12. července  2011  rubrika: Svět viděný internetem

Britský bulvár dostihly jeho vlastní metody

www.nytimes.com

www.nytimes.com

Mediální skandál v Británii, pokus dostat bin Ládina před očkování, potíže s názvy ulic v Prištině a zátah na zlatou mládež v Bombaji. To jsou témata, na která se podíváme podrobněji.


Britský bulvár dostihly jeho vlastní metody 

Skandál s odposlechem královské rodiny, celebrit, ale i příbuzných padlých vojáků a obětí násilností je v Británii v plném proudu. Nechybí zatýkání ani senzační odhalení a všem je jasné, že aféra neskončila v neděli uzavřením nejstaršího britského listu News of the World. „Je to něco, co by si za jiných okolností v News of the World uměli vychutnat. Jenomže z lovce je tentokrát štvaná zvěř,“ píše prestižní americký deník New York Times. Krize přitom nabývá takových rozměrů, že společnost News Corporation australského magnáta Ruperta Murdocha na krizových mítincích zvažuje prodej všech svých tištěných periodik, to znamená bulvárního listu Sun, seriózních Timesů a nedělníku Sunday Times. Zdravý rozum by přitom býval mohl Murdochovi napovědět, že koncentrace tolika celostátních týdeníků v jedněch rukou nutně vzbudí nesouhlas. Jenomže mediální magnát si z toho nic nedělal a zcela otevřeně zasahoval do společenských debat i parlamentních voleb, jejichž výsledek svou otevřenou podporou některých kandidátů pomáhal utvářet. 

Úřadující premiér David Cameron ostatně po svém zvolení přijal jako prvního návštěvníka na Downing Streetu č. 10 právě Murdocha – i když diskrétně u zadního vchodu. Před několika dny se premiér snažil situaci žehlit a pronesl k novinářům rádoby kajícné přiznání: „Smutnou pravdou je, že v tom lítáme všichni – tisk, politici i předsedové všech stran.“ Ani v tuto chvíli však podle New York Times nemluvil úplnou pravdu, protože vůbec nezmínil jméno Ruperta Murdocha. 

Australský magnát Rupert Murdoch s ředitelkou News International - Foto:  ČTK/AP, Sang Tan

Australský magnát Rupert Murdoch s ředitelkou News InternationalFoto:  ČTK/AP, Sang Tan

Naštěstí se ukázalo, že britský tisk je stále ještě vlivný, i když ne v tom smyslu, jak si to populistický a svévolný mediální magnát představoval. Levicový deník Guardian se chytil skandálu s nezákonnými odposlechy jako buldok kosti a po letech ospalé a nenápadité žurnalistiky vzkřísil tradici nejlepší britské novinařiny kampaní, které hrozí otřást celým establishmentem. Ať už ale Murdoch ze skandálu vyvázne nebo ne, jisté je, že současný vývoj bude mít dopady daleko za hranicemi Anglie. Mocný magnát totiž ztratil poprvé v životě pohodlný vliv na vytváření titulků a jeho systém odměňování a zastrašování politiků se zhroutil. Podle amerického listu jsme možná svědky začínajícího „britského jara“, malé revoluce, připomínající nynější dramatické dění v arabském světě. Poslanci se ze dne na den přestali bát pomsty Murdochových bulvárních listů, otevřeně popisují hanebný stav mediokracie a ventilují hněv obyčejných občanů. A co se týče sociálních sítí, ty s bujarou radostí šíří a pitvají skandál do posledního detailu, jako by nemohly uvěřit, že se jejich sen stal skutečností – podařilo se jim prorazit obrovskou díru do zdi uzavřeného klubu, který v ústraní ovládal tuto zemi. „Demokracie opět zazářila ­– jako horké letní slunce – nad Británií, píše závěrem deník New York Times

Boj proti Murdochově impériu však získal ještě další rozměr, když sociální síť Twitter vyhlásila bojkot všech deníků, které britská pobočka jeho impéria vydává. News Corporation zatím odhadla ztrátu od začátku krize na 877 milionů liber. Na Facebooku se již vytvořila skupina ‘Boycott News International’, která má osm tisíc podpisů a její členové odmítají kupovat kterýkoli ze zmíněných listů. Na Twitteru se zase zaregistrovala doména boycottmurdoch.com, která chce napomáhat účinnějším akcím proti osmdesátiletému magnátovi, který se zřejmě vůbec poprvé ve své kariéře octl v opravdové defenzívě. Její členové kritizují „falešný obraz světa“, vytvářený Murdochovým impériem, jiní vyzývají poslance, aby zastavili prodej zbytku televizního kanálu BSkyB, a další dokonce volají po tom, aby Murdocha rovnou zatkli, když už měl tu drzost přijet do Británie, aby krizi uhasil. 


CIA chtěla pomocí falešného očkování vypátrat bin Ládina 

Američané zorganizovali očkovací program v pákistánském městě Abbottábádu, kde předpokládali, že žije šéf teroristické sítě Al Kajda Usáma bin Ládin s rodinou. Americká tajná služba CIA tak chtěla získat vzorky DNA, aby mohla ověřit, že jde skutečně o bin Ládina, píše list Guardian. Podle deníku se američtí zpravodajci pokusili velmi komplikovanou cestou získat pro spolupráci pákistánského doktora, který pak měl na jejich pokyn rozjet očkovací program jakoby náhodou tam, kde byl opevněný objekt Usámy bin Ládina. Místním nabízel očkování proti žloutence typu B, a díky tomu se mu podařilo dokonce vyslat do přísně střeženého objektu zdravotní sestru, aby očkovala tamní děti. Od nich měla získat DNA a srovnat jej se vzorkem Usámovy sestry, která zemřela loni v nemocnici v Bostonu. Není však jasné, zda se podařilo vzorky DNA opatřit, upozorňuje deník. 

Obyvatelé Abbotábádu u sídla Usámy bin Ládina - Foto:  ČTK/AP, Aqeel Ahmed

Obyvatelé Abbotábádu u sídla Usámy bin LádinaFoto:  ČTK/AP, Aqeel Ahmed

Komando speciálních jednotek SEAL zabilo Usámu bin Ládina při útoku v Abbottábádu v květnu. Američtí činitelé tehdy tvrdili, že když prezident Barack Obama dal operaci zelenou, nebyly si Spojené státy jisté, že Usáma bin Ládin se v objektu skutečně nachází. Pákistánský lékař, který vedl očkovací program, byl pak několik týdnů po bin Ládinově smrti zatčen pro podezření ze spolupráce s USA. CIA, která se k tvrzení deníku oficiálně nevyjádřila, jej prý zkoušela z vězení dostat, není však jasné, s jakým úspěchem. 

Vztahy mezi Spojenými státy a Pákistánem se od zabití Usámy bin Ládina výrazně zhoršily. Američané dokonce pozastavili pomoc svému spojenci ve výši 800 milionů dolarů. Bývalý šéf pákistánské tajné služby ISI Hamíd Gul však tento krok kritizoval s tím, že jen více popudí veřejné mínění proti USA a zablokuje jakoukoli větší akci proti islámským radikálům. Pákistán Američanům již léta slibuje velký zátah na islamisty v Severním Vazíristánu, akce je však nyní v nedohlednu. „Proč bychom tam měli chodit? Američané se k nám chovají jako k otrokům, a tenhle silový přístup ničemu nepomůže,“ řekl deníku Gul. 


Kosovo čelí velké tahanici kvůli ulicím bez názvu 

Irská skupina U2 zřejmě nemyslela na Prištinu, když nazpívala hit Kde ulice nemají jména. Tato píseň ale zcela určitě sedí na kosovskou metropoli, kde jako výsledek překotné městské výstavby zůstává nepojmenováno 150 nových ulic, píše portál BalkanInsight.com. Městská komise se nyní připravuje na udělování názvů, tento proces ale není bez kontroverzí. Když primátor Isa Mustafa navrhl pojmenovat jednu ulici po albánském mediálním magnátovi Dritanu Hodžovi, který zemřel v roce 2008 při automobilové nehodě, rozhořčil tím některé městské zastupitele. Primátor prohlásil, že Hodža si vlastní ulici zaslouží, protože sjednotil všechny Albánce pod jediným mediálním deštníkem, což dříve nebývalo. 

Členové zastupitelstva však dali hlasitě najevo svůj nesouhlas. Oponovali, že Hodža byl morálně pochybnou postavou a že zahynul společně se ženou, která byla jeho údajnou milenkou. Výpady proti primátorově snaze pojmenovat jednu z ulic jsou jen jedním příkladem možných komplikací, kterým Priština při pokusech dát ulicím novou identitu čelí. Fehmi Redžepi, který vede komisi pověřenou pojmenováním ulic, řekl, že seznam navržených názvů bude připraven do září. Poté by zastupitelstvo mohlo návrhy projednat a schválit. Redžepi, profesor historie na univerzitě v Prištině, tvrdí, že problémem je nedostatek významných kosovských osobností. 

Priština, Kosovo - Foto:  www.prishtina-komuna.org

Priština, KosovoFoto:  www.prishtina-komuna.org

Na 477 pojmenovaných prištinských ulic již metropole využila většinu známých jmen. Komise proto pro inspiraci hledá nové Albánce, Kosovany a mezinárodně významné osoby. „Většina ulic ponese jméno po osobnosti na kosovské, pak albánské a nakonec mezinárodní scéně, tedy tak, jak jsme to učinili v roce 2001,“ řekl Redžepi s odkazem na poslední termín, kdy město přejmenovávalo ulice. Mezi těmi, kteří na seznamu již figurují, jsou historik a aktivista Zekeria Cana nebo autor albánského pravopisného slovníku v Kosovu Mehmet Gjevori. Redžepi se ale obává, že jeho komise se dostane pod politický tlak. Deník Bota Sot například tvrdí, že chce ulici nazvanou po jeho politicky rozdělujícím žurnalistovi Bardhylu Ajetim, který byl v roce 2005 zastřelen. 

„Očekáváme nátlak politických stran, protože budou prosazovat vlastní lidi,“ řekl Redžepi. Zároveň dodal, že navrhnout jméno může každý, od nevládních organizací až po běžné občany. Prištinské ulice v posledních letech často měnily názvy tak, jak režimy přicházely a odcházely. Když Srbsko omezilo kosovskou autonomii a podniklo rázná opatření proti etnickým Albáncům, dostalo v roce 1995 mnoho ulic jména na počest srbských hrdinů a nacionalistů. Na konci kosovské války o nezávislost v roce 1999 přechodná kosovská vláda opět jména ulic změnila – tentokrát podle bojovníků Kosovské osvobozenecké armády. Nově nastoupivší mise OSN v Kosovu se ke zmatku přidala, protože odmítla nové názvy uznávat. Po prvních svobodných volbách v Kosovu v říjnu 2000 vznikla komise pro pojmenování ulic a v květnu 2001 dokončila seznam, který tentokrát zahrnoval srbská jména. Ta byla navržena, aby uklidnila největší etnickou menšinu v zemi. 

Záhřebská ulice, pojmenovaná po chorvatské metropoli, je jednou z těch, jejíž názvy se opakovaně mění. V roce 1995 dostala název Kninská po Kninu, který byl metropolí odpadlické Republiky srbská Krajina v Chorvatsku. V roce 1999 ulice dostala jméno Bushatasit (po vlivném albánském šlechtici, který za osmanské nadvlády stál v čele pašalíku Skadar), ale v roce 2001 dostala zpět název Záhřebská. Několik ulic a bulvárů v dnešní Prištině nese jména po amerických politicích, kteří podporovali kosovské snahy o nezávislost. Jsou mezi nimi bývalí prezidenti USA Bill Clinton a George Bush nebo někdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Priština má rovněž jedenáct ulic pojmenovaných po Srbech, Chorvatech a Bosňácích, kteří se proslavili díky literatuře, vědě a studiu albánštiny. 


Noční život v indické Bombaji pod knutou omezení 

Bombaj může být indickým hlavním městem zábavního průmyslu, které si vydobylo věhlas i svým nočním životem. Ale jak obyvatele čím dál tím víc omezují místní vyhlášky a nařízení, lesk nočního života vadne, píše agentura AFP. Minulý víkend dostaly tři desítky lidí pokutu 1200 rupií za údajně „neslušný tanec“ v nočním klubu na severním předměstí Bombaje, kam rádi chodí především mladí zaměstnanci zákaznických telefonních center. Rozdávání pokut za tanec následovalo po novém zákonu, který zvyšuje minimální věkovou hranici pro koupi piva z 18 na 21 let a pro lihoviny z 21 na 25 let. A lidé začínají mít strach, že pověst jejich města coby centra zábavy utrpí těžké šrámy. 

„V Bombaji už není skvělý noční život,“ říká Purple Punk Prince, což je internetová přezdívka pětačtyřicetiletého manažera kontroly kvality, který byl jedním z oněch „neslušných tanečníků“ pokutovaných policií. Své skutečné jméno si zveřejnit nepřál. Podle něj městské vyhlášky nedrží krok s dobou, kdy tisíce mladých Indů a Indek pracují pro globální firmy ve městě čtyřiadvacet hodin denně. „Všechny restaurace zavírají večer v půl dvanácté. Je to zoufalé, když nemůžete najít před půlnocí jedinou otevřenou restauraci s výjimkou drahých pětihvězdičkových hotelů,“ postěžoval si. 

Bombaj - Foto: Khalil Baalbaki

BombajFoto: Khalil Baalbaki

„Policejní zátahy dopadly na lidi, kteří si jen chtějí vyjít ven a užívat si, na lidi liberálních názorů, kteří by rádi měli maximum ze svobod, jež jsou jim dány,“ míní třicetiletý Kenneth Lewis, který v Indii pracuje jako firemní školitel. Po policejním zásahu na Facebooku vznikla skupina nespokojenců, kteří protestují proti „nelegální morální policejní razii na způsob Talibanu“. Tato aféra odráží napětí v rychle se měnící Indii mezi liberálnějšími mladšími a staršími konzervativnějšími lidmi, kteří povětšinou mají rozhodující společenský vliv. V dalších částech země v uplynulých letech byly zaznamenány útoky na ženy v barech, protesty proti svátku svatého Valentýna, hlasitý odpor proti soutěžím krásy i výzvy k zákazu nošení džínů či sukní pro dívky. V roce 2005 se bombajské úřady pokusily uzavřít taneční bary, tedy místa, kde se servíruje levný alkohol a ženy tančí na melodie z bollywoodských filmů. 

Většinu podobných pokusů prosazují pravicové hinduistické strany, které se samy považují za obránce tradičních indických hodnot proti plíživému vlivu západní kultury pronikající do městských center. Podle politologa Bombajské univerzity Surendry Džondhaleho je cílem nových zákonů a vyhlášek zisk voličské podpory v konzervativnějších oblastech. „Je nepochopitelné, proč vláda mrhá energií na podobný problém, když je třeba řešit mnohem naléhavější záležitosti,“ dodal expert. 

Pro majitele barů a klubů zvýšení legálního věku pro konzumaci alkoholu, které je kritizováno jako nekoncepční, protože Indové mohou volit a ženit se či vdávat od osmnácti let, jen zhoršilo problémy s časnou zavírací hodinou a byrokracií při získávání provozních licencí. Většina nočních klubů zavírá v půl druhé ráno, ale podnikatelé se snaží o prodloužení alespoň do třetí ranní nebo ještě pozdější hodiny. „Podnikání to nejen omezuje, ale přímo likviduje,“ říká Anup Gándhí, majitel oblíbeného baru a restaurace Bonobo. Radžív Tandon, který vlastní noční klub Tryst, označil nařízená omezení za finančně krátkozraká a kontraproduktivní. „Kdyby se při prodloužené otvírací době moje zisky zvýšily desetinásobně, státem vybrané daně se taky desetkrát zvětší. Navíc by to přilákalo víc a víc lidí, kteří by si sem přišli užívat, včetně zahraničních návštěvníků,“ tvrdí. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas