21. října  2012  rubrika: Svět viděný internetem

Putin mlčí i deset let po teroristickém útoku na divadlo Na Dubrovce

www.timesonline.co.uk

www.timesonline.co.uk

V úterý tomu bude přesně deset let, co čečenští teroristé přepadli moskevské divadlo Na Dubrovce. Pozůstalí po 130 civilních obětech, mezi nimiž bylo i deset dětí, dodnes neznají pravdu o zásahu speciálních sil. Rusko se připravuje na kybernetickou válku budoucnosti. Kdo byl nejbohatším člověkem planety? Téměř neznámý král ze západní Afriky. To jsou témata, na která se podíváme podrobněji.


Putin mlčí i deset let po teroristickém útoku na divadlo Na Dubrovce

Svetlana Gubarevová se připravuje na 10. výročí teroristického útoku na moskevské divadlo Na Dubrovce, a její temné vzpomínky se vracejí s nezmenšenou bolestí. Při nejhorším teroristickém útoku na ruském území ztratila 23. října 2002 amerického snoubence a třináctiletou dceru. Její hněv se i dnes obrací proti prezidentu Vladimiru Putinovi, píše britský nedělník Sunday Times. Týdeník připomíná, že ruská prokuratura dodnes neuzavřela vyšetřování útoku, při němž čečenská teroristická skupina vedená Movsarem Barajevem zaútočila na muzikálové divadlo. 

Skupina jednačtyřiceti ozbrojenců včetně osmnácti sebevražedných atentátnic vtrhla v sedm hodin v podvečer na scénu druhého dějství muzikálu Nord-Ost , který sledovalo přes 800 diváků. Teroristé zaminovali divadlo a za propuštění rukojmí požadovali okamžité zastavení válečného konfliktu vedeného mezi Ruskem a Čečenskem. V průběhu obléhání několik rukojmí zastřelili a situace vypadala beznadějně. 

Sedmapadesátihodinové drama skončilo tragickým zásahem ruských vládních jednotek. 26. října v pět hodin ráno byl do budovy divadla vpuštěn nespecifikovaný plyn. Později se z moči a šatů zasažených zjistilo, že jde o pravděpodobný derivát fentanylu. Plyn měl včasným uspáním zabránit teroristům v odpálení náloží. Rukojmí a teroristé byli před odčerpáním plynu vystaveni jeho působení půl hodiny, což nepřežilo na 130 civilistů. Zásahová jednotka ALFA zabila všechny teroristy ve stavu bezvědomí, protože plyn byl mimořádně účinný. 

Vladimir Putin na návštěvě rukojmích z divadla Na Dubrovce - Foto:  Kremlin.ru

Vladimir Putin na návštěvě rukojmích z divadla Na DubrovceFoto:  Kremlin.ru

Organizátoři zásahu však počítali s tím, že rukojmí po krátkém spánku vyjdou z divadla svépomocí. S hlubokým kómatem většiny rukojmích nepočítali a na tuto situaci nebyli připravení. Velkou chybou také bylo, že zatajili název plynu, jímž na divadlo zaútočili. Doktoři ošetřující rukojmí tudíž nemohli stanovit správný postup při zachraňování zasažených a museli ztrácet čas zbytečným experimentováním. Účinným antidotem fentanylu je přitom naloxon, který je běžně k dostání v každé nemocnici jakožto antidotum heroinu. 

K obrovskému rozčarování pozůstalých nebyla dosud publikována oficiálně žádná zpráva, ačkoli ji úřady stále slibují – všechny dosavadní poznatky pocházejí jen z médií a nezávislých zdrojů. „I po deseti letech čekám, aby mi někdo řekl, proč zemřela moje Saša a kdo nese odpovědnost za její smrt,“ říká Gubarevová nedělníku. Sama přežila, pro její dceru se však nestala osudnou kombinace únavy, stres a vydýchaného vzduchu v kombinaci s působením plynu, jak tvrdí úřady, nýbrž otřesně zanedbaná péče po úspěšném zásahu. 

„Sašu nejprve přiotrávili plynem a pak ji rozdrtili v autobuse, který provizorně převážel oběti do nemocnice. Dvaatřicet těl tam bylo naházeno na podlaze jako nějaká polena,“ říká Gubarevová se slzami v očích. „Mohli ji bez problémů zachránit, kdyby nenakupili takové množství chyb. Na prvním místě z toho viním Putina. To on schválil použití plynu a on může za to, že se pravda zatajuje tak dlouho,“ dodává hněvivě třiapadesátiletá žena. 

Společně s dalšími pozůstalými počátkem tohoto roku pohnali ruskou vládu k Evropskému soudu pro lidská práva. Verdikt ze Štrasburku byl překvapivý – ruská vláda musí zaplatit morální kompenzaci 60 přeživším a pozůstalým po obětech. Zatím se jednotlivcům proplácí odškodné v přepočtu od 340 tisíc korun do 680 tisíc korun. Celkem štrasburský soud nařídil vyplatit jeden milion 254 tisíce eur. 

Pro rodiny má snad ještě větší význam než peníze to, že soud odmítl tvrzení ruské vlády, podle něhož byl plyn použitý při zásahu neškodný. „Operace speciálních sil byla v mnoha ohledech chybná, a ani úřady následně nepostupovaly tak, jak měly,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva. Armáda totiž odmítala i v týdnech po zásahu odtajnit, o jaký plyn šlo, a argumentovala tím, že jde o „státní tajemství“. Ačkoli dnes je jasné, že velký počet rukojmí zahynul jenom kvůli neposkytnutí včasné pomoci, k zodpovědnosti nebyl pohnán jediný činitel. Právě naopak, čtyři nejvyšší velitelé zásahu včetně vynálezce paralyzující směsi obdrželi řád Hrdiny Ruska. 

Čečenský polní velitel Šamil Basajev na snímku z roku 1995 - Foto: Natalia Medvedeva,  CC BY-SA 3.0

Čečenský polní velitel Šamil Basajev na snímku z roku 1995Foto: Natalia Medvedeva, CC BY-SA 3.0

„Ruské vyšetřování není nic jiného než zametání stop a faktů. Od prvního dne jim nejde o nic jiného než zamlčet pravdu,“ říká Taťjana Karpovová, jejíž jednatřicetiletý syn Alexandr také útok nepřežil. V úmrtní zprávě Saši Gubarevové se píše, že se stala „obětí terorismu“. Úřady specifikovaly příčinu smrti jako kombinaci chronických nemocí obětí, vyhladovění, žízně a nevyspání během tří dnů obléhání divadla. Evropský soud označil toto vysvětlení za „nesmyslné“ a konstatoval, že primární příčinou smrti byl nervový plyn. 

Známý zpravodaj týdeníku Sunday Times Mark Franchetti v článku píše, že Svetlana Gubarevová zakoupila lístky na muzikál pro sebe, dceru a amerického snoubence Sandyho Bookera na oslavu toho, že dostala americké vízum a všichni se mohli těšit na společnou cestu za oceán. V průběhu únosu Gubarevová zaujala pozici neformální zprostředkovatelky a s Barajevem vyjednala propuštění všech neruských rukojmích. Franchetti se během druhého dne obležení divadla také dostal do budovy a pořídil rozhovory s teroristy, kterým šlo o maximum publicity. 

Podařilo se mu také dostat na svobodu britského zajatce Petera Lowa. Třiadvacetiletý Barajev podle reportéra působil suverénně, během interview často přísahal na korán a dokola říkal, že se přeje zemřít ještě víc, než chtějí rukojmí žít. „Tahle akce je pro mě splněný sen. Nechci přežít ani vyjednávat o rukojmích. Je nám všechno jedno. Chceme, aby Rusové vypadli z Čečenska,“ řekl Franchettimu jen několik hodin předtím, než se mu přání zemřít splnilo. K odpovědnosti za útok se týden po tragédii přihlásil čečenský polní velitel Šamil Basajev, který byl zabit v červenci 2006. Novinářka Anna Politkovská tvrdila, že mezi teroristy byli agenti ruských tajných služeb. Podle ní šlo o „řízený teroristický útok“, o jehož přípravě věděly tajné služby i vedení země. 

Franchetti tvrdí, že z vojenského hlediska bylo obsazení divadla bezchybné, ale následná zabezpečovací akce na podporu omámených dopadla katastrofálně. Chyběly ambulance i lékaři, a osvobození dusící se vlastními zvratky byli ponecháváni na chodníku či v autobusech, jejichž řidiči netušili, kudy jet do nemocnice. Některé z obětí se tam dostaly až šest hodin po skončení únosu. Gubarevová naposledy viděla svou Sašu několik hodin před vpuštěním plynu, když obě únavou usínaly a zase se probouzely. 

Sama strávila dva dny v kómatu, a teprve potom se vydala hledat těla Bookera a Saši. Lékaři jí potvrdili, že Saša zemřela pod tíhou těl, naskládaných do autobusu. „Říká se, že čas všechno vyléčí. Ale je to nesmysl,“ říká Gubarevová. „Každý rok je bolest horší a horší, a utrpení ještě násobí skutečnost, že neznám pravdu. Proto se nevzdám, dokud nebudu znát jména těch, kdo mi tuto bolest způsobili a nesou skutečnou vinu,“ říká závěrem Svetlana Gubarevová.


Rusko prý zahajuje „kyberzbrojení“ po vzoru USA a NATO 

Rusko se pouští do závodů ve zbrojení v kybernetickém prostoru. Podnikatelský list Kommersant tento týden napsal, že ministerstvo obrany nedávno vyhlásilo tendr na výzkum v oblasti informační bezpečnosti. Zajímají ho především metody a prostředky překonání protivirových systémů, prostředků síťové ochrany a obrany operačních systémů. Podle serveru NEWSru.com by se tomu raději mělo říkat „verbování hackerů“. Ruští vojáci v minulosti hovořili pouze o tom, že je třeba chránit své sítě a objekty před kybernetickými útoky, nynější tender však podle deníku vypovídá, že si chtějí pořídit také prostředky pro útok. Obdobně „talentované hackery“ pravidelně vyhledává také Pentagon, nemluvě o Číně, kde je kybernetickému válečnictví věnována velká podpora. 

Podle zástupce ředitele ústavu pro problematiku informační bezpečnosti Moskevské státní univerzity Valerije Jaščenka mohou být prvky kybernetické výzbroje využity jak pro obranu, tak pro útok. Ministerstvo obrany podle nejmenovaného zdroje počítá s tím, že výzkum zabere rok, pak by měly následovat testy. Nejlepší projekty se mají dočkat štědrého financování. „Vojenské úřady jiných zemí vedou podobný vývoj a my nemůžeme zaostat,“ vysvětlil zdroj. Plány prý začaly vznikat od ledna poté, co náčelník generálního štábu Nikolaj Makarov prohlásil, že Rusko musí být připraveno na válku i v kyberprostoru. Od těch dob se 8. správa generálního štábu, zodpovědná za šifrování, schází k pravidelným poradám. Úkol se neobejde bez vyspělých technologií, umožňujících zvýšit efektivnost jednotek, aby i při omezeném stavu plnily úkoly, které dříve vyžadovaly množství vojáků. 

Kybernetická válka. Ilustrační foto - Foto: Fotoservis Evropského parlamentu

Kybernetická válka. Ilustrační fotoFoto: Fotoservis Evropského parlamentu

Kommersant připomíná, že na kyberválku se chystá i Severoatlantická aliance. V listopadu se má odehrát velké cvičení NATO, jehož utajovaný scénář prý přisuzuje roli útočníka fiktivní africké zemi, která rozpoutá konflikt v rámci Aliance tím, že její hackeři za pomoci počítačového viru vyřadí avioniku aliančního letounu a ten se pak zřítí v Maďarsku s oběťmi v řadách vojáků a civilistů. Současně „afričtí“ hackeři vyřazují z provozu infrastrukturu Estonska a ochromují život země. V reakci se NATO rozhoduje uplatnit pátý článek washingtonské dohody o kolektivní obraně a snaží se napravit škody, vystopovat agresora a zasadit mu odvetný úder kybernetickými i tradičními zbraněmi. Mezi čtyřma očima prý představitelé NATO přiznávají, že cvičení samozřejmě není zaměřeno na Afriku – za potenciální agresory považují alianční stratégové Rusko, Čínu a Írán. 

Ministr obrany Spojených států před časem pohrozil „preventivními kroky“ v případě závažné kybernetické hrozby pro bezpečnost země; následky by totiž mohly být srovnatelné s japonským útokem na Pearl Harbor v prosinci 1941 či s teroristickými útoky z 11. září 2001. Rusko a USA se podle listu nejen chystají na kyberválku, ale souběžně pracují i na jejím odvrácení. Dohodu o zřízení „horkých linek“ a dalších opatřeních na zvýšení důvěry měli prezidenti Barack Obama a Vladimir Putin podepsat při červnové schůzce v Mexiku, ale zabránily jim v tom údajně dílčí rozpory v textu. Nad dohodou se však dále pracuje. 


Nejbohatší člověk historie? Neznámý muslimský král z Afriky 

Když se začne mluvit o nejbohatších lidech planety, okamžitě nás napadnou jména jako Bill Gates, Warren Buffet či John David Rockefeller. Nikomu ani na okamžik nepřijde na mysl „král králů“ Músa I., který vládl ve 14. století Tuaregům v africké muslimské říši Mali. Server Celebrity Net Worth však muže, o němž jste zcela jistě nikdy neslyšeli, jmenoval tento týden nejbohatším člověkem, který kdy žil po naší planetě. Autoři studie použili matematického modelu, který zohledňuje inflaci napříč stoletími, a zjistili, že mansa neboli král králů Mali vlastnil v dnešním přepočtu 400 miliard dolarů. 

Dvaasedmdesátiletý největší boháč současnosti, mexický podnikatel Carlos Slim Helú, má přitom „jen“ 68 miliard dolarů. Na žebříčku srovnávajícím nejbohatší lidi všech dob se proto krčí až na skromném dvaadvacátém místě. Podle magazínu Forbes zámožný Mexičan ovládá telekomunikační firmy Telmex, Telcel a América Móvil. Na první místo se vyhoupnul díky silnému růstu akcií, který zvýšil jeho majetek za pouhý rok o 20 miliard dolarů. Bill Gates je na historickém žebříčku dvanáctý. 

„Král králů“ Músa I., který vládl ve 14. století Tuaregům v africké muslimské říši Mali - Foto:  Abraham Cresques of Mallorca, Public Domain

„Král králů“ Músa I., který vládl ve 14. století Tuaregům v africké muslimské říši MaliFoto:  Abraham Cresques of Mallorca, Public Domain

Seznam zahrnuje movité osobnosti za posledních tisíc let, avšak řada aspektů bohatství se během tohoto období vůbec nezměnila, poznamenává britský deník Independent. Mezi nejzámožnějšími například nejsou žádné ženy, a čtrnáct z nejbohatších pětadvaceti jsou Američané. Přitom jen zmínění tři z „top 25“ jsou naživu – většina bohatých legend žila v minulosti. Seznam vznikl tak, že se naše roční planetární inflace aplikovala na historické majetky. Výsledek je šokující – pokud měl někdo v roce 1913 sto milionů dolarů, dnes by vlastnil dvě a čtvrt miliardy. 

Mansa Músa I. vládl západoafrické říši Mali na počátku 14. století, a pohádkově zbohatl zejména na vývozu soli a zlata, jichž bylo v jeho říši dostatek. Po jeho smrti v roce 1331 se však nepodařilo nashromážděné bohatství uchránit před cizími vpády i vnitřními rozbroji mansových následovníků. Z říše nezůstalo nic, jen mohutné mešity, které Músa I. zbudoval. Zlaté pláty z jejich kupolí však pochopitelně zmizely. 

Na druhém místě je Rothschildova rodina, jejíž potomci dodnes patří k nejbohatším lidem planety. Zakladatel rodu, Mayer Amschel Rothschild se na konci 18. století začal věnovat bankovnictví, a dnes má jeho klan bohatství odpovídající 350 miliardám dolarů. Tato částka však byla rozdělena mezi stovky potomků a dědiců. 

Třetím největším boháčem historie je John David Rockefeller, nejbohatší Američan v dějinách USA, který měl v roce 1937 v době své smrti v dnešní měně 340 miliard dolarů. Pro srovnání – nejchudším mužem seznamu je dvaaosmdesátiletý Warren Buffett, jehož bohatství se předtím, než jej začal rozdávat charitám, vyšplhalo na 64 miliard dolarů. 

Z dalších známých jmen seznamu figuruje na pátém místě ruský car Mikuláš II., zavražděný bolševiky v roce 1918 – ten měl 300 miliard dolarů. Sedmé místo obsadil normanský král Vilém Dobyvatel, který si záborem Británie přišel v dnešní měně na 229 miliard. Hned za ním je další severoafrický muslimský velmož, plukovník Kaddáfí, jehož majetek se odhadoval na 200 miliard dolarů. Do nesourodého společenství patří také průmyslník Henry Ford, který se umístil hned za Kaddáfím. Seznam nejbohatších lidí světa každoročně sestavuje od roku 1986 americký ekonomický časopis Forbes. Do seznamu zahrnuje osoby, které mají majetek alespoň ve výši jedné miliardy amerických dolarů. Srovnáváním bohatství napříč staletími se však magazín nezabývá. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas