19. září  2010  rubrika: Svět viděný internetem

Sondu Pioneer 10 brzdí ve vesmíru neznámá síla

www.telegraph.co.uk

www.telegraph.co.uk

Americká sonda objevila neznámou gravitační sílu ve volném kosmickém prostoru. Británie se zamilovala do sitcomu o reverendovi, který to nemá lehké. Kdo je Bel Giorgio neboli Krásný Georg, papežův tajemník? Populistický spot, aneb burky předbíhají švédskou babičku. To jsou témata, na která se nyní podíváme podrobněji.

Americká sonda, která byla vypuštěna do vesmíru téměř před 30 lety, se dostala do vlivu sil, kterým zatím astrofyzikové vůbec nerozumějí a které mohou přepsat zákony fyziky. Pioneer 10, který pořídil při svém přeletu první detailní záběry Jupitera a opustil Sluneční soustavu v roce 1983, je podle vědců přitahován zpět ke Slunci neznámou silou. Ta přitom neslábne, ani když sonda pokračuje v letu dál a dál do hlubin kosmického prostoru. Podle deníku Daily Telegraph se badatelé domnívají, že díky sondě můžeme objevit úplně nové přírodní zákony. 

„Prozkoumali jsme všechny mechanismy a teorie a zatím nemáme vůbec žádné vysvětlení,“ řekl listu doktor Philip Laing, který pracuje v týmu, sledujícím sondu. „Jde-li o reálnou přírodní sílu, bude mít její objev obrovský dopad na kosmologii i vesmírné lety,“ dodal člen kalifornské Aerospace Corporation. Národní úřad pro letectví a vesmír vyslal 2. března 1972 do kosmu dvojčata Pioneer 10 a Pioneer 11. Druhá ze sond způsobila malou astronomickou revoluci, když pořídila při přeletu úchvatné snímky Jupitera a Saturnu. V červnu 1983 prolétla okolo Pluta, nejvzdálenějšího tělesa Sluneční soustavy. Nyní se obě sondy řítí vesmírem rychlostí 43 tisíc kilometrů v hodině. Míří k nejbližším hvězdám, které tímto tempem ovšem dosáhnou až za několik milionů let. Vědci stále ještě monitorují signály z Pioneeru 10, který je dnes od Země vzdálen přes 11 miliard kilometrů 

Informace o nečekaném objevu astronomové brzy zveřejní v americkém magazínu Physical Review. Z jejich výzkumu vyplývá, že obě sondy se v průměru zpomalí za každé století o 11 kilometrů za hodinu. Může za to síla vskutku nepatrná – jde zhruba o 10 miliardtin zemské přitažlivosti. Jenomže podle dnešních poznatků by nic takového nemělo ve volném kosmickém prostoru působit. Vědci si zprvu mysleli, že za zpomalení může únik plynů z miniaturních raketových motorů sond či z jejich nukleárního zdroje. Obě tyto varianty však byly vyloučeny, mimo jiné i proto, že stejný problém registrují sondy Galileo a Ulysses, které dosud letí v oblasti Sluneční soustavy. Přitažlivost Slunce či neznámých takzvaných exoplanet také nepřipadá v úvahu. Vědci tudíž neví, jak se efekt zpomalování vysvětlit. 

Doktor Duncan Steel ze Salfordovy univerzity nicméně upozorňuje, že i takto nepatrné síly mohou mít v kosmickém měřítku obrovské důsledky. „Možná odvrátily v průběhu milionů let některé ničivé komety, možná dokonce ovlivnily vznik života na Zemi. Také se nabízí otázka, zda doopravdy rozumíme gravitačnímu zákonu,“ říká vědec. Až do roku 1988 byl Pioneer 10 nejvzdálenějším objektem, vytvořeným lidskou rukou. Pak jej ale předstihla sonda Voyager 1. Pro případ, že by Pioneer 10 kontaktoval mimozemskou civilizaci, nese pozlacenou aluminiovou destičku s vyobrazením nahého muže a ženy a kódovanou „adresou“ planety Země. Experti z Národního úřadu pro letectví a vesmír destičce přezdívají „kosmický vzkaz v láhvi“. 


Brity uchvátil seriál o deprimovaném faráři
Canterburský arcibiskup a neoficiální hlava světové anglikánské církve Rowan Williams pochválil nová televizní seriál z produkce BBC. Jeho hrdinou je farář působící na zapomenuté vartě ve vybydleném předměstí nejmenovaného industriálního města v Anglii. Seriál s názvem Rev, což je familiární zkratka z anglického označení „reverend“, se začal vysílat 28. června a první série skončila tento měsíc. Ačkoli v stále ateističtější Británii se netěší tradiční církev velké popularitě, nový sitcom sledovaly pravidelně dva miliony diváků. Zdaleka největší chválu ovšem na komedii pějí sami duchovní – seriál je podle nich velmi přesný, a s velkou invencí zobrazuje nelehké životy osamělých farářů ve vyprázdněných kostelích. 

Hlavním hrdinou je vikář Adam Smallbone, kterého hraje populární Tom Hollander. Z ospalé venkovské fary jej přeloží na předměstskou farnost Svatého Spasitele na Blátě, kde na něj čeká hrstka postaviček, jimž není snadné zrovna vyhovět. Kostel je v seriálu představován jako ghetto osamělých lidí, postarších paní pokukujících po farářovi, nedoléčených narkomanů, ale i bezohledných ateistických rodičů, kteří chtějí využít náboženských konexí, aby dostali své děti na nejlepší školy. Adam má naštěstí manželku, která sice během jeho kázání čte pod kostelní lavicí noviny, ale povoláním je advokátka chudých a leckdy mu poskytuje neocenitelné rady a postřehy. Život mu naopak komplikuje laický kazatel Nigel, který je přesvědčen, že v čele kostela by měl stát on sám. Přímým nadřízeným Adama je arciděkan Robert, který má zájem o jediné – aby věřící přispívali více peněz. Nejoddanější „ovečkou“ kongregace je naopak nezaměstnaný alkoholik Colin, který chce Adamovi pomáhat ze všech sil, vždy však špatně. 

„Seriál skvěle ukazuje, jak těžké je zůstat věrný své tradici a zápasit o církev v sociálně postižených oblastech. Líbí se mi, že mezi bizarními postavičkami jsou i lidé, kteří se modlí z hloubi srdce,“ řekl arcibiskup deníku Daily Telegraph. „Je sympatické, že BBC dokázala překročit svůj stín a natočit něco lepšího, než Vikářku z Dibley,“ nechal se slyšet birminghamský biskup Alan Wilson. Narážel přitom na sitcom z pera Richarda Curtise, scénáristy filmů Čtyři svatby a jeden pohřeb či Láska nebeská, který si z církve spíše utahoval a zesměšňoval její neochotu ordinovat ke kněžství ženy. „Je to upřímný pokus. Scénáristé věděli, co dělají. Dokázali se vcítit do duše faráře, který se modlí v prázdném kostele, ať se proboha něco stane, ale tuší, že Bůh s tím nic neudělá,“ dodal na adresu seriálu biskup. 

„Jsme překvapeni, jak moc se seriál chytil. Pro mladé je zábavný, pro staré je zajímavý, ačkoli normálně se na komedie BBC nedívají,“ řekl listu Guardian James Wood, který na sitcomu spolupracoval. „Dokonce nám píší někteří faráři, že nemají nervy se na film dívat. To je pro nás důkaz, že jsme se věrně vystihli realitu,“ dodal tvůrce. 


Georg Gänswein – papežův osobní tajemník
Když nejvyšší představitel katolické církve papež Benedikt XVI. přistál ve čtvrtek na letišti v Edinburghu, zaskočil jej prudký vítr. Zvedl mu krátký bílý plášť pokrývající ramena a úplně mu zakryl tvář. Než stačil zvednout ruku, natáhl se za ním muž atletické postavy v kněžském rouchu, a upravil mu neposlušný oděv. Byl to pontifikův osobní tajemník Georg Gänswein, vyhlášený svým pohledným zevnějškem. Gänswein byl jedním z nepočetného papežova doprovodu, který tvořili také vatikánský „premiér“ a kardinál Tarcisio Bertone, jeho náměstek arcibiskup Fernando Filloni, a také „ministr zahraničí“ arcibiskup Dominique Mamberti s několika experty. V této sestavě není podle listu Guardian obtížné Gänswein rozpoznat. Blonďaté vlasy, s nimiž přišel do Vatikánu před pěti lety jako 49letý klerik, sice již zešedivěly, ale jinak vypadá v čtyřiapadesáti až neuvěřitelně mladistvě. 

Irský spisovatel Colm Tóibín dokonce minulý měsíc napsal v čtrnáctideníku London Review of Books, že Gänswein je něco mezi filmovými hvězdami Georgem Clooneyem a Hughem Grantem, ale vlastně je hezčí než oba dohromady. Georg Gänswein se narodil v roce 1956 Bádensko-Württembersku a dětství strávil podle vlastních slov v katolické venkovské idyle. Jeho otec byl kovář, který se vypracoval na majitele továrničky na zemědělské stroje. Vysvěcen byl v roce 1984, svou kněžskou kariéru však zasvětil především studiu. Bel Giorgio neboli Krásný Georg, jak mu přezdívají ve Vatikánu, se stal expertem na kanonické právo, učil na univerzitě financované kontroverzním hnutím Opus Dei, a v roce 1996 jej tehdejší kardinál Ratzinger pozval do Kongregace pro víru a učení, v jejímž čele tehdy stál. Logicky pak následoval papeže jako tajemník i do nejvyššího úřadu. 

V soukromí hraje tenis, lyžuje a má i pilotní zkoušky. Italský spisovatel Angelo Quattrocchi v knize Papež není gay, dokonce spekuloval, že si Gänsweina mohl pontifik vybrat právě kvůli jeho atraktivnímu zevnějšku. Kniha vyšla v Británii dva dny před návštěvou, a nevyhnutelně soustředila na tajemníka zvýšenou pozornost. Italský autor Gänsweina obviňuje také z toho, že papeže zasvětil do světa značkového zboží. Právě on prý může za to, že pontifika vyfotili v roce 2005 ve slunečních brýlích Serengeti a s hodinkami Cartier. Quattrocchi tvrdí, že dogmatický postoj k potratům, antikoncepci a homosexualitě kontrastují s extravagantním tajemníkem a „nadstandardním vztahem“ obou mužů. 

Realita však může být daleko prozaičtější. Gänswein v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung před třemi lety řekl, že papežovi tajemníci patří ve Vatikánu k nejneoblíbenějším osobnostem. „Většinu času strávím odmítáním žádostí o schůzku s papežem a otravnými prosbami o výjimku z audienčního řádu. Prakticky všichni tvrdí, že se s nimi papež dobře zná, a chrlí na mě jeden výmysl za druhým. S každým odmítnutím pak získám v kurii nového nepřítele,“ řekl deníku. Podle znalců poměrů ve Vatikánu je však nynější tajemník střízlivý muž a na rozdíl od tajemníka papeže Jana Pavla II. Stanislawa Dziwisze nevyužívá svého vlivu, aby si v rámci Vatikánu vytvořil vlastní paralelní mocenské centrum. 


Švédští demokraté brojí proti imigraci
Jednatřicetiletý Jimmie Akesson vypadá spíš jako slibný reklamní agent než ostřílený politik. Na nevtíravou reklamu ale tento šéf Švédských demokratů nevěří: chce snížit přistěhovalectví do Švédska o 90 procent a považuje nárůst švédské muslimské populace za největší hrozbu pro zemi od druhé světové války, píše list International Herald Tribune. Švédsko, které je mnohými lidmi považováno za strážce liberalismu a tolerance, nikdy nemělo v parlamentu poslance, který by otevřeně brojil proti imigraci. To by se ale mohlo změnit již dnešními volbami. 

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Švédským demokratům se podaří překročit práh čtyř procent hlasů, jejichž zisk je ke vstupu do zákonodárného sboru nutný. Analytikové upozorňují, že Švédsko nyní bojuje se stejnými politickými proudy, které jsou důvěrně známé i z dalších evropských zemí. Pozornost veřejnosti se Švédským demokratům podařilo přitáhnout mimo jiné půlminutovým předvolebním spotem, v němž švédskou penzistku bílé pleti předbíhá ve frontě na sociální dávky skupina muslimských žen v burkách a s kočárky. Některá švédská média rovnou odmítla spot odvysílat, posléze ke zveřejnění dala souhlas, ale jen pod podmínkou, že některé jeho části nebudou zřetelně vidět. Spot si nicméně získal obrovskou publicitu a Švédští demokraté byli řadou lidí najednou vnímáni jako oběť cenzury. 

Premiér Fredrik Reinfeldt, který stojí v čele vládnoucí středopravé aliance a jehož vítězství ve volbách průzkumy předpovídají, i šéfka opozičních sociálních demokratů Mona Sahlinová v nedělní televizní debatě shodně odmítli spolupráci se Švédskými demokraty, i kdyby jejich blok nezískal parlamentní většinu. Akesson je ale přesvědčen, že umírnění budou jeho stranu k sestavení většinové vlády potřebovat. „Podle průzkumů veřejného mínění pravicová aliance patrně získá většinu. Ale jestli se tak nestane, budou nás potřebovat, aby se udrželi u vlády,“ řekl Akesson, jehož strana má podle nejnovějších průzkumů šanci dostat kolem osmi procent hlasů. „Docela si věříme. Ostatní nás podceňují. Od posledního hlasování jsme velmi zesílili,“ konstatoval vůdce strany, která byla založena v roce 1988 a má bašty v jihošvédských městech Malmö či Landskrona. 

Pravicovým populistům podle politologů pomohly změny na švédské politické scéně z posledních let. „Kdysi se mohly největší strany, především sociální demokraté, spoléhat na silné voličské jádro, nyní ale věrných voličů ubývá,“ míní politoložka stockholmské univerzity Jenny Madestamová. „Švédská společnost prochází všeobecnou změnou. Sociálnědemokratické, rovnostářské ideje se vytrácejí a lidé jsou stále více individualističtí,“ dodala. Podle Ibrahima Baylana, tajemníka sociálních demokratů, který přišel do Švédska z Turecka ve věku deseti let, je za vzestup krajní pravice odpovědná recese a nezaměstnanost. „Hodně mladých lidí nemá práci či vzdělání, a dokonce nemá ani naději, že by si mohli práci najít,“ prohlásil Baylan. Je prý ale také stále těžší imigranty začlenit do společnosti. Mnozí z přistěhovalců přijíždějí z chudých zemí, někteří ani neumějí číst a psát ve svém mateřském jazyce, a tak mají mimořádné potíže naučit se švédsky, upozorňuje Baylan. 

„Švédsko pořád ještě nabízí velké příležitosti, ale situace se zásadně změnila. Lidé, kteří sem přicházejí, jsou mnohem méně kvalifikovaní, než tomu bylo v 70. a 80. letech,“ podotýká Baylan. Beyzat Becirov, který do Švédska emigroval před více než 40 lety z bývalé Jugoslávie, považuje většinu Švédů za vstřícné, dvě až čtyři procenta populace ale přičítají muslimům vinu za ekonomické problémy. Becirov při rozhovoru v hlavní mešitě a islámském centru v Malmö připomněl, že tato mešita již byla terčem desítek útoků, včetně rozsáhlého požáru v roce 2003. V okně jedné z kanceláří zeje díra po kulce. Akessonovi Švédští demokraté nemají podle Becirova valnou podporu. „Tu ale neměl zpočátku ani Hitler,“ dodává varovně Becirov. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas