28. listopadu  2012  rubrika: Svět viděný internetem

Egypt se opět ocitá na křižovatce

www.welt.de - Foto: welt.de

www.welt.deFoto: welt.de

Neklidná a podle mnohých nebezpečná situace v Egyptě, kde probíhají protesty proti posilování moci prezidenta Mursího, ale i vývoj v dalších arabských zemích – to je úvodní téma nejčerstvějšího vydání pořadu Svět viděný internetem. Poté se podíváme na měnící se postoj Německa k řecké dluhové pasti a závěrem se vydáme na Mars – tedy zatím jen na křídlech vizí a plánů.


Egypt na křižovatce 

Více než 200.000 Egypťanů se včera shromáždilo na náměstí Tahrír v centru Káhiry, aby protestovalo proti nedávnému rozhodnutí prezidenta Muhammada Mursího přisvojit si mimořádné pravomoci. Jde o největší demonstraci proti islámské hlavě státu od jejího červnového zvolení. Lidé také kritizovali vládní Muslimské bratrstvo, z něhož prezident vzešel a které ho aktivně podporuje. Mursího kritici protestují proti výnosu, kterým si prezident zajistil téměř absolutní moc, již několik dnů. Požadují odvolání dekretu nebo Mursího odstoupení. A situace si samozřejmě všímají i světová média. 

Server německého týdeníku Der Spiegel v této souvislosti oslovil bývalého generálního tajemníka Ligy arabských států Amra Músu, který je děním ve své vlasti zděšen a tvrdí, že Egypt dosud nebyl v tak kritické situaci, jako je tomu nyní. Krizi vyvolaly dekrety nedávno zvoleného prezidenta Mursího, který si jejich prostřednictvím dle Músy přivlastnil téměř diktátorské pravomoci. Na druhé straně je zde ústavní shromáždění, které má za úkol napsat novou konstituci, jež má kodifikovat porevoluční výdobytky. A právě pnutí v tomto shromáždění představuje pro Egypt další riziko. Činnost komise destabilizují kontroverze mezi islamisty, prohlašujícími se za patrioty a demokraty. Je tu navíc malá skupina liberálů, kteří už na protest shromáždění opustili. 

Na Tahríru opět vyrostlo stanové městečko na protest proti nedávnému rozhodnutí prezidenta Muhammada Mursího přisvojit si mimořádné pravomoci - Foto:  ČTK/AP, Ahmed Abdel Fattah

Na Tahríru opět vyrostlo stanové městečko na protest proti nedávnému rozhodnutí prezidenta Muhammada Mursího přisvojit si mimořádné pravomociFoto:  ČTK/AP, Ahmed Abdel Fattah

Spiegel se tedy ptá význačného egyptského politika – jímž Músa bezesporu je – zda existují cesty z hluboké a nepřehledné krize. Otázka je více než případná – Músa se totiž netají plánem na vytvoření kolektivní fronty proti Mursímu a v tom smyslu již o víkendu jednal s některými opozičními předáky, kteří prý již souhlasili s vytvořením Fronty národní spásy. Je tedy egyptská revoluce v ohrožení? Táže se Spiegel. Podle Músy představuje nynější vývoj v Egyptě pro proces demokratizace velké nebezpečí už proto, že veřejné mínění nebylo nikdy tak polarizované jako dnes. Země by mohla lehce sklouznout k diktatuře – varuje Músa s poukazem na problematické Mursího dekrety.


Zavane vítr arabského jara i do Zálivu?  

Nestabilní situace ostatně panuje i v dalších muslimských zemích. Arabští vládci v Zálivu dlouho věřili, že se vítr arabského jara jejich regionu vyhne obloukem. Nejspíše se ale přepočítali. Protesty v Ománu v roce 2011 se sice podařilo utlumit pomocí státního programu zaměstnanosti a přestavbou vlády, v Kuvajtu ale v minulých týdnech vycházely desetitisíce lidí do ulic, aby pod heslem „důstojnost národa“ protestovaly proti novému volebnímu zákonu. V Saúdské Arábii se ve Východní provincii bohaté na ropu nadále bouří šíité, přestože král Abdalláh zavedl podpory v nezaměstnanosti a policie tvrdě zasahuje proti demonstrantům – píše ve své analýze agentura Reuters a pokračuje: 

Ve Sjednocených arabských emirátech a v Kataru bylo nedávno zatčeno několik hlasitých kritiků, aby se tak případné protesty zadusily v zárodku. Emirát Katar se svou zpravodajskou televizí Al-Džazíra, který se s oblibou prezentuje jako příkladná země názorové svobody, si nejnověji vysloužil pokárání od organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch kvůli návrhu nového tiskového zákona. Novela totiž zakotvuje tresty pro novináře, kteří se kriticky vyjádří o vládnoucí dynastii Sání, a před soudem může skončit i ten, kdo svými zprávami „ohrožuje dobré vztahy“ mezi Katarem a dalšími arabskými státy. Demonstrace jsou v Kataru beztak zakázány. 

S podobnými restrikcemi přišli i vládci v Kuvajtu a Bahrajnu, tamní opozice je ale prostě ignoruje. Oficiálně sice dosud nebyly potvrzeny pověsti, že z Jordánska byli údajně nedávno vysláni do Kuvajtu vojáci, aby chránili rodinu emíra, šajcha Sabaha Ahmada Džábira Sabaha – celkově vzato ale dávají arabské monarchie najevo silnou solidaritu. Když loni zaplavila Bahrajn vlna protestů většinou vedených šíitskými opozičními skupinami, vyslal saúdskoarabský král Abdalláh do sousední země svou národní gardu na podporu tamní královské rodiny. Po druhém masovém protestu z prvního listopadového víkendu v Kuvajtu vyzval Kuvajťany ke klidu policejní šéf Dubaje, generál Zahí Chalfán Tamím. 

Newsroom televizní stanice Al Džazíra - Foto: Licence Public Domain, volné dílo

Newsroom televizní stanice Al DžazíraFoto: Licence Public Domain, volné dílo

Tento názorově pevný dubajský policejní velitel mezitím už označil za největší nebezpečí pro státy v Zálivu spolu s Íránem také Muslimské bratrstvo. A není s tímto názorem nikterak osamocený. Některé státy v Zálivu sice v minulých měsících posílaly peníze do Egypta a Tuniska, kde se Muslimské bratrstvo už podílí na moci; ve vlastním domě ale nestojí ani o islamisty, ani o západně orientované reformátory. Když Evropská unie nedávno vyzvala vládu Sjednocených arabských emirátů k propuštění všech politických vězňů, reagovalo vedení emirátů pobouřeně. 

Co shledávají vládci v Abú Zabí, Rijádu a Kuvajtu na ideologii Muslimského bratrstva tolik nebezpečným, je teorie, že se islamistická vláda dobře snáší s institucemi demokratického systému. Pouze bahrajnský král Hamad bin Ísá Chalífa nevnímá sunnitské Muslimské bratrstvo jako hrozbu. Většina jeho nespokojených poddaných jsou totiž šíitští muslimové. Ani katarský emír, šajch Hamad bin Chalífa Sání, nemá ze zbožných bratří strach. Koneckonců patří už k nejvýznamnějším sponzorům jejich hnutí. 

Jako první arabský vládce navštívil v říjnu pásmo Gazy, které má pod kontrolou radikální islamistické hnutí Hamas – odnož Muslimského bratrstva. A v Kataru usazený egyptský duchovní šajch Júsuf Karadáví, který má ve zmíněné televizi Al-Džazíra vlastní pořad, přináší ideologii islamistů do každého arabského obývacího pokoje. Ostatní vládci v Perském zálivu sice považují hru Katařanů za nebezpečnou, účinnou protistrategii ovšem proti ní nemají. Pokus Saúdské Arábie podpořit ještě radikálnější salafisty sice vyvolal nepokoje v některých oblastech, celkově ale dosud nebyl korunován úspěchem.


Škrtnou Němci řecký dluh?  

V německé vládní koalici přibývá politiků souhlasících s nezbytností odpisu části řeckého dluhu, proti kterému se ale dál staví kancléřka Angela Merkelová a ministr financí Wolfgang Schäuble. Němečtí poslanci by měli zítra schvalovat dohodu o finanční pomoci Athénám dosaženou zkraje týdne ministry financí eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem. Opozice, na jejíchž hlasech je vláda v evropských záležitostech většinou závislá, má však výhrady. „Obávám se, že bez škrtu řeckého dluhu to dlouhodobě nepůjde,“ řekl dnes deníku Bild vlivný poslanec křesťanských demokratů CDU kancléřky Merkelové Wolfgang Bosbach, který jinak patří k předním představitelům koaličních „rebelů“ nesouhlasících s pomocí Řecku. 

Stejný názor má i jeho stranický kolega Klaus-Peter Willsch, podle něhož je vyloučeno, aby se Řecko bez odpisu části dluhu samo postavilo na nohy. „Vycházím z toho, že nakonec bude škrt nutný,“ přidává se rozpočtový expert CDU Norbert Brackmann. Už dříve tento krok nevyloučil ani přední představitel koaličních liberálů FDP, předseda poslanecké frakce Rainer Brüderle. Hlasitě se pro odpis v deníku Handelsblatt vyslovil také bývalý šéf největší německé banky Deutsche Bank a ekonomický poradce Merkelové Josef Ackermann. „V budoucnu bude další škrt nezbytný,“ soudí. 

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble - Foto:  ČTK/AP, Michael Sohn

Německý ministr financí Wolfgang SchäubleFoto:  ČTK/AP, Michael Sohn

Část německé koalice se tak začíná přiklánět ke stanovisku Mezinárodního měnového fond, jehož šéfka Christine Lagardeová se výrazně zasazuje o to, aby se veřejní věřitelé, tedy vlády, vzdali části svých pohledávek vůči Řecku, aby se dluhová situace Athén stala dlouhodobě udržitelnou. Berlínský kabinet jako největší věřitel se ale staví nejrozhodněji proti, přičemž argumentuje špatným příkladem pro další postižené státy eurozóny. Tento názor zopakoval v dnešním vydání deníku Die Welt bavorský premiér a předseda nejmenší koaliční strany CSU Horst Seehofer. „Škrtnutí dluhů veřejnými věřiteli nepovažuji za proveditelné. Byl by to zničující signál a vedl by k tomu, že je budou požadovat i ostatní,“ uvedl Seehofer a ukázal přitom zejména na Portugalsko. 

Zástupci eurozóny a Mezinárodního měnového fondu se včera dohodli na uvolnění dalších téměř 44 miliard eur ze záchranného balíku pro Athény, z nichž více než 31 miliard bylo od léta blokováno. Kvůli snížení řeckého dluhu se mají Athénám také vrátit výnosy Evropské centrální banky z řeckých dluhopisů, sníží se úrokové sazby z půjček, které Řecko získalo, a prodlouží se jejich splatnost. Die Welt objasňuje, že zmíněná opatření musí v Německu nejprve odsouhlasit poslanci, než je bude moci eurozóna formálně schválit. Vládní koalice je k projednávání předložila na čtvrteční schůzi Spolkového sněmu, což se však příliš nelíbí nejsilnějším opozičním stranám, sociální demokracii a Zeleným. 

Ty sice obecně tuto pomoc neodmítají a v minulosti už několikrát vládu při prosazování evropských záchranných nástrojů podržely, kritizují však „šibeniční termín“ k projednání nového návrhu. Opozice proto požaduje jeho posunutí nejméně o jeden den. V opačném případě pohrozila i hlasováním proti, což by uvolnění peněz k odvrácení řeckého státního bankrotu zablokovalo.
Podle Schäubleho přijde německý státní rozpočet v příštím roce kvůli nejnovějším záchranným opatřením pro Řecko o zhruba 730 milionů eur z předpokládaných výnosů řeckých dluhopisů. Peněz německých daňových poplatníků se to však nedotkne, zdůrazňuje na stránkách Die Welt ministr. Právě toho se berlínská vláda obává v případě souhlasu s odpisy řeckých dluhů, které by jí mohli nespokojení Němci příští rok „spočítat“ v parlamentních volbách.


Mladý Kim – nepřitažlivější muž planety  

Čínský deník Žen-min ž'-pao, tedy Lidový deník, očividně naletěl americkému satirickému listu The Onion, když převzal jeho zprávu označující severokorejského diktátora Kim Čong-una za nejpřitažlivějšího muže planety – informuje agentura DPA a pokračuje. Ve své internetové verzi Lidový deník, který vydává vládnoucí Komunistická strana Číny, zveřejnil na důkaz tohoto tvrzení 55 fotografií mladého vůdce KLDR ve všech možných pózách. Podle západních médií je pravděpodobné, že článek z inkriminovaného listu dříve či později zmizí. 

„Severokorejský vůdce jmenován serverem The Onion nejsvůdnějším žijícím mužem roku 2012“, hlásá titulek zprávy v čínském státním deníku, který dále obsahuje citace ze satirického článku. „Díky svému neuvěřitelně pohlednému, kulatému obličeji, svému chlapeckému šarmu a své statné, podsadité postavě je tento pchjongjangský lamač srdcí splněným snem každé ženy,“ cituje čínský list ze serveru The Onion. 

Kim Čong-un s Ri Sol-ču - Foto:  ČTK/AP

Kim Čong-un s Ri Sol-čuFoto:  ČTK/AP

Mezi snímky nechybí Kim na koni mhouřící oči před sluncem, Kim mávající, tleskající či salutující na vojenské přehlídce, ale také Kim tupě hledící na vystavené ovoce či na jakési přístroje při návštěvě firmy na výrobu DVD. Redakční radu The Onion Kim údajně „takřka přivedl do mdlob svým dokonalým módním vkusem, elegantním krátkým sestřihem a, samozřejmě, svým proslulým úsměvem“. Podle Marissy Blakeové-Zweibelové, redaktorky magazínové rubriky listu The Onion, je Kim „obdařen vzácnou schopností vypadat současně roztomile a chlapsky“. 

Loňským vítězem soutěže o nejvíc sexy muže planety The Onion zvolil syrského diktátora Bašára Asada. Není to zdaleka poprvé, co se média napříč světem nechala satiriky z The Onion zmást. Letos v září íránská agentura Fars převzala téměř do posledního slova článek The Onion o preferencích amerických voličů, který tvrdil, že většina amerických bělochů z venkova by dala v prezidentských volbách hlas raději íránskému prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi než obhajujícímu Baracku Obamovi. 

Pekingský list Evening News před deseti lety zase převzal článek tvrdící, že členové amerického Kongresu pohrozili odchodem z Washingtonu, pokud Kapitol nebude zrenovován. Požadovali zatažitelnou kupoli a více záchodků. V arabských státech u Perského zálivu se šíří strach. Navzdory velkorysým peněžním úlitbám totiž mezi tamními poddanými sílí odpor vůči autoritě. A nepatrné reformy jejich buřičství moc nezmírní, napsala agentura DPA


Vzhůru na Mars  

Šéf a zakladatel firmy SpaceX Elon Musk chce pomoci vybudovat lidskou kolonii na Marsu. Mohla by prý mít až 80.000 obyvatel. Miliardář chce k uskutečnění své vize přispět tím, že bude na Mars přepravovat badatele. Jedna letenka by přitom měla stát zhruba 500.000 dolarů, takže by si ji prý – alespoň si to myslí Musk – mohlo dovolit dost lidí. O projektu informovuje server space.com, který připomíná, že soukromá firma SpaceX už nyní hraje důležitou roli v americkém vesmírném programu. Vyvinula nosnou raketu Falcon9 a nákladní loď Dragon, která je prvním soukromým vesmírným plavidlem sloužícím k zásobování Mezinárodní vesmírné stanice ISS. 

Server připomíná, že Dragon je po loňském ukončení programu raketoplánů dokonce jediným americkým dopravním prostředkem k ISS. SpaceX v současnosti vyvíjí také verzi, která by mohla vynášet na oběžnou dráhu kolem Země lidskou posádku, což zatím obstarávají ruské Sojuzy. Osidlování Marsu by podle Muskovy vize začalo vysláním průkopnické skupinky méně než deseti lidí, které by na rudou planetu dopravila velká znovu použitelná raketa poháněná tekutým kyslíkem a metanem. „Na Marsu je možné založit soběstačnou civilizaci a vytvořit z ní něco opravdu velkého,“ cituje server Muska, který prezentoval své vize, ale i podnikatelské plány v Londýně. 

Marsovský terén, ilustrační foto - Foto:  NASA

Marsovský terén, ilustrační fotoFoto:  NASA

Podle Muska by s prvními kolonizátory musela být na Mars vysláno velké množství zařízení včetně strojů na výrobu hnojiv, metanu a kyslíku z povrchového ledu a z dusíku a oxidu uhličitého, které jsou obsaženy v marsovské atmosféře. První osadníci by také museli mít materiál na stavbu průhledných kupolí, které by natlakovali atmosférickým CO2. Pod takovým příkrovem by pak mohli pěstovat rostliny ze Země. Jakmile by se kolonie stala soběstačnější, byla by na Mars vyslána velká raketa s více lidmi a menším množstvím zásob a vybavení. 

Musk předpokládá, že přinejmenším zpočátku by nebyl k dispozici dopravní prostředek, jenž by mohl mezi oběma planetami pendlovat. Vyloučil také, že by se pro misi dala využít loď Dragon. Podnikatel však nevyloučil, že by se dopravním prostředkem na Mars mohla stát znovupoužitelná raketa, kterou SpaceX plánuje a která bývá označována zkratkou MCT a jež by zajišťovala přepravu velkoobjemových nákladů. Musk odhaduje, že program kolonizace Marsu, na němž by se podílel společně s vládou i soukromý sektor, by stál zhruba 36 miliard dolarů. Kolonie by si vyžádala náklady ve výši čtvrtiny až poloviny procenta amerického HDP, což by podle Muska bylo všeobecně přijatelné. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas