15. listopadu  2012  rubrika: Svět viděný internetem

O nové čínské první dámě a hrozbě pro egyptské pyramidy

www.independent.co.uk

www.independent.co.uk

Dnešní pořad se zaměří na nového generálního tajemníka Čínské komunistické strany a jeho manželku. Přineseme také varování před zničením egyptských pyramid nebo informace o nedávném ostřelování amerického letadla Íránem. Zeptáme se také, jaký postoj k této zemi zaujme prezident Obama ve svém druhém období, a seznámíme vás s ruskou iniciativou s cílem koupit Hitlerův rodný dům.


Nová čínská první dáma je slavnější než její manžel 

Sjezd Čínské komunistické strany předává po deseti letech moc – funkce generálního tajemníka se po prezidentovi Chu Ťin-tchaovi ujme 59letý viceprezident Si Ťin-pching a role premiéra přejde z Wen Ťia-paa na vicepremiéra Li Kche-čchianga. Největší pozornost médií však poutá budoucí první dáma, manželka nového vůdce Si Ťin-pchinga, píše britský Independent. Pcheng Li-jüan znají stamiliony Číňanů, protože je zpěvačkou lidových písní a svou slávou dávno překonala manžela. To je zřejmě i důvod, proč se Pcheng Li-jüan drží stranou. 

Paní Pcheng je 49 let a jako civilní členka armádního hudebního souboru a sociální pracovnice není zrovna typickou první dámou, jak ví každý, kdo ji viděl ve speciálním pořadu státní televize na čínský Nový rok, který patří k nejsledovanějším programům na světě. „Kdyby Čína byla na Západě, měla by paní Pcheng ideální předpoklady pro to, aby byla manželkou politického vůdce – je krásná a oblíbená a umí vystupovat,“ řekl nedávno jeden čínský stranický intelektuál a dodal: „Jenže v Číně je všechno jinak.“ 

Nově zvolený generální tajemník čínské komunistické strany Si Ťin-pching - Foto:  ČTK/AP, Vincent Yu

Nově zvolený generální tajemník čínské komunistické strany Si Ťin-pchingFoto:  ČTK/AP, Vincent Yu

Na Západě by všichni chtěli paní Pcheng zapojit do politiky, ale Čína řeší, jak její schopnosti a slávu omezit, aby nezískala větší vliv na veřejnost, než by politické elitě bylo milé. Zatímco čínští komunisté za zavřenými dveřmi dolaďovali detaily předání moci, svět si rychle všiml, že ve vedení strany je velmi málo žen. Současné politbyro má jen jedinou, Liou Jen-tung, která však není členkou mocného Stálého výboru. Vyskytly se spekulace, že by tento stav mohla napravit paní Pcheng, která je velvyslankyní dobré vůle OSN pro tuberkulózu a HIV/AIDS a začátkem letošního roku se spolu se zakladatelem firmy Microsoft Billem Gatesem zúčastnila protikuřácké kampaně. 

Paní Pcheng hovoří o svém vztahu s manželem nadšeně, ale skromně. „Když jsme se seznámili, pocítila jsem v srdci, že je to ideální muž mých snů – přímočarý, poctivý a přemýšlivý,“ řekla v únoru americkému časopisu People. Všichni doufají, že se paní Pcheng pokusí roli první dámy změnit, ale snadné to nebude. Od výstřelků za éry Mao Ce-tunga, kdy byly za kulturní revoluce zmařeny miliony životů a dodnes po ní zůstaly nezhojené rány, se Komunistická strana Číny distancuje od kultů osobnosti. Stranu řídí důvěryhodní a nezáživní technokraté a veškerá pozornost se soustředí na stranu jako jednotný celek, píše Independent


Egyptští salafisté chtějí zničit pyramidy 

Světovému kulturnímu dědictví hrozí další tragická ztráta z rukou islamistů – egyptští salafisté by chtěli zničit pyramidy. Džihádistický vůdce Murgán Sálim Guharí řekl egyptské soukromé televizi Sen 2, že pyramidy i Velká sfinga v Gíze jsou „modlářské“ a je třeba je odstranit, píše egyptský deník Al-Masrí al-Júm. Připomněl, že Guharí má vazby na afghánský Taliban a že se s jeho ozbrojenci před deseti lety zúčastnil rozbíjení obřích soch Buddhy ze 6. století v afghánském Bamjánu. 

Guharí se tím ani netají. V televizním rozhovoru prohlásil, že každý muslim musí prosazovat učení islámu, a tudíž i odstranit „modly, kterých je Egypt plný, přesně tak, jako jsme to udělali v Afghánistánu“. Guharí do Afghánistánu odjel poté, co si za egyptského prezidenta Husního Mubaraka odpykal dva tresty vězení. V Afghánistánu byl raněn při americkém útoku a odešel do Sýrie, kde byl zatčen a vydán zpět do Egypta. 

Pyramidy patří k největším lákadlům Egypta - Foto: Břetislav Tureček

Pyramidy patří k největším lákadlům EgyptaFoto: Břetislav Tureček

Zdroj deníku z egyptského ministerstva vnitra řekl, že úřady berou hrozby salafistů velmi vážně a přijaly opatření, aby poškození archeologických památek předešly. Vědí, že pyramidy jsou zdrojem státních příjmů a přivádějí do Egypta turisty, uvedl nejmenovaný představitel ministerstva. Egyptská Koalice na podporu cestovního ruchu však nepovažuje opatření za dostatečná. Její předseda Iháb Badrí řekl deníku al-Ahrám, že sdružení hodlá žalovat islamistického prezidenta Muhammada Mursího za to, že na salafistické hrozby reaguje příliš vlažně. Koalice jen čeká na prezidentovo vyjádření, a když s ním nebude spokojena, podá žalobu na něj a na ministra cestovního ruchu. 

Velká sfinga v Gíze je největší monolitická socha na světě z 3. tisíciletí před naším letopočtem. Nedaleko ní stojí tři gízské pyramidy, včetně Velké, která ve starověku patřila k sedmi divům světa. Salafisté vyjádřili přání tyto památky zničit už několikrát. Poslední obětí stoupenců tohoto směru islámu byly súfijské hrobky v Timbuktu v Mali. V květnu tam zničili mauzoleum súfijského světce ze 4. století Sidiho Mahmúda a prohlásili, že odstraní všechny svatyně, včetně třinácti zbývajících památek, které jsou zapsány na seznamu kulturního dědictví UNESCO. 


Írán ostřeloval americký letoun 

Minulý týden se objevila zpráva, že Írán ostřeloval americké bezpilotní letadlo. Američany překvapilo, když na neozbrojený letoun nad Perským zálivem zaútočily dvě íránské stíhačky. Vyšlo to najevo až po týdnu, píše izraelský server Debkafile. Nově zvolený prezident Barack Obama a jeho poradce se přitom domnívali, že vývoj míří úplně jiným směrem – k velmi důležitým rozhovorům s Teheránem o jeho jaderném programu a dalších blízkovýchodních problémech, včetně Sýrie. 

Nešlo však o omyl. Necelých 24 hodin po ostřelování potvrdil íránský ministr obrany Ahmad Vahídí, že dvě íránská letadla vypálila 1. listopadu střely na americký letoun, protože „stroj pronikl do íránského vzdušného prostoru“. Íránci ho nezasáhli. Byl to však první íránský pokus o sestřelení amerického letadla nad Perským zálivem. Do té doby se nevědělo, že íránské bojové letouny dokáží sestřelit americké bezpilotní letadlo, ani že íránští piloti absolvovali příslušný výcvik. 

Americký bezpilotní letoun US RQ-170, který letos ukořistil Írán - Foto:  ČTK/AP

Americký bezpilotní letoun US RQ-170, který letos ukořistil ÍránFoto:  ČTK/AP

Jeden americký bezpilotní letoun už Íránci letos sestřelili a zmocnili se ho i s pozorovatelským vybavením. A tak zatímco se Obamova vláda soustřeďuje na diplomatický dialog s Teheránem a tento nečekaný agresivní čin ji zaskočil, Íránci mají k jednání jiný postoj. Podle zpravodajských zdrojů serveru je nezajímá krátké a plodné jednání, které by do tří měsíců skončilo, jak si to představuje Obama, ale chtějí je natáhnout na mnoho měsíců. 

Rovněž se nechtějí smířit s říjnovým útokem na svou zbrojní továrnu v Súdánu, který připisují Izraeli. Zbrojovka vyráběla íránské rakety a při náletu, který Izrael nikdy nepřiznal, zahynuli íránští inženýři. Vojenské zdroje serveru upozorňují, že jestli Izrael útok v Chartúmu skutečně provedl, souvisel s tehdy probíhajícím velkými izraelsko-americkými vojenskými manévry. Vojáci obou zemí nacvičovali obranu proti simulovanému útoku íránských balistických střel, do které zapojili i nejmodernější americký radary na Blízkém východě, v Evropě a v izraelské Negevské poušti. 

Írán považuje za samozřejmé, že jestli Izrael bombardoval Chartúm, museli o tom vědět američtí velitelé na Blízkém východě i Pentagon. Už před americko-izraelským cvičením a útokem v Súdánu Teherán varoval, že za izraelský vojenský úder na íránské zájmy zaplatí americké cíle. Začátkem září pak varování zopakoval íránský spojenec, libanonské hnutí Hizballáh, který upozornil, že íránskými cíli budou i americké základny v regionu. A tak 1. listopadu Írán střílel na neozbrojený americký bezpilotní letoun. Všechno nasvědčuje tomu, že šlo o odplatu za izraelský útok na íránskou továrnu v Súdánu. Mohlo jít i o upozornění, že jestli chce Washington s Íránem jednat, měl by zajistit, aby Izrael neprováděl žádné sabotáže. 


Změní Obama postoj k Íránu? 

Zvolí Barack Obama ve svém druhém prezidentském období jiný přístup k Íránu? ptá se server stanice Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda. V předvolební kampani Írán často figuroval a Obamův soupeř Mitt Romney tvrdil, že prezident přistupuje k Teheránu příliš mírně a že Írán neměl k jaderné zbrani nikdy blíž než dnes. Teď se nabízí otázka, jestli se Obama z této kritiky poučí. Bude dál Írán drtit tvrdými hospodářskými sankcemi a zároveň mu nabízet sblížení? Anebo fakt, že Teherán dál buduje odstředivky na obohacování uranu a uran obohacuje, prezidenta přesvědčí, že je třeba zkusit něco nového? Zjistíme to hned v prvních měsících jeho druhého mandátu. 

Britský regionální expert Shahshank Joshi je přesvědčen, že americký přístup k Íránu by mohl začít nést ovoce. Mezinárodní sankce podle něj zabraly a přinutily Írán k návratu k jednání. „Letos jsme byli svědky tří kol mezinárodních rozhovorů, které sice nepřinesly žádný výsledek, ale už samotná skutečnost, že Teherán k jednacímu stolu usedl, je důkaz, že je pod silným tlakem,“ soudí odborník. Izraelský deník Jediot Achronot nedávno citoval nejmenované izraelské zdroje, podle kterých vedou Američané s Íránem už několik měsíců tajné rozhovory v Bahrajnu. V říjnu zase napsal New York Times, že se Spojené státy s Íránem dohodly, že po amerických volbách zahájí dvoustranné jednání, přestože Obama to v závěrečné prezidentské debatě popřel. 

Barack Obama - Foto:  ČTK/AP, Charles Dharapak

Barack ObamaFoto:  ČTK/AP, Charles Dharapak

Jestli rozhovory opravdu začnou, budou o zmírnění amerických sankcí výměnou za íránské ústupky, soudí Joshi. Spojené státy a další západní země požadují, aby Teherán splnil požadavky OSN a zastavil jadernou činnost, dokud nedokáže, že jeho program je mírový. Obama však na jednání nemá neomezenou dobu. Hlavní otázkou je, zda Izrael podnikne útok na íránská jaderná zařízení. Jeho premiér Benjamin Netanjahu v září v projevu před Valným shromážděním OSN jasně stanovil izraelské meze. Prohlásil, že Írán nesmí nashromáždit dostatek uranu obohaceného natolik, aby mohl vyrobit atomovou zbraň. Podle něj Írán tuto schopnost zřejmě získá příští rok na jaře. 

Mnozí pozorovatelé si Netanjahuovo prohlášení vyložili jako signál, kdy Izrael podnikne vojenský úder. Není však jisté, zda Izrael zaútočí sám. Někteří politologové soudí, že chce možná víc ovlivňovat průběh íránské krize, než se do ní přímo zapojit. Asi nejvýznamnějším rozhodnutím, které musí Obama za svého druhého mandátu učinit, bude, co udělá, jestli Írán povede jednání a nepřestane při nich obohacovat uran a zvyšovat počet odstředivek a pak začne proměňovat obohacený uran na jaderné palivo k civilním účelům, aby oslabil tvrzení Západu, že usiluje o atomovou zbraň. Toto počínání by mohlo Obamu přimět i k tomu, že dá Teheránu ultimátum, které bude obsahovat hrozbu vojenského zásahu. 

Pravděpodobnější však je, že úspěch sankcí z prvního Obamova funkčního období přesvědčí Bílý dům, že hospodářská opatření fungují účinněji než vojenská, a Obama tak bude v této cestě pokračovat. Někteří pozorovatelé jsou přesvědčeni, že Američané začnou vojenský úder skutečně zvažovat pouze v okamžiku, kdy by je k tomu Írán něčím vyprovokoval. Preventivní útok podle nich příliš pravděpodobný není, protože by celou situaci jen zkomplikoval, soudí Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda


Ruský poslanec chce Hitlerův dům  

Město Adolfa Hitlera Braunau pořád neví, co si počít s Hitlerovým rodným domem, ale jasno v tom má jeden ruský poslanec. Chce vybrat co nejvíc peněz, aby mohl dům koupit, a potom ho zdemoluje. Má k tomu dokonce podporu z nečekané strany. Franc Klincevič, poslanec za stranu Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, chce sehnat skoro dva a čtvrt milionu eur, řekl ruskému deníku Izvěstija. I když mu zatím finančně nevypomohl žádný z ruských oligarchů, pomoc nabídl poslanec komunistické strany Vadim Solovjov – přispěje částkou z vlastní kapsy, když poslanci zahájí seriózní sbírku, řekl. „Všechno, co souvisí s fašismem, by mělo být zničeno a nikdo by neměl vědět, že nějaký rodný dům Adolfa Hitlera existoval,“ prohlásil. 

Hitlerův rodný dům ve městě Braunau na fotografii z roku 1934 - Foto: Friedrich Weiler,  Picture Library of the Prussian Cultural Heritage Foundation, Public domain

Hitlerův rodný dům ve městě Braunau na fotografii z roku 1934Foto: Friedrich Weiler, Picture Library of the Prussian Cultural Heritage Foundation, Public domain

Bez ohledu na to, kolik peněz by Klincevič shromáždil, však není pravděpodobné, že by se mu povedlo záměr provést. Město Braunau už několik týdnů řeší, co s domem udělá. Před více než rokem se z něj vystěhovala jedna dobročinná organizace pro postižené a budova je od té doby prázdná. V září starosta Braunau Johannes Waidbacher navrhl, aby se v ní vybudovaly normální bytové jednotky. 

To ale vyvolalo kritiku stoupenců nápadu udělat z domu památník válečných hrůz, které má Hitler na svědomí. Nejhlasitěji protestoval místní historik Andreas Maislinger, který propaguje vznik „Domu zodpovědnosti“, jenž by dokumentoval jeho historii a podporoval mezikulturní porozumění. Celá debata je však značně teoretická. Dům má totiž majitelku a paní Gerlinde P. nijak nenaznačila, že by ho chtěla prodat. Dokonce se povídá, že jí stát platí 5.000 eur měsíčně za to, že v domě bydlí. 


Izrael hledá dědice 60 let starého majetku 

Velké množství majetku obětí holokaustu dodnes čeká na právoplatné majitele a Stát Izrael se znovu pokouší najít jejich dědice, píše izraelský deník Jediot Achronot. Společnost Hašava, kterou zřídil parlament, zahájila novou kampaň ve Spojených státech a Kanadě s cílem najít dědice více než 60.000 položek majetku, o který se nikdo nepřihlásil. Tisíce Židů z celé Evropy před druhou světovou válkou investovaly peníze do rozvoje ještě neexistujícího židovského státu. Hrdí sionisté však věřili, že vznikne, a otevírali si v britské mandátní Palestině bankovní účty a nakupovali akcie i nemovitosti. Mnozí pak zahynuli ve vyhlazovacích táborech. 

Jejich investice však rostly a o řadu z nich se více než šest desetiletí nikdo nepřihlásil. Izraelský parlament, Kneset, přijal v roce 2006 zákon, podle kterého byla založena nezisková organizace s cílem najít právoplatné dědice tohoto majetku. Společnost Hašava, hebrejsky „restituce“, z majetku bez dědiců rovněž podporuje Izraelce, kteří přežili holokaust, protože předpokládá, že část z něj majitele nikdy nenajde. 

Izraelská webová stránka hashava.info, která má napomoci najít dědice 60 let starého majetku - Foto:  www.hashava.info

Izraelská webová stránka hashava.info, která má napomoci najít dědice 60 let starého majetkuFoto:  www.hashava.info

Teď Hašava oslovuje severoamerické Židy a vyzývá je, aby v internetové databázi zjistili, zda by nemohli být dědici tohoto majetku v Izraeli. Kampaň byla zahájena v polovině září a bude trvat tři měsíce. Pátrání v databázi www.hashava.info je bezplatné. Návštěvník jen zadá v hebrejštině či angličtině své příjmení. Proces je jednoduchý a rychlý – trvá zhruba 30 vteřin, informuje Jediot Achronot


Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas