16. listopadu  2012  rubrika: Svět viděný internetem

O výměně stráží v Číně, pandemii globální korupce a nebezpečné závislosti na kátu

www.csmonitor.com - Foto:  The Christian Science Monitor

www.csmonitor.comFoto:  The Christian Science Monitor

V Číně tento týden skončil 18. sjezd komunistické strany a bylo jmenováno její nové vedení. Nejprve proto uslyšíte, co si o něm myslí světová média. Dále budeme mluvit o u nás tolik skloňované korupci. Podle jednoho ze zakladatelů organizace Transparecny International se totiž úplatkářství stává předním globálním problémem 21. století. Nakonec se dozvíte, že budoucnost Jemenu ohrožuje závislost dětí i dospělých na látce, kterou obsahuje rostlina s názvem kata jedlá.


Výměna stráží v Číně  

Z otevřených dveří vycházejí dva černovlasí muži v tmavých oblecích s neokázalými kravatami. Ano, takoví jsou noví vůdci Číny. Předání moci, které se v zemi koná jednou za deset let, je ukončeno. Nejvyšší tamní orgán, politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Číny, povede Si Ťin-pching. „Tento okouzlující devětapadesátiletý muž se chová skoro jako západní politik. Je ovšem pevně odhodlán uchovat klíčová dogmata komunistické strany,“ píše na svém webu německý magazín Spiegel

Čínské nejužší vedení, tedy sedmičlenný stálý výbor politického byra, který se včera představil zrakům celého světa, nemá zrovna reformní renomé, píše agentura Reuters. Do stálého výboru nebyli zvoleni dva liberální politici Wang Jang a Li Jüan-čchao. Ze všech kandidátů byli právě oni změnám nejvíce nakloněni. Strana tak podle kritiků ukázala, že zatím na reformy příliš nepomýšlí. Oba politici by ale mohli dostat šanci na příštím sjezdu strany za pět let, myslí si Reuters

Komunistická Čína - Foto:  ČTK/AP, Vincent Yu

Komunistická ČínaFoto:  ČTK/AP, Vincent Yu

Je však také třeba si uvědomit, že v Číně již podruhé došlo k pokojnému a ukázněnému předání moci, upozorňuje americký server Christian Science Monitor. Navíc zcela poprvé odcházející prezident předal svému následovníkovi všechny své pravomoci. Před deseti lety si totiž předchůdce Chu Ťin-tchaa ještě dva roky držel kontrolu nad armádou. Si ve svém prvním projevu v nové funkci také nemluvil typickým čínským komunistickým žargonem. Podle pařížského experta na Čínu Michela Bonnina, kterého server Christian Science Monitor cituje, by tím mohl signalizovat změnu stylu vedení země. „To ale nutně neznamená, že by měnil i její politiku,“ dodává Bonnin. 


Nový lídr Číny je silnou osobností 

Britský deník Guardian si myslí, že muž, který byl jmenován novým lídrem Číny, má velice odlišnou osobnost od svého předchůdce Chu Ťin-tchaa. Zatímco Chu se snažil zůstat pokud možno co nejvíce anonymní, Si je podle lidí, kteří se s ním setkali, silnou osobností. Měří přes 180 cm, je sebevědomý a přívětivý. Pyšní se pohotovým úsměvem a úchvatnou druhou manželkou – zpěvačkou čínských lidových písní. A nestydí se za svou lásku k americkým válečným filmům. 

Jeho jmenováním v Číně došlo k částečné generační výměně. Si Ťin-pching stejně jako jiné vycházející hvězdy tamní politiky vyrostl v době reforem a otevírání se světu. Zatímco Chu poprvé navštívil Spojené státy v roce 2002, Si a jeho vrstevníci na Západ jezdí pravidelně. Lídrova dcera dokonce studuje na Harvardu a říká se, že jeho sestra žije v Kanadě. A jako mnoho jeho vrstevníků i on je „princátkem“. Jako syn mocného člena komunistické strany totiž zažil jak řadu výhod, které vyplývaly z otcova postavení, tak i předsudků, když otec upadl v nemilost. 

