2. ledna  2013  rubrika: Svět viděný internetem

Americké rozpočtové drama, kurdská budoucnost a elektromobily v Británii

www.bbc.co.uk - Foto:  BBC News

www.bbc.co.ukFoto:  BBC News

Dnes budeme hovořit o tom, jak se v Americe na poslední chvíli podařilo zabránit rozpočtové krizi, o situaci Kurdů v souvislosti s boji v Sýrii, řeč bude také o možných plánech palestinského hnutí Hamás, překvapivém rozvoji elektromobilů v Británii a na závěr navštívíme Maroko, kde se historická koželužna ve Fezu dostala do vícenásobného ohrožení.


Spojené státy se vyhnuly rozpočtovému útesu

Ve Spojených státech došlo doslova na poslední chvíli k dohodě mezi republikány a demokraty o podobě příštího rozpočtu. Jinak Americe hrozil takzvaný fiskální útes, tedy automatické škrtání daňových příjmů i rozpočtových výdajů, které by zemi vrhly zpátky do recese. Nakonec Sněmovna reprezentantů v noci na dnešek schválila senátní návrh rozpočtu, i když jde vlastně jen o odklad problému, k jehož řešení se američtí politici budou muset ještě vrátit. K problému se vyjadřovala média celého světa, včetně známého komentátora britské stanice BBC Marka Mardella. 

Celým světem se prý po dohodě v americkém Kongresu ozvalo úlevné vydechnutí. Tamní politici, čím dál tím více závislí na dramatických gestech, nakonec neposlali svou zemi ani zbytek planety do nejistých ekonomických vod. Ale také se zdá, že americký prezident si vypěstoval zálibu v boji se svými odpůrci. Nelze pochybovat o tom, že pan Obama zaznamenal velké vítězství, zatímco republikáni museli ustoupit a nyní jsou rozdělení a neorganizovaní, poznamenává britský komentátor. 

Jedno z Obamových hlavních volebních hesel bylo, že nejbohatší Američané musejí platit větší daně. Jádrem dohody je, že novou, vyšší daň budou platit lidé s ročním příjmem čtyř set tisíc dolarů a více. I prezident musel ustoupit, protože podle jeho definice bohatství by takovou daň měl platit každý, kdo vydělává alespoň čtvrt milionu dolarů. Proto některé hlasy na levici tvrdí, že Obama zbytečně ustoupil a ukázal, že neodolá tlaku. To však podle komentátora BBC není správný názor – každé jednání zahrnuje vítězství i ústupky. 

Frankfurtská burza - celým světem se po dohodě v americkém Kongresu ozvalo úlevné vydechnutí - Foto:  ČTK/AP, Arne Dedert

Frankfurtská burza - celým světem se po dohodě v americkém Kongresu ozvalo úlevné vydechnutíFoto:  ČTK/AP, Arne Dedert

Hlavní volební zvěstí republikánů byla potřeba dosáhnout drastických rozpočtových škrtů. Přitom v jednání s Obamou a demokraty nezískali ani jeden, dokonce ani symbolický škrt ve státním rozpočtu. Celý boj se však odsunul jen o dva měsíce, a nakonec se může ukázat, že republikánům se podaří situaci obrátit. Prezidentův tón po hlasování však nebyl zrovna smířlivý, a možná byl dokonce vyzývavý. Tuto vítězoslavnou úlohu by prý mohl příště přenechat svým spolubojovníkům. 

Obama varoval republikány, že rozpočtové škrty by musely být učiněny na úkor investic do infrastruktury, podpory zaměstnanosti, vzdělání, výzkumu a nových technologií. Nepřímo také varoval, že pokud úpravy dopadnou na nízkopříjmové voliče demokratů, ani lépe vydělávající voliči republikánů neujdou vyšším daním. Naznačil také jasně, že počítá i nadále se splácením dluhu, který Amerika v posledních letech nahromadila. 

Obama krom toho varoval, že nepřipustí, aby byly ohroženy jeho plány na imigrační reformu, omezení prodeje zbraní nebo opatření na ochranu klimatu. To ale, upozorňuje komentátor BBC, může znamenat, že Obama už příliš propadá siláckým řečem a své postavení ohrožuje přílišnou sebedůvěrou. Také to ale znamená, že staronový americký prezident si je vědom toho, že dostal od voličů mandát, má své plány a také odhodlání za ně bojovat. 


Kurdové se dostali do kleští  

Kurdové se dostali do kleští syrského konfliktu – píše o tom server německé stanice Deutsche Welle. Čím dál více syrských Kurdů utíká do sousedního severního Iráku, aby se vyhnuli bojům mezi syrskými arabskými povstalci a kurdskými bojovníky. Bojí se také, že do věci bude zatažen sousední Írán. 

Mladý syrský Kurd Mohamed tvrdí, že se útěkem do severního Iráku vyhnul nucenému odvodu do Syrské armády. Bál se, že bude v jejích řadách nucen zabíjet ženy, děti a neozbrojené muže. Nyní už od dubna žije v uprchlickém táboře. Každý den se k němu připojují další stovky lidí, kteří udělali podobné rozhodnutí a ilegálně překročili syrsko-iráckou hranici v místech, kde na obou stranách žijí Kurdové. Nyní podle odhadů OSN žije v kurdské autonomní oblasti Iráku téměř sedmdesát tisíc syrských uprchlíků. 

Boje v Sýrii - Foto:  ČTK/AP

Boje v SýriiFoto:  ČTK/AP

Mnozí přicházejí také proto, že v Iráku hledají práci. Jsou bez prostředků a věří, že v Iráku si na živobytí vydělají. Jiní však především utíkají před lítými boji, jako právě mladý inženýr Mohamed. Tento syrský Kurd studoval v Aleppu na severozápadě země a nyní s novináři hovoří o tom, jak jsou tam lidé ohrožováni ostřelovači a každodenním bombardováním. Sám Mohamed pochází ze severovýchodu Sýrie, kde je hlavní oblast osídlená tamními Kurdy. Ta zůstala převážně klidná. 

Mohamed si však stěžuje i na povstalce. Napadli prý jeho dům v Aleppu, ukradli všechny jeho věci a zničili jeho obchod. V posledních týdnech se také opakovaně střetly jednotky povstalců s Kurdy, kteří podporují Kurdskou stranu demokratické unie PYD. Jde o syrskou odnož převážně v Turecku působící Kurdské strany pracujících – PKK. Tedy organizaci, která už desítky let bojuje s tureckou armádou. Kurdská PYD je nyní syrskou opozicí obviňována z toho, že je spojenkyní Bašára Asada. Syrské vládní jednotky se totiž z kurdských oblastí stáhly a pravomoc předaly právě kurdské straně PYD. 

To také je asi hlavní důvod, proč se syrští povstalci dostali do konfliktu s kurskými milicemi. Podle iráckého novináře Asose Hardiho hraje kurdská organizace PKK nebezpečnou hru. Případný pád syrského režimu totiž může přivést syrské Kurdy do ještě nebezpečnější situace, protože povstalci se možná budou chtít Kurdům pomstít. Syrská občanská válka ovšem rozštěpila i kurdskou komunitu. Objevily se už ozbrojené střety mezi několika kurdskými skupinami. Vedle PKK a PYD se totiž do situace zapojuje i vláda severoirácké kurdské autonomní oblasti. Tím, že podporuje povstalce, snaží se získat vliv v kurdských oblastech Sýrie poté, až Asad padne. 

Syrský kurdský uprchlík Mohamed svou situaci považuje za bezvýchodnou. Svobodná syrská armáda prý lidi jako on zabíjí, protože jsou Kurdové. Přitom on ani žádný z jeho kurdských přátel nevstoupili do žádné z ozbrojených skupin na žádné ze stran sporu. Na počátku i on prý povstalcům proti režimu Bašára Asada fandil. Za dosavadního režimu Kurdové žádná práva neměli. Nesměli mluvit svým mateřským jazykem a ani kritizovat politické poměry. 

Uprchlíci doufají, že momentální příměří mezi kurdskými skupinami, dohodnuté v listopadu, vydrží. Severoirácký novinář Hardi je však méně optimistický. Poukazuje na další faktory, jako zhoršující se vztahy mezi vládou kurdské autonomní oblasti v severním Iráku a centrální iráckou vládou v Bagdádu. Současná irácká mocenská elita z řad šíitů je totiž úzce spojené s Íránem a Asadovým režimem v Sýrii. Na situaci v Sýrii má tedy Bagdád odlišný názor od kurdských politiků ze severu země. Mohamed zatím sní o tom, že se bude moci brzy vrátit do Sýrie. Stále tam ještě žijí jeho rodiče a sestry. Je však přesvědčený, že příliš brzy v oblasti klid nebude, uzavírá zpravodaj stanice Deutsche Welle


Chystá se Hamás ovládnout Západní břeh? 

Hnutí Hamás ovládá už několik let pásmo Gazy, zatímco Fatáh prezidenta Abbáse má v rukou Západní břeh. Nyní se v Izraeli objevily obavy, že Hamás by mohl chtít ovládnout i toto území. Píše o tom list Times of Israel. To by bylo pro židovský stát neméně nepříjemné než pro představitele umírněnějšího hnutí Fatáh. 

Vysocí představitelé izraelské vlády nyní se vzrůstajícími obavami pozorují proměny politiky hnutí Hamás. To by se podle některých odhadů mohlo připravovat na vojenské převzetí Západního břehu podobně, jako se před pěti lety zmocnilo Gazy. Odvolávají se při tom na odhady izraelské tajné služby, která činnosti této Íránem podporované teroristické organizace věnuje velkou pozornost. 

Lídr Hamasu Chálid Mišal v Palestině - Foto:  ČTK/AP, Hatem Moussa

Lídr Hamasu Chálid Mišal v PalestiněFoto:  ČTK/AP, Hatem Moussa

Izraelská vojenská rozvědka stejně jako tajná služba Šin Bet mají prý informace o tom, že politický šéf Hamásu Chálid Mišál dal svým lidem pokyn, aby se připravili na boj o kontrolu nad Západním břehem. To zaměstnává také hnutí Fatáh, jehož obliba mezi obyčejnými Palestinci klesá a vytlačuje ji právě radikálnější Hamás. „Jsme na pokraji katastrofy,“ říká k tomu Taufík Tiráví, přední člen Fatáhu. Hamás podle něj chce vyvolat další „intifádu“, ozbrojené povstání proti Izraeli, a prý jen malá jiskra může podnítit velký problém pro všechny. 

Izraelská vláda se obává, že převzetí Západního břehu Hamásem by poskytlo Íránu možnost dostat se do bezprostřední blízkosti izraelských měst. Je to prý právě Írán, kdo Hamás tlačí k tomu, aby se proti Fatáhu vojensky prosadil. Izraelský premiér Netanjahu prý odhadům specialistů věří a nyní se snaží Hamás a Írán od násilného převzetí Západního břehu odradit. 

V roce 2007 se Hamás rozkmotřil s Fatáhem a vytlačil jeho ozbrojené síly z Gazy. Obě hnutí se od té doby znovu snaží usmířit, a poslední vlna těchto pokusů přišla v souvislosti s osmidenní izraelskou operací v Gaze. Zároveň ale během prosince hutí Hamás konalo na několika místech Západního břehu své demonstrace a ty vypadaly jako ukázka rostoucí síly islamistů na tomto území, dodává list Times of Israel


Prodej elektrických automobilů v Británii roste

V tomto roce se prodej elektromobilů v Británii zdvojnásobí – tvrdí to alespoň list Guardian. Přičítá to tomu, že na trh přicházejí levnější modely a zároveň roste počet míst, kde lze dobít baterie. Podle internetového specializovaného časopisu Next Green Car se vloni na ostrovech prodalo kolem tří tisíců elektromobilů, letos to bude asi šest tisíc. Odborníci si však stěžují, že změna je stále ještě velmi pomalá. 

Cena elektrických vozů je pro běžného spotřebitele pořád ještě vysoko a jejich dojezd přitom nikoho neoslní. Proto také v minulém roce tak relativně málo lidí v Británii bylo ochotno zaplatit větší částku za to, že bude jezdit ekologicky, a zároveň se smířit s tím, že půjde o vůz, který jezdí hůře než auta se spalovacím motorem. Proto také většina britských elektromobilů jezdí v barvách nějaké firmy. Různé podniky si pořizují elektromobily jako svá služební auta, aby ukázaly, že mají zájem o životní prostředí a aby vyhověly normám o redukci emisí. 

Elektromobil - Foto: Jan Rosenauer

ElektromobilFoto: Jan Rosenauer

Nyní se ale trh mění – například jeden typ od francouzské automobilky Renault je s cenou třináct a půl tisíce liber – tedy v přepočtu čtyři sta tisíc korun – podstatně levnější než jeho konkurenti. Zákazník si ale musí od téže firmy pronajmout baterii za sedmdesát liber měsíčně, tedy více než dva tisíce korun. Přesto odborníci považují trend za pozitivní. Za důležité považují také neustálé rozšiřování sítě dobíjecích stanic. Během tohoto roku se jejich počet jen v Londýně rozšíří z devíti set na třináct set. 

Ceny elektrických vozů zůstávají vysoké i navzdory státní dotaci ve výši pěti tisíc liber. Určité úspory je možné dosáhnout pronájmem starších typů elektromobilů. Firmy poskytující tyto služby sice nechtějí inzerovat nižší ceny na takové vozy, aby neodrazovali zákazníky kupující nejnovější typy. Ve skutečnosti je ale možné pronajmout si elektromobil starší model za sto padesát liber měsíčně, pokud půjde o dlouhodobou zápůjčku. Firmy totiž budou rády, že se budou moci zbavit překonaných typů, protože na trh přicházejí neustále nové modely. 

Očekává se, že elektromobily získají jinou image po příchodu stylovějších typů. Německá automobilka BMW nabídla typ i3, a za rok prý přijde i velká i8. Tyto automobily mají podle odborníků změnit pohled veřejnosti na elektromobily. Také americká firma Tesla přišla s vozy, které na jedno nabití ujedou 300 mil, tedy téměř pět set kilometrů. Jejich cena však na britském trhu dosáhne až padesáti tisíc liber. 

Firma British Gas, která instaluje domácí nabíjecí jednotky, očekává, že velký rozvoj elektromobilů nastane v Londýně, ale také i v některých vybraných menších městech. Hodně záleží na vládních subvencích, které pomocí částky čtyř set milionů liber podporují rozvoj nízkoemisních vozů. Vládní úředníci tvrdí, že státní dotace už rozběhly revoluci, které se chytily soukromé firmy. Během tohoto roku tam má vzniknout pět tisíc nabíjecích stanic, které postavily na vládě nezávislé podniky, uzavírá Guardian


Historická koželužna v marockém Fezu je ohrožena 

Tradiční koželužna v marockém městě Fez existuje už dvanáct století a je velkou turistickou atrakcí. Dnes je však ohrožena krizí a konkurencí moderních výroben. Píše o tom francouzská agentura AFP

Tato stará koželužna o rozloze čtyř hektarů, situovaná ve staré části města, leží mezi zchátralými domy s terasami ověnčenými televizními anténami. Má více než tisícovku barvících nádrží a je pýchou Fezu. Tedy města založeného dynastií Idrísovců, v němž je nejstarší islámská univerzita v arabském muslimském světě. Koželužna, nad níž se stále vznáší pach kůží, je nerozlučně spjatá s touto slavnou minulostí a značně přispívá k turistické přitažlivosti města. 

Historická koželužna v marockém Fezu - Foto: Bernard Gagnon,  CC BY-SA 3.0

Historická koželužna v marockém FezuFoto: Bernard Gagnon, CC BY-SA 3.0

„Ve Fezu není jediný turista, který by ve svém programu neměl návštěvu naší koželužny,“ zdůrazňuje tamní pracovník Abdas Salám. Obě nohy má při tom ponořené do barvící nádrže. Šéf koželuhů ovšem zní skeptičtěji: „Historie této starobylé koželužny je bohatá, ale problémy, které má už roky, jsou velmi závažné,“ zdůrazňuje Abdal Halím. Ten viní z problémů nesmiřitelnost úřadů a vyzval šéfa marocké vlády, aby tradiční koželužnu zachránil. 

Zdi a nádrže se brzy zbortí, protože se neudržují. Dělníci jsou málo placeni, nemají zdravotní ani sociální pojištění, ani nárok na nemocenskou. Dělníci koželužny prý rovněž trpí chronickými nemocemi, protože jsou při zpracování kůží neustále ve styku s velkým množstvím chemických produktů: vápnem, výtažky z kůry mimózy, barvivy. 

V Maroku jsou i moderní podniky, které kůži zpracovávají, ale ta ve Fezu je historická, tradiční, nejstarší na světě. Řemeslo přechází z otce na syna, a to po mnoho generací. Nyní ale další provoz tradičního řemesla ohrožují i problémy finanční. Obvyklá denní mzda tamního dělníka je osmdesát dírhámů, tedy asi 175 českých korun. Někdy se ale domů vrací s prázdnou kapsou. Letos zažívá tamní výroba krizi, protože se výrobky z kůže neprodávají tolik jako dříve. 

Jiní kritici zase pranýřují monopol v obchodu s kůrou mimózy, která se tu používá. Trh s kůrou mimózy mají v Maroku v rukou tři podnikatelé. Stanovují si cenu podle své libosti. Ministr uměleckých řemesel tvrdí, že vláda toto volání o pomoc slyší. Uvádí, že na regionální plán pomoci pro koželužny ve Fezu je vyčleněno v přepočtu 100 milionů korun. Stát prý chce tento klenot zachovat, ale také zlepšit jeho úroveň a zajistit lepší hygienu a bezpečnost. 

Maroko je odedávna proslulé svými zkušenostmi a dovednostmi ve zpracování kůže. Tento průmysl zahrnuje různé sektory, jako jsou koželužny či výroba marokénu, černohnědé kůže zdobené tlačeným vzorem, pojmenovaného podle této země. Podle oficiálních statistik je v oboru zpracování kůže zaměstnáno sedm procent aktivního obyvatelstva a ze 4,5 procenta se podílí na průmyslovém exportu království. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
 

Autor:  Jan Fingerland

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace