20. července  2011  rubrika: Svět viděný internetem

Čína oslavuje Wendi Dengovou za obranu Ruperta Murdocha

www.telegraph.co.uk - Foto:  The Telegraph

www.telegraph.co.ukFoto:  The Telegraph

Blesková reakce manželky Ruperta Murdocha, analfabetismus afghánských policistů, poměry v Gaze po uvolnění blokády a drastický osud dětí v Somálsku. To jsou témata, na která se podíváme podrobněji.


Čína oslavuje Wendi Dengovou za obranu Ruperta Murdocha 

Včerejší slyšení v britském parlamentu, na němž mediální magnát Ruper Murdoch a jeho syn James vypovídali o skandálních odposleších ve svých denících, se dočkalo zcela nečekané pozornosti v Číně. Ve chvíli, kdy se slyšení v relativním klidu chýlilo k závěru, přiblížil se k totiž k osmdesátiletému Rupertu Murdochovi mladý muž v kostkované košili a snažil se na něj hodit tác s bílou pěnou. Nejúčinněji zareagovala jeho čínská manželka Wendi Dengová, která seděla v růžovém kostýmku za svým chotěm. Na útočníka se okamžitě vrhla a rukou ho praštila. Byla rychlejší než mnozí členové ochranky v místnosti i Murdochův syn James. „Byla jako střela,“ charakterizoval incident reportér stanice BBC. Když pak policie muže odváděla, magnátova choť po něm ještě stihla mrštit talířem. Útočníkem byl Jonnie Marbles, který sám sebe označuje za aktivistu a komika. Murdocha se prý snažil napadnout se slovy „ty sprostý miliardáři“. Po deseti minutách slyšení pokračovalo, ovšem s vyloučením veřejnosti a novinářů. Rupert Murdoch již přišel jen v košili, bez saka. 

Čínští blogeři dnes podle deníku Daily Telegraph pějí chválu na Wendi Dengovou, jejíž skok na obranu manžela se stal internetovým hitem – podle Číňanů je dvaačtyřicetiletá manželka mediálního magnáta novým ideálem čínské ženy. Na internetovém portálu Sina byl incident ještě dnes hlavní událostí, přičemž komentátoři vychvalovali energii a vitalitu Dengové. Na webu se jí ihned začalo přezdívat „tygří žena“ a v narážce na populární akční film „Charlieho andílek“. „Image čínské ženy se po úterku výrazně zlepšil,“ míní bloger na serveru Weibo. „Číňanky byly až dosud oceňovány jen jako domácí puťky, případně obchodnice. Teď jsou z nich bodyguardky a bojovnice,“ dodává autor. Někteří komentátoři si také povšimli, že Dengová, která byla na univerzitě znamenitou volejbalistkou, dokázala přispět k tomu, že si akcie News Corporation včera mírně polepšily. Mnozí blogeři také přiznávají, že změnili názor na kontroverzní manželku, která i dnes rozděluje v Číně veřejné mínění a je mnohými považována jen za kariéristku. 

Dengová se narodila v roce 1968 v Sü-čou v provincii Ťiang-su. Její otec ji v duchu maoistických zásad pojmenoval Wen-ke neboli Kulturní revoluce. Během dospívání si však emancipovaná slečna jméno pozměnila. V roce 1987 se setkala s Jakem Cherrym, byznysmenem z Los Angeles, který chtěl v Číně postavit továrnu na výrobu chladicích zařízení. Cherry se svou manželkou Joyce poskytli mladé Wendi stipendium a nechali ji bydlet v pokojíku se svou pětiletou dcerkou. Situace ovšem skončila v roce 1990 rozvodem a sňatkem Dengové s Cherrym. I toto manželství sice skočilo po pouhých třech letech, Číňanka však už byla tou dobou majitelkou zelené karty. V roce 1996 začala pracovat jako stážistka v Murdochově firmě. S Murdochem se setkala v roce 1998 na párty, podle jiné verze mu však dělala překladatelku v Šanghaji a Pekingu. Rok nato se Murdoch rozvedl a Wendi si vzal. 

Ta dnes pro svého manžela nadále překládá a pracuje také jako vyjednávačka. V roce 2004 si koupili v Pekingu dům v přepočtu za 80 milionů korun – ve své době to byla nejdražší nemovitost na realitním trhu v Číně. Ačkoli Dengová má nesporné jazykové a podnikatelské schopnosti, většinou ji lidé považovali za zlatokopku a ničitelku cizích manželství. To se nyní mění. „Považoval jsem ji za příliš materialistickou ženu. Musím však svůj názor změnit,“ napsal blogger Ťi-sün-li. 

Zatímco bloggeři se soustředí na Dengovou coby celebritu, oficiální čínská média využívají skandálu k útokům na západní sdělovací prostředky. „Aféra odhaluje hrabivost dnešních západních médií, a také falešnost konceptů údajné svobody, nezávislosti a nestrannosti,“ uvedla čínská tisková agentura Nová Čína. „Západní média jsou v krizi – zcela selhal model jejich kontroly,“ dodala agentura. David Bandurski z portálu China Media Project se však proti kritice ohradil s tím, že Nová Čína uplatňuje přísně marxistický postoj k žurnalistice, vybírá některá témata, jiná potlačuje a s pomocí tuhé cenzury vše podřizuje propagandě. 


Korupce a negramotnost brzdí výcvik afghánských policistů 

Výcvik afghánských policistů a vojáků, kteří by měli od jednotek NATO do roka během přechodného období převzít plnou odpovědnost za bezpečnost v sedmi oblastech Afghánistánu, komplikuje všudypřítomná korupce i negramotnost Afghánců, píše agentura Reuters. Když vojáci NATO chytili v Afghánistánu výrobce opia s 15 kilogramy drog, dalo se čekat, že se o jeho propuštění bude zasazovat rodina. Ve skutečnosti ale u zahraničních jednotek plédoval za jeho propuštění afghánský policejní důstojník. Pašerák drog zůstal ve vězení, nicméně britský důstojník, který incident popsal, tvrdí, že jde o typický korupční problém, s nímž se potýkají afghánské policejní jednotky. V Laškargáhu, metropoli provincie Hílmand, má začít proces předávání odpovědnosti za bezpečnost místním afghánským jednotkám. Západ do výcviku a rozšiřování afghánských sil, armády i policie, už napumpoval miliardy dolarů. Celý Afghánistán by měl být pod kontrolou afghánských sil do konce roku 2014. 

Pokud jde o provincii Hílmand, v regionálním výcvikovém středisku je asi 70 britských instruktorů. Za poslední rok vycvičili na 3000 nových afghánských policistů a na bezpečnostní situaci v provincii je to prý znát. Korupce je ale stále všudypřítomná. „Odhalit její opravdový rozsah je velmi obtížné,“ říká kapitán Freddie Inglefield, který má na starosti výcvik afghánských policistů. Ti podle něj už v boji s korupcí dosahují určité výsledky. Na podporu svého tvrzení britský důstojník uvádí, že v poslední době stále více lidí se svými problémy kolem hádek o půdu se sousedy chodí za policisty, zatímco dříve se při takových i jiných sporech zcela spoléhali na soudce Talibanu. 

Afghánští vojáci, kterým NATO 19. července 2011 předalo kontrolu nad provincií Laghman, ležící východně od Kábulu - Foto:  ČTK/AP, Musadeq Sadeq

Afghánští vojáci, kterým NATO 19. července 2011 předalo kontrolu nad provincií Laghman, ležící východně od KábuluFoto:  ČTK/AP, Musadeq Sadeq

Ne všichni jsou ale tak optimističtí jako Inglefield. Příklady korupce zahrnují úplatky, které lidé dávají, aby dostali práci. Velmi rozšířené je požadování lichvářských cen za právo používat nějakou cestu či silnici a také vysávání rolníků poplatky, které musí zaplatit za semena pšenice. Velký problém při formování místní policie je také negramotnost. Asi 90 procent rekrutů neumí číst ani psát. „Většina strážníků je negramotná,“ říká major Marcus Reedman. „Samozřejmě, když se z nich mají stát velitelé na kontrolních stanovištích, musejí umět číst, aby rozuměli rozkazům okrskových velitelů a aby na ně mohli sami reagovat. Zatím toho nejsou schopni,“ dodává Reedman. 


Gaza – ráj pro bohaté, časovaná bomba pro chudé 

Námořní blokádu palestinského pásma Gazy Izrael stále udržuje, tu pozemní už ale před rokem z valné části uvolnil. Prospěch z toho mají ovšem jen bohatí obyvatelé pásma, píše agentura DPA. „Tohle báječné místo je jako terapie. Je možné lidi léčit zábavou. Trpěli jsme už dost,“ říká Júsuf Abdalláh. Dvaatřicetiletý muž pracuje na momentálně zřejmě nejpodivnějším místě uprostřed celé mizérie v pásmu Gazy – ve vodním zábavním parku Crazy Water Resort. Velké tobogány, bazén, voda zurčící v malých jezírcích kolem umělých ostrovů. Vstup přijde v přepočtu na čtyři eura. Tuto částku má většina z 1,6 milionu Palestinců v pásmu na týden. 

Po krvavém zastavení první protestní flotily pro Gazu Izrael loni v červnu uvolnil svou blokádu pásma. Potraviny a předměty denní potřeby proudí teď přes jeho hranice bez omezení. V supermarketech v Gaze sahá nabídka od kukuřičných lupínků po zmrzliny, od kečupu po pěnu na holení. „Jediní, kdo mají prospěch z uvolnění blokády, jsou bohatí. Ti si mohou dovolit koupit všechno. Většina lidí má ale jen málo peněz, protože jsou nezaměstnaní,“ říká devětadvacetiletý Ijád Habíl. Míra nezaměstnanosti v Gaze dosahuje 45 procent. Šest z deseti Palestinců spadá do kategorie chudých, 70 procent obyvatel pásma je podle OSN odkázáno na mezinárodní humanitární pomoc. Kdo jsou ti bohatí? Jediné vzkvétající hospodářské odvětví v pásmu je pašování. Kolem 300 tunelů pod hranicí pásma s Egyptem je v provozu nonstop, říkají pašeráci. Proudí jimi všechno, co Izrael zakazuje legálně dovážet. 

Nejbohatších vrstev Palestinců se blokáda Gazy samozřejmě příliš netýká - Foto: Břetislav Tureček

Nejbohatších vrstev Palestinců se blokáda Gazy samozřejmě příliš netýkáFoto: Břetislav Tureček

V pásmu Gazy žije i střední vrstva. Patří k ní 80 tisíc lidí, kterým palestinská samospráva z Ramalláhu na západním břehu Jordánu měsíc co měsíc posílá plat – aniž za to musejí hnout prstem. Poté, co se v červnu 2007 chopilo násilně vlády v pásmu radikální islamistické hnutí Hamas, dřívější zaměstnanci správy palestinské autonomie nové vládce bojkotují – za plný plat. Vzhledem k tomu pak Hamas nabral pro správní a bezpečnostní orgány 30 tisíc vlastních lidí, kteří vydělávají 400 až 600 dolarů měsíčně. Ke klientele, která má peníze, patří i pracovníci humanitárních organizací. 

Kdo projíždí pásmem Gazy, žasne nad tamním stavebním boomem. Podél pobřeží vyrostly nové hotelové komplexy. Na otázku ohledně tohoto malého hospodářského zázraku přichází stále stejná odpověď: praní peněz. To prý Hamas investuje přes prostředníky peníze ze zdanění pašovaného zboží. „Opravdové obchodníky blokáda těžce zasáhla,“ říká předseda sdružení podnikatelů v Gaze Alí Hajk. Musel prý zavřít dvě firmy, protože nemůže dovážet náhradní díly ani suroviny. K tomu se přidává Izraelem vyhlášený zákaz vývozu, stejně jako neustálé výpadky proudu. V Gaze má každá městská čtvrť elektřinu jen osm hodin denně. Před blokádou, která začala v červnu 2006 únosem izraelského vojáka Gilada Šalita do pásma Gazy, vydělávaly desetitisíce Palestinců pěkné peníze v Izraeli. Dnes je většina z nich bez práce. Zhroutila se celá odvětví, například textilní průmysl. 

„Poté, co Izrael blokádu uvolnil, nastaly změny,“ říká Adnan Hasna, mluvčí Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě. „Tyto změny se ale nevztahují na základní suroviny a materiály potřebné pro bytovou obnovu i pro průmysl.“ Agentura má podle Hasny rozpočet postačující na výstavbu například 10 tisíc bytových jednotek a stovky škol. Co jsou ale platné peníze, když nepřichází nezbytný materiál? „Hraniční přechody jsou jako hrdlo láhve. Je zbytečné říkat, že blokáda byla uvolněna z 20, 30 nebo 40 procent. Musí být zrušena úplně – v zájmu míru a stability,“ říká Hasna. Bohatým se v pásmu Gazy daří dobře. A chudí si nedělají o své budoucnosti žádné iluze. „Gaza je jako časovaná bomba, která může kdykoliv vybuchnout. Vysoká nezaměstnanost a pacienti, kteří čekají jen na smrt. Představ si, že je tvé dítě nemocné a ty ho nemůžeš odvézt k akutně potřebnému léčení do ciziny,“ stěžuje si otec sedmi dětí Mutasír Mbghat. „Jediná budoucnost je válka.“ Dokonce i ve vodním ráji je důvod ke stížnostem. „Izraelci nemohou nikdy vyhrát. My nemůžeme nikdy vyhrát. Budeme dál bojovat až do dne posledního soudu,“ říká Júsuf Abdalláh. 


Na dětech v Somálsku jsou páchány válečné zločiny 

V probíhajícím konfliktu v Somálsku jsou páchány válečné zločiny na dětech. Konstatuje to nová zpráva mezinárodní organizace pro podporu lidských práv Amnesty International o ohrožených dětech. Somálské děti mladší 15 let jsou podle ní systematicky verbovány jako vojáci ozbrojenými islamistickými skupinami, nemají přístup ke vzdělání a mnohdy umírají nebo bývají zraňovány během nevybíravých útoků na hustě osídlené oblasti. Organizace ve zprávě s názvem V palebné linii: somálské děti ohrožovány útoky popisuje rozsah dopadů konfliktu v zemi, která již 20 let nemá fungující vládu, na děti. 

„Krize v Somálsku není pouze krizí humanitární, jde o krizi lidských práv a o dětskou krizi,“ uvedla zástupkyně ředitele Amnesty International pro Afriku. „Jako dítě v Somálsku neustále riskujete život: můžete být zabiti, naverbováni a posláni do přední linie. Můžete být potrestáni islámskými milicemi, protože vás chytili při poslouchání hudby, nebo že jste měli na sobě ‚špatné oblečení‘. Musíte se starat sami o sebe, protože jste ztratili rodiče. Nebo můžete zemřít, protože nemáte přístup k odpovídající zdravotní péči,“ dodala expertka. 

Čtyřletý podvyživený somálský chlapec Ahmed Mohamed v Mogadishu - Foto:  ČTK/AP, Farah Abdi Warsameh

Čtyřletý podvyživený somálský chlapec Ahmed Mohamed v MogadishuFoto:  ČTK/AP, Farah Abdi Warsameh

Zpráva analyzuje svědectví více než 200 somálských uprchlíků v Keni a Džibuti, dětí i dospělých. Mnozí uvádějí verbování dětí ozbrojenými skupinami jako jeden z důvodů útěku z jižního a středního Somálska. Somálská přechodná vláda je vedena na černé listině Spojených národů jako strana, která verbuje, zneužívá, zabíjí a mrzačí děti v ozbrojených konfliktech. Zavázala se k respektování práv dětí, ale zatím neučinila nic pro to, aby se skoncovalo s využíváním dětí v bojových akcích, konstatuje zpráva. Oblast vzdělávání v Somálsku upadá, během bezhlavých útoků v městských oblastech byly mnohé školy zničeny či poškozeny. V Mogadišu bylo mnoho škol zavřeno, protože se děti i učitelé báli, že budou cestou do školy zabiti nebo zraněni. Šabáb, hlavní ozbrojená opoziční skupina, zavedla přísná omezení práva na vzdělání a zároveň zneužívá školy k rekrutování dětí pro válečné účely. 

Některé děti, se kterými zástupci Amnesty International mluvili, byly svědky toho, jak byli jejich učitelé během útoků na školy zabiti. Děti rovněž uváděly, že některé dívky byly donuceny vdát se za bojovníky. Děti byly bičovány, na vlastní oči sledovaly děsivá porušování lidských práv, včetně kamenování, amputací a zabíjení ozbrojenými islamistickými skupinami na veřejných prostranstvích. Byly také velmi často svědky zabíjení a mučení svých příbuzných a kamarádů. Amnesty International ve zprávě konstatuje, že mezinárodní společenství musí rozšířit zvláštní ochranná opatření kvůli rostoucímu počtu somálských dětí oddělených od rodin, zvýšit psychologickou i sociální podporu a zavést další vzdělávací programy pro somálské děti.

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas