11. října  2012  rubrika: Svět viděný internetem

O šílených akcích syrského režimu a emigraci íránského kameramana

www.alarabiya.net - Foto:  Al Arabiya

www.alarabiya.netFoto:  Al Arabiya

Hlavními tématy dnešního pořadu bude Sýrie a syrsko-turecký konflikt a také Írán a jeho podpora syrského režimu, ale i jeho jaderný program. Seznámíme vás také s žádostí íránského vládního kameramana o azyl ve Spojených státech a s výsledkem aukce raných písemností Josefa Goebbelse.


Jak se udržuje u moci syrský režim 

Arabská televizní stanice al-Arabíja pokračuje ve zveřejňování tajných syrských materiálů, jichž se zmocnila opozice a které odhalují, že syrský režim se nezastaví před ničím, aby se udržel u moci. Už dříve jsme informovali, že syrská vláda zavraždila dva turecké piloty, jejichž letouny sestřelila v mezinárodních vodách, a stála za květnovým pumovým útokem v Damašku, při kterém zahynulo 55 lidí. Al-Arabíja teď publikovala další dokumenty, které jsou podle ní autentické. 

Vládní zprávy dokazují, že syrská opozice skutečně v srpnu v Sýrii zabila ruského generála, i když Moskva to opakovaně popřela. Generál v Sýrii působil jako vojenský poradce vlády. Vladimir Kožev byl zabit při přepadení svého vozidla povstalci. Ti se pak zmocnili jeho kufříku s řadou cenných materiálů, které dnes patří ke zdrojům al-Arabíje. V kufříku byl i Koževův průkaz totožnosti s datem narození 1956, který mu vydaly syrské úřady a který ho opravňoval ke vstupu do všech vládních bezpečnostních zařízení. Spolu s Koževem byli v Damašku zabiti i tři jeho spolucestující. Syrské letectvo vzápětí podniklo na místě letecký útok a vojáci svedli bitvu s opoziční Brigádou Usámy ib-Zajda. 

Další důkazy usvědčují syrský režim z květnového pumového útoku v nákupním středisku v Kataru. Zahynulo při něm 19 lidí, většinou dětí. K výbuchu a následnému požáru došlo v obchodě se sportovními potřebami v Dauhá. Katarské úřady tehdy za příčinu označily závadu na elektrickém vedení zářivkového osvětlení. Skoro všechny oběti požáru byli cizinci. Třináct z nich byly děti, dva byli učitelé a dva hasiči. Teď se ale ukázalo, že požár nezpůsobilo elektrické vedení, ale Bašar Asad. 

Syrský prezident Bašár Asad s veliteli své armády - Foto:  ČTK/AP,  HOPD

Syrský prezident Bašár Asad s veliteli své armádyFoto:  ČTK/AP, HOPD

Telegram odeslaný v únoru z Asadova prezidentského paláce v Damašku syrskému velvyslanectví v Kataru, který se dostal do rukou syrské opozice, obsahuje důležité informace o syrské strategii, jejímž cílem bylo „zkomplikovat Kataru život“. Katar byl jednou z prvních zemí, která začala pomáhat syrským povstalcům. Náčelník Asadovy zvláštní bezpečnosti generálmajor Dhu Híma Šališ napsal syrskému velvyslanci v Kataru Hadžímu Ibrahímovi, že musí provést akci „v nejvyšším zájmu syrského státu, ponížit Katar“ kvůli jeho podpoře Svobodné syrské armády a „oslabit jeho pověst“. 

Druhý přísně tajný dokument z 2. června, tedy pět dní po katarském požáru, který poslal Šališ prezidentu Bašaru Asadovi, potvrzuje „úspěch první operace s cílem destabilizovat Katar a znepříjemnit mu situaci v očích mezinárodního společenství“. 

Další odhalení se týkají severního Libanonu, kam se v poslední době přelévají syrské boje. Střety mezi libanonskými odpůrci a stoupenci syrského prezidenta si už vyžádaly desítky mrtvých a vyvolaly bezpečnostní nejistotu obyvatel libanonského přístavu Tripolisu a jeho okolí. To, co se však doposud jevilo jako impulsivní sektářské násilí mezi libanonskými sunnity a alawity, je strategie Bašara Asada s cílem vyvolat konflikt v Libanonu. Přísně tajné syrské vládní zprávy odhalují syrský plán na destabilizaci libanonské bezpečnosti pomocí likvidace významných osobností.  

Svědčí o tom jasný a výslovný rozkaz generálmajora Basáma Merhídže, ředitele Prezidentského bezpečnostního úřadu náčelníkovi syrské Speciální operační jednotky Hasanovi Abdalu Rahmánovi z 5. dubna letošního roku. Merhídž mu nařizuje, aby se v Libanonu sešel „s přáteli“ a vyvolal s jejich pomocí nepokoje. V témže dokumentu vydal i dva rozkazy k vraždám. Měly být „diskrétně“ zlikvidovány všechny osobnosti uvedené v samostatné příloze, která však nebyla k dokumentům získaným syrskou opozicí přiložena. 

Druhý syrský rozkaz požaduje likvidaci „osobností, u nichž je známa jejich sektářsko-náboženská příslušnost“, s cílem „vyvolat v Libanonu nepokoje, které by se nedaly utlumit“. Koncem května pak skutečně vypukly sektářské střety a násilnosti v libanonském Tripolisu a okolních vesnicích, které byly reakcí na vraždu muslimského sunnitského duchovního. Údajně ho zastřelila libanonská armáda, když duchovní nezastavil na kontrolním vojenském stanovišti v severním Libanonu. Zabit byl i spolucestující Ahmad Abdal Wahíd, o němž bylo známo, že podporuje syrskou opozici. 

Děti syrských uprchlíků v Libanonu - Foto:  ČTK/AP, Bilal Hussein

Děti syrských uprchlíků v LibanonuFoto:  ČTK/AP, Bilal Hussein

Asadův režim se podle dalších zveřejněných dokumentů snažil vyvolat nepokoje a „šířit zmatek“ i v Jordánsku, které poskytuje azyl zběhům ze syrské armády. Už dříve zmíněný náčelník Asadovy zvláštní bezpečnosti Šališ už vloni nařídil rozdat zbraně protivládním silám v Jordánsku a poskytnout podporu všem, kdo chtějí svrhnout režim krále Abdulláha, ale také zavraždit syrské vojenské zběhy. 

Nejzávažnější odhalení se týká chemických zbraní. Přestože režim i jeho spojenci Rusko a Írán odmítají, že by je Asad chtěl použít, tajné dokumenty dokazují, že je přestěhoval – s pomocí Íránu a s ruským vědomím. V jedné ze zpráv, která je však bez data, oznamuje velitel íránských Revolučních gard Kásim Sulejmání prezidentu Asadovi, že chemické zbraně jsou připraveny k přemístění. Že k tomu skutečně došlo, potvrdil nedávno americký ministr obrany Leon Panetta. Izraelský server Debkafile nedávno citoval své zpravodajské zdroje, podle kterých byly na syrsko-izraelských hranicích rozmístěny jednotky íránských Revolučních gard, které jsou pravděpodobně syrskými chemickými zbraněmi vybaveny. 


Turecko-syrský konflikt může zažehnout regionální válku 

Syrská občanská válka se mezitím komplikuje odvetnými údery Turecka. Je jasné, že se začala přelévat do sousedních států, píše německý Spiegel. Čím déle bude válka pokračovat, tím větší je nebezpečí, že přeroste ve velký regionální konflikt. Události posledních dní ukázaly, jak rychle se to může stát. Syrská minometná střela zabila pět tureckých občanů a Turecko pocítilo potřebu reagovat. Jeho odveta vystrašila celé mezinárodní společenství, přestože Ankara postupovala uvážlivě – odpověděla na syrské střely dělostřeleckým bombardováním, a nikoli raketami. Očividně nemá v úmyslu vyhlásit Sýrii válku – alespoň prozatím. 

Syrští rebelové nesou raněného na turecko-syrské hranici - Foto:  ČTK/AP

Syrští rebelové nesou raněného na turecko-syrské hraniciFoto:  ČTK/AP

Jenže čím déle bude občanská válka trvat, tím častěji bude k náhodným útokům docházet, zejména na Turecko a Libanon. Z velké části syrského pohraničí je už teď válečná zóna. Obavy z rozšíření syrského konfliktu rostou v Izraeli, kde v Golanských výšinách došlo několikrát ke střelbě. Irák se zase bojí, že syrské násilí oživí jeho vlastní ozbrojený sektářský konflikt. Střílelo se i na hranicích Sýrie a Jordánska. Žádný ze syrských sousedů se nechce nechat do války zatáhnout, ale zdá se, že to nechce ani Asad, jehož armáda po každém incidentu s Tureckem zvolila smířlivý tón a eskalaci zmírnila. Přesto nelze nebezpečí regionální války podceňovat, varuje Spiegel


Írán investuje miliardy do syrského režimu 

Syrský režim přežívá díky finanční a zbrojní pomoci svého nejvěrnějšího spojence Íránu. Ten sice čelí tvrdým mezinárodním sankcím za svou neochotu zastavit jaderný program a v poslední době i domácím nepokojům kvůli zhoršující se hospodářské situaci, ale investuje miliardy dolarů do záchrany Asadova režimu. Podle britského deníku Times už za něj utratil deset miliard dolarů. Tato neúčinná pomoc už dokonce vedla i ke sporu mezi nejvyšším duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím a velitelem íránských jednotek Kuds Kásimem Sulejmáním, který už 14 let plánuje strategii v celém regionu a řídí i libanonský Hizballáh a palestinský Hamas. 

Zběhové ze syrského vojska řekli koordinátorům opoziční Svobodné syrské armády, že Írán už řadu měsíců hradí platy vládních vojáků, dodává jim zbraně a poskytuje logistickou podporu. Podle nejmenovaného zdroje listu Sulejmání ajatolláhovi slíbil, že situaci v Sýrii zvrátí ve prospěch Asadova režimu, ale nepovedlo se mu to. Konflikt v zemi je stále krvavější a nerozhodnější. Neúčinnou íránskou pomoc kritizují i někteří členové íránské vlády, kteří se bojí rostoucích nepokojů na domácí půdě. 

Íránští ajatolláhové jsou zjevně rozděleni na dva tábory. Například poradce Chameneího pro zahraniční politiku Alí Akbar Velajátí prosazuje pokračující podporu Asadovi a tvrdí, že jeho vítězství je jisté, a že když zvítězí Asad, získá tím i Teherán. Podle Timesů však Írán zkoumá i jiné možnosti, jako je zahájení rozhovorů s různými opozičními skupinami, včetně syrského Muslimského bratrstva, ve snaze udržet si v Sýrii vliv i po pádu Asadova režimu. Podle politologů Írán potřebuje čas, aby si vybudoval nová spojenectví a pojistil se, že Sýrii neztratí. 

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí - Foto:  ČTK/AP

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí ChameneíFoto:  ČTK/AP

Sulejmánímu však neúspěch syrské strategie poprvé poškodil pověst, přestože má už za sebou zdařilé šíitské povstání proti americkým jednotkám v Iráku, které skončilo fungujícím svazkem s Teheránem. Sulejmání má k Chameneímu tak blízko, že je někdy označován za možného nástupce prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, který už ve volbách v příštím roce nemůže podle ústavy kandidovat. Teď ale pozorovatelé tvrdí, že po syrském debaklu je Sulejmáního kandidatura nepravděpodobná. Syrský konflikt zůstává nevyřešen, Blízký východ je v pohybu a roste hrozba izraelského útoku na jaderná zařízení, a tak možná Chameneí dospěje k závěru, že Sulejmání poslouží Teheránu lépe ve své současné pozici. 


Amerika odmítla íránský plán zastavení jaderného programu 

Spojené státy nedávno odmítly návrh Íránu na zmírnění krize okolo jeho jaderného programu, píše americký deník New York Times. Teherán navrhl devítibodový plán postupného zastavování procesu obohacování uranu, aby zažehnal krizi se Západem. Vyžadoval by však řadu ústupků Západu. Ten by podle něj musel nejprve zrušit všechny sankce, které brání vývozu íránské ropy a znehodnocují íránskou měnu. Amerika proto plán odmítla. Přesto íránská delegace využila své nedávné návštěvy v New Yorku u příležitosti zasedání Valného shromáždění OSN k tomu, aby sháněla pro svůj plán podporu. Podle New York Times to naznačuje, že Írán přece jen pociťuje mezinárodní tlak. 

Íránský plán vychází z červencového návrhu evropských představitelů, který však předpokládal opačný postup – Írán by měl postupně jaderný program zastavovat a uzavírat provozy, kde obohacuje uran na 20%, a Západ by za to po částech zmírňoval sankce. Teprve kdyby Írán dospěl k devátému kroku, jímž by bylo ukončení provozu v podzemní továrně Fordo, sankce by s definitivní platnosti skončily. 

Íránská jaderná elektrárna v Búšehru - Foto:  ČTK/AP, Vahid Salemi

Íránská jaderná elektrárna v BúšehruFoto:  ČTK/AP, Vahid Salemi

Íránský plán by však Teheránu umožnil přesunovat jaderné palivo z místa na místo a nezaručil by, že by nemohl vyrobit jadernou zbraň, řekly listu nejmenované americké zdroje. Teherán by mohl jaderný program kdykoli obnovit a nemusel by také odpovídat na žádné otázky zbrojních inspektorů. Američané soudí, že Írán by měl program zastavit celý najednou, odeslat veškeré zásoby uranu obohaceného na 20% ze země a uzavřít továrnu ve Fordu. Zůstaly by mu pouze zásoby nízkoobohaceného uranu, jehož zpracování ke zbrojnímu použití je složitější a zdlouhavější. Potom by Západ Teheránu nabídl spolupráci na civilních jaderných projektech a slíbil, že nebude prosazovat další sankce. Stávající sankce by však zůstaly v platnosti, dokud by nebyl realizován celý plán, píše New York Times.   


Íránský vládní kameraman emigroval s cenným materiálem 

Při návštěvě íránské vládní delegace v New Yorku u příležitosti vystoupení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda před Valným shromážděním OSN požádal o americký azyl prominentní režimní kameraman Hasan Golchanbán. Izraelský server Debkafile cituje své zpravodajské zdroje, podle kterých s sebou kameraman přivezl vlastnoručně natočený film a fotografie tajných jaderných továren a předal je CIA. Pro americké zpravodajce je to neocenitelný úlovek nezměrné hodnoty a pro Írán nepopsatelná katastrofa. 

Záběry a snímky vznikly při prezidentově návštěvě tajných zařízení na obohacování uranu i zbrojních továren. Golchabán nyní pobývá na utajeném místě a je pod bedlivým dozorem amerických bezpečnostních agentů. Jako vládní kameraman pracoval několik let a natáčel nejen Ahmadínežádovy prohlídky přísně střežených továren a základen Revolučních gard, ale i návštěvy ajatolláha Chameneího. Když z Teheránu do New Yorku odjížděl, nikdo mu jako členovi vládní delegace neprohlížel zavazadla. Golchabán přitom vezl dva kufry plné tajných materiálů. 

Žádná západní zpravodajská služba nikdy předtím vnitřek íránských jaderných zařízení nespatřila. Golchabánovy filmy ukazují kompletní interiéry vojenských objektů a jaderných laboratoří, kam ještě nikdy nevstoupil žádný zbrojní inspektor. Jsou mezi nimi i exkluzivní záběry jaderné továrny v Natanzi, nepřístupného podzemního komplexu Fordo, Parčinu i menšího výzkumného reaktoru Amir-Abád v Teheránu. Film ukazuje vědce i členy Revolučních gard, jak vysvětlují prezidentovi nebo Chameneímu, jak přístroje fungují, protože Golchabán nahrával i zvuk. 

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v továrně na obohacování uranu v Natanzi v roce 2008 - Foto:  ČTK/AP

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v továrně na obohacování uranu v Natanzi v roce 2008Foto:  ČTK/AP

Golchabán svou emigraci pečlivě připravil a koncem září odeslal z Íránu svou ženu a dvě děti na „rodinnou návštěvu“ do Turecka. Touto dobou jsou patrně už na cestě do Spojených států. Golchabán byl řadu let loajálním příslušníkem režimních milicí basídž a měl naprostou důvěru íránských bezpečnostních složek. V New Yorku byl už podruhé. Při jeho loňské návštěvě ho kontaktovali američtí zpravodajci a přesvědčili ho, aby i se svým cenným filmovým materiálem emigroval. Přestože zpráva o jeho žádosti o americký azyl byla zveřejněna už před týdnem, Teherán ji dodnes nekomentoval. 


Goebbelsovy písemnosti se neprodaly 

Písemnosti nacistického ministra propagandy Josefa Goebbelse, které minulý týden nabízel k prodeji aukční dům ve Spojených státech, nenašly kupce. Jeden zájemce se sice objevil, ale nabízel nižší cenu než vyvolávacích 200.000 dolarů, informuje izraelský list Ha-arec. Předseda správní rady aukčního domu Alexander Historical Auctions v Connecticutu Bill Panagopulos byl velmi zklamán. „Sukně Marilyn Monroe se prodala za jeden a čtvrt milionu, červené pantoflíčky z filmu Čaroděj ze země Oz za skoro půl milionu a Goebbelsův archiv nic,“ postěžoval si. 

Joseph Goebbels - Foto:  projects.brg-schoren.ac.at

Joseph GoebbelsFoto:  projects.brg-schoren.ac.at

Písemnosti obsahují Goebbelsovy závěrečné středoškolské práce, eseje, básně i dopisy členů rodiny, přátel a děvčat, ale i obrázky z doby před rokem 1924, kdy vstoupil do NSDAP. Panagopulos po neúspěšné aukci vyjádřil obavy, aby se sbírka nerozdělila a jednotlivé materiály se nerozprodaly samostatně. Chce se proto pokusit prodat archiv za nižší cenu, aby zůstal v celku. Tentýž aukční dům vloni prodal deníky nacistického lékaře Josefa Mengeleho, známého jako osvětimský Anděl smrti. I tuto aukci provázely protesty lidí, kteří přežili holokaust. Nakonec deníky koupil americký Žid, který je chce vystavovat po celém světě.

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas