8. ledna  2013  rubrika: Svět viděný internetem

Kdo je nový muž v čele americké CIA?

www.bbc.co.uk - Foto:  BBC News

www.bbc.co.ukFoto:  BBC News

Novým šéfem americké Ústřední zpravodajské služby bude Obamův hlavní protiteroristický poradce. Jeho nominace však není zcela bez problémů. Severní Korea si údajně vyžádala tým německých právních poradců, kteří by měli pomoci zemi otevřít se západním investicím. Historicky první plná simulace letu na Mars v moskevském výzkumném středisku nedopadla nejlépe – šestičlenná posádka se propadla do letargie a někteří „astronauti“ velkou část „letu“ prospali. To jsou témata, na která se podíváme podrobněji.


Nový muž v čele americké CIA

Stanice BBC přináší profil protiteroristického poradce Johna Brennana, jehož včera prezident Spojených států Barack Obama nominoval na nového ředitele Ústřední zpravodajské služby. Sedmapadesátiletý Brennan se má stát v čele CIA nástupcem Davida Petraeuse, který na svou funkci rezignoval v listopadu kvůli své milostné aféře s autorkou svého životopisu. Ve vedení úřadu ho dočasně zastupuje Michael Morell, který byl v USA považován za hlavního kandidáta na šéfa tajné služby. 

Obama se však rozhodl nominovat Brennana, který má za sebou čtvrtstoletí práce u CIA a jejím šéfem se mohl stát již před čtyřmi lety. Tehdy o něm po svém prvním zvolení prezidentem Obama uvažoval také, Brennan se však o post ucházet odmítl kvůli tomu, že byl spojován s kontroverzními praktikami při výsleších CIA za vlády prezidenta George Bushe mladšího. Svůj podíl na tvrdém zacházení s vězni včetně waterboardingu Brennan ale odmítá. Obamovi tehdy v dopise napsal, že „odmítal řadu kroků Bushovy administrativy, včetně preventivní války proti Iráku i agresivních výslechových metod“. 

Nový šéf CIA John Brennan - Foto:  ČTK/AP, Charles Dharapak

Nový šéf CIA John BrennanFoto:  ČTK/AP, Charles Dharapak

„Pro Obamu má Brennan zvláštní význam také tím, že hrál klíčovou roli při přípravách zabití nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina v květnu 2011,“ píše BBC. Zasloužil se také o potírání nových ohnisek terorismu v Severní Africe a na Blízkém východě. Během svých pětadvaceti let u agentury sloužil mimo jiné jako šéf saúdskoarabské kanceláře CIA. Brennan vadí kritikům z levicové části politického spektra zejména svým spojováním s brutálními výslechovými metodami, zatímco pravicové síly mu zase vytýkají brífink po zprávě o zabití bin Ládina, který obsahoval řadu dezinformací. 

Brennan tehdy řekl, že Usáma byl ozbrojen a jednu ze svých manželek použil jako živý štít. Tyto informace ihned obletěly celý svět, aby je poté musela Obamova administrativa jednu po druhé dementovat. Tehdejší šéf Pentagonu Robert Gates pak velmi nevybíravým způsobem odsoudil celou Obamovu komunikační strategii. Obama však měl pro Brennana při nominaci jen slova chvály. K jeho neúnavnému plnění povinností poznamenal, že jde o muže, „který se poslední čtyři roky ani jednou pořádně nevyspal“. 

Podle analytiků se nejspíš otázka výslechů v souvislosti s Brennanovým jmenováním nevrátí na pořad dne. Problém však může být s nynějším velmi agresivním využíváním bezpilotních letadel. Letos v dubnu Brennan jako první vysoký představitel Obamovy administrativy podrobně komentoval využití takzvaných „dronů“ při protiteroristických operacích v Afghánistánu. V projevu k členům vlivného washingtonského think-tanku Brennan argumentoval, že použití bezpilotních letadel je legální a chrání v zahraničí životy amerických občanů. Doslova tehdy řekl, že jde o „zákonný, etický a rozumný“ program. Britský deník Daily Mail připomíná, že pod Brennanovým vedením byl bezpilotní program dramaticky rozšířen a provedl již více než 300 bombových útoků na špičky Al Kajdy. Bezpilotní údery stály životy nejméně 2500 lidí. 

Brennanovi republikánští kritici jsou navíc přesvědčeni, že v létě poskytl médiím sérii utajovaných informací, které měly cíleně zobrazit šéfa Bílého domu jako rozhodného a úspěšného vrchního velitele ozbrojených sil USA. Generální prokurátor už nařídil vyšetřování těchto úniků. Daily Mail připomíná, že Brennan je synem irských přistěhovalců. Do CIA se přihlásil poté, co mu během studií na Fordhamově univerzitě padl do oka náborový inzerát v listu New York Times, ležícím na autobusovém sedadle. Kromě politologie se učil v zahraničí arabštinu a absolvoval kurzy blízkovýchodních studií na Americké univerzitě v Káhiře. Mluví plynně arabsky. 

Na post amerického ministra obrany nominovaný vietnamský veterán Chuck Hagel - Foto:  ČTK/AP, Nati Harnik

Na post amerického ministra obrany nominovaný vietnamský veterán Chuck HagelFoto:  ČTK/AP, Nati Harnik

Na post ministra obrany se zároveň Obama rozhodl nominovat vietnamského veterána Chucka Hagela, který představuje o poznání spornější volbu než Brennan. Šestašedesátiletý bývalý republikánský senátor má nahradit ve funkci šéfa Pentagonu Leona Panettu. Jenomže podle deníku Daily Telegraph právě republikánům vadí, že má málo vstřícný vztah k Izraeli, klíčovému americkému spojenci na Blízkém východě. „Obama vyslal touto nominací významný signál. Vybral do čela silového resortu ostrého odpůrce amerického angažmá v případné válce proti Íránu. Hagel je také kritikem přílišného vlivu izraelských lobbistů ve Washingtonu,“ píše konzervativní britský deník. 

Nominace, která v Hagelově případě zdaleka nemusí skončit jmenováním do čela Pentagonu, ukazuje, že Obama chce za každou cenu ve svém druhém volebním období oživit blízkovýchodní mírový proces. Z izraelských voleb však 22. ledna vzejde nejspíše další pravicová vláda Benjamina Netanjahua, což šéfovi Bílého domu značně zkomplikuje situaci. „Americká zahraniční politika bude každopádně pragmatičtější, bude se líbit v Evropě a bude dělat všechno pro to, aby k útoku na Írán nedošlo,“ konstatuje závěrem Daily Telegraph. Oba nominované nyní musí schválit Senát. Očekává se, že zejména kolem šéfa Pentagonu se strhne velmi ostrá debata. 


Severní Korea se chce otevřít světu s pomocí německých expertů

Pchjongjang podle určitých signálů chystá pootevření severokorejské ekonomiky světu. V sobotu to napsal německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, podle nějž si vláda stalinistické země najala německé ekonomické a právní poradce, aby připravili cestu pro příliv zahraničních investic do země. Tento překvapivý obrat by prý mohl přijít už letos. Diktátor Kim Čong-un na Nový rok podle deníku pronesl projev, v němž vyzval k „radikální“ ekonomické obnově a ukončení šesti dekád napětí a válečného stavu s Jižní Koreou. Německý list píše, že na splnění prvního kroku se už začalo pracovat. 

Nejmenovaný německý ekonom řekl listu Frankfurter Allgemeine Zeitung, že plán už byl schválen v nejvyšších kruzích v Pchjongjangu. Deník sice jméno údajně ekonoma nezveřejnil, ale napsal, že jde o uznávaného univerzitního profesora, který již v minulosti pomáhal některým asijským ekonomikám s transformací. Expert listu sdělil, že KLDR chce v této fázi vytvořit především právní rámec a modernizovat svou legislativu. Upřesnil také, že Severní Korea nemá zájem o čínský model, který pro zahraniční investice vytváří zvláštní ekonomické zóny, nýbrž chce napodobit model vietnamský, kde jsou centrálně vybírány podniky určené pro zahraniční investory. Vietnam má sedmdesátiprocentní dovozní clo, a pokud tam chce například některá západní automobilka proniknout, musí postavit továrnu přímo na vietnamském území. 

Severokorejský lídr Kim Čong-un se svou manželkou Ri Sol-ču - Foto:  ČTK/AP

Severokorejský lídr Kim Čong-un se svou manželkou Ri Sol-čuFoto:  ČTK/AP

Frankfurter Allgemeine Zeitung je přesvědčen, že pokud by se takový program realizoval v KLDR, mělo by to pro stalinistický stát nedozírné důsledky, protože země je prakticky od svého vzniku odříznuta od světa. Deník píše, že Kim Čong-un naznačil příchod změn již několikrát od chvíle, kdy před více než rokem převzal moc po smrt otce. Koneckonců i novoroční projev je signálem rozchodu s minulostí – Kim Čong-il obdobnou řeč o směřování země pronesl naposledy v roce 1994. Zatímco zakladatel KLDR Kim Ir-sen novoroční projevy pronášel, jeho syn Kim Čong-il je zveřejňoval jen v písemné podobě. 

Agentura AP však upozornila, že Kimův projev byl prošpikovaný frázemi, voláním po posílení výkonnosti armády a dosažení světové špičky v oblasti vědy a techniky. Některé pasáže projevu nicméně připustily špatný stav ekonomiky země, která dlouhodobě zaostává za zbytkem regionu. Severní Korea má jen málo orné půdy, je náchylná k přírodním katastrofám a nedaří se jí zajistit dostatek jídla pro svých 24 milionů obyvatel. Německý list však varuje před přílišným optimismem. „V zemi je určitě část elit, které si přejí příchod japonských, jihokorejských i západních investorů. Vojenská klika se však určitě nebude chtít vzdát moci a vlivu,“ řekl listu nejmenovaný profesor. Podle něj je nejisté, zda si Kim s generály poradí, a zda mu o to vůbec jde. 


Astronauti během simulovaného letu na Mars propadli spánku 

Zachmuřené počasí a ekonomické vyhlídky leckomu působí v novém roce potíže při ranním vstávání z postele. „Ale nezoufejte, ještě horší to budou mít ti, kteří vyrazí na dálkové kosmické lety,“ píše britský list Guardian. Reaguje tak na oficiální zprávu o vědeckém experimentu MARS 500, který proběhl od 3. června 2010 do 4. listopadu 2011 v moskevském Pozemním experimentálním komplexu v Institutu lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd. Byla to první plná simulace kosmického letu šestičlenné posádky na planetu Mars, které se zúčastnili tři Rusové, Číňan, Francouz a Ital. 

Komunikovat s vnějším světem mohli pouze prostřednictvím textových zpráv, které ale byly opožděny o nula až 25 minut, stejně jak tomu bude při opravdovém letu na Mars. Příděly jídla byly přesně rozvrženy na 520 dní „letu“. Studie o experimentu byla nyní publikována v odborném magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences. Ačkoli do týmu byli vybráni nejlepší z nejlepších, členové mise během 17 měsíců trávili stále více času ve svých postelích, nebo jen tak posedávali a nic nedělali. Aktivita skupiny se výrazně snížila již během prvních třech měsíců „letu“, a postupně pak klesala dál až do konce mise. 

Planeta Mars - Foto:  NASA

Planeta MarsFoto:  NASA

Na „zpáteční cestě“ strávili muži o 700 hodin v posteli déle než „cestou tam“. Sebrali se teprve dvacet dní před koncem a začali být činorodější. Když nakonec vystoupili ze simulátoru, média je vítala jako hrdiny. Vědci však s jejich výsledky nejsou příliš spokojeni – čtyři z šesti měli problémy se spánkem, a v jednom případě se objevily také psychické potíže. „Nešlo o dramatické zhoršení, ale v reálných podmínkách letu by zjištěné problémy mohly přerůst ve vážnější,“ řekl deníku Mathias Basner z Pensylvánské univerzity, který se zabývá důsledky nespavosti na lidské chování. 

Projekt MARS 500 za deset milionů dolarů připravila Evropská vesmírná agentura a ruský Institutu lékařsko-biologických problémů. Účastníci experimentu byli denně pomocí přístrojů podrobováni lékařským a psychologickým testům, aby se zjistilo, jak zvládají stres spojený s izolací v malé skupině. Muži se snažili vzdorovat nudě sledováním filmů, čtením knih a hraním počítačových her. Vedení projektu jim jednou nasimulovalo požár a jednou výpadek proudu, aby je udrželo v pohotovosti. Podle Guardianu ESA vybírala muže z tisíců kandidátů a panovalo přesvědčení, že jde o naprostou elitu. Přesto účastníci projektu bojovali s nároky mise jen obtížně. 

„Monotónnost letu je evidentně problém, jemuž musíme věnovat více pozornosti. Není možné, aby posádka propadla tak záhy nicnedělání a ztratila jakoukoli motivaci,“ říká Basner. Během skutečné mise by navíc astronauti čelili daleko většímu problému řídnutí kostí a úbytku svalové hmoty. Ze studie vyplývá, že astronauti reagovali na zátěž nestejným způsobem. Jednomu z nich se biologické hodiny „přednastavily“ na pětadvacetihodinový den, takže se začal brzy vzdalovat svým biorytmem skupině. 

„Za pouhých dvanáct dnů máte při tomto posunu půlnoc, zatímco ostatní mají bílý den,“ upozorňuje Basner. Jiný z členů skupiny spal dobře, ale začal si přispávat víckrát i přes den. Celkem strávili muži pětinu svého času, tedy 2500 hodin, spánkem v době, kdy jiní členové týmu bděli. Tento čas přitom měla posádka pracovat společně. „Pro úspěch mise by to mohlo mít neblahé důsledky. Zásadní okamžiky mise jsou plánovány na dobu bdění,“ upozornil Basner. 

Marsovský terén, ilustrační foto - Foto:  NASA

Marsovský terén, ilustrační fotoFoto:  NASA

Třetí z méně úspěšných účastníků pokusu navíc začal trpět tak těžkou nespavostí, že v počítačových testech bdělosti a soustředění udělal více chyb než zbytek celého týmu. „Úplně ztratil koncentraci,“ dodává Basner. Druhá studie, která zatím nebyla publikována, prý zmiňuje problémy čtvrtého člena posádky, který propadl depresím. Sice ne vážným, ale i tak jde o znepokojivý fenomén. „Pouze dva muži se adaptovali dobře. U každého ze zbývajících čtyř registrujeme nejméně jeden vážný problém, který by byl v reálu dostatečným důvodem k vyřazení z účasti na dlouhé misi,“ řekl vědec. 

V průběhu 17 měsíců letu „nikam“ mělo vedení pokusu podrobný přehled o tom, jak moc muži cvičí, co jedí a co dělají během dne. Potvrdily se teorie, že k udržení normálního cyklu bdění a spánku je zapotřebí přirozené světlo. Vědci se domnívají, že tyto problémy by mohlo odstranit dokonalejší osvětlení, které by lépe napodobovalo pozemskou noc a den. Přesto jsou zapotřebí nové testy, protože kosmický let s sebou evidentně nese nebezpečí nespavosti. Neurolog Steven Lockley z Bostonu je po zveřejnění výsledků mise značně skeptický k letům do vzdálenějších částí Sluneční soustavy. 

„Pokud by mělo mít šest členů posádky šest různých biorytmů a každý by spal jindy, mohla by mise skončit totálním neúspěchem. Při reálném letu by prudce vzrostlo nebezpečí nehod a zranění,“ řekl Guardianu. List připomíná, že skutečný let na Mars by byl o to těžší, že marsovský den je o něco delší než pozemský. Zhoubný vliv letu na spánek, duševní pohodu a zdraví by se ještě zhoršil, kdyby museli astronauti fungovat – třebas jen krátce – na planetě, kde má den 24 hodin a 39 minut. Podle jiných experimentů by dlouhodobě cesty vesmírem mohly vystavovat astronauty záření, které urychluje rozvoj Alzheimerovy choroby. „Zdá se, že dlouhodobé pobyty v hlubokém vesmíru s sebou v současné době nesou až příliš mnoho rizik, jimž se nelze účinně bránit,“ píše závěrem Guardian

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace