikající zprávou. Nejen z hlediska morálního, kdy lidé dostanou možnost vybřednout z hluboké bídy. Globalizace může být trvalá jedině tehdy, jestliže je rovná, tedy přispívá-li ke sbližování životní úrovně v různých částech světa. 

Z egoistického hlediska je zvyšování mezd v Asii pro západní ekonomiky výhra. Jistě, spotřebitelé budou muset platit za ošacení o trošku více. Ale přesun výroby do Asie bude stále méně atraktivní, protože tu bude stoupat cena práce. Kromě toho se ze všech lépe placených zaměstnanců budou pozvolna stávat noví zákazníci, jimž bude možno prodávat kabelky či automobily, či se z nich stanou noví turisté, které budeme moci uvítat. Čínští či bangladéšští dělníci svým bojem za zvýšení mezd hájí rovněž naše pracovní místa, uzavírá Le Monde


Ruské požáry odhalují staré hříchy a rizika
Lesní požáry v Rusku zasáhly od července také oblasti postižené radioaktivním spadem po havárii v Černobylu v roce 1986. S odvoláním na internetovou stránku správy ruských lesů to dnes uvedla agentura AFP. Týká se to prý plochy téměř 4000 hektarů. Podle ruských lesů figuruje na seznamu nejvíce znečištěných oblastí hlavně Brjanská oblast, region jihovýchodně od Moskvy a území při hranicích s Běloruskem a Ukrajinou, kde 28 lesních požárů zničilo 269 hektarů porostů. Tato oblast byla znečištěna radioaktivním spadem po havárii černobylské jaderné elektrárny. 

Na možnost rozšíření lesních požárů do oblastí spojených se zamořením radioaktivitou z doby černobylské havárie už se znepokojením v minulosti upozornili ruští vědci i ekologové. Podle agentury RIA Novosti jde v Rusku hlavně o oblasti kolem ruských měst Brjansk, Kaluga, Lipeck a Tula. Při požáru se mohou radioaktivní částice dostat do ovzduší, tvrdí ekolog Nikolaj Šmatkov z ruské odbočky Světového fondu na ochranu přírody. Ruský ministr pro mimořádné situace Sergej Šojgu už minulý týden na toto nebezpečí upozornil. Pokud oheň do takových oblastí pronikne, může se tu podle Šojgua radioaktivita mimořádně zvýšit. 

Černobylská jaderná elektrárna po výbuchu - Foto: Dana Josefová

Černobylská jaderná elektrárna po výbuchuFoto: Dana Josefová

A je tu ještě jedno varování. Lesní požáry sužující evropskou část Ruska, neohrožují zdraví jen kvůli vznikajícímu smogu. Další problém představuje půda kontaminovaná radioaktivními prvky. Rakouský expert Gerhard Wotawa z vídeňského úřadu pro meteorologii a geodynamiku agentuře APA řekl, že v půdě a ve stromech se nachází radioaktivní cesium, které se uvolňuje při teplotě 700 stupňů. Rakouský odborník upozornil, že v Rusku jsou rozsáhlé plochy půdy ozářené kvůli jaderným testům nebo nehodám. V půdě se prý usadilo cesium, které do sebe s podzemní vodou absorbovaly stromy. V nich se tento radioaktivní prvek údajně ukládá. "Při velkých vedrech se ale uvolňuje, řekl Wotawa. 

Při zhruba 700 stupních Celsia se cesium vypařuje a způsobuje zvýšené hodnoty radioaktivity. "Pro likvidační čety to rozhodně představuje problém," tvrdí odborník poukazující na převážně údajně špatnou výstroj ruských hasičů.
Uvolněné cesium může ohrožovat zdraví hasičů, domnívá se Wotawa. Oblast střední Evropy však podle něj ohrožena není. "Nám vlastně žádné nebezpečí nehrozí. V současnosti je nad východní Evropou a Asií rozsáhlá oblast vysokého tlaku. K nám fouká vítr od jihozápadu," vysvětlil expert. I kdyby se vítr otočil, přinesl by už jen značně zředěný mrak prachu a kouře. 