Nově zvolený generální tajemník čínské komunistické strany Si Ťin-pching - Foto:  ČTK/AP, Vincent Yu

Nově zvolený generální tajemník čínské komunistické strany Si Ťin-pchingFoto:  ČTK/AP, Vincent Yu

Si vyrostl v prostředí komunistické elity v Pekingu. Když mu ale bylo devět let, musel odejít do chudé provincie Šen-si, kde zápasil s blechami, těžkou fyzickou prací a naprostou osamělostí. Pak se postupně vypracoval až do nejvyšší funkce strany. „Tento příběh se samozřejmě stal součástí čínské ikonografie, podle níž lídři tradičně slouží lidem,“ poznamenává Guardian. Přesto však, že Si Ťin-pching kritizoval kulturní revoluci, je víc než oddán komunistické straně. Podle depeše, která unikla v aféře WikiLeaks, ho nejmenovaný akademik charakterizoval jako člověka, který se „rozhodl stát se více rudým, než je sama rudá barva“. 


Pět problémů, které bude muset nové čínské vedení řešit 

Předání moci letos v Číně tak vypadalo téměř stejně jako před dvaceti i deseti lety. Země, kterou Si Ťin-pching se svým premiérem převzal, se však od dřívějších dob velmi změnila. Americký server CNN upozorňuje na pět hlavních problémů, které bude muset nové čínské vedení bez odkladu řešit. Za prvé se bude muset zabývat rozdílnými názory, které panují uvnitř politbyra. Není zatím jasné, zda bude reformní frakce dost silná na to, aby strana začala zavádět změny, nebo zda zvítězí stávající kurz vedení země. Za druhé bude třeba řídit ekonomiku tak, aby lidé více utráceli a méně spořili. Podle výzkumu z roku 2011 totiž na většině čínského bohatství sedí horních deset procent nejzámožnějších lidí. Aby se Čína přiblížila k ekonomice založené na domácí spotřebě, bude muset lidem zvyšovat platy, aby mohli více utrácet. 

Dále bude muset Čína podle CNN hasit regionální spory. Peking dělá, co může, aby zabránil světu myslet si, že se vzdal pokojného vzestupu své moci. To se bude například týkat čínského sporu s Japonskem o ostrovy ve Východočínském moři. Neméně závažný problém pro nové vedení Číny představuje nárůst obyvatelstva. Ten se země v 70. letech pokusila zastavit kontroverzní politikou jednoho dítěte. Kvůli tradičnímu důrazu na mužské potomky jsou však dnes v Číně miliony mužů, kterým se nedostává partnerek. 

Nový premiér Číny Li Kche-čchiang - Foto:  ČTK/AP, Vincent Yu

Nový premiér Číny Li Kche-čchiangFoto:  ČTK/AP, Vincent Yu

Posledním problémem současné Číny, na který server CNN upozorňuje, je životní prostředí. Vláda bude muset zajistit všem Číňanům, kterých je dnes 1,35 miliardy, dostatek vody, jídla a dýchatelného vzduchu. Daň za levnou pracovní sílu a ekonomický růst je totiž vysoká. Ve velkých městech včetně Pekingu začíná být nouze o vodu, vzduch ve velkých vnitrozemských městech je otřesný a zemědělská půda je toxicky zamořena kvůli těžbě surovin a průmyslu.


Pandemie korupce? Úplatkářství bude klíčovým politickým tématem 21. století 

Jeden ze zakladatelů organizace Transparency International Laurence Cockcroft si stejně jako většina z nás dělá starosti s globálním oteplováním. „Je si ale vědom i jiného nebezpečí, které většina lidí přehlíží,“ píše na svých webových stránkách prestižní americký magazín Foreign Policy. „A totiž spojitosti klimatických změn s korupcí. Co ale mají tato dvě témata společného?“ ptá se dále magazín a odpovídá: „Překvapivě mnoho.“ 

Cockcroft upozorňuje na to, že řada aktivit, které devastují životní prostředí, je protiprávní. Nicméně pachatelé – tedy například ilegální dřevorubci v zemích, jako je Brazílie, Indonésie nebo Kongo – většinou sahají ke korupci, aby se vyhnuli zákonu. Podle zakladatele Transparency International jsou však ohrožené i mechanismy, které v rámci boje proti globálnímu oteplování zavedlo mezinárodní společenství. Opakovaně se například ukázalo, že obchodování s poplatky za emise vede k nejrůznějším podvodům. 

Bohaté země tak dnes posílají miliardy dolarů do speciálních fondů. Ty mají vynahradit chudším státům náklady, které jim kvůli globálnímu oteplování vznikají. Výše těchto kompenzačních částek dokonce překračuje objem peněz věnovaných na rozvojovou pomoc. Předmětem korupce se ale často stává právě velká část zdrojů, věnovaných na charitativní práci. Jak lákavou kořistí pak jsou fondy emisních poplatků, si dovedeme jistě představit. „Pokud korupce tyto fondy oslabí stejně jako v případě řady rozvojových projektů, omezování vzestupu teploty o méně než dva stupně před rokem 2050 bude velice problematické,“ řekl Cockcroft magazínu Foreign Policy

Korupce - Foto: Free Digital Photos

KorupceFoto: Free Digital Photos

Podle Cockcrofta se z korupce stala systémová nemoc, která podkopává vládu na celém světě. A pokud se nedostane včas pod kontrolu, může ochromit chod řady států. A jako jeden ze zakladatelů organizace Transparency International Cockcroft jistě ví, o čem mluví. Tento ekonom strávil desítky let v Nigérii, kde pracoval v rozvojových projektech. Transparency International pak je globální nezisková organizace, která nedávno oslavila 20 let své existence. Jejím posláním je mapovat stav korupce ve světě a svou činností aktivně přispívat k jejímu omezování. V reakci na rostoucí vliv úplatkářství Cockcroft nedávno vydal novou knihu. Ta nese název Globální korupce

„A události posledních dní Cockcroftovi dávají za pravdu,“ pokračuje magazín Foreign Policy. Odstupující čínský prezident Chu Ťin-tchao ve svém projevu k delegátům 18. sjezdu čínské komunistické strany varoval, že právě korupce může zasadit komunistickému režimu smrtelnou ránu, pokud ji nebudou mít plně pod kontrolou. To jistě neřekl náhodou po aférách například ještě nedávno vlivného čínského komunisty Po Si-laje. 

Cockcroftova slova potvrzuje i dění v Rusku. Vladimir Putin minulý týden odvolal ministra obrany Anatolije Serďukova. Učinil tak mimo jiné kvůli tomu, že Serďukov zneužíval své postavení k tomu, aby vydělal na ruském obchodu se zbraněmi. Přesto se však podle magazínu Foreign Policy nemůžeme ubránit pocitu, že ruská vláda je v trestání ministrů velice selektivní. Serďukovovy plány na reformu armády mu totiž jistě v jejích řadách vytvořily řadu nepřátel. Je tedy možné, že právě oni se ho chtěli zbavit. 

„Každopádně je jisté, že podobně nápadné korupční chování mezi ruskou elitou – hlavu tamní pravoslavné církve nevyjímaje – se s žádnou kritikou ze strany Kremlu zatím nesetkalo,“ myslí si Foreign Policy. Na rozdíl od lidí, jako je třeba opoziční aktivista Alexej Navalnyj, nad jehož „prohřešky“ ruská prokuratura tráví spoustu času. Ten totiž neskáče podle toho, jak vláda zrovna píská. 

Je ovšem důležité upozornit na to, že korupční megaskandály se netýkají jen zemí, v nichž vládnou autoritativní režimy, pokračuje Foreign Policy. Například Brazilci s údivem sledovali, jak byly desítky jejich představitelů z okruhu stále oblíbeného exprezidenta da Silvy odsouzeny za účast na vytvoření úplatkářského systému. Ten pomáhal prezidentově levicové Straně pracujících protlačit v parlamentu klíčové návrhy, přestože disponovala menšinou poslanců. V Indonésii byla zase protikorupční organizace zatažena do bojů s notoricky prohnilou policií. V Indii aktivisté organizují celostátní kampaň proti všudypřítomným úplatkům, které podle některých dokonce brzdí hospodářský růst. A starosti mají i Spojené státy. Například s mírou, v jaké se prolínají peníze s politikou – od lobbingu až po hanebnou podobu financování volebních kampaní. 

Nový ruský ministr obrany Sergej Šojgu obchází svého předchůdce Anatolije Serďukova - Foto:  ČTK/AP, Sergei Karpukhin

Nový ruský ministr obrany Sergej Šojgu obchází svého předchůdce Anatolije SerďukovaFoto:  ČTK/AP, Sergei Karpukhin

Naděje je podle Cockcrofta v rostoucím globálním povědomí o závažnosti tohoto problému. Protikorupční aktivity by se měly v následujících letech soustředit na několik klíčových témat. Vlády i dárci pomoci si musejí uvědomit, že živnou půdou korupce je v mnoha státech neoficiální sektor. Klíčoví podnikatelé v jednotlivých zemích tak potřebují impulzy, aby vyšli na světlo a legalizovali svou činnost. Jak dnes vidíme na příkladech Spojených států nebo Indie, dalším problémem jsou zmatené regulace financí, které mohou mít zničující důsledky: politické strany se pak za odměnu svým dárcům snaží prosadit zákony, které jsou pro ně výhodné. 

Dalším tématem je v mnoha zemích propojení mezi politiky a organizovaným zločinem. Mezinárodní komunita také potřebuje prosadit silnou regulaci nadnárodních podniků. A důležitá je i role novinářů a nevládních organizací, kteří by měli ve všech částech světa na korupční případy upozorňovat. Nade vše je pak důležitá role veřejnosti, která by měla své politiky ovlivňovat tak, aby prostě museli s korupcí bojovat, uzavírá prestižní americký magazín Foreign Policy.


Rozšířená závislost na kátu ohrožuje budoucnost Jemenu 

Třináctiletý Abdulmalik, který pochází z Jemenské metropole Saná, začal žvýkat listy kátu, tedy botanicky řečeno katy jedlé, když mu bylo sedm. „Otec mi dával malé hrsti při rodinných slavnostech,“ řekl blízkovýchodnímu serveru The Media Line. „Nežvýkal jsem ale kát denně. To až od dvanácti let, když jsem začal pracovat. Kát mi dodává energii k práci,“ dodal hrdě chlapec. Desítky milionů Jemenců ze všech vrstev společnosti podobně jako on každý den po obědě věnují tři až čtyři hodiny shánění a přežvykování listů katy jedlé. Jedná se o tropický keř, která pochází s Arabského poloostrova a Afrického rohu. Obsahuje látku, která má podobné účinky jako amfetamin. 

V patriarchální jemenské společnosti byl tento rituál po staletí vyhrazen pouze mužům. V posledních letech ale zvyk začaly praktikovat i ženy a děti. A stále jich přibývá. Podle údajů Světového potravinového programu dnes v Jemenu žvýká kát s jistou pravidelností 73 procent žen. A 15 až 20 procent dětí mladších dvanácti let ho přežvykuje denně. Jemenský aktivista Hind Alerjání se však proti kátu rozhodl bojovat. Jeho užívání dětmi by podle něj mohlo v této chudé zemi přinést katastrofu. 26 milionů Jemenců dnes žije v křehkém politickém uspořádání po loňských krvavých protestech proti vládě. Ty donutily k rezignaci dlouholetého autokratického vládce Alího Abdalláha Sáliha. 

Muž vychutnávají si svou katu jedlou v Saná v Jemenu - Foto: Ferdinand Reus,  CC BY-SA 2.0

Muž vychutnávají si svou katu jedlou v Saná v JemenuFoto: Ferdinand Reus, CC BY-SA 2.0

Světový potravinový program má za to, že žvýkáním kátu Jemenci dohromady stráví 15 milionů hodin denně. Jemen je nejchudší zemí arabského světa a 40 procent tamních zásob vody putuje právě na pěstování tohoto keře. A to přes prognózy, že se Saná stane prvním městem na světě, kterému se nebude dostávat voda. Podle pracovníka jemenské pobočky UNICEFu je nebezpečí o to větší, že žvýkání kátu má v zemi pevnou tradici a lidé jeho užívání nechápou jako problém. 

Mnohé studie ukazují, jak negativní vliv má tato rostlina na rozvoj dětí. Navíc se jedná i o finanční zátěž v rodinném rozpočtu. Domácnosti průměrně za listy utratí 10 procent svých výdajů. Tedy víc než za zdravotní péči a vzdělání dohromady. Kát způsobuje nechutenství a ztrátu vitamínů, minerálů a tekutin. To u dětí může vést k řídnutí kostí, chudokrevnosti, nízké váze a bledé pleti. Děti také méně rostou a snižují se jejich výkony při studiu – raději žvýkají kát, než se učí. Rostlina navíc způsobuje stavy otupělosti a nezájem o užitečnou činnost. 

Současná vláda se zmůže pouze na organizaci dne boje proti drogám. Přes návrhy aktivistů však zatím neplánuje do školních osnov zařadit pravidelné přednášky o tom, jaká rizika s sebou žvýkání kátu přináší. Polovina ze 26 milionů obyvatel Jemenu je dnes mladší patnácti let. Předpokládá se, že v dalších dvou dekádách se počet obyvatel zdvojnásobí, a přinese tak do života malého státu na Arabském poloostrově zcela nové otázky. Pokud bude většina Jemenců i nadále považovat žvýkání kátu za svatou tradici, a nikoli za nebezpečnou závislost, která dusí ekonomiku, pohlcuje cenné přírodní bohatství a oslabuje rodinné vazby, pak Jemenu hrozí chmurná budoucnost, uzavírá blízkovýchodní server The Media Line

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace