13. prosince  2012  rubrika: Svět viděný internetem

O egyptské prezidentské loutce a budoucnosti Hillary Clintonové

www.dailystar.com.lb - Foto:  The Daily Star

www.dailystar.com.lbFoto:  The Daily Star

Dnešní pořad přinese zamyšlení nad situací v Egyptě nebo informace o bezpečnostní situaci ve světě. Další část se bude věnovat budoucnosti americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové a zaměří se i na dvě vědecké zajímavosti.


Egyptský prezident – loutka islamistů 

Statisíce Egypťanů už několik týdnů protestují proti islamistickému prezidentovi Muhammadu Mursímu a narychlo přijatému návrhu nové ústavy. Ten vyhovuje pouze islamistům a jeho vytváření bojkotovali liberálové a světské strany na protest proti nedostatečnému zastoupení v ústavodárném shromáždění. Při masových protestech v Káhiře došlo i k násilnostem a několik lidí bylo zabito a desítky zraněny. Když ale demonstranti dosáhli svého a prezident anuloval své nedávno přijaté neomezené pravomoci, požadují dál zrušení referenda o ústavě, které se má konat už v sobotu. 

„Je Mursí prezident, nebo loutka?“ ptá se libanonský deník Daily Star. Nebezpečný nedostatek předvídavosti, který Mursí v posledních týdnech předvedl a zahrával si s lidskými životy, by měl vyburcovat všechny, komu záleží na budoucnosti Egypta. Mursí sice zrušil kontroverzní nařízení o svých pravomocích, ale stále trvá na referendu o ústavě. Navíc se nevěnuje všem skupinám a sektám v Egyptě. Chová se jako prezident skupiny jediné – Muslimského bratrstva – a ne jako vládce 83 milionů lidí. 

Egyptský prezident Muhammad Mursí - Foto:  ČTK/AP, Maya Alleruzzo

Egyptský prezident Muhammad MursíFoto:  ČTK/AP, Maya Alleruzzo

Mursí si myslí, že 50% Egypťanů, kteří ho zvolili, stačí, aby se udržel u moci. Očividně však zapomíná, že mnoho lidí pro něj hlasovalo ne proto, že by tolik podporovali Muslimské bratrstvo, ale protože tím odmítli jeho soupeře, který pro ně představoval návrat ke starému režimu. Egypťané za svou svobodu bojovali a mnozí za ni položili život. Nyní si zasluhují vůdce, který je poctivý a transparentní a usiluje o blaho celé země. A takového zatím nemají. 

Masové protesty i úmrtí demonstrantů po prezidentově oznámení o rozšíření pravomocí mohl Mursí i jeho poradci očekávat. Politika není hra na čekání a reakci. Vyžaduje důkladnou analýzu a vhled, které umožňují rozumné rozhodování. Prezident nemá vydávat unáhlená prohlášení a zase je brát zpět, když vidí bouřlivou reakci, kterou by mnoho lidí čekalo. Tento nedostatek představivosti, moudrosti a schopnosti vládnout nevěstí pro budoucnost Egypta nic dobrého. Mursího unáhlenost a anulování vlastních rozhodnutí také poškozuje pověst země v zahraničí v době, kdy Egypt naléhavě potřebuje mezinárodní podporu ve formě většího přílivu turistů a od finančních institucí. 

Když Mursí kandidoval, sliboval všem, že bude nezávislý a bude hájit zájmy celé země a všech jejích občanů. Od svého nástupu do úřadu je však jen loutkou Muslimského bratrstva, která je ochotná prosazovat jeho cíle bez ohledu na to, jak vzdálená je jeho agenda od nadějí a přání většiny Egypťanů. Dřív, než bude pozdě a sny revoluce budou navždy zapomenuty, musí prezident sestavit novou a zcela nezávislou komisi, jež vypracuje takový návrh nové ústavy, která nebude odrazem krátkodobých cílů jedné strany. Jestli to neudělá, bude se muset připravit na další protesty v ulicích, varuje libanonský deník. 


Teroristických útoků kupodivu ubývá 

Množství teroristických útoků ve světě se od atentátů z jedenáctého září 2001 zčtyřnásobil. Uvádí to agentura Reuters, která cituje index globálního terorismu, vydávaný americko-australským Institutem pro ekonomiku a mír. Přesto bylo vloni množství atentátů menší než v předchozích letech. Nejvíc jich bylo v roce 2007, kdy vrcholil konflikt v Iráku, a od té doby stále klesá. V roce 2011 zahynulo při teroristických útocích 7473 lidí, což je o čtvrtinu méně než v roce 2007. 

Nejvíc terorismus sužuje Irák, Pákistán, Afghánistán, Indie a Jemen. Institut čerpá údaje z databáze globálního terorismu, kterou provozuje univerzita v americkém státě Maryland. Podle zúčastněných vědců se zdá, že situaci zhoršují americké vojenské intervence.  

Ilustrační foto. Následky útoku v severoiráckém Kirkúku - Foto:  ČTK

Ilustrační foto. Následky útoku v severoiráckém KirkúkuFoto:  ČTK

Podle zprávy se teroristická aktivita po atentátech z jedenáctého září překvapivě vrátila na úroveň před rokem2000 azůstala na ní až do americké invaze do Iráku. Pak ale dramaticky vzrostla. Počet obětí útoků v Iráku za poslední desetiletí tvoří zhruba třetinu mrtvých při všech atentátech na světě. Polovina všech obětí zahynula v Iráku, Pákistánu a Afghánistánu dohromady. V roce 2002 došlo k 982 teroristickým útokům, které si vyžádaly přes 3800 mrtvých, zatímco vloni bylo atentátů více než 4500 a obětí skoro 7500. 

Tyto počty nezahrnují osoby zabité například při vládním bombardování ani při jiných smrtonosných operacích, které podnikají vlády jednotlivých zemí. Nejsou v nich ani oběti povstaleckých bojových akcí, zločinů z nenávisti nebo organizovaného zločinu a další podobné incidenty, protože o nich neexistuje dostatek informací. 

Studie mimo jiné také ukázala, že k růstu teroristických útoků v Afghánistánu a Pákistánu došlo až po válce v Iráku. Její výsledky naznačují, že by si zahraniční velmoci měly dobře rozmyslet, jestli podniknou vojenskou intervenci do cizí země. Badatelé mají na mysli především Sýrii. Právě tam a také v Jemenu nastalo vloni největší zhoršení. V Jemenu v posledních letech výrazně zvýšila činnost Al Kajda, zatímco v Sýrii se k sebevražedným a pumovým útokům stále častěji uchylují povstalci. Pouze 31 ze 158 sledovaných zemí nezažilo za poslední desetiletí žádný teroristický útok. Situace není špatná ani v Severní Americe, která patří k nejméně postiženým oblastem. Obyvatelé západní Evropy však mají devatenáctkrát větší pravděpodobnost, že zahynou při atentátu, než Severoameričané. Zlepšení situace a pokles terorismu vloni zažily zejména Alžírsko a Kolumbie, cituje zprávu Reuters


Američané chtějí za prezidentku Clintonovou 

Většina Američanů si přeje, aby jejich ministryně zahraničí Hillary Clintonová za čtyři roky kandidovala na prezidentku. Vyplývá to z průzkumu pro Washington Post a televizní stanici ABC News. Její kandidaturu podporuje 57% respondentů a proti jich je 37%. Clintonová už oznámila, že ve své funkci nebude v nové vládě prezidenta Baracka Obamy pokračovat. Je ale na vrcholu popularity. Oceňuje ji 66% Američanů, nejvíc za posledních více než 20 let. Ještě o dvě procenta víc jich hodnotí kladně její ministerský výkon. Z pěti posledních ministrů zahraničí na tom byl lépe jen Colin Powell s 85%. 

Hillary Clintonová na konferenci v Ženevě - Foto:  ČTK/AP

Hillary Clintonová na konferenci v ŽenevěFoto:  ČTK/AP

Prezidentskou kandidaturu Hillary Clintonové podporují nejvíc ženy mladší 50 let, z nichž ji chce v souboji o Bílý dům vidět 75%. Nejméně tuto demokratickou političku samozřejmě podporují republikáni, kterých by její kandidaturu schválilo jen 23%. Clintonová zatím tyto spekulace odmítá, ale podle všeobecného názoru bude v roce 2016 jednou z hlavních kandidátek v primárkách demokratů. O Bílý dům už bojovala v roce 2008, ale prohrála primárky s Obamou. 


Co bude dělat Clintonová? 

Situací Hillary Clintonové se zevrubněji zabývá americký list New York Times. „Jste jednou z nejslavnějších žen na světě, ale poprvé po mnoha desetiletích jste bez práce. Chcete vydělávat peníze, ale nechcete vyloučit prezidentskou kandidaturu – co uděláte?“ ptá se deník. Přátelé a spolupracovníci současné ministryně zahraničí se shodují, že Hillary se po inauguraci Baracka Obamy stáhne z veřejného života a bude odpočívat a přemýšlet, co bude dělat v dalších letech – údajně nejméně do dubna nebo do května. Manželé Clintonovi si chtějí koupit dům v New Yorku či blízkém okolí a Hillary bude mít konečně víc času také na takové věci, jako je cvičení.  

Finančně ji alespoň nějakou dobu zajistí nadace manžela Billa, ale Hillary rovněž uvažuje, že napíše knihu o svém působení v čele ministerstva zahraničí. Nedostatek nabídek zaměstnání ale rozhodně nemá. Její jméno padlo v souvislosti s pozicí rektorky Yaleovy univerzity nebo předsedkyně nadace George Sorose. Její současné postavení však není lehké – manžel je bývalý prezident, ona sama je jednou z nejvlivnějších lidí světa, ale brzy bude bez místa. A zároveň je kandidátkou na prezidenta. 

Podle jejích spolupracovníků a přátel teď Hillary řeší několik otázek, například jestli by se měla připojit k činnosti svého manžela. Bill Clinton tomu moc nevěří a říká, že Hillary si rozhodne sama, co je pro ni nejlepší. Pro Billa už pracovala, když v roce 2000 podporovala jeho kampaň i pracovní aktivity. Dnes má vlastní významné postavení, a kdyby vstoupila do Billovy nadace, zabývala by se výhradně manželovou dávnou prezidentskou dráhou. 

Hillary Clintonová - Foto:  ČTK/AP

Hillary ClintonováFoto:  ČTK/AP

Může vůbec dělat něco smysluplného, než se rozhodne kandidovat na prezidentku? Jedním z témat, která jsou jí nejbližší, je zlepšování postavení žen a dětí ve světě. V této oblasti už toho hodně udělala v rámci své podpory nejrůznějších projektů například v Indii nebo Malawi. I kdyby se však vrátila ke svým feministickým kořenům, není jasné, čím by začala. Jejím budoucím záměrům by však jistě neublížilo, kdyby pomáhala chudým ženám po celém světě. 

Jak by si měla vydělávat, aby to bylo důstojné? Být Hillary Clintonovou stojí peníze. Až odejde z úřadu, bude potřebovat tým spolupracovníků a možnost cestovat soukromými letadly. Už teď mají Clintonovi nákladné domy ve Washingtonu a státě New York a podle jejich přátel by se budoucí náklady rodiny mohly dostat i do sedmimístných čísel. Clintonová by samozřejmě mohla vydělávat spoustu peněz jako advokátka, což je její původní povolání. Mohla by si například zřídit firmu, která by poskytovala různým zemím poradenství v oblasti geopolitického rizika, nebo by mohla podobnou činnost vykonávat pro nějakou investiční banku či soukromou firmu. Nic z toho by ale nebylo vhodné pro případ, že se rozhodne kandidovat na prezidentku, spekuluje New York Times


Mobilní aplikace najde parkovací místo 

Marné hledání místa k parkování je univerzálním jevem snad ve všech velkoměstech světa. Izraelská firma Parko odhaduje, že v Tel Avivu ztratí řidič tímto hledáním celý rok života, a přichází proto s novým vynálezem, jak ztracený čas ušetřit, píše deník Jerusalem Post. Řidičům by měla hledání usnadnit nová aplikace firmy do mobilních telefonů. Automaticky identifikuje parkovací místa, která se podle unikátního algoritmu uvolní, a pak řidiče dovede až na uprázdněné místo. 

Smartphone - chytrý telefon - Foto: Khalil Baalbaki

Smartphone - chytrý telefonFoto: Khalil Baalbaki

Tvůrce aplikace Tomera Nojnera inspirovala jeho vlastní řidičská frustrace. Najít volné místo v Tel Avivu trvá podle statistik v průměru 24 minut. Nojnerův spolupracovník Itaj David vytvořil systém, který kombinuje algoritmy využívající informace devíti senzorů typického chytrého telefonu se statistickými algoritmy na bázi mimo jiné i zvyků jednotlivých uživatelů. Unikátní mapa firmy sleduje parkovací místa, která se uvolní, i čas, kdy se tak stane. Parko už nyní posílá řidičům odjíždějících vozů žádost o potvrzení, zda se jejich místo uvolní nebo ne. Jiná aplikace zase spoléhá na to, že uživatelé systému sami oznámí, že odjíždějí. Nový systém je poloautomatický. Odjíždějící řidič tak nemusí žádnou zprávu posílat a pouze potvrdí, co Parko už ví. 

Nová aplikace nabízí i odměnu za to, že jsou řidiči loajální a systém používají. Těm, kdo se o informace o volném parkovacím místě podělí, firma poskytne nejrůznější výhody, a dokonce i peněžitou výhru. Budou moci získat kupony na kávu nebo bezplatné umytí vozu. Podle Nojnera má Parko už i sponzory, kteří slíbili, že budou tyto odměny poskytovat. Základem systému je loajalita: „Parkovací místo získá jen ten, kdo se o ně dělí, je to něco za něco,“ vysvětluje Nojner. 

Firma aplikaci představila teprve před několika týdny a už má skoro 5000 zájemců. Po zprovoznění systému v Tel Avivu ji chce Parko nabídnout i v Evropě a Spojených státech. „Tel Avivem denně projede 700.000 automobilů a Paříží pět a půl milionu, takže naše aplikace má obrovský potenciál,“ je přesvědčen Nojner. 


Cunami zničila Ženevu 

Po každém zemětřesení varují úřady obyvatele širokého okolí před přívalovou vlnou cunami, aby zabránily katastrofě, jaká před osmi lety zabila přes 5000 lidí v Thajsku. Cunami není nic nového a její účinky popsal už v 5. století před naším letopočtem řecký historik Thúkýdidés ve svých Dějinách peloponéské války. Nikdo by však cunami nečekal v Alpách – a přece k ní došlo i tam, píše server časopisu National Geographic. Podle něj se to navíc může stát i dnes. 

Před zhruba 1500 lety zničila obrovská povodeň Ženevu a odnesla mlýny, domy, dobytek i celé kostely. Vědci jsou přesvědčeni, že konečně objevili viníka těchto nebývalých záplav – přívalovou vlnu cunami. Podle nejnovější studie švýcarských badatelů došlo tehdy v Alpách k mohutnému sesuvu půdy. Spadla do řeky Rhôny a zvedla hladinu Ženevského jezera, které Rhôna napájí. Vědci analyzovali usazeniny na východním konci jezera a dospěli k závěru, že jeho dno se původně nacházelo nad hladinou a v Rhôně se ocitlo zničehonic. Sesuv půdy vyvolala cunami, která postihla území o rozloze580 kilometrůčtverečních a zaplavila Ženevu od západu. Podle vědců mohla být vysoká až osm metrů. 

Ženeva - Foto: Kateřina Křenová

ŽenevaFoto: Kateřina Křenová

Tím ale autoři studie neskončili. Podle nich může dojít ke stejné přírodní katastrofě i dnes a cunami vyvolaná sesuvem půdy může zasáhnout švýcarská města Lausanne, Nyon či Thonon-les-Bains. Nejohroženější je však opět Ženeva. Sídlí zde nejvýznamnější evropské finanční instituce a mezinárodní organizace a žije v ní skoro 200.000 lidí, z nichž mnozí bydlí v nízko položených oblastech na břehu jezera. Pro Ženevu není dobré zejména to, že se jezero u ní zužuje, a vytváří tak trychtýřový efekt, který by blížící se vlnu ještě zesílil. 

V současnosti však nic nenaznačuje, že by další ženevská cunami hrozila, uklidňují vědci. Našli však důkazy o několika velkých záplavách, které město postihly od chvíle, kdy z místa ustoupil poslední ledovec. „Jestli k tomu došlo pětkrát či šestkrát od posledního zalednění, existují důvody k domněnce, že se to může stát znovu,“ upozornil geolog Guy Simpson ze Ženevské univerzity. Podle něj by k poničení města stačila i třímetrová vlna.

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace