27. prosince  2012  rubrika: Svět viděný internetem

Co se stalo o víkendu v Sýrii – bojují na straně povstalců Češi?

www.debka.com - Foto:  Debkafile

www.debka.comFoto:  Debkafile

Hlavním tématem dnešního pořadu bude Sýrie a dramatické události posledních dní, kdy byla údajně vnějším zásahem zajištěna část chemických zbraní režimu prezidenta Asada. Podíváme se také do Spojených států na dozvuky masakru ve škole ve městě Newtown.


Syrské chemické zbraně zajištěny – s pomocí české armády? 

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov o víkendu pronesl nečekaný výrok, že chemické zbraně Asadova režimu jsou „pod kontrolou“ a jsou „soustředěny na jednom či dvou místech“. Dodal také, že „Rusko má v Sýrii vojenské poradce a ti chemický arzenál pečlivě sledují“. Podle zpravodajských zdrojů izraelského serveru Debkafile měl Lavrovův výrok naznačit, že chemické zbraně byly na zmíněná místa přesunuty pod dohledem Ruska, které tak zažehnalo hrozbu, že padnou do rukou islamistů ze skupiny Džabat Nusra, kteří se k nim v pátek dostali nebezpečně blízko. 

Nusra stála v čele útoku povstalců na vojenský komplex Safíra, kde jsou i sklady Asadových chemických a biologických zbraní. Stejná slova jako Lavrov použil i vysoký představitel izraelské armády Amos Gilad, který řekl, že „syrské chemické zbraně jsou v bezpečí, přestože Asad ztratil kontrolu nad velkým územím“. 

Bojovník Syrské osvobozené armády - Foto:  ČTK/AP, Virginie Nguyen Hoang

Bojovník Syrské osvobozené armádyFoto:  ČTK/AP, Virginie Nguyen Hoang

Celá událost je zahalena tajemstvím a mlčí Moskva, Washington, Jeruzalém i Damašek. Podle zpravodajských zdrojů serveru do bojů poprvé přímo zasáhli zahraniční vojáci, a to především ruská speciální jednotka. Rusové dali oběma bojujícím stranám ultimátum, že jestli boje nezastaví a neumožní odvoz chemických zbraní, čeká je krutý trest komanda. Debkafile konstatuje, že od soboty ani jedna strana boje o Safíru neobnovila a není jasné, kdo ji vlastně ovládá. 

Záhadou, kterou neumí rozluštit ani zdroje serveru, je, zda Rusové zajistili chemické zbraně sami nebo ve spolupráci s Američany a Izraelci. Potvrzení Amose Gilada, že zbraně jsou v bezpečí, napovídá, že šlo o spolupráci. Není však jasné, zda jejich přemístění nařídil Asad, a není ani známo, kde se arzenál nalézá teď. Především je však záhadou, proč jsou si Rusové i Izraelci tak jistí, že zbraně jsou v bezpečí. 

Už druhé užití raket Scud vládní armádou, o kterém v pátek informovalo NATO, vyvolal právě postup džihádistů na vojenský komplex v Safíře. Povstalci k němu postupovali z východu, západu a jihu a s nimi i teroristé z Džabat Nusry. Boje byly velmi těžké a rebelové se ke skladům chemických zbraní přiblížili na necelé dva kilometry. V té chvíli se režim pokusil útok odrazit Scudy a bojovými letouny a vrtulníky. Moskva a Teherán Asada informovaly, že ofenzivy se účastní i povstalci, kteří prošli nedávno výcvikem v severním Jordánsku, kde je američtí, polští a čeští experti naučili, jak se zmocnit chemických a biologických zbraní a deaktivovat je. 

Ruské a íránské zpravodajské služby soudí, že tito američtí, polští a čeští odborníci byli i mezi povstalci, kteří útočili na Safíru, s úkolem zbraně zajistit a předat Severoatlantické alianci. Bitva o Safíru tak znamenala první přímé zapojení Spojených států a NATO do občanské války v Sýrii. I když se ale podařilo chemické a biologické zbraně ze základny odvézt, je jich ještě velké množství na dalších místech, upozorňuje Debkafile


Používá Asad chemické zbraně proti povstalcům? 

Boje v Sýrii - Foto:  ČTK

Boje v SýriiFoto:  ČTK

O existenci dalších chemických zbraní svědčí i pondělní tvrzení syrských povstalců. Řekli katarské televizi al-Džazíra, že vládní jednotky použily chemické zbraně v Homsu. Na následky zemřelo sedm lidí a stovky dalších měly potíže s viděním, dýcháním a svalovou koordinací a nevolností. Není známo, o jaký druh plynu šlo, ale podle odborníků má podobné účinky sarin. Podle představitele opoziční Svobodné syrské armády Luaje Mukdada už aktivisté zaznamenali 18 případů, kdy režim chemické zbraně použil, a to na předměstí Damašku a v Idlibu, Homsu a Hamá. 


Kdo jsou islamisté z Džabat Nusra? 

Co je zač skupina Džabat Nusra? Německý deník Die Welt poukazuje na rostoucí přítomnost radikálních islamistů a džihádistů mezi syrskými povstalci a obává se, že by se ze Sýrie mohla stát nová základna Al Kajdy k teroristickým útokům na Evropu. Podle něj mezi povstalci také přibývá zahraničních bojovníků. Většina jich pochází ze severní Afriky, Libanonu, Jordánska, Saúdské Arábie a Jemenu, ale stále víc jich přichází i z Evropy. Welt cituje nejmenované představitele zahraničních zpravodajských služeb, podle kterých se války v Sýrii účastní nejméně sto muslimů s evropskými pasy. Někteří chtějí pomoci příbuzným, jiní se chtějí stát mučedníky a z jiných se stanou islamisté jen proto, že bojují. 

Německá rozvědka sleduje se znepokojením odchody německých radikálních muslimů do Sýrie. V zemi panuje chaos a bojů se účastní mnoho skupin. Jen minimum islamistů má informace o skupině, za kterou jedou bojovat, a o její ideologii a cílech. Nejradikálnější je bezesporu Džabat Nusra, která má asi tisíc bojovníků a je považována za regionální odnož Al Kajdy. Záměrně se vyhýbá oficiálnímu spojení s teroristickou sítí, aby Asadovi nedala za pravdu v jeho tvrzení, že protivládní povstání je spiknutí teroristů. 

Boje v Sýrii - Foto:  ČTK/AP

Boje v SýriiFoto:  ČTK/AP

Podle západních zpravodajců má Nusra v Sýrii několik velkých výcvikových táborů, kde nováčky cvičí islamisté s bojovou praxí a veteráni z Iráku a Afghánistánu. Tyto tábory jsou podobné základnám v Afghánistánu z 90. let a v současnosti se v nich učí používat zbraně, vyrábět bomby a bojovat stovky islamistů, včetně západních občanů. Na Sýrii a Egypt se soustřeďuje vůdce Al Kajdy Ajmán Zawahrí, který se tam snaží vybudovat nové struktury, protože po smrti Usámy bin Ládina ho některé skupiny přestaly poslouchat. V Sýrii je jeho hlavním spojencem vůdce Džabat Nusry Abú Muhammad Džulání. 

Cílem Zawahrího je svrhnout vládce Sýrie i Egypta, jehož režim islamistického prezidenta Muhammada Mursího mu připadá příliš liberální. Chce ho odstranit, přestože Mursí propustil z vězení mnoho islamistů i bojovníků Al Kajdy. Západní zpravodajci jsou přesvědčeni, že egyptská odnož Al Kajdy se podílela i na útoku na americký konzulát v libyjském Benghází, při kterém byl zabit velvyslanec a další tři Američané. 

V říjnu egyptské bezpečnostní síly zlikvidovaly jednu rozsáhlou buňku Al Kajdy v Káhiře, zabavily velké množství zbraní a zadržely okolo 20 teroristů, které obvinily z pokusu o svržení vlády. Z Egypta se v době nepokojů stala základna globálních džihádistů. Odchází tam i řada německých a evropských bojovníků pod záminkou, že jedou studovat islám nebo arabštinu, ale nakonec skončí v některém z výcvikových táborů v Egyptě, Libyi nebo na Sinajském poloostrově. 

Nejdůležitějším bojištěm pro Al Kajdu však zůstává Sýrie. Podle citovaných německých zpravodajských zdrojů tam Zawahrí vloni vyslal nejméně tři vysoce postavené organizátory s úkolem založit džihádistické skupiny, které budou provádět jeho rozkazy. Největší obavy Západu vyvolává snaha Al Kajdy dostat se k syrským chemickým a biologickým zbraním. Podle zpravodajců hledá Al Kajda experty, kteří by její bojovníky naučili, jak je používat. Po chemických zbraních pátrají zejména v okolí měst Dará a Aleppo. 

Znepokojení západních rozvědek vyvolává i snaha Zawahrího cvičit extremisty se západním pasem v Egyptě a Sýrii s cílem budovat teroristické buňky v Evropě. Chce ze Sýrie udělat něco jako Vazíristán v Pákistánu, tedy zajistit území, kde se mohou teroristé pohybovat bez omezení. Bojovníci s evropským pasem mají pro Al Kajdu obzvláštní cenu. Jedním z příkladů je Španěl Rašíd Wahbí, který přišel do Sýrie letos v červnu, nebo Libyjec s irským pasem Mehdí Harátí. V Libyi byl zakládajícím členem Tripoliské brigády, první povstalecké jednotky v zemi, a nyní velí povstalcům na syrském severu. 

Boje v Sýrii - Foto:  ČTK/AP, Virginie Nguyen Hoang

Boje v SýriiFoto:  ČTK/AP, Virginie Nguyen Hoang

Podle zpravodajců chce vůdce Nusry Džulání rozšířit operační základnu přes Turecko až do Evropy a proměnit Sýrii po Asadově pádu v centrum džihádistické aktivity s odnožemi v dalších zemích. Některé už existují a fungují a další se budují i v Evropě. Zpravodajci upozorňují, že Džabat Nusra zatím nikdy nepoužila evropské bojovníky k sebevražedným misím. Zřejmě pro ni mají příliš velkou cenu. Až boje v Sýrii skončí a teroristická síť vstoupí do další fáze expanze do Evropy, budou se jejich evropské pasy hodit, uzavírá Welt


Rusko souhlasí s předáním moci v Sýrii 

Rusko a Spojené státy se dohodly na ukončení vlády syrského prezidenta Bašara Asada. Napsal to panarabský deník Ašark al-Awsat, který cituje nejmenované diplomatické zdroje. Plán předpokládá, že Asad odstoupí a moc převezme přechodná vláda složená ze zástupců režimu i opozice. Podle deníku má Asad dvě možnosti. Buď bude souhlasit s předáním moci a mezinárodní společenství mu za to poskytne ochranu. Když souhlasit nebude, světové velmoci dohodnou předání moci bez něj a Asad o ochranu přijde. Podle nejmenovaného ruského zdroje je Asad ochoten o svém odchodu jednat a požaduje ochranu pro sebe, 108 nejvyšších bezpečnostních představitelů a 36 členů své rodiny. 

Rusko-americká dohoda vznikla na jednání obou stran minulý týden v Dublinu a Ženevě. Člen opoziční Syrské národní koalice Adíb Šišaklí řekl listu, že Asad pro sebe a své rodinné příslušníky požaduje imunitu před trestním stíháním v Haagu. Rusové konečně dospěli přesvědčení, že už Asada nemohou chránit a musí vyjednávat s mezinárodním společenstvím, soudí deník. Rusové i Američané jednají s mezinárodním zmocněncem Lachdarem Brahímím ve snaze dosáhnout řešení diplomatickou cestou. Syrská opozice však odmítá přistoupit na jakoukoli dohodu, která by ponechala Asada u moci. 


Moskva mlží a mate 

Mezinárodní zmocněnec Lachdar Brahímí - Foto:  ČTK/AP,  HOPD

Mezinárodní zmocněnec Lachdar BrahímíFoto:  ČTK/AP, HOPD

Brzy po této zprávě však Moskva vnesla do situace další zmatek. Podle agentury AP ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že „Asad neodstoupí, i kdyby mu to radilo Rusko nebo třeba Čína“. A dodal také, že by ho Rusko stejně k rezignaci přesvědčit nedokázalo. AP připomíná, že mluvčí Kremlu nedávno připustil, že syrští povstalci by mohli občanskou válku vyhrát a že Moskva se připravuje na případnou evakuaci svých občanů ze Sýrie. Lavrov teď ale prohlásil, že válku nemůže vyhrát ani jedna strana, a odmítl jakoukoli případnou roli Ruska jako prostředníka jednání o Asadově demisi. Zatím ruská ochrana syrského režimu celou situaci dlouhodobě komplikovala, protože Moskva s Pekingem vždycky blokovaly všechny protisyrské rezoluce v Radě bezpečnosti OSN. Navíc Rusko dál dodává Asadovi zbraně a další potřebný materiál. 


Kritika návrhu amerických držitelů zbraní po masakru v Newtownu 

Nyní se přeneseme na druhý konec světa – do Spojených států. Americká veřejnost napjatě očekávala slibovaný „konkrétní návrh“ mocné Asociace držitelů zbraní v reakci na nedávný masakr 28 lidí, včetně dvaceti šestiletých a sedmiletých dětí v městě Newtown. Když jej ale její výkonný ředitel Wayne LaPierre konečně přednesl, Američané nevěřili svým uším – podle LaPierra situaci vyřeší, když budou v každé škole ozbrojení strážci, kteří případnému útočníkovi zabrání vstoupit. Veřejnost pobouřená vraždou malých dětí čekala nějaký konstruktivní návrh, který zpřísní podmínky držení zbraní, a ne LaPierrův výrok, že „zlého člověka se zbraní zastaví jen dobrý člověk se zbraní“. 

Návrh vyvolal obrovskou vlnu rozhořčení v celých Spojených státech. Demokratičtí poslanci Sněmovny reprezentantů jej označili za nesmyslný, protože zbrojní eskalace v Americe řešení není, píše Huffington Post. Podle demokratických politiků čekali lidé od asociace vstřícnější přístup. Vůdkyně demokratických poslanců Nancy Pelosiová zvlášť kritizovala LaPierrův názor, že za střelbou v Newtownu stojí pouze duševní porucha dvacetiletého vraha. 

Starosta města New York Michael Bloomberg, který proti vlivu Národní asociace držitelů zbraní dlouhodobě bojuje, označil její postoj za ostudný a návrh jejího předsedy za „paranoidní představu o Americe“, připomíná australský deník Australian. „Místo snahy o řešení problému, na jehož vzniku se asociace podílela, přichází její předseda s paranoidním návrhem na vytvoření ještě nebezpečnější Ameriky, kde je ozbrojen úplně každý a kde není bezpečně už vůbec nikde,“ prohlásil Bloomberg. 

Výkonný ředitel americké Asociace držitelů zbraní Wayne LaPierre - Foto:  ČTK/AP, Evan Vucci

Výkonný ředitel americké Asociace držitelů zbraní Wayne LaPierreFoto:  ČTK/AP, Evan Vucci

Ke kritice se připojil i Mark Kelly, manžel bývalé členky Sněmovny reprezentantů Gabrielle Giffordsové, která byla vloni těžce zraněna při střelbě útočníka v nákupním středisku v Arizoně. Podle Kellyho mohla asociace nabídnout zdravý rozum, ale místo toho „hájí extrémní názor zastánců zbraní, který není populární ani mezi samotnými členy asociace“. Deník rovněž poukazuje na to, že návrh na zavedení ozbrojených strážců do škol by stál každou školu 80.000 dolarů ročně v době, kdy vláda prosazuje úsporná opatření s cílem rozpočet na školství snížit. 

Podle LaPierra by se školy měly proměnit v pevnosti a jeho návrh by se dal stručně shrnout slovy „proti násilí jen dalším násilím“, připojuje se ke kritice americký deník Christian Science Monitor. Mnoho lidí však bude s asociací jistě souhlasit a pro LaPierrův návrh hovoří i některé statistické údaje. Ozbrojené strážce má už dnes řada míst jako letiště nebo nákupní střediska, a dokonce i některé školy. Podle jedné studie zabránila podobná bezpečnostní opatření většině ze 121 pokusů o útok ve školách v letech 2000 až 2001. Samotní učitelé a další školní zaměstnanci jich zmařili devatenáct. Jiná studie, třebaže poněkud kontroverzní z hlediska použitých kritérií, zase ukázala, že ve 2,1 milionů případů z dvou a půl milionu použili Američané zbraň k sebeobraně. Nicméně na návrhu LaPierra je nejpozoruhodnější to, že Asociace držitelů zbraní nepřišla s žádným nápadem, jak držení zbraní omezit. 

Víc než umístění ozbrojených strážců do škol by pomohla snaha učitelů a dalších lidí utvářet povahu dětí a usměrňovat jejich chování. Hlavním smyslem existence veřejných škol je, že lidé se musí mít rádi, aby násilí ve společnosti ubylo. Je snadné vypočítat případy, kdy bezpečnostní opatření zabránila útoku. Kolik ale existuje studií, které by ukázaly, kolik dětí zachránil před násilím milující učitel, moudrý vychovatel nebo kázeňské vedení ředitele? Anebo studií o počtu rodičů, kteří pod vlivem školy zlepšili výchovu svých dětí? Mnohem víc školních střelců by nestřílelo, kdyby v době své výchovy našli u někoho bezpodmínečnou lásku a pomoc v okamžiku emocionální tísně, píše americký deník. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace