Řecko dostalo další půjčku, budoucí scénáře ovšem růžové nejsou

www.ft.comFoto:  Financial Times

Mezinárodní ratingová agentura Fitch dnes snížila úvěrovou známku Řecka na C z dosavadního stupně CCC a uvedla, že platební neschopnost země je „vysoce pravděpodobná“. Agentura tím reagovala na včerejší dohodu o snížení řeckého dluhu u soukromých věřitelů. Fitch již loni v létě dala najevo, že po dohodě o oddlužení dočasně přeřadí Řecko do kategorie „omezené platební neschopnosti“. A téma řecké tragédie budeme sledovat i v nejčerstvějším vydání pořadu Svět viděný internetem. Poté se zaměříme na ruskou předvolební scénu a závěrem zamíříme do zákulisí nedělního předávání prestižních filmových cen – Oscarů.

Se záchranou Řecka jsou spojena značná rizika  

V trvalé řešení problémů Řecka, které si po mnoha odkladech zajistilo druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur, příliš nevěří ani takzvaná „trojka“ mezinárodních věřitelů. Tedy Evropská komise, Evropská centrální banka ECB a Mezinárodní měnový fond. Píše se to v tajných materiálech, z nichž cituje právě publikovaný bruselský blog ekonomického listu Financial Times. Dokument s datem 15. února uvádí, že se záchranou Řecka jsou spojena značná rizika. „Zda se Řecko bude v období po skončení nového záchranného programu schopno vrátit na kapitálový trh, je vzhledem k vysoké předpokládané úrovni a podílu státního dluhu nejisté a vyžaduje to další analýzu,“ píše se například v materiálu. 

Zmínkou o vysoké úrovni státního dluhu se myslí to, že až bude pomoc Řecku dokončena, zůstane velká část řeckého dluhu státním institucím. Těmi se rozumí například i MMF či ECB. Noví soukromí investoři se proto budou i v budoucnu zdráhat nakupovat nové řecké dluhopisy, protože budou mít strach, že v případě státního bankrotu se nejprve zcela uspokojí zájmy státu a na soukromé věřitele nemusí zůstat vůbec nic. Skutečně vážné to ale podle blogu Financial Times začíná být ve té časti citovaného dokumentu, kde se hovoří o citelných třecích plochách mezi cílem záchranného programu snížit zadlužení a zároveň zvýšit konkurenceschopnost řecké ekonomiky. Materiál totiž přiznává, že pokud se má prostřednictvím vnitřní devalvace zvýšit konkurenceschopnost, nutně to povede k růstu zadlužení. To by se už v roce 2015 mohlo vyšplhat na 178 procent hrubého domácího produktu. 

Řecký ministr financí Evangelos VenizelosFoto:  ČTK/AP, Thanassis Stavrakis

Hned první část dokumentu hovoří o základním scénáři, jehož se ministři financí eurozóny drželi prakticky celou noc, kdy o pomoci Řecku v Bruselu jednali a nakonec ji schválili. V tomto základním scénáři jsou vyhlídky ještě poměrně růžové, na letošní rok se ještě počítá s propadem ekonomiky o 4,3 procenta, ale už příští rok se má ekonomika dostat na nulu. V roce 2014 se počítá s růstem 2,3 procenta, který má v roce 2015 zrychlit na 2,9 procenta. Problém je ale hned v další části, kde se uvádí, že řecké banky, u nichž se předpokládalo, že budou na rekapitalizaci potřebovat asi 30 miliard eur, budou potřebovat možná až 50 miliard eur. 

Nakonec ke slovu přichází alternativní scénář, který předpokládá, že Řecko ani v budoucnu nebude plnit některé z reforem, které od něj požaduje eurozóna. Pak by se zadlužení Řecka do roku 2015 vyšplhalo zřejmě až na 178 procent HDP a do roku 2020 by kleslo sotva na 160 procent. To znamená, že by bylo zhruba tam, kde je dnes. S tím rozdílem, že Řecko bude do roku 2020 potřebovat asi 245 miliard eur. Se zlepšením pak nelze počítat dříve než v letech 2020 až 2030 – uzavírá Financial Times. 

Putin se před volbami hlavy státu těší rostoucí oblibě... 

Ruský premiér Vladimir Putin vytrvale zvyšuje svůj náskok v žebříčku oblíbenosti před březnovými prezidentskými volbami. Jak vyplývá z průzkumu publikovaném v listu Vedomosti, pro něj bude hlasovat skoro 59 procent voličů, a Putin tak zvítězí hned v prvním kole. Jak známo, k volebním urnám půjdou Rusové 4. března. Oblíbenost nejsilnějšího muže domácí politické scény v posledních týdnech dle citovaného deníku stabilně roste – před deseti dny měl podporu 53 procent voličů, koncem ledna by mu hlas odevzdalo 51 a půl, o měsíc dříve 48 procent voličů. Podezření na nedostatečnou poctivost voleb, což je hlavní argument opozičních kandidátů, přitom podle ankety má jen necelá pětina dotázaných. 

Kandidáti na ruského prezidentaFoto: Emanuel Macoun

Největším Putinovým soupeřem je podle průzkumu komunista Gennadij Zjuganov, pro něhož by hlasovalo 14,8 procenta hlasů. Třetí vůdce nacionalistů Vladimir Žirinovskij by dostal 9,4 procenta a čtvrtý miliardář Michail Prochorov 8,7 procenta. Nejvíce negativních preferencí má Žirinovskij, pro něhož by za žádnou cenu nehlasovalo 51 procent dotázaných. Druhým nejméně populárním politikem je komunista Zjuganov se 30 procenty. Pro Putina, který žebříček neoblíbenosti prezidentských kandidátů uzavírá, by rozhodně nehlasovalo 15 procent voličů. Michail Prochorov, který chce ve volbách prorazit s opozičním liberálním programem, má solidní základnu příznivců ve velkých městech. V Moskvě i Petrohradu se v oblíbenosti drží poměrně spolehlivě na druhém místě za Putinem se 17,2 respektive 16 procenty. 

...a slibuje silnou a moderní armádu  

A pravděpodobný vítěz voleb nezahálí... Ruské ozbrojené síly v příštích deseti letech dostanou více než 400 mezikontinentálních raket, 28 nových ponorek a stejné množství protivzdušných systémů S-400, padesátku bojových plavidel, stovku družic, více než 600 letounů včetně „neviditelných“ stíhaček, více než 2300 tanků a 2000 samohybných děl, slíbil premiér a favorit na post hlavy státu Vladimir Putin v článku pro vládní list Rossijskaja gazeta. Putin rovněž pohrozil asymetrickou odpovědí na americký protiraketový deštník. Rusko podle Putina „nesmí nikoho uvést do pokušení svou slabostí“ a jedině silná armáda může být zárukou národní bezpečnosti, a i proto na přezbrojení v příštím desetiletí vynaloží 23 bilionů rublů. 

Tyto výdaje, kvůli jejichž kritice loni přišel o křeslo dlouholetý ministr financí Alexej Kudrin, považuje šéf vlády za „naprosto adekvátní“. Modernizaci ozbrojených sil už „nelze odkládat“ a jde i o splátky za roky, kdy armáda a flotila strádaly nedostatkem. „Kdybychom zaostali, znamenalo by to, že budeme zranitelní a vystavíme zemi a životy našich vojáků a důstojníků úderu,“ varoval autor. „Už nikdy nesmíme připustit opakování tragédie roku 1941, kdy nepřipravenost státu a armády na válku vedly k nesmírným lidským ztrátám,“ dodal v narážce na útok nacistického Německa na tehdejší Sovětský svaz. 

O „přehnaném vlastenectví“ nemůže být podle Putina řeči ani pokud jde o reakci na americký protiraketový štít coby hrozbu narušení globální rovnováhy. Místo budování vlastní protiraketové obrany Rusko může odpovědět posilováním strategických jaderných sil a protivzdušné a kosmické obrany. „Ruská vojenská odpověď na globální systém americké protiraketové obrany a její evropskou část bude účinná a asymetrická. A bude plně odpovídat krokům USA v oblasti protiraketové obrany,“ varoval. Prezidentský kandidát se také vyslovil pro profesionalizaci milionové armády, kterou zatím ze tří pětin tvoří branci. Ale už v roce 2017 by ve vojsku mělo být 700.000 profesionálních vojáků a v roce 2020 by se počet branců měl snížit na 145.000. Konečným cílem má být čistě profesionální armáda, ale ta je natolik drahá, že zatím je nutný kompromis. 

Vladimir PutinFoto: státní web Vlády ruské federace

Putin připustil nákupy zbraní a techniky v cizině, ale kvůli získání moderních technologií. Rusko se dál bude spoléhat na vlastní zbrojovky. „Úkol spočívá v tom, abychom nevyčerpali, ale naopak znásobili ekonomickou sílu země vytvořením takové armády a vojensko-průmyslového komplexu, že budou s to zajistit Rusku svrchovanost, úctu partnerů a pevný mír,“ zdůraznil Putin.
Někteří experti jsou v názoru na Putinovu iniciativu rozděleni: někteří premiéra chválí za správné vyhodnocení hrozeb a priorit, podle druhých se autor opakuje; kvůli demografické krizi a úbytku branců se už roky hovoří o nutnosti armádu zmenšit a zprofesionalizovat. 

Boj o Bílý dům mohou ovlivnit rostoucí ceny pohonných hmot 

Další – ostře sledovaný – boj o hlavu státu se v listopadu odehraje za Atlantikem. Vysoké ceny benzinu nedaleko psychologické hranice čtyř dolarů za galon se začínají promítat do předvolební kampaně ve Spojených státech. Píše o tom list New York Times. Republikáni v růstu cen vidí příležitost k útokům na prezidenta Baracka Obamu. Drahý benzin přičítají na vrub jeho energetické politiky. Bílý dům věc nebere na lehkou váhu. Právě vysoké ceny pohonných hmot by mohly podkopat Obamovu rostoucí popularitu živenou nadějným vývojem hospodářství v posledních měsících. Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner podle New York Times na uzavřeném jednání se spolustraníky označil drahý benzin za vhodný prostředek ke kritice prezidenta. „Tento týden se objevily zprávy o růstu cen benzinu na čtyři dolary za galon v brzké době. Možná i výše. V létě nás v každém případě čekají nejvyšší ceny benzinu za několik let. Vaši voliči o těch zprávách vědí. A budou o nich mluvit,“ řekl. 

Paliva v poslední době podražují kvůli napětí kolem Íránu. Od minulého září barel ropy zdražil zhruba o 34 procent. Pro Američany donedávna zvyklé na výrazně nižší cenu a mnohem více jezdící autem ale jde o citelné zdražení. Podle ekonomů přesto současný růst cen zatím představuje pro americké hospodářství jen malou zátěž. Případné další zdražování by ale mohlo ohrozit oživení ekonomiky Spojených států. Bílý dům proto ceny benzinu nebere na lehkou váhu. Mohly by znamenat studenou sprchu po zprávách o klesající nezaměstnanosti, růstu akciového trhu i prezidentovy popularity z poslední doby. 

Barack ObamaFoto:  ČTK

Podle republikánů za vysoké ceny benzinu může právě Obama. Šéf Bílého domu prý hází klacky pod nohy domácí energetické produkci. „Potřebujeme prezidenta na straně cenově dostupné energie,“ uvedl například jeden z republikánských uchazečů o nominaci na prezidenta Rick Santorum. Další kandidát Newt Gingrich pak slibuje návrat k ceně 2,5 dolaru za galon. Stačilo by prý zvýšit těžbu ropy ve Spojených státech. Republikáni požadují využívání ložisek u pobřeží země. Vadí jim také Obamovo zamítnutí zamýšlené výstavby obřího ropovodu z Kanady. Vládní činitelé ale podobnou kritiku odmítají. Prezident podle nich domácí těžbu podporuje. 

Minulý týden například jeho administrativa oznámila průzkum nových ložisek v arktických vodách. Šéf Bílého domu také prosazuje úspornější automobily. Obama také, jak uvádí list, o dopadu rostoucích cen benzinu na jejich peněženky hodlá mluvit s voliči. Jeho volební štáb mezitím chystá protiútok na republikánskou kritiku. Hodlá například upozorňovat na kroky dosavadního lídra republikánského nominačního klání Mitta Romneyho ke zvýšení daně z benzinu během jeho působení v úřadu guvernéra státu Massachusetts. 

Kdo rozhoduje o Oscarech?  

Přípravy na nedělní předávání Oscarů vrcholí a my v závěrečném příspěvku pořadu Svět viděný internetem pohlédneme do zákulisí této megapodívané. Pro Hollywood je předávání Oscarů vrcholným večerem roku, kdy hvězdy stříbrného plátna se slzami v očích přebírají ikonické sošky a vyznávají nehynoucí vděčnost „členům Akademie“, kteří je zvolili. Kdo ale ve skutečnosti jsou oni hlasující, ptá se list Daily Telegraph. Identita 5765 členů americké Akademie filmových věd a umění byla dlouhou dobu zahalena tajemstvím, krátce před nedělním 84. předáváním cen Akademie však vyčerpávající pátrání potvrdilo skutečnost, která se dlouho předpokládala. Hlasující tvoří převážně bělošští muži v pokročilém věku. Ti, kdo jsou jednou do Akademie zvoleni, si právo rozhodovat o Oscarech podrží celý život, což znamená, že někteří členové již několik desítek let ve filmovém průmyslu nepracují. 

Jsou mezi nimi kupříkladu jeptiška, majitel knihkupectví či náborář dobrovolníků, kteří pomáhají s humanitárními projekty v rozvojových zemích. Jejich hlasy mají stejnou váhu jako hlasy známých osobností Toma Hankse, Stevena Spielberga či George Clooneyho. Studii, která měla za cíl odhalit tvář lidí rozhodujících o Oscarech, podnikl list Los Angeles Times, jemuž se podařilo shromáždit podrobnosti o většině členů Akademie. Redaktoři zjistili, že 94 procent členů Akademie představují běloši, 77 procent muži a jejich průměrný věk je 62 let. Pouze 14 procent členů je mladších 50 let. Černoši tvoří jen dvě procenta poroty, stejně jako Hispánci. 

OscarFoto:  A.M.P.A.S.®

Denzel Washington, který získal v roce 2001 ocenění pro nejlepšího herce za snímek Training Day, již dříve vyzval Akademii, aby toto téma začala řešit. „Jestliže v naší zemi žije 12 procent černochů, ať je také 12 procent členů Akademie z řad černošské menšiny. Jestliže je v zemi 15 procent Hispánců, ať je 15 procent členů Akademie z řad Hispánců,“ řekl zmíněný herec, který nedávno přiznal, že za něj osobně rozhoduje při oscarovém výběru manželka. „Člověk by řekl, že v dnešní době bude porota trochu vyrovnanější, ale není tomu tak,“ prohlásila obdobně Nancy Schreiberová, která je ojedinělou ženskou členkou kameramanské pobočky Akademie. 

Černošský herec Bernie Casey deníku Los Angeles Times řekl, že nedávno Akademii opustil, poněvadž „lidé jiné barvy pleti jsou v ní odsouváni na okraj“. Kritici Akademie dlouho tuto organizaci obviňují z toho, že ignoruje černošské a hispánské talenty, a také ženy. Letos jsou v pětici kandidátů na nejlepšího režiséra pouze bílí muži. Jen jediná žena v historii, Kathryn Bigelowová, získala ocenění za režii, když porota vyzdvihla v roce 2010 její snímek Smrt čeká všude. Loňské ceny Akademie byly kritizovány jako „výhradně bělošští Oscaři“, jelikož všichni nominovaní ve všech hlavních kategoriích měli bílou pleť. 

Akademie filmových věd a umění byla založena v roce 1927 a několik desetiletí byli nováčci vybíráni na poměrně neformální bázi již zvolenými členy. Tato pravidla byla zpřísněna v roce 2003; těm, kdo do Akademie pronikli předtím, ale členství zůstalo na celý život. V současné době je přijímáno maximálně 30 nových členů ročně. Nováčci musejí být buď nominovanými kandidáty na Oscara nebo je musí schválit komise rozhodující o členství anebo musejí být doporučeni dvěma členy některé z 16 poboček Akademie, které sdružují kupříkladu herce, režiséry, tvůrce vizuálních efektů či animátory. Některé vůdčí postavy filmového průmyslu, včetně režisérů George Lucase a Woodyho Allena, nejsou hlasujícími členy Akademie. Oba totiž členství odmítli. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.