O dětských bojovnících v Sýrii a jednání s afghánským Talibanem

www.ynetnews.comFoto:  Ynetnews

Dnešní pořad se zaměří na nejnovější vývoj v Sýrii, kde režim prezidenta Bašara Asada dál bojuje proti opozici. Přineseme také reakce německého tisku na páteční rezignaci prezidenta Christiana Wulffa nebo nejnovější informace o rozbíhajících se jednáních s povstaleckým hnutím Taliban v Afghánistánu. V závěrečném příspěvku vás seznámíme s jedním pozoruhodným kulturním nálezem v této zemi.

Do boje proti syrskému režimu se zapojily děti 

Syrský režim prezidenta Bašara Asada pokračuje v brutálním zásahu proti opozici a za nečinného přihlížení světa dál ostřeluje bašty povstalců zejména v městech Homs, Hamá a Dará. Homs je pod palbou už déle než 14 dní a útoky stále sílí – jen v pátek zažili tamější obyvatelé nejhorší ostřelování od začátku ofenzivy, píše arabský server Gulfnews. Jeden z aktivistů uvedl, že se armáda dopouští neuvěřitelně extrémního násilí a odpaluje na civilní čtvrti průměrně čtyři rakety za minutu.  

Situace je tak zoufalá, že se do bojů proti vládě zapojily i syrské děti. Aktivisté zveřejnili na internetu videonahrávku, na které skupina dětí z Idlíbu oznamuje, že vstupují do opoziční Syrské svobodné armády, aby chránily syrské obyvatele, když to neudělá svět, popisuje video izraelský deník Jediot Achronot. Na nahrávce hovoří dívka, kterou obklopuje asi 20 dětí s dýkami a puškami. „Nemůžeme nečinně přihlížet, jak se před očima prolévá krev našich lidí. Máme právo bránit své dětství, o které nás připravuje Asadova armáda,“ říká holčička. 

Protesty proti režimu Bašára Asada v syrském HomsuFoto:  ČTK/AP

A vzkazuje Rusům, kteří vražedný režim podporují: „Rusku říkáme – naše krev vám neodpustí. Styďte se, že dáváte Asadovi zbraně proti nám. I my teď budeme nosit zbraně, když svět tak ostudně mlčí.“ Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová minulý týden odhadla, že v konfliktu bylo zabito přes 400 dětí, a zdůraznila, že syrský režim děti také zatýká, mučí a znásilňuje a odpírá jim vodu a jídlo. 

Kořeny syrského konfliktu 

Ironií osudu má dnešní situace v Sýrii kořeny v době po roce 1949, kdy syrskou demokracii zvrátila pravicová skupina podporovaná americkou CIA, píše australský server ABC. Po dalším puči v roce 1963 se dostala k moci strana Baas, ve které převažovali alavité. Sýrie byla nestabilní až do roku 1970, kdy se moci chopil alavitský ministr obrany Háfiz Asad a prohlásil se prezidentem. Brzy nato zakázal opozici a v roce 1982 brutálně potlačil šest let trvající islamistické povstání v Hamá – zahynulo tam tehdy na 20.000 lidí a podle některých zdrojů dokonce 40.000. Menší vzpoury, v nichž figurovalo Muslimské bratrstvo, se objevovaly i nadále, ale Asad je vždy všechny rozdrtil. 

Vloudila se mezi syrskou opozici Al Kajda? 

Syrskou opozici pravděpodobně infiltrovala Al Kajda, píše kanadský deník National Post. Její odnož v sousedním Iráku zřejmě provedla nedávné sebevražedné atentáty v Damašku a Aleppu, řekl výboru amerického Senátu pro ozbrojené síly ředitel amerických zpravodajských služeb James Clapper. Nasvědčuje tomu i nedávné prohlášení současného vůdce Al Kajdy Ajmána Zavahrího, který podpořil syrskou opozici. Podle Clappera se Al Kajda vloudila mezi syrské opoziční aktivisty, kteří si to většinou ani neuvědomují. Opozice v Sýrii je navíc velmi roztříštěná. 

Téměř rok trvající krvavé potlačování syrské opozice může vyústit v mezinárodní intervenciFoto:  ČTK

Clapper dodal, že konflikt se v dohledné době nevyřeší ani neuklidní. Ředitel zpravodajských služeb nedávno před tímtéž senátním výborem uvedl, že je jen otázkou času, kdy režim Bašara Asada padne, ale předpověděl dlouhý boj. Clapper rovněž řekl, že americké zpravodajské služby bedlivě sledují syrské chemické zbraně a že se zdá, že jsou zatím v bezpečí. Jeho výrok je však v rozporu s tvrzením syrské opozice, že Asad nasadil chemické zbraně v Homsu. 

Syrská opozice odmítá, že na jejich straně bojuje Al Kajda 

Zprávy o pronikání členů Al Kajdy mezi syrskou opozici se aktivistům nelíbí a vehementně to popírají, píše server stanice Al-Arabíja. Podle jednoho z představitelů syrských opozičních salafistických skupin Umara Bakrího je to jen výmysl Asadova režimu. Podle něj jde v Sýrii o sektářský konflikt a většina zabitých představitelů opozice jsou sunnité. Opozice nemá nic proti křesťanům ani alavitům a terčem hněvu je pouze vládní strana Baas, zdůraznil Bakrí. Za podporu Asadova režimu kritizoval i libanonské šíitské hnutí Hizballáh. V závěru rozhovoru vyjádřil naději, kterou mnozí lidé nesdílejí: „Vítězem arabských revolucí jsou islamisté, kteří se už dostali k moci v Tunisku, Egyptě a Libyi – a totéž se stane i v Sýrii.“ 

Syrský konflikt ovlivňuje sousední země 

Syrský konflikt se začíná přelévat do sousedních zemí, zejména Libanonu a Iráku, kde se vyostřují sektářské rozpory, píše americký deník Wall Street Journal. Nejviditelnější jsou v libanonském městě Tripoli, kde žije menšina alavitů, tedy sekty, ke které patří i syrský prezident Asad. Libanonští alavité jej dlouhodobě podporují, zatímco sunnitští obyvatelé města zase v posledních měsících poskytují útočiště syrským rebelům, kteří zde mají základnu a sklad zbraní a využívají i služeb zdejší nemocnice. Napětí vyvrcholilo minulý víkend, kdy se v městě strhla dvoudenní bitva, kterou nepřežili tři lidé. Podle jednoho ze syrských uprchlíků, kteří v Tripoli žijí, směřuje k občanské válce nejen Sýrie, ale i Libanon. 

Jedna z obětí bojů v syrském Homsu. (Snímek byl pořízen z videa natočeného nezávislým kameramanem)Foto:  ČTK/AP

Mezitím se vůči Sýrii jasněji vymezují jednotlivé státy světa. Arabské země stojí většinou proti Asadovi, ale třeba Irák vyzbrojuje obě strany. Iráčtí sunnité posílají zbraně syrské opozici, která obviňuje iráckého šíitského premiéra Núrího Málikího, že pomáhá Asadovi a nechává přes Irák do Sýrie proudit zbraně a ozbrojence z Íránu i irácké šíitské milice. Irák to popírá. Syrské opozici dodává zbraně i Libanon. Na hranicích se Sýrií má základnu Syrská svobodná armáda, která tudy pašuje zbraně. V Libanonu také přebývá více než 6.000 syrských uprchlíků, tvrdí OSN, ale podle syrské opozice je jich nejméně dvakrát tolik a stále přicházejí další. 

Asada aktivně podporuje i Venezuela, která mu podle stanice Al-Arabíja jako jedna z mála zemí posílá pohonné hmoty. Dodávka za asi 50 milionů dolarů, která narušuje mezinárodní protisyrské sankce, má do Sýrie dorazit v těchto dnech. Prezident Hugo Chávez je vášnivým obhájcem Asada a íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Málokterý světový politik se v syrském konfliktu vymezil tak ostře jako Chávez, který také dodnes hájí zabitého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. 

Reakce na rezignaci německého prezidenta 

V pátek odstoupil z funkce německý prezident Christian Wulff kvůli aféře okolo podezřelé hypotéky v minulosti. Prokuratura v Hannoveru předtím oznámila, že má dost indicií k zahájení vyšetřování. Většina listů hodnotila nedlouhé působení Wulffa negativně. Za všechny je shrnuje server časopisu Spiegel, podle kterého to prezident „prostě zpackal. Nechává po sobě dojem náfuky, který byl příliš malý pro svůj úřad a jemuž se stala osudnou vlastní průměrnost. Není podstatné, zda jednal vždy právně korektně. Jeho selhání spočívá v tom, jak nakládal s nekonečnou řadou malých i velkých obvinění proti své osobě,“ soudí list. Vinu za nepovedenou Wulffovu epizodu v čele státu časopis přisuzuje vládním politikům. „Udělat prezidentem Christiana Wulffa byl nejhloupější politický nápad posledních let. Tohoto kandidáta našla unie, FDP a kancléřka Merkelová, a nesou proto zodpovědnost i za jeho selhání,“ píše Spiegel. 

Süddeutsche Zeitung v první reakci doporučil, aby se hlavou státu stala kancléřka Angela Merkelová, protože v Německu vládne už teď. „Je na čase, aby se prezidentkou stala žena. A bylo by dobře, kdyby Německo reprezentovala alespoň jedno celé funkční období a s respektem,“ píše mnichovský deník. „Ženu, která je zkušená, neúplatná a politicky zdatná, už máme – jmenuje se Angela Merkelová a už nyní vládne, jako by byla prezidentkou. Sice k tomu nedojde, ale kdyby spolková prezidentka Merkelová v březnu přijala kabinet kancléře Thomase de Maizièra – to by bylo něco!“ uvažuje list. Thomas de Maizière je současným ministrem obrany. 

Christian Wulff a jeho manželka Bettina po oficiálním ohlášení rezignace v berlínském zámku BellevueFoto:  ČTK

Podobný názor má i Welt. Skutečnou hlavou Německa je Angela Merkelová, soudí deník. Nepřimlouvá se sice za její zvolení, ale všímá si, že rezignace „jejích“ dvou posledních prezidentů paradoxně posílily kancléřčino postavení a její popularita se na pozadí Wulffových skandálů ještě zvýšila. Stejně jako řada dalších německých listů radil Welt kancléřce už v sobotu, že tím pravým a jediným možným kandidátem je všeobecně respektovaný bojovník za občanská práva Joachim Gauck z bývalé NDR, kterého kancléřka před dvěma roky odmítla a prosadila Wulffa. 

„Merkelová by měla překročit svůj stín a vyslat do souboje Gaucka. Lepšího těžko najde,“ vyzval kancléřku také regionální Braunschweiger Zeitung. Gaucka si v prezidentském křesle přeje i 54 procent Němců, napsal na základě svého průzkumu Bild am Sonntag. Berlínský Tagesspiegel však vidí v hledání nového kandidáta začátek stranického klání před volbami v příštím roce. Angela Merkelová už před víkendem prohlásila, že kandidát vzejde z dohody s opozičními stranami SPD a Zelenými. Podle listu chce dát dohromady všechny strany, které pro ni přicházejí v úvahu jako budoucí koaliční partneři. Kancléřčina CDU/CSU „zůstane střednědobě u moci, jen pokud se jí podaří najít shodu s SPD a Zelenými. Nabízejí se tak styčné body pro novou koalici po příštích volbách,“ souhlasí Mitteldeutsche Zeitung. Merkelová médiím i veřejnosti vyhověla – v neděli večer oznámila, že se vládní koalice dohodla na nominaci Joachima Gaucka. 

Do jednání s Talibanem se zapojila afghánská vláda 

V Afghánistánu se dál rozvíjí dialog s povstaleckým Talibanem a k počátečním rozhovorům talibů s Američany se už připojila i afghánská vláda, píše deník Wall Street Journal. Potvrdil mu to sám prezident Hamíd Karzaj. Předběžných jednání Spojených států s Talibanem se Kábul neúčastnil a Taliban tvrdil, že s „loutkovou Karzajovou vládou“ jednat nebude. Teď ale Karzaj v rozhovoru pro zmíněný deník potvrdil, že se vláda rozhovorů účastní, a prohlásil, že většina talibů má zájem o uzavření míru. 

Podle Karzaje probíhají kontakty mezi Američany a Talibanem, mezi afghánskou vládou a Talibanem i kontakty trojstranné. Víc podrobností ale nesdělil. Neřekl také, zda se na dialogu s povstalci nějak podílí Pákistán; poznamenal jen, že „spolupráce s ním by celou situaci výrazně usnadnila jak afghánské vládě, tak Talibanu i Američanům“. 

Afghánský prezident Hamíd KarzáíFoto:  ČTK/AP

Taliban v lednu oznámil úmysl otevřít politický úřad v Kataru. To už probíhaly první schůzky s americkou stranou. Prezident Barack Obama to potvrdil a naznačil, že Bílý dům uvažuje o nějakém gestu posílení důvěry, například o převezení pěti velitelů Talibanu zadržovaných v americké věznici na Guantánamu do Kataru, nebo dokonce o uzavření lokálních příměří s Talibanem v některých oblastech bojů. Američtí vojáci mají z Afghánistánu odejít do konce roku 2014, kdy předají plnou kontrolu nad zemí afghánským bezpečnostním složkám. 

Karzaj řekl, že by Taliban mohl přijmout i mírovou dohodu, která umožňuje dlouhodobou přítomnost amerických jednotek. „V Talibanu je mnoho mužů, kteří milují svou zemi a její lid a nechtějí, aby trpěla,“ prohlásil Karzaj. Vyjádřil také ochotu k větší pružnosti v otázce vleklých jednání se Spojenými státy o strategickém partnerství po odchodu zahraničních jednotek. Afghánská vláda by podle něj mohla Američanům v zemi poskytnout imunitu. Právě tento americký požadavek zabránil vloni uzavření podobné dohody v Iráku, připomíná deník. 

Nález středověkých židovských svitků v Afghánistánu 

V severním Afghánistánu se našly staré židovské svitky, které dokládají způsob života středověkých židů ve střední Asii, píše agentura Reuters. Asi 150 dokumentů z 11. století bylo nalezeno v provincii Samangan. Pak byly zřejmě propašovány do zahraničí, což se v Afghánistánu stává památkám často. Na svitcích jsou napsány básně, obchodní záznamy a soudní dohody. Podle izraelského profesora Šaula Šakeda z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který materiály zběžně prohlédl, se vědělo, že na afghánském území žila ve středověku židovská komunita, ale její kultura a způsob života byly dosud záhadou. Nález je proto nesmírně vzrušující, řekl Šaked. 

Svitky se nyní nacházejí u soukromých obchodníků se starožitnostmi v Londýně, kteří v posledních dvou letech několik z nich uvolnili k nahlédnutí. Podle expertů zřejmě patřily židovským kupcům z Hedvábné stezky, obchodní trasy ve střední Asii, kteří je cestou záměrně zanechali nebo zapomněli na afghánském území. Mohli je tam však nechat anebo uložit i jiní kupci. 

Židovský hřbitov v AfghánistánuFoto: Wikimedia, public domain

Kulturní představitelé afghánské vlády mají z nálezu smíšené pocity. Podle odborníků pochází nepochybně z Afghánistánu, protože judeo-perský jazyk na svitcích je podobný jazyku, jímž jsou napsány i další afghánsko-židovské dokumenty. Ředitel afghánského Národního archivu Sachí Munír nejprve kategoricky odmítl, že by svitky mohly pocházet z jeho země s tím, že by o nich musel vědět. Poradce ministerstva kultury Džalál Norání ale připustil, že to možné je a že se velké množství starých dokumentů a uměleckých předmětů prodává přes prostředníky do Íránu, Pákistánu a Evropy za desetinásobek ceny, kterou by nálezce dostal v Afghánistánu, aniž je ministerstvo vůbec spatří. 

„Bohužel tomu nedokážeme zabránit,“ řekl Norání. Ministerstvo kultury platí nálezci každé cennosti 1500 dolarů. Izraelský profesor Šaked však odhaduje cenu židovských svitků na několik milionů dolarů. Třicet let válek v Afghánistánu těžce poznamenalo shromažďování a uchovávání památek. Podle ministerstva se k nim nové nálezy většinou ani nedostanou kvůli rozbujelé korupci i všeobecné chudobě obyvatel. Interpol a američtí představitelé rovněž zjistili, že odcizené afghánské památky financují činnost povstalců. 

Vzhledem k současné atmosféře nejistoty má Národní archiv v Kábulu svou početnou sbírku historických dokumentů, z nichž některé pocházejí z 5. století, v pečlivě uzamčeném depozitáři, aby je nikdo nemohl odcizit. V expozicích archivu jsou vystaveny jen reprodukce básní v jazyce paštó ve zlatých rámech nebo starých Koránů psaných na jelení kůži. Archiv sám se nalézá v budově, kde v 19. století sídlil úřad afghánského krále Habibulláha Chána.

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.