Trvalému řešení problémů Řecka už nikdo nevěří

www.guardian.co.uk

Skeptické reakce ekonomů i tisku na druhý záchranný balík, který v noci na dnešek schválily finanční instituce Řecku. Jak se cítí první židovský reprezentant v německém národním hokejovém týmu? Ruští vědci vzkřísili rostlinu, která byla 30 tisíc let v ledu. To jsou témata, na která se podíváme podrobněji.

Trvalému řešení problémů Řecka už nikdo nevěří 

Druhý úvěrový balík ve výši 130 miliard eur, což je v přepočtu asi 3,3 bilionu, korun pro Řecko, který ministři eurozóny schválili v noci, nebude poslední. Přesto hrozí, že pomoc nakonec nebude stačit a záchrana Řecka před bankrotem se nezdaří. Experti oslovení britským deníkem Guardian zůstávají ohledně výsledného efektu balíčku poměrně skeptičtí. 

„První reakce trhů na schválení pomoci je velmi chladná. To se ovšem dalo čekat, protože z úmorného vyjednávacího maratonu neodešel prakticky nikdo spokojen. Řekové rozhodně nemohou jásat, protože byli kolektivně natlačeni k přijetí peněz, které nebudou mít žádný pozitivní dopad na jejich ekonomiku. Eurozóna také nemá důvod jásat, protože si během vyjednávání stačila ještě hlouběji uvědomit, v jaké propasti se Řecko nachází. A obě tyto strany teď budou muset prodat výsledek voličům, což se jeví jako nesplnitelný cíl,“ míní analytik Kevin Humphreys z brokerské společnosti BGC. 

Vývoj řeckého dluhu jako procento HDP 1999 - 2012Foto:  ČTK

Evropští státníci si zhluboka vydechli, jejich krátkodobý pocit úlevy však přijde eurozónu draho,“ míní blesková analýza stanice BBC. V Aténách budou zřízeny dohlížitelské mise Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky, aby zajistily, že se zase řeckým ministrům situace nevymkne z rukou. „To je pokořující a bezprecedentní vměšování do svrchovanosti země. A přitom není jasné, zda se do deprimovaného Řecka může vrátit růst. Tak za deset let, říkají místní ekonomové. Škrty tak mohou jenom prohloubit existující recesi. A růžová není ani budoucnost, protože eurozóna fakticky nezachránila Řecko, nýbrž si jen draze zaplatila odklad, aby mohla opevnit bankovní systém v ohrožených zemích, jako jsou Itálie a Španělsko,“ končí BBC. 

Prestižní podnikatelský list Financial Times v dnešním komentáři píše, že v trvalé řešení problémů Řecka příliš nevěří ani takzvaná „trojka“ mezinárodních věřitelů, tedy Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond. Svědčí o tom tajné materiály, z nichž cituje bruselský blog ekonomického deníku. Dokument s datem 15. února hned na první straně uvádí, že se záchranou Řecka jsou spojena značná rizika. „Zda se Řecko bude v období po skončení nového záchranného programu schopno vrátit na kapitálový trh, je vzhledem k vysoké předpokládané úrovni a podílu státního dluhu nejisté a vyžaduje to další analýzu,“ píše se například v materiálu. Zmínkou o vysoké úrovni státního dluhu se myslí, že až bude pomoc Řecku dokončena, zůstane velká část řeckého dluhu státním institucím. Těmi se rozumí například i fond či centrální banka. Noví soukromí investoři se proto budou i v budoucnu zdráhat nakupovat nové řecké dluhopisy, protože budou mít strach, že v případě státního bankrotu se nejprve zcela uspokojí zájmy státu a na soukromé věřitele nemusí zůstat vůbec nic. 

Analytičce Elisabeth Afsethové připomínalo noční jednání tenisový mač. „Soupeř vedl o dva sety a ve třetím měl tři mečboly. A teď to Řecko dokázalo dotáhnout na shodu, na což by si ještě nedávno nikdo nevsadil ani penci.“ Podle ní však pomoc Řecku určitě skončí dalším balíčkem, protože „trojka“ bude potřebovat nějakou zázračnou aritmetickou gymnastiku, aby se vyplnily její optimistické předpovědi, kterým dnes nikdo nevěří. 

Německý tisk: Záchrana Řecka je ve hvězdách 

Také německé regionální deníky jsou velmi skeptické. Deník Berliner Zeitung v reakci na pomoc Evropské unie upozorňuje, jak hrozná může být solidarita, neboť zemi naordinuje hladovou kúru. „Navíc se musí země svléknout donaha, odhalit svůj majetek, fakticky odevzdat suverenitu do Bruselu. Ve finanční politice se Řecko na mnoho let stane protektorátem Unie,“ napsal list na svých internetových stránkách. Členové eurozóny poskytli Řecku pomocný balík s vědomím, že v sobě obsahuje zárodek ztroskotání, dodal. 

Regionální deník ze severozápadu Německa Neue Osnabrücker Zeitung upozorňuje, že 130 miliard eur nouzové pomoci sice „řeckému pacientovi krátkodobě poskytne vzduch“, přesto se ještě může udusit. Existuje totiž nebezpečí, že se řecké hospodářství „zardousí“, protože finanční pomoc je podmíněna extrémně přísnými úspornými opatřeními, která se týkají zúžení služeb státu, propouštění i krácení mezd a důchodů. „Šetření v době deprese, jak ukazují dějiny, mívá fatální následky,“ varuje deník. 

Rozprava v řeckém parlamentu o úsporných opatřeníchFoto:  ČTK/AP

List upozorňuje i na politické důsledky, neboť v Řecku se v dubnu uskuteční parlamentní volby a favority jsou krajně levicové strany odmítající politiku úspor. Bruselský zpravodaj veřejnoprávní regionální televize MDR Martin Bohne tvrdí, že zvenčí nařízené drastické úspory a reformy nefungují, protože Řecko se jimi „uspoří k smrti“. Dále tato cesta nefunguje proto, že „v Řecku neexistuje státní moc, která by byla schopna zvládnout nezbytné reformy“. „A především nefunguje proto, že řecký lid žene do sebezničující vzpoury a do vzpoury proti Evropě,“ napsal komentátor s přáním, aby byl nynější pomocný balík poslední. 

Židovský hokejista s německou orlicí na prsou 

Dres německé národní hokejové reprezentace nese známou červeno-zlato-černou trikolóru a stylizovanou heraldickou orlici nad nápisem Deutschland. Před několika dny si jej poprvé oblékl americký internacionál Evan Kaufmann, pro nějž byl reprezentační debut v Bělorusku mimořádně emotivní záležitostí. Tento Američan má totiž své židovské kořeny v Německu, a návrat do vlasti předků nebyl vzhledem k rodinné minulosti jednoduchý. Pradědečka rodáka z Plymouthu v americkém státě Minnesota nechali nacisté za druhé světové války zemřít hlady, prababičku zplynovali v Osvětimi a jeho dědeček byl několikrát poslán z ghetta do koncentráku zpět a jen zázrakem se mu podařilo přežít. Sestru našel po válce v nemocnici, kde jí museli amputovat nohu kvůli omrzlinám, a společně odešli do Spojených států. 

„Kaufmann je prvním židovským sportovcem, který od konce druhé světové války stanul v německé národní reprezentaci,“ píše americký deník New York Times. „Bylo to neskutečné,“ přiznal hokejista deníku po skončení prvního zápasu. Začínal v dresu University of Minnesota, aby pak po čtyři roky oblékal dres Düsseldorfu. „Z hlediska kariéry je to pro mě obrovský skok dopředu. Z pohledu rodinné historie je však téměř nesnesitelné pomyšlení na to, co museli mí prarodiče v této zemi prožít a jak moc se od těch dob změnilo,“ dodal sportovec. 

Autor šestnácti letošních gólů a devatenácti asistencí přiznává, že mu nakročení do Německa usnadnila právě krutá minulost rodiny – německé občanství získal v zrychleném režimu, o jakém se jiným přistěhovalcům ani nesní. Z hokejového hlediska se stal technicky vzato Němcem, což dokazoval i ve svém bývalém domovském klubu v Düsseldorfu, kde internacionálové mohli mít na dresech miniaturní vlaječky svých vlastí. Kaufmann však měl na dresu jen vlajku Německa. „Rok od roku se cítím více Němcem. Miluji Spojené státy, ale mé hokejové srdce je doma tady,“ přiznává druhý nejlepší střelec Düsseldorfu. 

Kaufmann nezastírá, že v těchto dnech na rodinnou historii myslí víc než kdy v minulosti. „Nedá se na to zapomenout. Ale nechci obviňovat celou zemi z toho, co se stalo už dávno. S takovým postojem bychom se nikam nedostali,“ řekl listu. Ti, kdo s ním souhlasí, by jistě poukázali na to, že v dnešním Německu žije sto tisíc Židů, což je sice daleko méně než 550 tisíc při nástupu Hitlera k moci, ale daleko více než 30 tisíc z doby před dvaceti lety. Předseda Ústřední rady Židů v Německu Dieter Graumann říká, že z Kaufmannovy nominace do národního týmu je třeba mít neskrývanou radost. „Je to důkaz, že Židé už nejsou v Německu něčím exotickým, nýbrž se stali normálními občany,“ vysvětluje předseda. 

Hokejová branka. Ilustrační fotoFoto: Fotobanka Stock.xchng

Poválečné Německo podle statistik reprezentovalo nanejvýš deset židovských sportovců, a i tak někteří toto číslo pokládají za přehnané. Plavkyně Sarah Poewe, narozená v Jihoafrické republice, získala na olympiádě v Aténách v roce 2004 bronzovou medaili a židovské hráčky jsou i v národním týmu pozemního hokeje. „Naštěstí se už nikdo nezabývá přesným zjišťováním původu hráčů,“ říká Ella Rujderová ze sportovní organizace Maccabi Deutschland. „Jsem ráda, že v Německu startuje americký Žid,“ říká sedmadevadesátiletá Margaret Bergmannová-Lambertová, skokanka do výšky, která kvůli rasovým zákonům nesměla startovat na olympiádě v Berlíně v roce 1936 a dnes žije v newyorské čtvrti Queens. 

Jiná otázka je, jak se bude Kaufmann cítit, když na mistrovství světa nastoupí třeba proti Spojeným státům. „Celé mi to připadá nějak podivné. Je to věc individuálního rozhodnutí, ale stejně u toho pociťuji určitý druh smutku,“ říká Menachem Rosensaft, newyorský právník, který předsedá Americké společnosti přeživších holocaust a jejich potomků. Kritických hlasů z prostředí amerických Židů bylo víc, a tak se Kaufmann vydal hledat další porozumění minulosti ke kořenům, do vesnice Wittlich v úrodném údolí Mosely, odkud jeho předkové pocházeli. V místní obnovené synagoze, změněné na muzeum židovské minulosti, nalezl snímek usměvavého dědečka Kurta, ozdobeného během svátku purim korunou na hlavě. Jeho sestra Ilse stála opodál v karnevalovém přestrojení. Šťastné časy však rychle skočily, a podle místních kronik byli dědeček se setrou dokonce jedinými Židy z obce, kteří holocaust přežili. 

Kurt Kaufmann díky sérii šťastných náhod unikl smrti, a našel dokonce v berlínské nemocnici sestru. Ačkoli úplně přestal mluvit německy a do konce života jej děsily noční můry, neměl podle svého syna a hokejistova otce Farleye Kaufmanna nijak zvlášť negativní postoj k Německu. Pil rád víno z rodného kraje a těsně před smrtí v roce 1990 plánoval návštěvu Wittlichu. „Vím, že se synem mnozí nesouhlasí, ale já jej podporuji,“ říká daňový poradce a účetní Farley Kaufmann. „Dlouho jsem přemýšlel, zda by byl táta pyšný na vnuka, a myslím, že ano,“ říká přesvědčeně. 

Mladý útočník nicméně přiznává, že začátek angažmá v Německu nebyl snadný. Zřejmě nejznepokojivější zážitek ho čekal hned první den, v červenci 2008, kdy přiletěl do Düsseldorfu. Večer jej na ulici zastavil nějaký muž, a ptal se jej na cestu. Američan mnoho nerozuměl, a krčil rameny. Muž mu náhle anglicky řekl: „Že vy jste Žid?“ Kaufmann se vylekal. Že by hned při prvním kontaktu s cizím člověkem narazil na problémy? Zvolil proto opatrnou protiotázku: „A co vy?“ „Já jsem, a když jsem uviděl váš nos, napadlo mě, že byste mohl být taky,“ řekl neznámý. Nepředstavil se však a odkráčel pryč. „Klepal jsem se z toho setkání celý večer,“ přiznává hokejista. Také jeho pětadvacetiletá manželka Danielle Kaufmannová, která čeká v červenci jejich prvního potomka, přiznává, že má za sebou několik těžších chvil. Například legitimování před synagogou, která je přísně střežena od chvíle, kdy ji někdo pomaloval hákovými kříži. 

V Bělorusku byl nicméně Kaufmann vyhlášen v jednom zápase nejlepším hráčem turnaje. A minulý týden zařídil výhru nad Berlínem, který vede ligovou tabulku. O minulosti začíná mluvit i s hráči, ale jde to pomalu. Hokej je neutrální, a tudíž bezpečné téma. Mladík prý i dnes občas uvažuje, zda udělal dobře. „Ale když uvážím, že se i dědeček chtěl po těch letech podívat zpět, myslím, že jsem udělal krok správným směrem.“ Pro příští hokejovou sezónu jej draftoval Norimberk, což je město, které má v historii holocaustu ještě horší jméno než Düsseldorf. „Těžko říci, zda lze Kaufmannovo angažmá považovat za nějaký happy-end. Ale je-li možné v dějinách nějaké smíření, pak Evan vložil jednu malou cihlu do zdi dobra,“ končí New York Times. 

Ruští vědci oživili rostlinu uchovanou 30 tisíc let v ledu 

Ruským vědcům se podařilo oživit skalničku ukrytou desetitisíce let v sibiřském ledu. Pokus provedený pomocí uchovaných semen podle vědců otevírá cestu pro obnovení dalších druhů. Silene stenophylla je nejstarší rostlinou, u níž se podobná regenerace zdařila. Rostlina nyní kvete bíle a produkuje další semena. Experiment ukazuje, že led slouží jako přírodní způsob uchování původních forem života, tvrdí ruští vědci, kteří svoje zjištění publikovali v časopise americké národní akademie věd Proceedings of the National Academy of Sciences. 

SibiřFoto: Pavol Krchňavý

V minulosti se vědcům z Kanady podařilo oživit podstatně mladší rostliny ze semen nalezených v norách. Podle Světlany Jašinové, vedoucí vědeckého týmu z Institutu biofyziky ruské akademie věd, je oživená rostlina velmi podobná své moderní verzi, která nadále roste v některých částech severovýchodní Sibiře. „Velmi dobře se přizpůsobuje,“ konstatovala Jašinová. Vědci objevili semena při zkoumání desítek fosilních nor schovaných v ledu na pravém břehu řeky Kolymy na severovýchodě Sibiře v usazeninách starých 30 tisíc až 32 tisíc let. 

„Veverky hrabou ve zmrzlé zemi, aby si vybudovaly své skrýše o velikosti fotbalového míče. Nejdříve tam dají seno a pak chlupy, z nichž vznikne perfektní úkryt,“ vysvětlil Stanislav Gubin, jeden za autorů studie. „Je to přírodní kryobanka,“ dodal vědec. Zhruba 38 metrů pod povrchem byly nalezeny i kosti velkých savců – mamutů, nosorožců srstnatých, bizonů, koní a jelenů. Podle Gubina oživení rostliny otevírá prostor pro možné oživení savců z doby ledové. „Když budeme mít štěstí, najdeme nějakou zmrazenou tkáň veverky, a tato stopa by nás mohla dovést až k mamutovi,“ říká Gubin. Ve stejné oblasti již provádějí výzkum i japonští vědci, Gubin ale doufá, že Rusové budou první, kdo najde zmrazené tkáně zvířat, které by mohly být používány pro vědeckou práci po mnoho generací. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.