Mešita u Ground Zero vzbuzuje rozepře
Americké veřejné mínění v posledních týdnech rozvířila chystaná stavba islámského centra a mešity nedaleko takzvaného Ground Zero, kde až do teroristických útoků v září 2001 stály dvě věže Světového obchodního centra. Podle odpůrců záměru jde o znevážení památky obětí útoku. Vášně ale ve Spojených státech budí i projekty mešit na méně exponovaných místech. Podle deníku New York Times - přitom jejich kritici zcela otevřeně přiznávají, že se stavbami nesouhlasí, protože islám považují za militantní náboženství. Kdysi přitom lidé nechtěli mešity v sousedství, protože se obávali zesílené dopravy, nedostatku parkovacích míst a hluku. Z podobných důvodů by se mohli stavět i proti synagoze či kostelu, podotkl newyorský deník. Nyní se ale začíná spor projevovat v plné síle a jeho předmětem se stává samotná víra. Odpůrci mešit například tvrdí, že i ti nejvíce poameričtění muslimové tajně chtějí nahradit ústavu islámským právem šaría. 

Zamýšlené islámské centrum a mešita v New Yorku nedaleko Ground Zero minulý týden překonaly poslední překážku. Památkáři souhlasili s demolicí budovy na pozemku. Kritici záměru a někteří pozůstalí považují vznik islámského centra nedaleko místa, kde islamističtí radikálové zavraždili téměř 3000 lidí, za necitlivý a urážlivý. Schvalování stavby tak provázely demonstrace, které zřejmě jen tak neustanou. Newyorský městský dopravní podnik oznámil, že v jeho autobusech brzy budou provokativní reklamy odpůrců stavby mešity. Bude na nich letadlo blížící se k hořícímu Světovému obchodnímu centru a nápis "Proč tady?".
Dopravní podnik je údajně původně nechtěl zveřejnit, zadavatelé reklamy na něj proto podali žalobu. Firma ale jejich tvrzení odmítá s tím, že ctí právo na svobodu vyjadřování, i když s obsahem reklamy nesouhlasí. 

Ground Zero - Foto: Alexandr Pícha

Ground ZeroFoto: Alexandr Pícha

S protesty se podle listu setkal i projekt velkého muslimského centra v Murfreesboro ve státě Tennessee. Stovky protestujících tam podpořili místní republikánští politici. V kalifornské Temecule místní konzervativci s transparenty a psy, jež někteří muslimové považují za nečisté, demonstrovali během pátečních modliteb v místní mešitě. Vedle ní chce totiž zdejší islámská komunita vystavět novou modlitebnu. "Pevně věřím, že každý má nárok na náboženskou svobodu. Předmětem islámu ale není víra. Je jím politická vláda a ta je stoprocentně proti naší ústavě," uvedla jedna z protestujících Diana Serafinová. Spojeným státům podle ní hrozí, že je muslimové do 20 let ovládnou. Muslimy, kteří v Temecule chtějí postavit mešity, naopak přišel podpořit mormon Larry Slusser, člen místní rady pro dialog mezi vírami. "Znám je," řekl. "Jsou to dobří lidé. Nemají špatné úmysly. Jsou to dobří Američané. Ve svých profesích patří ke špičce," dodal. 

Podle deníku New York Times lokální potyčky odrážejí širší spor. Jde o to, zda je lepší obhajovat americké demokratické hodnoty, které dávají muslimům stejné náboženské svobody jako ostatním Američanům, nebo zda se k víře vnímané jako hrozba vstřícně nestavět. V USA je nyní kolem 1900 mešit od malých modliteben po velké mešity s komunitními centry. Ze studie severokarolínské univerzity vyplývá, že mešity od terorismu spíše odrazují. Mnoho tamních duchovních prý vytváří programy pro mladé a staví se proti násilí. Podle odborníků přitom největší nebezpečí představují osamělí mladí muslimové, kteří snáze podléhají radikalizaci. 


Tajemství štěstí prý tkví v dobře vykonané práci
Práce činí člověka šťastným – floskule, jež vyvolává u mnohých jen úšklebek. Avšak stále více vědeckých výzkumů dokazuje, že tajemství spokojeného života tkví rovněž v únavě z vykonané práce. Zodpovědnost nutí člověka myslet na současnost. Soustředit se na minulost nebo budoucnost je pouze zdrojem nostalgie a napětí, soudí vědci, o jejichž výzkumech informuje italský deník La Repubblica. Čím více člověk pracuje, tím je na tom lépe, a to nejen z hmotného hlediska. Radost, kterou člověk pociťuje z vykonané práce, se liší od radosti, kterou člověk pociťuje o dovolené. Je to jakési palivo, které potřebuje lidská bytost, jediné tvůrčí stvoření, které - jak uvádí Friedrich Nietzsche - musí samo sebe každý den znovu stvořit, aby mohlo být šťastné. 

Teorie německého filozofa potvrzuje studie Chicagské univerzity, podle níž život plný práce a odpovědnosti zajišťuje mozku ochranu před depresemi, úzkostmi, vztekem a apatií. To vědí nezaměstnaní, kteří se po ztrátě práce propadli do jakési temné díry nebo důchodci, kteří se ráno budí s touhou jít do úřadu. Jejich nesnáze se podle psychologů nerodí jen z praktických problémů, ale mají i neurologický charakter. Ocitne-li se člověk zčistajasna bez práce, doslova mu to vyprázdní mozek a uvolní prostor pro negativní myšlenky. Výzkumný tým analyzoval reakce 98 studentů. Požádal je o vyplnění dvou dotazníků v časovém odstupu 15 minut.
Aby studenti dostali druhý dotazník, měli dvě možnosti: buď ho mohli dostat rovnou do ruky, nebo si pro něj dojít do vedlejší místnosti. Většina, 68 procent, si vybrala první možnost. Vědci dospěli k závěru, že ti, kdo se rozhodli udělat několik kroků navíc, se také podle dotazníků označovali za šťastnější. 

Z toho psychologové vyvozují, že lidé žijící aktivně a raději něco udělají, než aby zůstali pasivní, jsou v životě spokojenější. Podobná teorie vyplynula z jiného šetření týmu antropologů, psychologů a neurologů z Harvardu. V jejich dlouhodobé studii z let 1937-2009 se sledovalo 268 studentů prvního ročníku prestižní univerzity, jejich fyzický a psychický vývoj v průběhu let. Získané údaje ukázaly, že šťastnější je ten, kdo se dokáže přizpůsobit, nezávisle na tom, co se mu v průběhu života přihodí. V adaptabilitě spočívá tajemství dobrého života, ale také v touze jít každý den do práce, i kdyby bylo nutné zříci se dovolené s dětmi nebo rodiči. Důležité je neklesat na mysli, uchovat si jasnou hlavu a využívat toho, co dcera Sigmunda Freuda Anna Freudová pojmenovala obranné mechanismy. 

"Hyperaktivita produkuje ... dobrý stres, syndrom adaptace na nějakou událost, která narušila rovnováhu organismu. Tato reakce je velmi důležitá z toho důvodu, že lidská bytost má potřebu žít soustředěna na současnost. Jestliže má příliš volného času, vede ji to k tomu, že myslí na minulost a budoucnost, a tudíž se noří do nostalgie a úzkostí. V práci, která nás nutí žít ze dne na den, spočívá tajemství štěstí," říká italský psychiatr Alessandro Meluzzi. Psycholog a esejista Martin Seligman, ředitel Centra pozitivní psychologie na Pensylvánské univerzitě, vymyslel sérii cvičení pro zvýšení pocitu štěstí a načrtl jakousi vědu o štěstí, mezi jejíž hlavní body patří sebeúcta, vlídnost a především tvrdá práce. Podle Seligmana, který je považován za zakladatele pozitivní psychologie, je k léčbě společnosti zapotřebí zabývat se nejprve zdravými lidmi a pak teprve nemocnými. A nejúčinnějším lékem je zřejmě právě ten úkol, který jsme každodenně nuceni splnit. 


Amerika čelí epidemii obezity
Stále více Američanů se potýká s tloušťkou. V letech 2007 až 2009 se jejich počet zvýšil o 2,4 milionu na 72 a půl milionu. Jde o 26,7 procenta obyvatel. Zároveň se ze tří na devět zvýšil počet států, kde je obézních nejméně 30 procent obyvatel. Informoval o tom deník New York Times. Podle něj jsou navíc tato čísla zřejmě podhodnocená, protože vycházejí z telefonického dotazování asi 400.000 Američanů. Účastníci průzkumu tak údaje o své váze a výšce sdělovali sami, bez kontroly třetí osoby. Podle deníku je přitom známo, že lidé mají tendenci se popisovat vyšší a lehčí. Údaje nicméně i tak potvrzují setrvalý a zlověstný trend, podotkl deník. "Obezita v minulých několika desetiletích rostla rychleji, než by kohokoliv napadlo," řekl šéf vládního Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí Thomas Frieden. Dodal, že mezi dospělými se v tomto období míra obezity zdvojnásobila a mezi dětmi dokonce ztrojnásobila. 

Pokud podle Friedena tato čísla dále porostou, bude to znamenat, že více lidí onemocní a zemře na komplikace způsobené obezitou, jako jsou srdeční choroby, mrtvice, cukrovka a rakovina. Zpráva, kterou vypracoval jeho úřad, odhaduje, že náklady na léčbu chorob spojených s obezitou činí 147 miliard dolarů ročně.
Za problémy s obezitou ve Spojených státech přitom podle deníku mohou "obvyklí podezřelí". Jde například o špatnou stravu složenou ze silně kalorických jídel plných cukru a tuku, ale i o nedostatek cvičení ve školách. Dokonce i v hodinách tělocviku jsou podle Friedena děti aktivní jenom třetinu vymezeného času. 

Obezita v USA sužuje více černochy a Hispánce než bělochy. Více se také projevuje u méně vzdělaných lidí. V celé zemi pak jsou jenom dva státy, kde je podíl obézních lidí nižší než 20 procent, a to Colorado, kde se hodně investuje do cyklostezek a turistických tras, a hlavní město Washington. Ve Washingtonu přitom výrazně převažuje černošské obyvatelstvo. Vysvětlením malého podílu obézních ale podle deníku může být to, že v hlavním městě Spojených států jezdí hodně lidí metrem, což podle odborníků obnáší více chození, a tím i fyzické aktivity. 


Narušuje Google soukromí?
Poslední příspěvek pořadu Svět viděný internetem je věnován právě internetu.
Americká společnost Google hodlá v listopadu zavést servis podrobného fotografického zobrazení ulic "Street View“ pro 20 největších měst v Německu. Němečtí činitelé patří k nejostřejším kritikům tohoto programu, který podle nich narušuje soukromí lidí na veřejnosti a zdejší strážci soukromí firmu nadále kritizují. Google však říká, že pro ochranu soukromí udělá v rámci německého servisu více, než vyžadují zákony. Mezi zachycenými městy budou mimo jiné Berlín, Mnichov, Frankfurt, Hamburk a Kolín nad Rýnem. Google přitom chystá postupné rozšiřování této služby pro další německá města. 

Google na fotografiích rozmaže tváře náhodně zachycených jednotlivců a poznávacích značek automobilů. Lidé také budou moci od příštího týdne požádat firmu, aby ze své databáze odstranila snímky jejich domů. Strážci soukromí však firmu kritizují za to, že přišla s oznámením uprostřed letních prázdnin a obyvatelé budou moci požádat o odstranění snímků svých domů jen v relativně krátké čtyřtýdenní lhůtě. Šéf hamburského úřadu pro ochranu údajů Johannes Caspar rovněž kritizoval Google za to, že odmítl založit horkou linku pro odpovědi na dotazy občanů. Google však tvrdí dělá v Německu pro ochranu soukromí více, než musí. Street View používá již několik set tisíc Němců k plánování dovolených nebo k prohlídce některých ze 23 dosud pokrytých měst světa. "Jednání s úředníky pro ochranu údajů jsou vždy rozporuplná, uživatelé si však Street View oblíbili,"tvrdí představitelé Google

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas