20. prosince  2012  rubrika: Svět viděný internetem

O konci světa, který nepřijde, a Kafkově strachu z myší

www.usatoday.com

www.usatoday.com

Dnešní pořad přinese detaily o chybnosti přesvědčení o zítřejším konci světa nebo shrnutí současné situace v Egyptě. Seznámíme vás také s jedním vzácným dopisem Franze Kafky, který snad zachránili literární vědci.


Konec světa v pátek nenastane 

Už zítra má nastat konec světa, který údajně předpověděli staří Mayové. Lidé, kteří tomu věří, se asi budou hněvat, ale nejde o nic víc než nafouklou frašku, píše americký deník USA Today. Archeologové se nemohou dočkat, až 21. prosinec uplyne a oni už nebudou muset nikomu vysvětlovat, že konec světa nemá přijít. Americká archeoložka Lisa Lucerová nabádá občany, aby neprodávali domy, nedávali výpověď, neopouštěli partnery a neříkali nic nepěkného lidem, o nichž si myslí, že je už nikdy neuvidí. 

Dne 21. prosince vstoupí mayský kalendář do nového cyklu, neboli „baktunu“, který má 394 let. A to je asi tak všechno, k čemu dojde. Jde o nedorozumění, způsobené chybným výkladem nápisu na mayském archeologickém nalezišti v mexickém státě Tabasco. Toto nedorozumění vyvolalo nejrůznější teorie o konci světa, od srážky s planetou jménem Nibiru až po fyzikální experiment v Evropě, který způsobí černou díru a ta pohltí zeměkouli. 

Mayský kalendář - Foto: Public domain

Mayský kalendářFoto: Public domain

Nápis na kameni z dnes již zničené vesnice Tortuguero se nachází v antropologickém muzeu v mexickém městě Villahermosa. Všechny tamější nápisy pocházejí z hrobek z asi sedmého století. Inkriminovaný nápis se zmiňuje o zjevení mayského boha Bolon Yokte' K'uha v den, který odpovídá datu 21. prosince 2012 – ale podle jiných výkladů i 23. prosince. Tento den podle mayského kalendáře představuje předěl v cyklech, k němuž dochází zhruba každých 5125 let. 

Archeologové zdůrazňují, že Mayové neměli v úsmyslu předpovídat apokalypsu. Nedokázali předvídat ani zkázu své vlastní společnosti. Staří Mayové stavěli monumentální střediska už nejméně v roce 900 před naším letopočtem a vybudovali řadu měst s pyramidami po celé Střední Americe. Vládli v nich králové, kteří si často přisvojovali božský původ, a zanechali po sobě nápisy spojující své dynastie se starověkými předky a božstvy. Jejich způsob života se však okolo roku 850 našeho letopočtu zhroutil a přetrval pouze v mexickém Yucatanu. 

Staří Mayové neviděli svět tak, že by měl někdy skončit, ale spíše že se neustále obnovuje, vysvětlují archeologové. Klasická mayská mytologie se soustředila okolo historie, která se opakuje v nekonečných cyklech o trilionech let. Proroctví o konci světa bylo to nejméně pravděpodobné, co by tito starověcí dynastičtí vládci chtěli vyslovit. Navíc letos našel tým amerických vědců ve starověkém městě Xultun v Guatemale stavení jednoho písaře a v něm kreslený kalendář. Obrázky znázorňují Venuši, Mars a jejich pohyb po roce 3500, což jasně ukazuje, že Mayové očekávali pokračování světa. 

Svět skončil jen pro mayské krále. Důkaz o tom, jak, přinesla v listopadu studie krápníkových jeskyní v Belize. Hlavním důvodem byla katastrofální sucha po roce 600 našeho letopočtu. Králové zanikli, ale ve Střední Americe dodnes žije asi šest milionů Mayů. Konec světa podle jejich proroctví patrně nepřijde, ale rozhodně výrazně posílil příliv turistů do Mexika, Guatemaly a Belize, uzavírá USA Today


Válek na světě ubývá 

Naději lidstvu dodává i Ústav pro výzkum míru při norské univerzitě v Oslo, který předpovídá, že v příštích 40 letech ve světě výrazně ubude válečných konfliktů. Podle jeho studie se do roku 2050 sníží počet válek na polovinu. Dnes vojenské konflikty sužují 15% zemí a norští badatelé soudí, že v roce 2050 jich bude jen 7%. Podle jejich statistického modelu počet ozbrojených konfliktů klesá už od druhé světové války, stejně jako počet obětí, takže lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat. 

Ilustrační foto. Francisco Goya, výjev z cyklu Hrůzy války - Foto: Public Domain

Ilustrační foto. Francisco Goya, výjev z cyklu Hrůzy válkyFoto: Public Domain

Podle vědců je jednou z příčin klesajícího množství válek i snižující se dětská úmrtnost. Statistiky ukazují, že země s vysokou úmrtností dětí jsou k válečným konfliktům náchylnější. Klesá však hospodářská výhodnost válčení, a to je další faktor, proč si je dnes víc zemí rozmýšlí. Norští vědci mají rovněž pocit, že ke snižování počtu válek přispívají mírové sbory OSN. Ve své studii dospěli k závěru, že do pěti let skončí současné konflikty v Pobřeží slonoviny, Íránu, Mauretánii, Senegalu, Libyi, Sýrii a Tádžikistánu. V roce 2017 pak budou válkou nejvíc ohroženy Indie, Filipíny, Barma, Uganda a Etiopie a v roce 2050 pak opět Indie, Nigérie, Etiopie a Tanzanie. 


O co jde ve sporu o egyptskou ústavu 

V sobotu se v Egyptě konala první část referenda o nové ústavě, kterou navrhli islamisté a schválili islamisté. Hned po jeho skončení tvrdili, že podle neoficiálních výsledků ji Egypťané podpořili. Tuto sobotu o ní bude ještě hlasovat dalších 17 provincií, ale opozice protestuje. Podle ní bylo hlasování zfalšované a docházelo k podvodům. Sekularisté a liberálové demonstrovali už před referendem – nejprve proti téměř neomezeným pravomocím, které si přisvojil islamistický prezident Muhammad Mursí, a když je nakonec zrušil, tak proti ústavě a referendu. Izraelský deník Jerusalem Post shrnuje nespokojenost Egypťanů stručně: ústava reprezentuje jen ty, pro které je pokrokem islamističtější Egypt. 

Ústava může změnit charakter Egypta a postupně sladit jeho zákony s islámským právem šaría. Mursí o ní dal hlasovat v referendu poté, co ji schválila komise, ve které převažovali islamisté a kterou bojkotovali sekularisté a křesťané. Při následných protestech statisíců nespokojených Egypťanů zahynulo 10 lidí a asi tisíc dalších bylo zraněno. Od propuknutí arabského jara v Egyptě uplynuly skoro dva roky, ale od začátku tohoto roku, kdy parlamentní volby vyhráli islamisté, je země stále v hluboké krizi. 

Egyptské protesty proti prezidentu Muhammadu Mursímu - Foto:  ČTK/AP, Nasser Nasser

Egyptské protesty proti prezidentu Muhammadu MursímuFoto:  ČTK/AP, Nasser Nasser

Na počátku revoluce spojovala všechny obyvatele touha po svržení starého režimu, ale lišily se názory na to, co má následovat. Nová ústava splňuje pouze naděje islamistů, zatímco liberálové, sekularisté a křesťané doufali ve skutečnou demokratickou reformu bez náboženského vměšování. Pokusme se však objasnit pozadí současné situace. 

Referendum se koná proto, že si prezident Mursí udělil obrovské pravomoci a imunitu vůči rozhodnutím soudu, které mu umožnily návrh ústavy rychle protlačit ústavodárnou komisí, kde převažovali islamisté. Liberálové přípravu ústavy bojkotovali, protože nesouhlasili s její podobou, nedostatečným zastoupením v komisi i nedemokratickým postupem Mursího. 

Nyní nesouhlas s vývojem alespoň sjednotil opozici a její četné skupiny vytvořily zastřešující organizací s názvem Fronta národní spásy. Její členové se obávají stále většího vlivu islámu na život v Egyptě i rostoucí moci prezidenta. Hlavními představiteli opozice je bývalý generální tajemník Ligy arabských států Amr Músá, někdejší generální tajemník Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej a Hamdín Sabahí. Požadovali odklad referenda, a když neuspěli, vyzvali voliče, aby ústavu odmítli. 

Fronta národní spásy by byla ochotná na referendum přistoupit za určitých podmínek. Na hlasování by museli dohlížet soudci, zahraniční nevládní organizace a mezinárodní pozorovatelé, výsledky by se musely oznámit hned po hlasování a samotné referendum by muselo být pouze jednodenní. Je pravděpodobné, že protesty hned tak neskončí, a lze očekávat i další násilnosti. Muslimské bratrstvo, z něhož Mursí vzešel, se těší podpoře armády a policejních sil, které proti demonstrantům už několikrát zasáhly. Na sobotní hlasování dohlíželo skoro 120.000 vojáků. 

Žena protestující proti Muhammadu Mursímu - Foto:  ČTK/AP, Hassan Ammar

Žena protestující proti Muhammadu MursímuFoto:  ČTK/AP, Hassan Ammar

Jestli islamisté ústavu prosadí, budou hrát v životě Egypta mnohem větší roli, včetně islámských učenců z káhirské Univerzity al-Azhar, jedné z nejstarších a nejznámějších muslimských škol na světě. Budou se vyjadřovat ke všem otázkám života a dohlížet, aby legislativa přijímaná parlamentem nebyla v rozporu se zákonem šaría. Tyto změny mohou mít vliv na zacházení s ženami a záležitosti jako rozvody, opatrovnictví nebo dědictví. Rovněž mohou omezit svobodu vyjadřování. Podle odpůrců nové ústavy je její přijetí prvním krokem k zavedení islámského práva. 

Ústava však ještě právo šaría v Egyptě nezavádí. Ve všech případných sporech a při přípravě nových zákonů ale budou konzultováni odborníci na islámské právo. Opozice minulý týden souhlasila, že se zúčastní národního dialogu o možném kompromisu, který lidu nabídla a měla zorganizovat armáda. Na poslední chvíli a bez vysvětlení však schůzku zrušila a nové datum nestanovila. 

Ve dvou dnech se referendum koná proto, že v zemi není dostatek soudců, kteří by na hlasování dohlíželi, protože se rozhodli je bojkotovat. Volební komise v sobotu dokonce nařídila uzavření 18 hlasovacích místností v Alexandrii, protože v nich scházel dostatečný dozor. Oficiální výsledky budou oznámeny po skončení druhého kola referenda 22. prosince. Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit více než 50% voličů. Analytikové se domnívají, že tento práh překročen bude, uzavírá Jerusalem Post


Vzácný dopis Franze Kafky v aukci 

Jistá aukční síň v Německu začátkem prosince prodávala dopis Franze Kafky, ve kterém spisovatel popisuje svou panickou hrůzu z myší, píše britský deník Telegraph. Nemocný Kafka v něm popisuje, jak se ho zmocňuje strach, když mu do ložnice vniknou myši, a stěžuje si, že mu kočka znečišťuje pantofle. Majitelem dopisu byli tři němečtí sběratelé, kteří ho nabídli k prodeji aukčnímu domu Kaupp za vyvolávací cenu 42.000 eur. Největší německý literární archiv oznámil, že tolik peněz zaplatit nemůže, a tak se očekávalo, že dopis skončí v nějaké další soukromé sbírce. Zpráva však podnítila zájem několika bohatých anonymních příznivců Franze Kafky, kteří nabídli finanční podporu. 

Podle ředitele Německého literárního archivu v Marbachu Ulricha Raulffa se tito vědci a literární nadšenci, kteří si přejí zůstat v anonymitě, rozhodli, že učiní konec věčnému putování Kafkových literárních skvostů po světových aukcích. Podle něj má jejich rozhodnutí zásadní význam pro zachování písemností, protože mnoho sběratelů si koupí nějaký vzácný písemný materiál a potom jej přechovávají ve skříni v přetopeném pokoji. 

Franz Kafka - Foto:  spisovatele.cz

Franz KafkaFoto:  spisovatele.cz

Kafka napsal zmíněný dopis svému příteli Maxi Brodovi v prosinci 1917, když se zotavoval z tuberkulózy na statku své milované sestry Ottly v Čechách. O dva roky později pak napsal Proměnu, jejíž hrdina se ráno vzbudí a zjistí, že se proměnil v obří hmyz, a v když v roce 1924 na tuberkulózu umíral, napsal svou poslední povídku Zpěvačka Josefína o hudebně nadané myši. Ve svém dopise však k hlodavcům vyjadřuje pouze odpor. 

„Pociťuji vůči myším jen holý strach. Prošetřit jeho původ je na psychoanalyticích,“ píše Kafka. „Stejně jako fobie z hmyzu je jistě spojen s nečekaným, nechtěným, nevyhnutelným, jaksi tlumeným, chmurným a záměrně tajeným zjevováním těchto tvorů a s pocitem, že si ve zdech kolem mne vyhloubili stovky tunelů a číhají v nich…“ 

Dál Kafka popisuje svůj strach z malých zvířat obecně. „Například představa, že by nějaké zvíře vypadalo přesně jako vepř, je sama o sobě komická, ale kdyby bylo malé jako krysa a vyběhlo chrochtajíc z díry u podlahy, to je představa příšerná.“ 

Profesor Ritchie Robertson, odborník na Kafku z Oxfordské univerzity, upozornil Telegraph, že dopis má obzvláštní význam, protože zkoumá Kafkova ústřední témata, jako je havěť a nečistota, způsobem, jenž je někdy úděsný a někdy komický. Připomíná také, že Kafka označil za „boj s havětí“ i svůj boj s otcem. Podle něj je to metafora stránky jeho osobnosti, kterou neměl rád ani Kafka. Jeho strach z hmyzu a špíny pocházel z dětství, kdy se bál svého otce, který urážel Kafkovy nejdražší přátele výrazy jako „vši“ nebo „havěť“. Sám Franz Kafka byl ale puntičkář a rád se oblékal čistě, upozorňuje Robertson. Podle Raulffa z archivu v Marchbachu je dopis důležitý i proto, že vlastně popisuje „Kafku v kostce“. 

Kafka požádal Broda, aby jeho dopisy, deníky a rukopisy spálil. Brod jeho přání nevyhověl a vydal po Kafkově smrti tři jeho romány – Zámek, Proces a Ameriku. Brod uprchl z Evropy před nacismem v roce 1939 do Palestiny a v kufru odvezl i Kafkovy písemnosti. Odkázal je své sekretářce Esther Hoffeové, která pak některé prodala a ostatní odkázala svým dcerám. Panuje přesvědčení, že Kafkův dopis o myších pochází právě z těchto písemností. Kafkologové věděli, že existuje, a dopis byl dokonce i publikován v jeho korespondenci, ale originál byl vždycky v soukromých rukou. Představuje i méně vážnou stránkou autora, jako jeho marnou snahu vycvičit kočku, aby se ve válce proti myším stala jeho spojencem. 

Max Brod - Foto:  spisovatele.cz

Max BrodFoto:  spisovatele.cz

„Kočka následkem bití a dalších vysvětlování ví, že kálení je cosi neoblíbeného a že si na ně musí pečlivě najít místo,“ píše Kafka a pokračuje: „Jak to tedy udělá? Najde si kupříkladu místo, jež je tmavé, což dokazuje jistou příchylnost ke mně a samozřejmě to vyhovuje i jí. Pohlédneme-li na to z lidské stránky, je tímto místem čirou náhodou vnitřek mého pantofle.“ 

Většina Kafkových dopisů a rukopisů se dnes nalézá v Izraelské národní knihovně v Jeruzalémě, v Německém literárním archivu a Bodleyově knihovně v Oxfordu. Vloni německý archiv a Oxford koupily společně více než sto dopisů a pohlednic Kafky sestře Ottle. Kafka nemá svůj literární domov. Narodil se v židovské, německy mluvící rodině v Praze a své dílo napsal německy. Vzhledem k tomu, že jeho tři sestry byly zavražděny nacisty, je však pravděpodobné, že by si nepřál, aby byly jeho písemnosti archivovány právě v Německu, píše Telegraph

Milovníci Kafky, jako Philip Roth nebo Otto Dov Kulka, který přežil holokaust a znal Ottlu z Terezína, byli vždycky proti německé snaze skoupit všechny Kafkovy rukopisy. Izraelský soud letos rozhodl, že rozsáhlý literární materiál sester Hoffeových musí být uložen v Izraelské národní knihovně, která chce všechny písemnosti zpřístupnit na internetu. Média se nezmiňují, jak aukce Kafkova dopisu dopadla. Na stránkách aukční síně Kaupp však lze najít, že byl prodán za 96.000 eur, ale není známo komu.

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace