28. února  2013  rubrika: Svět viděný internetem

Chystá Západ intervenci v Sýrii?

www.telegraph.co.uk - Foto:  The Telegraph

www.telegraph.co.ukFoto:  The Telegraph

Dnešní pořad se zaměří především na nejnovější vývoj na syrské frontě. Přineseme také informace o nové islamistické skupině v Nigérii a zamyslíme se nad rolí armády ve sporu mezi vládou a opozicí v Egyptě. V závěru vás seznámíme s názorem na jednoho z kandidátů na papeže.


Zajistí americké a britské jednotky syrské chemické zbraně? 

Spojené státy a Británie chystají plán, jak se zmocnit syrských chemických zbraní, píše britský deník Telegraph. Obě země se už delší dobu obávají, že chemické zbraně prezidenta Bašára Asada padnou do rukou teroristů, až se jeho režim zhroutí. Nejvyšší američtí a britští představitelé už měli řadu jednání o tom, jak takovému scénáři zabránit, a to nejen v Sýrii, ale i třeba v Pákistánu nebo Severní Koreji, které mají jaderné zbraně. Nemenší starosti dělá Americe a Británii také Írán a jeho směřování k výrobě atomové zbraně. 

Chemická struktura sarinu - Foto: Ben Mills,  volné dílo

Chemická struktura sarinuFoto: Ben Mills, volné dílo

Sýrie disponuje obrovským arsenálem zbraní hromadného ničení, včetně nervového plynu jako sarin nebo chemických zbraní jako yperit. Britské zpravodajské služby jsou přesvědčeny, že zatím jsou sklady v bezpečí a chrání je vládní jednotky, ale boje se stále přibližují a může se stát, že islamisté bojující v řadách povstalců na skladiště zaútočí. 

Podle nejmenovaných zdrojů listu je nejpravděpodobnější možností, jak zajistit, aby se chemických zbraní nezmocnili extremisté, jejich zničení leteckými údery. K dalším patří nasazení speciálních komand vycvičených k chemické válce, která by sklady v Sýrii zajistila, až se režim zhroutí. Pluk britského letectva s názvem Obranná chemická, biologická, radiologická a jaderná peruť už byla vyrozuměna, že se má připravit k nasazení, protože bude možná spolu se speciálním vzdušným komandem brzy zabezpečovat sklady zbraní hromadného ničení v Sýrii. 

Minulý týden začala podobnou operaci nacvičovat i americká jednotka s názvem Strategická pracovní skupina s možností nouzového využití jak na Blízkém východě, tak v Pacifiku. Ve skupině jsou vojáci, příslušníci námořní pěchoty, námořnictva, britští a australští důstojníci i vládní představitelé. Scénář cvičení předpokládá, že režim disponující zbraněmi hromadného ničení padne a ztratí nad nimi kontrolu, což přinutí Spojené státy a další země k intervenci. Název země byl přísně tajný, ale podle zdrojů Telegraphu šlo o Severní Koreu. 

Britská zpravodajská služba MI5 už několikrát varovala, že je jen otázkou času, než nějaká extremistická skupina podnikne chemický, biologický nebo radiologický útok na některé ze západních měst. Neočekávaným výsledkem arabského jara bylo, že se na černý trh dostalo obrovské množství zbraní. Rostou tak i obavy, co by se mohlo stát, kdyby padl Asad. Odstrašujícím příkladem je Libye, kde se po pádu režimu ztratily tisíce protileteckých raket, které dokážou sestřelit letadlo. 


Syrští povstalci dobyli jadernou továrnu 

Syrští povstalci - Foto:  ČTK

Syrští povstalciFoto:  ČTK

Syrští povstalci před několika dny oznámili, že obsadili vládní jaderný komplex v Kibaru, který v roce 2007 bombardovalo izraelské letectvo, píše izraelský deník Jediot achronot. Svobodná syrská armáda zároveň uvedla, že je ochotná spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, budou-li splněny její podmínky. Londýnský panarabský deník Ašark al-Awsat potom citoval jednoho z velitelů, který upřesnil, že zbrojní inspektoři si mohou Kibar prohlédnout, když bude „ochráněna revoluce“. Dodal také, že povstalci v okolí komplexu zavedli mimořádně přísná bezpečnostní opatření, aby ho ochránili. 

Bašár Asad nikdy nedovolil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii Kibar navštívit. Izrael bombardování Sýrie nekomentoval, ale podle médií se v Kibaru nalézal jaderný reaktor těsně před dokončením, s jehož výstavbou Asadovi pomáhali Severokorejci, kteří také byli mezi oběťmi náletu. Podle jiných zdrojů nešlo o jaderný reaktor, ale továrnu, která měla velmi blízko k výrobě jaderné zbraně. Podobně zničil Izrael i jaderný reaktor v iráckém Osiraku v roce 1981. 

Mluvčí Svobodné syrské armády rovněž uvedl, že armáda jmenovala jednoho důstojníka, který s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii naváže kontakt a předloží jí požadavky rebelů. Ty jsou podle něj „především politické, technické a logistické, tedy takového druhu, aby sloužily potřebám zpravodajských složek revoluce“. Mluvčí řekl, že komplex v Kibaru byl prázdný. Odmítl komentovat, zda povstalci našli nějaké náznaky dřívější jaderné aktivity, a zdůraznil, že tyto podrobnosti dostanou zbrojní inspektoři OSN. 


Čečenští džihádisté v Sýrii? 

Vlajka Al-Káidy - Foto: public domain, Wikimedia Commons

Vlajka Al-KáidyFoto: public domain, Wikimedia Commons

V Sýrii bojuje na straně povstalců nejen řada islamistů a teroristů al-Káidy, ale teď k nim ještě přibyla skupina džihádistů z Kavkazu. Říkají si „Prapor přistěhovalců do Sýrie“ a slibují, že v zemi zavedou právo šaríja, píše další izraelský server Times of Israel. List tuto informaci objevil i s videonahrávkou na facebookové stránce Svobodné syrské armády. Podle ní budou Kavkazané bojovat proti Bašáru Asadovi pod velením opoziční islamistické skupiny Džabhát al-Nusra, kterou Spojené státy nedávno zařadily na seznam teroristických organizací. 

Muž na videonahrávce, který má za sebou černé vlajky al-Káidy, mluví rusky a jeho řeč někdo simultánně překládá do arabštiny. Kromě vysvětlení, proč do Sýrie přišli, vyřizuje svým hostitelům z Nusry pozdrav od svého velitele Umara Šišáního. Jméno naznačuje, že by skupina mohla pocházet z Čečenska. Po něm ještě hovoří zástupce velitele skupiny, který si říká abú Musáb. Ten mluví arabsky přes přízvuku a vyzývá všechny muslimy ke svaté válce. 

Britský ministr zahraničí William Hague nedávno varoval, že Sýrie se stává magnetem i pro džihádisty ze Západu, kteří by po svém návratu z bojiště mohli představovat hrozbu pro celou Evropu. Podle něj je teď Sýrie nejoblíbenějším cílem džihádistů z celého světa. 


Nová teroristická skupina v Nigérii 

Nigerijská federativní republika - Foto: Emanuel Macoun

Nigerijská federativní republikaFoto: Emanuel Macoun

Nezanedbatelné množství džihádistů zůstává také v Africe. V Nigérii se dokonce objevila nová skupina, píše americký analytický server Stratfor. Připomíná, že v posledních dnech bylo při dvou oddělených akcích v severní Nigérii a Kamerunu uneseno 14 cizinců. K tomu kamerunskému se nikdo nepřihlásil a zajatá sedmičlenná francouzská rodina není dodnes na svobodě. K únosu došlo nedaleko nigerijského území, na kterém působí islamistická sekta Boko Haram. K prvnímu únosu v Nigérii se přihlásila odnož Boko Haram, která si říká Ansaru. Podle Stratforu by mohla stát i za druhým únosem, protože Boko Haram nikdy předtím žádné západní cizince neunesla. Jestli kamerunský únos provedla, znamenalo by to výrazný posun v jejích cílech a strategii. 

Ansaru se objevila vloni a zdá se, že Boko Haram překonala. Zaměřila se na únosy cizinců, jejichž země se účastní intervence v Mali, zatímco cíle Boko Haram byly vždy pouze nigerijské. O Ansaru toho není moc známo, snad kromě toho, že se od Boko Haram odštěpila před rokem po jejím krvavém útoku v nigerijském městě Kano, kde zahynulo na 200 lidí – nikoli však křesťanů, které Boko Haram zabíjí nejraději, ale muslimů. Právě smrt „nevinných muslimů“ byla důvodem odštěpení Ansaru. 

Skupina existovala už předtím a v roce 2011 provedla dva únosy. V květnu nejprve unesla v Nigérii dva inženýry z Británie a Itálie, za které požadovala výkupné pět milionů eur. Strůjcem únosu byl Chálid Barnawí, kterého americké ministerstvo zahraničí označuje za „globálního teroristu“ a který má za sebou velmi barvitou minulost. 

K druhému únosu došlo v Nigérii vloni v lednu a jeho cílem byl německý inženýr. K činu se sice přihlásila Al-Káida v islámském Maghribu, ale podle Stratforu je pravděpodobnější, že šlo o Ansaru. Rukojmí byl při osvobozovací akci německého komanda zabit. V listopadu loňského roku se pak Ansaru poprvé přihlásila k útoku svých 40 ozbrojenců na věznici v Abuji. Nato zaútočila na ubytovnu zaměstnanců jedné francouzské firmy v nigerijské Katsině a unesla francouzského inženýra. Letos v lednu napadla vojenský konvoj směřující do Mali a 16. února unesla sedm cizinců v nigerijském Bauchi. Její akce se podobají spíše operacím severoafrické odnože al-Káidy než Boko Haram. 

Boko Haram provádí v podstatě jen sebevražedné atentáty a útoky na motocyklech. Jejími cíli jsou křesťanské kostely, policie, armáda, náboženští vůdci a politické instituce. Ansaru se naopak specializuje na útoky ozbrojenců na takzvané tvrdé cíle, kde pak buď někoho unesou, nebo osvobodí vězně. Ansaru také příliš často nepoužívá výbušniny. Obě skupiny mají zkrátka rozdílné cíle i taktiku. Akce Ansaru se zatím nesnaží ovlivnit nigerijskou politiku jako operace Boko Haram. 

Boko Haram zůstává nebezpečnější, ale Ansaru by mohla představovat větší hrozbu pro Západ a mohla by časem i koordinovat jiné teroristické skupiny v západní Africe. Rovněž by mohla rozšířit vliv Al-Káidy v islámském Maghribu dál na jih, patrně do Kamerunu. Vzestup Ansaru může snadno zmařit úspěchy v boji proti islamistům v Mali. V každém případě roste riziko únosů v severní Nigérii. 


Zasáhne v Egyptě armáda? 

V Egyptě probíhají demonstrace proti prezidentu Muhammadu Mursímu. - Foto: Nasser Nasser, AP

V Egyptě probíhají demonstrace proti prezidentu Muhammadu Mursímu.Foto: Nasser Nasser, AP

V Egyptě nepolevuje spor mezi islamistickým režimem a opozicí a v této chvíli se zdá, že občanské válce může zabránit jedině armáda, soudí analytik izraelského deníku Jerusalem Post. Obě strany se snaží dostat vojsko na svou stranu, ale zatím bez úspěchu – ministr obrany, polní maršál Abdalfatáh Sisí neustále zdůrazňuje, že armáda se neúčastní politického boje a věnuje se pouze ochraně země. Zároveň však říká, že vojáci nedopustí, aby Egypt upadl do chaosu. Opozice toho chce využít a na posledních pátečních demonstracích lidé armádu vyzývali, aby přinutila prezidenta Muhammada Mursího k rezignaci. 

Mursí i jeho Muslimské bratrstvo mají smíšené pocity. Události posledních týdnů jim ukázaly, že armáda je neochrání, kdyby ztratili legitimitu a pokusili se udržet u moci silou. Mursí se minulý týden údajně pokusil Sisího vyhodit, ale „nejmenovaný vojenský zdroj“ mu vysvětlil, že by to byla politická sebevražda, protože armáda se na režim „velmi zlobí“. Tři dny nato Mursí veřejně prohlásil, že armádě plně důvěřuje a ministra obrany si velmi váží. Možná to byl testovací balonek, aby Muslimské bratrstvo zjistilo reakci, ale tento incident lze rovněž považovat za součást většího sporu mezi bratrstvem a armádou. 

Mursí si uvědomil problém už v listopadu, když vypukly protesty proti nové islamistické ústavě a prezidentově rozhodnutí přisvojit si rozsáhlé rozhodovací pravomoci. Armáda tehdy vyzvala obě strany k dialogu a zdůraznila „legitimitu lidu“. Zachovala se tak jako nezávislá síla, a nikoli součást režimu. Svůj postoj pak sice zmírnila, ale bratrstvo nezapomnělo, že armáda nepotvrdila legitimitu zvoleného prezidenta. 

Od lednových nepokojů v Port Saídu, kde při střetech mezi demonstranty a bezpečnostními složkami zahynulo 60 lidí, začal Sisí zdůrazňovat, že armáda zasáhne, bude-li třeba zabránit kolapsu země v případě, že nebude nalezeno politické řešení. Řekl také, že nedovolí, aby kontrolu nad armádou převzalo Muslimské bratrstvo. Náčelník hlavního štábu generálmajor Sidkí Sobhí pak prohlásil, že armáda se sice do politiky nevměšuje, ale zasáhne, jestli ji bude lid potřebovat. A následovaly i činy. 

Když Mursí po střetech v Port Saídu vyhlásil výjimečný stav v oblasti Suezu, armáda odmítla dohlížet na jeho dodržování a Mursí byl nucen nařízení zrušit. Koncem prosince pak Sisí Mursího znovu překvapil, když prohlásil pětikilometrový pás u hranic s Izraelem s pásmem Gazy, včetně města Rafáh za uzavřenou vojenskou zónu, aby zabránil pronikání džihádistů z Gazy do Egypta. V zóně se tak nesmí prodávat ani pronajímat půda, kterou Mursího vláda slibovala místním beduínům ve snaze zlepšit vzájemné vztahy. Ty se po Sisího nařízení opět vyhrotily a zůstávají velmi napjaté. 

Koncem dubna začnou v Egyptě dvouměsíční parlamentní volby a Muslimské bratrstvo udělá vše, aby zemi zcela ovládlo. Jak se zachová armáda? Nová ústava jí sice uděluje pravomoci, o jakých se jí ani nesnilo, ale tento dlouholetý symbol moci a slávy Egypta nemůže zůstat lhostejný k pozvolnému rozpadu země, uzavírá Jerusalem Post


Kandidát na papeže je antisemita 

Honduraský kardinál Andres Rodriguez Maradiaga - Foto: Gabriele Merk, Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Honduraský kardinál Andres Rodriguez MaradiagaFoto: Gabriele Merk, Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Stane se novým papežem antisemita? ptá se v článku na nezávislém novinářském serveru Gatestone Institute známý americký právník a profesor Alan Dershowitz. Podle něj je jedním z horkých kandidátů honduraský kardinál Andres Rodriguez Maradiaga, který má sice charisma a ve své zemi je populární, ale všeobecně známé jsou jeho antisemitské názory. 

Naposledy Maradiaga prohlásil, že za sexuální skandály římskokatolických kněží mohou Židé. Podle něj se tak chtějí pomstít Vatikánu, který je protiizraelský a propalestinský, a zároveň tak prý chtějí odvést pozornost od porušování práv Palestinců v Izraeli. Skandál vyvolali proto, že ovládají média, prohlásil kardinál. Jinak podle něj nelze vysvětlit posedlost amerických médií skandály, k nimž v církvi došlo před 40 lety. Přirovnal tato média, která označil za „protagonisty pronásledování katolické církve“, dokonce k Hitlerovi. Podle něj je jasným důkazem konspirace deník Boston Globe, který získal řadu novinářských cen za odhalování sexuálních skandálů v církvi a jejž vlastní New York Times. A New York Times přece ovládá Sulzbergerova rodina – jasný důkaz židovského spiknutí. 

Když se do Maradiagy pustily židovské organizace, slíbil sice, že už svá nařčení nebude opakovat, ale odmítl se „kát“ i veřejně omluvit. Vatikán však označil antisemitismus za „hřích“, tak jak to, že je teď zatvrzelý hříšník na seznamu kandidátů na papeže, ptá se Dershowitz. Že by ostatní kardinálové o Maradiagově antisemitismu nevěděli? To je nepravděpodobné, protože Maradiaga se svou záští vůči Židům netají. Anebo to kardinály nezajímá tak, jak by mělo? 

Je důležité, aby vztahy mezi katolíky a židy zůstaly na vysoké úrovni, a antisemita může tak náročný úkol splnit stěží. Stejně jako se kdysi zvedl všeobecný odpor proti zvolení bývalého nacisty Kurta Waldheima prezidentem Rakouska, měl by se zvednout i proti zvolení tohoto kardinála, jehož výroky by mohl klidně publikovat Der Stürmer. Jestli bude Rodriguez Maradiaga zvolen papežem, úspěšné dílo jeho předchůdců na budování mostů mezi katolickou církví a židy bude ohroženo. Kampaň proti jeho zvolení by měla začít dřív, než o něm začnou kardinálové vážně uvažovat, zdůrazňuje profesor Dershowitz. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace