27. února  2011  rubrika: Svět viděný internetem

O ozvěnách arabských revolucí a rozporech uvnitř Talibanu

www.lemonde.fr - Foto:  Le Monde

www.lemonde.frFoto:  Le Monde

Kam až dolehnou ozvěny arabských revolucí? A mohou podobné turbulence zachvátit i Rusko? Odpověď nabízí nedělní vydání pořadu Svět viděný internetem. Dalším tématem bude pohled do nitra extrémistického hnutí Taliban, jehož bojové struktury jsou prý notně opotřebované. Připomeneme si rovněž 50. výročí letu prvního člověka do vesmíru a závěrem – alespoň virtuálně – zasedneme k psacímu stolu prezidenta Kennedyho.


Kdy bude „jasmínová revoluce“ na Rudém náměstí?
 

V Moskvě se o tom hojně diskutuje. Mluví o tom všichni – média, analytici, politici počínaje ekonomem a šedou eminencí prezidenta Dmitrije Medveděva Igorem Jurgensem, píše z Moskvy francouzský list Le Monde. Jurgens vidí revoluci v arabském stylu na ruském obzoru v jednom případě: Že bývalého prezidenta a nyní premiéra Vladimira Putina napadne vrátit se prostřednictvím voleb v roce 2012 do Kremlu. Srovnání s Araby má ale své hranice. Vládce Ruska je na tom na první pohled dobře. V průzkumech sklízí 64 procent kladných hlasů a zdá se, že jeho obliba neslábne. Je tedy málo šancí, že putinismus se „zmubarakizuje“. 

Ulice ale podle listu takhle neuvažuje. Revoluce tam nemá místo, zvlášť ne při tuhé únorové zimě. Moskva opravdu není ani Tunis ani Káhira, a z jednoho důvodu – kvůli demografii. V Tunisku a v Egyptě má většina obyvatel pod 25 let, v Rusku je tomu naopak. Fórem mladých nespokojenců se stávají blogy. V dobách SSSR se šuškalo v kuchyni, teď se člověk utíká k místní obdobě Facebooku. „Rusové si o mocenské klice nedělají iluze: korupce, volební fraška, přivlastňování si bohatství malou skupinou navázanou na establishment. Jediné možné východisko: útěk!“ říká studentka polygrafického institutu v Moskvě Valja, která bude příští rok a pokračovat ve studiích v Londýně. Zamýšlí tam zůstat, protože v Rusku pro sebe nevidí žádnou budoucnost. Mnoho mladých chce udělat totéž. 

Rudé náměstí v Moskvě - Foto: Jana Šustová

Rudé náměstí v MoskvěFoto: Jana Šustová

„Nedávno jsem seděl s bývalými kamarády z konzervatoře, citlivými a kultivovanými lidmi, zkrátka smetánkou společnosti. Nuže – všichni z Ruska odejdou,“ píše na blogu Andrej Loščak. Podle něho mladí chtějí emigrovat, „protože doma je všecko znechucující“. Vůle emigrovat tak zakořenila, že dala vzniknout blogu „Je čas vypadnout!“. Kandidáti dočasné nebo definitivní emigrace tam mohou najít spoustu praktických informací. Od roku 2000 údajně odešlo ze země 1,2 milionu Rusů. Redaktor Sergej, jemuž je 35 let, protestuje po svém. Už deset let nehlasoval. „V ty, kdo nám vládnou, nemám žádnou důvěru. Mechanismy účasti nefungují, volby jsou manipulované, hlasování je fraška.“ Záleží mu na dvou věcech: rodině a práci. „Protože zákonný boj není povolen, nemám žádný prostředek, jak změnit běh věcí. Nejsem ochoten vyjít do ulic...,“ uzavírá Sergej. 

Mimo blogy je politický protest blokován. Už v březnu budou ve 12 z 83 ruských regionů místní a regionální volby. Většina kandidátů opozičních stran byla z kandidátek pod zástupnými záminkami vyškrtnuta. V Chanty Mansijsku na Sibiři se to jednomu kandidátovi stalo jen kvůli jeho jménu. Dmitrij Stalin, povoláním elektrikář, se o mandát nebude moci ucházet. S tímto jménem by totiž měl všecky šance uspět. „Stalin požaduje demokracii, koneckonců může za to, že se tak jmenuje?“ stěžovala si v komuniké jeho strana Spravedlivé Rusko. Rychle se našla klička. Kandidáti, jejichž jména mohou „působit zmatky“, si je budou musit změnit... uzavírá v ironickém francouzský Le Monde.


Jak se rodila litevská nezávislost?  

První a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov popírá v listu Kommersant mediální zprávy, podle nichž v roce 1990 požadoval po Litvě obrovskou částku peněz výměnou za nezávislost této bývalé sovětské republiky. „Žádné kupčení nebylo,“ řekl Gorbačov listu. Baltská agentura BNS na svém webu předtím s odvoláním na švédskou diplomatickou depeši z 9. března 1990 napsala, že Gorbačov vyjednával s Vilniusem nezávislost této sovětské republiky výměnou za obrovskou finanční částku kolem 36 miliard dolarů. Zároveň prý požadoval připojení litevské Klajpedy k ruské Kaliningradské oblasti. „To je neseriózní, jde o velmi volnou interpretaci událostí, jež nastaly poté, co Litva chtěla odejít ze svazku Sovětského svazu,“ řekl Gorbačov. 

Nicméně přiznal, že se sešel s posledním šéfem litevských komunistů Algirdasem Brazauskasem, který byl stoupencem nezávislosti, aby ho varoval před nebezpečím, které vystoupením ze Sovětského svazu plyne. „Snažil jsem se mu vysvětlit, že secese nutně přinese řadu problémů,“ řekl Gorbačov s tím, že obdobně varoval i Estonsko a Lotyšsko. List připomíná, že Brazauskas se stal později prvním prezidentem nezávislé Litvy. Zemřel v roce 2010 ve věku 77 let. Litva byla první republikou, která se od Sovětského svazu odtrhla, brzy po ní následovaly Estonsko a Lotyšsko. Svou svobodu ale musela draze zaplatit. Když Litevci na své nezávislosti trvali, Moskva na ně uvalila ekonomickou blokádu a pokusila se i silou potlačit protestní hnutí v lednu 1991, kdy zahynulo 14 lidí a stovky litevských civilistů byli při protiruských protestech zraněny.


Uvnitř Talibanu prý panují rozpory 

Nedávné porážky a celková únava z devítileté války vytvářejí trhliny mezi vedením Talibanu, které sídlí v Pákistánu, a polními veliteli na střední úrovni, kteří nesou tíhu války a zdráhají se vrátit do některých oblastí bojů v Afghánistánu. Řekli to členové tohoto fundamentalistického hnutí, které citoval v Evropě vycházející americký list International Herald Tribune. Po porážkách, které jim loni v provinciích Kandahár a Hílmand zasadily čerstvě posílené americké jednotky, se mnozí bojovníci uchýlili do bezpečí do Pákistánu. Teď jsou pod tlakem vedení, aby se vrátili, ale mnozí se přinejmenším doposud zdráhají, napsal list. „Rozhodně jsou tu rozpory mezi polními veliteli a vůdci, kteří po nich chtějí, aby šli znovu do boje,“ citovala zpravodajka listu jednoho velitele, s nímž mluvila v Kandaháru. 

Talibanští vzbouřenci v Afghánistánu

Talibanští vzbouřenci v Afghánistánu

Členové vedení, kteří jsou za hranicemi v bezpečí a zároveň pod kontrolou pákistánských vojáků a tajných služeb, zůstávají nekompromisní a na výzvy svých ochránců, jak tvrdí členové Talibanu, dál naléhají na střední článek, aby se pokračovalo v boji a rozšířil se tak pákistánský vliv v jižním Afghánistánu. Velitelům na střední úrovni nezbývá než poslouchat, protože taky závisejí na útočištích v Pákistánu. Rozpory mezi vedením, které z bezpečí vydává rozkazy, a bojovníky v poli jsou podle listu částečně důsledkem amerických náletů zaměřených na likvidaci polních velitelů Talibanu. Zprávy o těchto neshodách přicházejí v době, kdy i američtí vojenští činitelé hlásí rozpory ve vedení Talibanu, o němž se soudí, že sídlí v pákistánském městě Kvéta, napsal dále list. 

Citoval lednové hodnocení situace z pera vrchního velitele koaličních sil v Afghánistánu Davida Petraeuse, podle něhož „jsou zprávy o bezprecedentních rozporech mezi členy kvétské šúry, nejvyššího vedení Talibanu“. Velitel, s nímž zpravodajka mluvila v Kandaháru, přiznal, že někteří bojovníci ztrácejí odhodlání. „Před dvěma lety šli lidé bojovat ochotně, teď je jejich odhodlání o mnoho slabší,“ řekl a pokračoval: „Jsme unaveni bojem a mezi sebou si to říkáme. Ale máme závazek nenechat svou zemi cizincům,“ dodal. Prozradil také, že vůdce Talibanu Muhammad Umar nedávno své muže vyzval k dalšímu boji a že „jeho slova mají na nás mocný účinek. Posloucháme jeho příkazy, každý tálib je poslouchá, a věříme v něho.“ 


Reformy mohou přijít eurozónu pěkně draho

Eurozónu mohou podle odcházejícího šéfa německé centrální banky Axela Webera současné reformy přijít velmi draho. Píše to v komentáři pro deník Financial Times. Podle něj by se země platící evropskou jednotnou měnou měly držet pravidla, že finanční pomoc ostatním státům je zapovězena a každý nese odpovědnost sám za sebe. Weber, který ještě donedávna patřil k favoritům na post šéfa Evropské centrální banky, se v komentáři zásadně rozchází s názory, které v současnosti převládají mezi politiky EU a zejména eurozóny. „Zaprvé a především, je na členských státech, aby konsolidovaly své veřejné rozpočty a zahájily ekonomické reformy. Finanční pomoc je pouze doplněk, který má získat čas a celý proces trochu uhladit,“ píše Weber. 

Eurozóna má v současnosti záchranný fond, do nějž se státy zavázaly přispět celkem 440 miliardami eur. Podle některých politiků a ekonomů ovšem současný rozsah fondu nestačí a měl by se zvětšit pro případ, že by se do potíží dostala některá z velkých ekonomik eurozóny. To Weber ovšem zcela odmítá s tím, že by výrazně vzrostlo riziko pro daňové poplatníky, protože právě oni nakonec pomoc problémovým zemím zaplatí. „Jsem spíše skeptický k některým návrhům na rozšíření záběru fondu a zmírnění pravidel již dojednaného rámce. Pokud by nakonec byly odsouhlaseny, vedlo by to k oslabení odpovědnosti účastníků na finančním trhu a členských států, vytratil by se tlak na zodpovědnou fiskální politiku a riziko by se přesunulo na stranu daňových poplatníků,“ uvedl šéf Bundesbank, který svojí současnou funkci opustí koncem dubna. Weberově kritice ovšem neušel ani takzvaný stálý záchranný mechanismus, který má nahradit současný fond po roce 2013, kdy vyprší jeho platnost.


Gagarinův let v komiksové podobě

V New Yorku bude v dubnu na prodej kosmická loď. Na 50. výročí prvního letu člověka do vesmíru, 12. dubna, připravuje aukční síň Sotheby's dražbu ruského plavidla Sputnik 10, známého také pod označením Kosmická loď 5. Cena za plavidlo, které posloužilo jako poslední test před historickým letem Jurije Gagarina, se podle odhadů Sotheby's vyšplhá na dva až deset milionů dolarů. Sputnik 10 odstartoval do vesmíru 25. března 1961, jen tři týdny před Gagarinovým letem. Na palubě lodi byla figurína kosmonauta ve funkčním skafandru a pes jménem Hvězdička. Loď jednou obletěla Zemi a po 115 minutách přistála. Jurij Gagarin letěl do vesmíru v lodi Vostok 1, která byla shodná se Sputnikem 10. Gagarinův let trval 108 minut a první kosmonaut při něm jednou obkroužil Zemi. Při návratu se Gagarin z kabiny lodi podle plánů katapultoval a s padákem bezpečně přistál nedaleko Saratova. 

Koroljov s Gagarinem (1961) - Foto:  neznámý

Koroljov s Gagarinem (1961)Foto:  neznámý

A u příležitosti dubnového padesátého výročí prvního letu člověka do vesmíru vyšel v Británii kreslený román Jurijův den britského autora Pierse Bizonyho. Kniha vypráví příběh o slavném letu Jurije Gagarina. Informaci přináší ruský list Moscow Times. Bizony, uznávaný britský publicista a spisovatel v oblasti vědy se specializací na vesmír, chtěl pro svoji knihu skutečnou postavu, nikoli komiksového superhrdinu. „Můžete použít supermany, ale nebudou mít lidské slabosti, nemusejí být stateční,“ říká Bizony. „Gagarin musel být statečný, aby stoupal vzhůru, a musel být statečný, když se vrátil dolů a postavil se masám, ovacím a zájmu veřejnosti.“ 

V knize Bizony zmiňuje nejen příběh Gagarina, ale i Jurije Koroljova, raketového inženýra a otce vesmírných letů, včetně doby, které Koroljov strávil v gulagu. Jurijův den není prvním kresleným románem o sovětském vesmírném průmyslu. Před čtyřmi lety vyšel kreslený román Lajka britského karikaturisty Nicka Abadzise, a to o letu prvního zvířete do vesmíru. Kniha byla publikována k tehdejšímu padesátému výročí tohoto letu a měla velmi dobré recenze. Abadzisovi se podle listu nová kniha o Gagarinovi líbí. „Mým osobním hrdinou je Koroljov. Myslím si, že jemu by mělo být připsáno zahájení vesmírného závodu a doby moderních technologií,“ řekl Abadzis. 

Bizony, který je autorem knihy 2001: Natáčení budoucnosti o tvorbě filmu Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea, při psaní navštívil Rusko, a celá kniha tak podle něj je založena na faktech. Při přípravách spolupracoval s výtvarníkem Peterem Hodkinsonem, který publikoval řadu materiálů pro obecné porozumění vědě v Británii, a ilustrátorem Andrew Kingem. Kniha získala pozitivní ohlas. „Je to fascinující obraz vesmírného závodu z ruského pohledu – kniha nabízí mnoho námětů k zamyšlení. Směs textu a kreslených stránek je zajímavá – myslím, že v této souvislosti to vypadá dobře,“ řekl John Freeman, editor jednoho britského webu. Překlad knihy do ruštiny se podle Bizonyho připravuje. 


Zkuste být v kůži prezidenta

Závěrečný příspěvek nedělního vydání pořadu Svět viděný internetem míří do světa internetu. Každý fanoušek historie s počítačem a internetovým připojením má nyní možnost kráčet ve šlépějích Johna Fitzgeralda Kennedyho nebo se alespoň virtuálně posadit k jeho psacímu stolu. Umožňuje to knihovna tohoto 35. prezidenta Spojených států. Bostonská knihovna nesoucí prezidentovo jméno spustila projekt Prezidentův stůl, interaktivní webovou stránku, na níž se uživatelé mohou „posadit“ ke Kennedyho stolu a seznámit se s multimediálními prezentacemi různých aspektů jeho života a vlády, napsala na svém webu agentura Reuters

John Fitzgerald Kennedy - Foto:  www.whitehouse.gov

John Fitzgerald KennedyFoto:  www.whitehouse.gov

Přehlídka obsahuje témata sahající od zkušeností Kennedyho jako velitele torpédového člunu ve druhé světové válce, přes prezidentskou kampaň v roce 1960 až po video, které připomíná Kennedyho oblíbené plachtění okolo massachusettského mysu Cape Cod s vlastní jachtou Victura. Návštěvníci stránek si mohou „zavolat“ z telefonu v oválné pracovně a poslechnout si konverzaci mezi Kennedym a ministrem obrany Robertem McNamarou, s astronautem Gordonem Cooperem a s dalšími významnými osobnostmi. V jednom telefonátu hovoří Kennedy s bývalým prezidentem Dwightem Eisenhowerem o možné interpretaci ruských akcí, vedoucích ke karibské krizi z podzimu 1962, jejíž příčinou bylo americké odhalení sovětských raket na Kubě. Další tlačítko spustí archiv kdysi tajných nahrávek a přepisů citlivých domácích a zahraničních politických témat, včetně války ve Vietnamu, zkoušek jaderných zbraní a hnutí za občanská práva. 

Reuters připomíná, že Kennedy byl prvním prezidentem, který si nahrával nejen svá jednání, ale i telefonické rozhovory, jichž zaznamenal dvanáct hodin. Praxe nahrávání skončila v roce 1973 po aféře Watergate. Nahrávky Nixonových telefonátů byly totiž použity jako důkaz o zapletení prezidenta do pokusu instalovat odposlouchávací zařízení do ústředí Demokratické strany v hotelovém a rezidenčním komplexu Watergate ve Washingtonu. Agentura osvětluje, že pracovní stůl, u něhož pracovali američtí prezidenti od konce 19. století, tedy včetně Kennedyho, je vyroben ze dřeva ztroskotané britské arktické lodě HMS Resolute, kterou nalezli američtí lovci velryb a USA ji pak vrátily Velké Británii. Britská královna Viktorie pak předala stůl jako poděkování za záchranu v roce 1878. Tento stůl používá i současný prezident Barack Obama. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas