17. října  2012  rubrika: Svět viděný internetem

O tom, proč Německo čeká konjunktura a proč Irán chudne

www.spiegel.de - Foto:  Spiegel

www.spiegel.deFoto:  Spiegel

Německý tisk se podrobně věnuje obvinění ministryně školství Annette Schavanové z plagiátorství. Celá Evropa zažívá ekonomickou krizi, Němci však mají důvod se radovat. Čeká je totiž mírná hospodářská konjunktura, předpovídá týdeník Die Zeit. A seznámíme vás také s analýzou agentury DPA, podle které se Írán v důsledku mezinárodních sankcí propadá do stále větší chudoby.


Německá ministryně pod palbou kritiky kvůli údajnému opisování 

Německo má možná další plagiátorskou aféru. Poté, co loni kvůli plagiátorství přišel o funkci ministra obrany i titul doktora Karl-Theodor zu Guttenberg, čelí tentokrát výzvám k odstoupení kvůli údajnému opsání své doktorské práce šéfka resortu školství Annette Schavanová. Už před časem se objevilo podezření, že v roce 1980 současná ministryně a členka CDU podváděla při doktorátu na düsseldorfské univerzitě. 

Podle posudku, na který se odvolává list Der Spiegel, dizertační práce nazvaná Osoba a svědomí jasně vykazuje znaky plagiátorství. „Záměr podvádět lze konstatovat nejen s ohledem na obecné vzory celkového obrazu, ale i na základě specifických znaků objevených na vícero místech,“ uvedl v hodnocení pro Univerzitu Heinricha Heineho profesor Stefan Rohrbacher. Ministryně vinu odmítá. 

„Annette Schavanová ke konkrétním výtkám na adresu své práce mlčela. Mlčela, aby dala univerzitě v Düsseldorfu možnost práci v klidu prozkoumat,“ píše na svých internetových stránkách deník Frankfurter Rundschau. Podle listu by ale bylo dobré, kdyby se pravidla mlčet, dokud se celá věc neprošetří, držela i univerzita. 

Německá ministryně školství Annette Schavanová - Foto: Laurence Chaperon,  CC BY-SA 3.0

Německá ministryně školství Annette SchavanováFoto: Laurence Chaperon, CC BY-SA 3.0

Teprve poté, co by univerzitní vyšetřovací výbor vše důkladně prozkoumal, se měla záležitost diskutovat na veřejnosti. Ostatně to nařizuje presumpce neviny, která platí i pro Annette Schavanovou. „Jak má ale proces vyšetřování nyní univerzitní výbor uzavřít, když se už podrobnosti případu včetně posudku profesora Rohrbachera dostaly na veřejnost? To je teď ve hvězdách,“ uzavírá Frankfurter Rundschau

V případě 60 míst, která autor posudku v disertační práci označil za problematická, se nejedná o přímé převzetí cizího textu. Jde spíše o „nečistou“ citaci, kdy nebyla dodržena pravidla odkazů na použité zdroje. „I kritici Annette Schavanové na internetových fórech bouřlivě diskutují o tom, zda jde v tomto případě vůbec mluvit o plagiátorství,“ upozorňuje jiný německý deník Westfallenpost

„A právě skutečnost, že obvinění vůči ministryni dosud nebyla jasně prokázána, a přesto se již ozývají hlasy volající po odstoupení této křesťanskodemokratické političky, činí celou záležitost hodně nehezkou. A to nezávisle na tom, jak nakonec Filozofická fakulty Univerzity v Düsseldorfu v této věci rozhodne,“ píše list Westfallen. 

„Dlouhé mlčení ve věci obvinění z plagiátorství ministryni nakonec uškodí,“ předpovídá jiný německý deník Neue Osnabrücker Zeitung. A to přesto, že Schavanová mlčela proto, aby tak dala jasně najevo, že obvinění nestojí na nijak závažném základě. Teď se politička snaží zachránit, co ještě zachránit jde. 

Je totiž jasné, že její pověst je ohrožená. Dosud důvěryhodná křesťanskodemokratická politička má nyní cejch. Schavanová je přitom ten typ ministryně, který se hlasitě nechlubí tím, co dosáhl. A nebylo toho přitom málo, vypočítává list. Mimo jiné se jí podařilo navýšit rozpočet pro vysoké školství a výzkum. Ale skutečnost, že zprvu nijak nereagovala na obvinění z plagiátorství, jí uškodí, myslí si Neue Osnabrücker Zeitung

Karl-Theodor zu Guttenberg musel kvůli plagiátorské kauze opustit vládu - Foto: Michael Gottschalk,  ČTK/AP

Karl-Theodor zu Guttenberg musel kvůli plagiátorské kauze opustit vláduFoto: Michael Gottschalk, ČTK/AP

A k tomuto tématu ještě odcitujme pasáž z deníku Heilbronner Stimme. „Kancléřka Angela Merkelová se za svou ministryni, která nyní čelí obviněním z plagiátorství, plně postavila. Zatím. Němci však mají ještě v dobré paměti, jak šéfka vlády podporovala svého někdejšího ministra obrany Karla-Theodora zu Guttenberga – a potom ho nechala padnout.“ 

„Lze proto očekávat, že ani v případě ministryně školství by věci neměly jiný scénář, pokud by Schavanová opravdu přišla o svůj doktorský titul. Její důvěryhodnost v otázkách vysokoškolské politiky by byla pryč. Ale už debata o obviněních paní ministryně, která potrvá nejspíš měsíce, se může stát zatěžkávací zkouškou jak pro Merkelovou, tak pro její CDU. Křesťanští demokraté by totiž ve spolkových volbách v roce 2013 rádi zase získali vládní většinu. Ale tím, že se problém tak zvaně vysedí a počká se, až se sám nějak vyřeší, což je specialita Schavanové, se volby nejspíš nevyhrají.“ Tolik Heilbronner Stimme


Německo v ekonomické krizi? Omyl, tvrdí experti 

Hospodářská krize postihla celou Evropu, Německo nevyjímaje, zní ze všech stran. Ani takto silná ekonomika se jí nemá šanci vyhnout. Ale je to opravdu tak? Existují totiž odborníci, kteří tvrdí pravý opak. Jedním z nich je ředitel Výzkumného ústavu Spolkové agentury práce v Norimberku, profesor Joachim Möller. Ten dokonce v Německu očekává ekonomický vzestup. Na svých internetových stránkách o tom píše německý týdeník Die Zeit

Podle profesora Möllera je totiž německá ekonomika v jádru velmi zdravá. A má všechny předpoklady k tomu, aby podle jeho slov vykazovala „velmi pozitivní dynamiku“. Brání tomu ale jeden velký problém – a tím je velká obava o euro. Pokud by se podařilo zbavit tohoto strachu, jako by se tím zrušila určitá blokáda – a nic už nebude bránit nové hospodářské konjunktuře. A je možné, že už k tomu dokonce dochází. Krize kolem společné evropské měny sice stále přetrvává, ale akutní obavy o euro v poslední době výrazně zeslábly. 

Ze všeho nejdřív k tomu přispěla Evropská centrální banka, která ohlásila, že bude dělat vše pro to, aby snížila úrokové zatížení krizí postižených států eurozóny, které jsou ochotné k reformám. Pokud by to bylo nutné, hodlá všemi dostupnými prostředky nakupovat dluhopisy ohrožených států – a jak známo, prostředky Evropské centrální banky jsou neomezené, protože tato instituce má k dispozici peníze, které sama vydává. 

Potom konal německý ústavní soud v Karlsruhe, který uvolnil cestu gigantickému záchrannému nástroji, Evropskému stabilizačnímu mechanismu. Ten slibuje krizí zmítaným státům další pomoc v řádech miliard eur. Záchranná opatření tak dosahují nových dimenzí. Politici se už krizi několikrát pokusili zmírnit – například pomocí vrcholných schůzek, programů na pomoc zadluženým státům nebo odpouštěním dluhů Řecku. Ale obavy o osud eura přetrvávaly. Tentokrát by tomu mohlo být jinak. 

„Obavy, že eurozóna se během krátké doby rozpadne, jsou prozatím pryč,“ cituje Die Zeit Kaie Carstensena z mnichovského výzkumného institutu IFO. „Záchranná politika dosáhla nové kvality,“ potvrzuje i hlavní ekonom Commerzbanky Jörg Krämer. Září 2012 se tak mohlo stát bodem obratu v krizi eurozóny. Rozhodnutí Evropské centrální banky totiž podle Krämera může situaci dramaticky změnit. 

Pokud by se z nové finanční pomoci ve výši miliard eur radovali italští bankéři, nikoho by to nepřekvapilo. Nejnovější rozhodnutí Evropské centrální banky ale v osobách Kaie Carstensena a Jörga Krämera vítají němečtí ekonomové, kteří byli dosud velmi kritičtí vůči nalévání nových a nových milionů pomoci do krizí postižených státních rozpočtů. Teď však mají jasno v tom, že strach o osud eura sice nepominul, ale výrazně zeslábl. 

Právě nejistota totiž ohrožuje ekonomickou konjunkturu jako máloco. Dokládá to řada studií, podle kterých firmy v období nejistoty odkládají investice a vyčkávají. Eurokrize přitom představuje extrémní formu nejistoty. Ve hře je totiž stále možná rozpad celého měnového systému. „A kdo z nás něco takového zažil? Nikdo, to není normální nejistota, kterou člověk zná. To je opravdu velká neznámá,“ myslí si ekonom Commerzbanky Krämer. 

Už nyní jsou však patrné první znaky toho, že situace se lepší. Navýšené úroky rizikových zemí klesají, kurzy akcií zase stoupají. A průzkum mezi finančními experty ukázal, že celková nálada se lepší. Je ale jasné, že cesta od zlepšení nálady ke zlepšení tvrdých ekonomických ukazatelů bude ještě dlouhá. 

Konjunkturu ženou kupředu především investice. A jejich celkový objem v Německu za poslední rok klesá. Pokud se tedy má prokázat jako pravdivá teze o změně ekonomického trendu, musejí firmy začít víc investovat. Ale než dospějí podniky k investičním rozhodnutím, to chvíli potrvá. Z investičních plánů potom musejí vzejít konkrétní zakázky a z nich zase reálná výroba nebo nabídka služby stavební firmy nebo dodavatele. A potom ještě chvíli trvá, než se tyto aktivity objeví v ekonomických statistikách a než se o nich dozví veřejnost. 

V případě řady ekonomických dat je to jako se starým fotoaparátem. Poté, co jsme zmáčkli spoušť, jsme museli nějakou dobu počkat, než jsme uviděli, cože jsme to vlastně vyfotili. Stejně tak se změny v hospodářství mohou ukázat až s několikatýdenním, nebo dokonce několikaměsíčním zpožděním. „Je tedy možné, že v příštích týdnech budeme nadále zaplavováni špatnými zprávami o poklesu objemu v maloobchodu nebo o rostoucí nezaměstnanosti,“ předpovídá Die Zeit

Euro - Foto: Free Digital Photos,  tungphoto

EuroFoto: Free Digital Photos, tungphoto

Veřejnost totiž většinou vnímá jen čísla o nezaměstnanosti – a právě na trhu práce se případný pozitivní vývoj objeví až úplně nakonec. To je také důvod, proč Němci mají teprve teď pocit, že i jejich ekonomiku zasáhla krize. Přestože objem investic začal klesat už před rokem. A přestože experti už zase předpovídají novou konjunkturu. 

Nikdo přitom nepočítá s tím, že by měl v Německu nastat nějaký hospodářský boom. Pro druhou polovinu tohoto roku předpovídají odborníci slabý růst nebo dokonce lehký pokles, potom by měla ekonomika začít více růst. Průměrný celkový roční přírůstek DPH by se měl pohybovat kolem jednoho procenta. Ale v každém případě by to měl být růst, ne pokles nebo stagnace. A mělo by trochu ubýt lidí bez práce. 

Ne všechny prognózy jsou ale v růžových barvách. Úsporné programy v zemích jižní Evropy představují nadále velkou zátěž. Ne všichni ekonomové proto sdílejí optimismus. Zadlužené státy podle této skupiny odborníků musejí získat více času. A takový vývoj bude zase stahovat dolů i německou ekonomiku. 

U výše zmíněného, ať už jde o optimistické či pesimistické předpovědi, se ovšem jedná pouze o krátkodobé výhledy, tedy na následující kvartály či rok. Jak bude situace vypadat v dlouhodobém horizontu, to nikdo neví. A na místě je spíše skepse. Více budeme vědět za nějakých pět nebo deset let. Ale teď Německo s velkou pravděpodobností bezprostředně čeká menší konjunktura. Tolik týdeník Die Zeit


Írán chudne – mohou za to mezinárodní sankce 

Írán dlouho přikrašluje dopady sankcí, hospodářská krize v zemi je ale nepřehlédnutelná. Vláda v Teheránu mluví o hospodářské válce. Mezi obyvatelstvem se šíří panika. Na svých internetových stránkách o tom píše agentura DPA

Třiasedmdesátiletý důchodce Kamál G. sedí v řeznictví a světu kolem sebe už nerozumí. Za kilogram mletého masa musí vdovec zaplatit přes 200.000 íránských ríjálů, což je zhruba 162 korun. Ještě před pár měsíci přitom nestálo ani polovinu. Se svým skrovným příjmem si už dlouho nemůže dovolit šťavnaté steaky, pár týdnů už ani drůbeží maso. Teď se možná už brzy bude muset vzdát i svého oblíbeného mletého. „Pak si začnu mazat na chleba jadernou energii,“ žertuje důchodce – v narážce na sporný íránský jaderný program, který je hlavní příčinou sankcí a současné krize v Íránu. 

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád - Foto:  ČTK/AP, Vahid Salemi

Íránský prezident Mahmúd AhmadínežádFoto:  ČTK/AP, Vahid Salemi

Sankce USA a Evropské unie mají nejméně od začátku roku účinky, které si od nich Západ sliboval. „Horší než všechno ostatní je zastavení veškeré spolupráce mezinárodních bank s Íránem. Nedá se platit ani přijímat platby,“ říká jistý ekonomický expert v Teheránu. Z tohoto důvodu podle něj musely i země, které se na sankcích nepodílejí a ani je nechtějí, zastavit některé projekty s Íránem. 

Ani drobní podnikatelé, kteří po celá desetiletí obchodovali s cizinou, v tom kvůli bankovnímu embargu nemohou pokračovat. Všechno, co nějak souvisí s cizinou a co dříve platilo za samozřejmé, jako například tankování íránských dopravních letadel na evropských letištích, se stalo problémem. Dokonce i prezident Mahmúd Ahmadínežád, který se jinak s heroickou rétorikou snaží sankce bagatelizovat, označuje přerušení mezinárodních bankovních spojení za hlavní problém. V důsledku embarga na vývoz ropy kromě toho ztratil Írán 25 až 40 procent svých hlavních příjmů. Sankce mimo to také zastavily vytoužené zahraniční investice v Íránu. 

Symbolický pro krizi je devizový kurz. Od počátku roku ztratil ríjál vůči zahraničním měnám dvě třetiny své hodnoty. „Devizová krize nemá žádný ekonomický základ, je to jen psychologická válka,“ říká Ahmadínežád. Experti mu dokonce dávají za pravdu. „Dopady sankcí jsou skutečně podmíněny více psychologicky než ekonomicky, ale i to stačí pro paniku, inflaci a nakonec hospodářskou nestabilitu,“ říká univerzitní profesor z Teheránu. 

Dokonce i obchodníci na bazaru, původně stoupenci íránského vedení a zčásti i Ahmadínežádovi příznivci, už toho mají dost. „Jak můžu dělat rozumné obchody, když se směnný kurz drasticky mění ze dne na den,“ říká Husajn Alí, jeden z nich. Proto se on a mnozí další trhovci minulý týden rozhodli pro krátkodobou stávku. Během ní ostře kritizovali i jadernou politiku Teheránu jako spouštěč krize. 

„S obchodníky na bazaru by si nikdo neměl zahrávat, Ahmadínežáda a vládu ale nakonec nenapadlo nic lepšího, než bazar a devizový trh kontrolovat policejní silou,“ říká íránský novinář, který patří ke kritikům režimu. Politické vedení apeluje na obyvatelstvo, aby se „hospodářské válce“ bránilo „hospodářstvím odporu“. 

Íránská restaurace - Foto: Břetislav Tureček

Íránská restauraceFoto: Břetislav Tureček

Jinými slovy: vytrvat a přečkat. A jako by hospodářská krize už sama o sobě Íráncům nestačila, přidávají se k ní ještě izraelské hrozby útoku na íránská jaderná střediska. „Situace je tvrdá, bohudík máme ale ještě mír. Bůh ví, co se stane, kdyby navíc přišla i válka!“ říká důchodce Kamál G. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas