10. října  2012  rubrika: Svět viděný internetem

O českém padání hlav, íránské nervozitě a úbytku protestantů v USA

www.sme.sk - Foto:  sme.sk

www.sme.skFoto:  sme.sk

I na Slovensko dolehla zpráva o zadržení vlivného lobbisty, důvěrníka někdejšího premiéra Mirka Topolánka, Marka Dalíka. A místní média kauze věnují velkou pozornost, důkazem je například komentář slovenského deníku Sme, s jehož obsahem vás seznámíme hned úvodem pořadu Svět viděný internetem.

Potom se budeme věnovat vývoji ve žhavém regionu a přineseme nové informace o dění v Íránu a také v Jordánsku, kam už také dolehla ozvěna syrského konfliktu. A závěrem zavítáme do Spojených států, kde vrcholí kampaň před listopadovými prezidentskými volbami…


V Česku se utrhla lavina 

Není pomalu týden, který by nepřinesl dalšího politika, vysokého státního úředníka či lobbistu v policejní cele. Marek Dalík, nejbližší důvěrník expremiéra Mirka Topolánka, je poslední úlovek, který se podařil protikorupční jednotce a státní žalobkyni Lence Bradáčové, napsal dnes bratislavský list Sme. Poměrně velká ryba, dá se říct. Dalík přitom nikdy nezastával žádnou státní funkci. Jeho angažmá v kauze Pandurů, ve které je obviněn, ukazuje na důležitou roli takzvaných stínových hráčů v „systému“. Měl osobně žádat od představitele rakouské firmy úplatek, který bude zárukou, aby se premiér Topolánek postavil „příznivě“ k předmětné zakázce. 

Náznaky, že na špinavé práce tohoto druhu mají svého „dalíka“ i jiní vysocí politici, se svět státních nákupů a zakázek přímo hemží. Nejen svět český, samozřejmě. Proto hovoříme o systému. Blízkostí k Topolánkovi, postavením nejbližšího přítele byl však Dalík i v tomto světě výjimečný. Proto dosti překvapuje, že je stíhán nikoliv za trestný čin korupce, ale podvodu. To znamená, že policie neumí dokázat propojení na Topolánka v tom smyslu, že úplatek měl ovlivnit jeho rozhodování. S představou, že Dalík „jen“ využil své pozice důvěrníka, aby si nahrabal, se však těžko smiřuje. Už jen proto, že Pandury nejsou zdaleka jediná kauza, ve které se objevil. 

Marka Dalíka přivezl k soudu policejní vůz - Foto:  ČTK

Marka Dalíka přivezl k soudu policejní vůzFoto:  ČTK

Politicky je to bizarní obraz. Jen před pár dny byl vyveden v poutech z úřadu náměstek ministra práce a sociálních věcí. I se šéfem nějakého odboru. Česko se začíná podobat Itálii z počátku devadesátých let, kdy se soudci „vzbouřili“ a do vězení putovaly stovky politiků. Zatímco po kauze Davida Ratha z ČSSD vyvstala otázka, zda nejde o selektivní vybavování si účtů, dnes je jasné, že heslo „padni, komu padni“ v Praze skutečně vítězí. 

Ironickou grimasou politiky je, že Nečasova vláda, která policii a státní zastupitelství zbavila řetězů, je rekordně nepopulární. Přičemž enormní přemnožení korupčních kauz, které se nyní otevírají, spoluvytváří „blbou náladu“, na kterou zřejmě zahyne. Na Slovensku znají Marka Dalíka zejména v hotelu Kempinski, kde se zúčastnil koňského póla s J&T. Než bychom z toho něco vyvozovali, při pohledu do českého zrcadla si pozornost zaslouží zajímavé dilema: buď na Slovensku neexistuje politická korupce a vůbec se nekrade, nebo totálně selhávají policie a prokuratura – uzavírá komentář slovenský list Sme.


Íránští činitelé zlehčují dopad západních sankcí…  

Íránský ministr zahraničí Alí Akbar Sálehí nemá obavy z šíření protestů proti horšící se ekonomické situaci v Íránu. Na rozdíl od Řeků nebo Španělů jsou podle něj Íránci na chudobu zvyklí. Sálehí se proto neobává zpřísnění hospodářských sankcí, které chystá Evropská unie. Šéf íránské diplomacie se takto vyjádřil v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel

„Sankce přinášejí potíže. Jsme vystaveni bojkotům přes 30 let, ale stáváme se díky nim nezávislými a silnějšími,“ řekl Sálehí. Na dotaz týkající se demonstrací, jimiž Íránci minulý týden reagovali na prudký propad íránského ríjálu, odpověděl: „Íránská společnost je zvyklá strádat asi víc než lidé v Řecku a Španělsku. My můžeme počítat s trpělivostí našich lidí. A jak je to s vámi v Evropě?“ vznesl řečnickou otázku Sálehí. 

Hájil právo Íránu na obohacování uranu a řekl, že neexistují žádné důkazy o tom, že Írán usiluje o atomovou bombu, jak ho některé země podezírají. Navrhl ale kompromis – za to, že svět uzná právo Íránu obohacovat uran, Íránci na základě dobrovolnosti tuto technologii omezí. Vrátil se k projevu, který před Valným shromážděním OSN v září pronesl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při projevu v OSN - Foto:  ČTK/AP, Richard Drew

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při projevu v OSNFoto:  ČTK/AP, Richard Drew

Přišel k pultu s diagramem bomby, na které znázornil úroveň, na níž se podle ní Íránci v přípravě atomové bomby nacházejí. Dle Izraele jsou schopni mít do jara dost obohaceného uranu k výrobě první nálože. „Ta karikatura bomby mi připadala dětinská. Kdyby na nás Izraelci chtěli zaútočit a kdyby to mohli udělat, učinili by to dávno. Irácký reaktor v roce 1981 zničili bez varování. Nám roky veřejně hrozí při každé příležitosti. Vědí, co by se stalo, kdyby zaútočili. Nepřejeme si válku, ale bránili bychom se. Útočníci zaplatí vysokou cenu,“ řekl Sálehí. 

Bývalý velitel íránských revolučních gard Mohsen Rezáí v íránské televizi PressTV prohlásil, že v případě izraelského útoku na Írán „bude íránská odpověď smrtící a zemře při ní nejméně 10.000 Izraelců“. Velké ztráty by prý Izrael přinutily útok zastavit. V Izraeli se odhaduje, že by si íránský protiútok mohl vyžádat 500 mrtvých. Rezáí se domnívá, že se Izrael zaútočit neodváží. Smyslem všech jeho výhrůžek je prý získat ústupky od budoucího amerického prezidenta. 


…nervozita v zemi ale trvá  

A k tématu ještě jedna zajímavost. Íránská armáda byla v letech 2007 a2008 natolik znepokojena možností izraelského útoku na íránská jaderná zařízení, že omylem střílela na linková dopravní letadla a v jednom případě na jedno ze svých vojenských letadel. Tvrdí to tajné zprávy amerických zpravodajců, o kterých na internetu informoval americký deník New York Times. Připomněl, že v Izraeli i v USA v té době rostlo napětí kvůli íránskému jadernému programu a probíhala debata o případné vojenské odpovědi. Izraelské vzdušné síly v září 2007 bombardovaly jaderný reaktor v severovýchodní Sýrii, který byl ve výstavbě. 

Následující rok Izrael uskutečnil velké cvičení vzdušných sil nad Středomořím, které se podle listu zdálo být nácvikem na případný útok na íránský závod na obohacování uranu v Natanzu. Jednotky íránské vzdušné obrany se podle tajného vyhodnocení amerického ministerstva obrany obávaly, že nepřátelské letouny se mohou pokusit napodobit průběh letu civilního linkového letadla. Kombinace ostražitosti a chybného velení a kontroly podle tajné zprávy Pentagonu z roku 2008 o operačních chybách jednotek vzdušných sil obrany vedly k řadě chyb. 

Továrna na obohacování uranu v íránském Kómu - Foto:  ČTK/AP

Továrna na obohacování uranu v íránském KómuFoto:  ČTK/AP

Například v červnu 2007 prý Íránci vypálili raketu země-vzduch na linkové letadlo. V květnu 2008 protiletadlová děla střílela na íránský průzkumný letoun a civilní letadlo a tentýž měsíc na íránskou stíhačku F-14. „Jednotky íránské vzdušné obrany mnohokrát podnikly nepřiměřené akce, které zahrnovaly palbu... dělostřelectva a okamžitý start letadel proti neidentifikovaným nebo chybně identifikovaným cílům,“ praví podle webu tajná zpráva Pentagonu. Nedostatky ve výcviku íránské armády jsou prý tak podstatné a komunikace natolik nedostatečná, že „chybná identifikace letadel bude pokračovat“.
 

Ozvěny syrského konfliktu doléhají i do Jordánska  

A ve výbušném regionu stále zůstáváme. Americká armáda vyslala tajně do Jordánska 150 expertů s úkolem pomoci tamní armádě připravit se na možnost, že se Sýrii vymkne z rukou kontrola nad jejími chemickými zbraněmi, napsal dnes list New York Times. Američané mají Jordánce také připravit na situaci, v níž by syrské boje přerostly v konflikt mimo území Sýrie. Americká skupina má rovněž pomoci zvládnout syrské uprchlíky, jichž je v hášimovském království podle odhadů už 180.000. Část se jich zaregistrovala u OSN, část na registraci čeká. 

Americká operační skupina je ve výcvikovém centru jordánské armády zřízeném v lomu severně od Ammánu. Spojené státy chtějí touto misí zabránit tomu, aby byl jejich významný spojenec na Blízkém východě vtažen do syrského konfliktu tak jako Turecko. Tiskový tajemník Pentagonu George Little newyorskému listu řekl, že velkou starostí pro Američany jsou syrské zásoby chemických a biologických zbraní. USA zatím dle citovaného deníku odmítají vojenskou pomoc syrské opozici. Analytici počítají s tím, že se Damašek bude snažit boje rozšířit za syrskou hranici, aby odlákal pozornost světa od zabíjení syrských civilistů. Podařilo se mu to v případě Turecka, když minulý týden Syřané zasáhli pohraniční turecké město a zabili tam pět civilistů. 

Násilí v Sýrii - Foto:  ČTK/AP

Násilí v SýriiFoto:  ČTK/AP

Turecko okamžitě zareagovalo protiútoky a posílením jednotek na hranici. Sporadické boje jsou hlášeny také ze západní syrské hranice s Libanonem. Na východě státu vládní jednotky přišly v bojích s opozicí o několik přechodů do Iráku. Spojené státy přitom začaly své vojenské odborníky do Jordánska posílat v létě, po květnových manévrech, jichž se v Jordánsku zúčastnilo 12.000 vojáků z 19 států. Po tomto cvičení v Jordánsku zůstala malá skupina amerických vojáků a byla vyslána do výcvikového střediska u Ammánu. Byly v ní specialisté na komunikaci, logistiku a plánování. 


Banky Obamovi nevěří  

Šéfové a zaměstnanci investiční banky Goldman Sachs Group před čtyřmi roky patřili mezi největší firemní přispěvatele na předvolební kampaň současného prezidenta Baracka Obamy. Letos ale otočili a patří mezi největší odpůrce šéfa Bílého domu, když straní jeho republikánskému sokovi Mittu Romneymu. Upozornil na to deník Wall Street Journal. Když se Obama v roce 2008 poprvé ucházel o úřad, věnovali mu zaměstnanci zmíněného bankovního domu na kampaň více než jeden milion dolarů. O letošních volbách ale jejich dary klesly na 136.000 dolarů. Je to například méně, než prezident vybral od zaměstnanců amerického ministerstva zahraničí. 

Naopak Romney od lidí z banky Goldman Sachs obdržel 900.000 dolarů. Stejnou částku pak poskytly jednomu z politických akčních výborů, které podporují kampaň republikánského kandidáta. Naopak do některého z akčních výborů pomáhajících Obamovi z Goldman Sachs neputoval ani dolar. V uplynulých 23 letech přitom zaměstnanci banky byli v mezifiremním srovnání největšími přispěvateli demokratů. Z rozhovorů se současnými a minulými manažery banky Goldman Sachs podle Wall Street Journalu vyplývá, že lidé ve firmě mají dojem, že je demokratičtí zákonodárci a Bílý dům zradili. Veřejně o tom ale mluvit nechtějí s tím, že jejich dary mluví samy za sebe. 

Barack Obama - Foto:  ČTK/AP, Pablo Martinez Monsivais

Barack ObamaFoto:  ČTK/AP, Pablo Martinez Monsivais

Zaměstnanců banky se například dotklo, když s ní Obamova administrativa nekonzultovala nové regulace, které vytvořila v reakci na finanční krizi. Místo toho demokraté přišli s pravidlem nesoucím jméno bývalého ekonomického poradce současného prezidenta Paula Volckera, zakazujícím bankám provádět některé spekulativní investice na vlastní účet. Omezení, které dosud nevstoupilo v platnost, by výrazně zasáhlo jednu z lukrativních činností finančního ústavu. Šéfy banky, zvláště ty, kteří minule pomohli vybrat miliony dolarů na Obamovo zvolení, také mrzí jeho populistická rétorika. Prezident v minulosti bankéře označil například za „zazobance“. 

„Zaútočil na ně a přenesl to do osobní roviny,“ podotkl lobbista Rick Hohlt. „V minulosti jste přitom někomu dávali peníze, aby pro vás měl místo u stolu, když se dostanete do problémů. Jim ale místo u stolu nikdo nenabídl,“ dodal. Podobně si Obama stojí i u ostatních finančních ústavů z velké pětky politicky aktivních bank. Kromě Goldmanu do ní patří ještě J.P. Morgan Chase, Citigroup, Bank of America a Morgan Stanley . 

Zatímco před čtyřmi lety mu jejich zaměstnanci celkem dali3 apůl milionu dolarů, letos je to zatím jen 650.000 dolarů. Naopak Romneymu dosud věnovali 3,3 milionu dolarů. Současný prezident si ale i tak na nedostatek peněz rozhodně nestěžuje. Jak uvádí americký list, v září například od různých dárců získal na kampaň 181 milionů dolarů. Šlo o rekordní částku vybranou za jeden měsíc. 


Protestanti už jsou v USA menšinou  

Vůbec poprvé v historii Spojených států netvoří většinu obyvatelstva protestanti. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie organizace Pew Research Center, podle níž se nyní považuje za protestantské křesťany 48 procent dospělých Američanů. Z průzkumu cituje list USA Today a vyvozuje: Hlavní příčinou poklesu protestantů je rostoucí počet Američanů, kteří se nehlásí k žádné církvi a kterých je už 19,6 procenta. Mezi nimi jsou nejen věřící, kterým nevyhovuje žádná církev, ale i agnostici a ateisti. Před pěti lety jich bylo 15 procent a v roce 1990 jen osm procent. 

Podle studie se ústup protestantů dal očekávat vzhledem k dlouhodobému trendu. Před pěti lety tvořili protestanti 53 procent Američanů a rok za rokem jejich podíl postupně klesal. Tento trend se projevuje i ve veřejném životě. Například v devítičlenném nejvyšším soudu není ani jeden protestant a ani jeden z republikánských kandidátů v nadcházejících prezidentských volbách není protestant – Mitt Romney je mormon a viceprezidentský kandidát Paul Ryan katolík. Ke katolíkům se nyní v USA hlásí 22 procent obyvatel, k mormonům dvě procenta a k dalším náboženstvím šest procent. Růst nábožensky „nezařazených“ má i politické důsledky – a to se opět vracíme k vrcholící předvolební kampani. 

Modlitba. Ilustrační foto - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Modlitba. Ilustrační fotoFoto: Fotobanka Stock.xchng

Tito Američané totiž volí ve velké většině demokraty. Podle Pew Research Center je tato skupina pro demokraty stejně důležitá jako fundamentalističtí křesťané pro republikány. Navíc lze očekávat, že jich bude přibývat vzhledem k tomu, že třetina dospělých do 30 let se nehlásí k žádné církvi, zatímco v kategorii nad 65 let je to jen devět procent. I když se představitelé církví obávají, že odklon části Američanů od organizovaných církví povede k odlivu víry jako ve velké části západní Evropy, Spojené státy zůstávají podle studie nadále velmi náboženskou zemí. Na 79 procent dospělých se zde při průzkumech stále hlásí k některé z církví.

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas