14. prosince  2012  rubrika: Svět viděný internetem

Záchrana Egypta, severokorejská raketová provokace a mexické krásky s narkobarony

www.nytimes.com

www.nytimes.com

Jaká jsou dnešní témata? Nejdříve se zastavíme v Egyptě, kterým otřásají opět bouřlivé demonstrace. Zeptáme se, co je řešením pro zemi pyramid. Dále se zamyslíme nad důvody odpálení severokorejské rakety počátkem tohoto týdne. Chce si Kim Čong-un, mladičký vůdce jedné z posledních komunistických zemí světa, upevnit moc? Dalším tématem bude náboženská svoboda. Jsou ateisté v některých částech světa pronásledováni? Dozvíte se kde a proč.

Takzvaný „walvar“, jakési výkupné za nevěstu v Afghánistánu, dokáže zruinovat rodinu ženicha na celá desetiletí. Uslyšíte o pokusech skoncovat s touhle praxí. Co dělají Poláci ve Velké Británii? Vzkvétá jejich kultura i na ostrovech? Budeme se zajímat o pozadí emigrace Poláků a jejich motivy. Nakonec se zastavíme u nezvyklé praxe v Mexiku – narkobaroni se vyhledávají s královnami krásy. Může to vzít ale smutný konec.


Záchrana Egypta 

Egyptem už nějaký čas otřásají protesty. Nad tamější situací se zamýšlí renomovaný komentátor Thomas Friedman na stránkách amerického listu New York Times pod titulkem s otázkou, zda dokáže Bůh zachránit Egypt. Když letíte nad oblastí Středozemí, co vidíte pod sebou? Severně se nachází evropský nadnárodní systém, zvaný Evropská unie. Zápasí s vážnými trhlinami. Jižně jsou zase arabské státy, zápasící s klíčovými problémy ještě většího rozsahu. 

Friedman to považuje za znepokojivé. Naléhavě to podle něj vyžaduje, aby si daly Spojené státy do pořádku vlastní ekonomické otázky a staly se opět stabilní „skálou“. Autor se totiž obává, že situace arabských států se nebezpečně zhoršuje. Egypt, který byl jakousi kotvou celého arabského světa, se vydal na riskantní sestup, vedoucí k dlouhodobému občanskému konfliktu. Samozřejmě, pokud se nenajde modus vivendi mezi prezidentem Muhammadem Mursím spolu s jeho Muslimským bratrstvem a rostoucí opozicí. 

Nová vlna protestů v Egyptě - Foto:  ČTK/AP, Hassan Ammar

Nová vlna protestů v EgyptěFoto:  ČTK/AP, Hassan Ammar

V případě rozkladu Egypta i Sýrie může dojít k destabilizaci celého regionu, upozorňuje americký list New York Times. Obrovské množství obyvatel Egypta protestuje v ulicích, protože se obávají návratu autokratické vlády pod rouškou islámu. V Egyptě probíhá zápas o svobodu, ale ne náboženskou. Co je špatného na novém návrhu egyptské ústavy prezidenta Mursího? Při psaní měli největší hlas islámisté, ale vyjádřit se mohli i profesionální právníci. 

Ústava sice klade důraz na základní lidská práva, argumentuje jeden z právníků, ta ale zároveň musí být vyvážená s náboženskými, společenskými a morálními hodnotami, jež budou definovány klerikálními autoritami. A právě zde se otvírá prostor pro skuliny, na základě kterých můžou konzervativní soudci omezit práva žen, svobodu názoru, tisku a práv dětí. Jasně to formuluje americký blízkovýchodní expert Dan Brumberg, když prohlašuje, že „návrh ústavy může nakonec zaručovat svobodu projevu, ale ne svobodu po projevu“. 

Bůh nezachrání Egypt. Egypt se zachrání, jenom když tamní opozice bude mít všechny důvody k uznání volebního vítězství Muslimského bratrstva, které zvítězí ve spravedlivém klání, a když opozice nebude reagovat na jeho problematické kroky bojkotem nebo sny o puči. Opozice musí přijít s lepšími idejemi, kterými přitáhne co největší část veřejnosti na svoji stranu. 

Egypt bude zachráněn, jenom když prezident Mursí bude respektovat základní pravidlo, podle kterého volební vítězství neznamená, že „vítěz bere všechno“. Zvlášť ve společnosti, která ještě stále definuje svoji novou identitu. Prezident si nesmí uzurpovat autoritu mocensky, ale musí o ni bojovat u lidí. V opačném případě padne celý Egypt. Tak vidí situaci v zemi pyramid americký list New York Times


Severní Korea: Ne-úspěch odpálení rakety  

Kim Čong-un, chlapecky vyhlížející vůdce komunistické Severní Koreje, ukázal v posledních dnech, že má nadání činit senzační kousky. I když jsou možná signálem o jeho vzpurnosti. 12. listopadu překvapil nejenom Severokorejce, ale celý svět odpálením rakety, jež měla, alespoň podle Pchjongjangu, vynést na oběžnou dráhu komunikační družici. 

Načasování akce, méně než týden před prvním výročím smrti Kim Čong-ila, otce současného severokorejského vůdce, se jeví jako potvrzení mocenského vzestupu mladičkého Kim Čong-una, domnívá se britský týdeník Economist. A dodává, že krok mu měl zajistit i zvýšení popularity mezi obyčejnými Severokorejci. Podle Economistu vypálení rakety mělo navíc mnohem širší mezinárodní souvislosti. 

Jihokorejští vojáci sledují zpravodajství o vypuštění severokorejského satelitu na oběžnou dráhu - Foto:  ČTK/AP, Ahn Young-joon

Jihokorejští vojáci sledují zpravodajství o vypuštění severokorejského satelitu na oběžnou dráhuFoto:  ČTK/AP, Ahn Young-joon

Paranoidní Pchjongjang považuje i neúspěšnou akci – raketa se několik sekund po startu rozpadla a zřítila se do moře – za posílení tvrdé ruky komunistické moci v zemi. 19. prosince se konají volby v Jižní Koreji. Oba tamější kandidáti se přimlouvají za posílení vztahů se severním sousedem po několika letech patové situace. 

Jižní Korea i Japonsko, které rovněž čekají volby, severokorejské vypálení rakety odsoudily. Japonsko je uprostřed předvolební kampaně a otázka regionální bezpečnosti je pro Tokio klíčová. Američané označili akt za nebezpečnou provokaci. Zprávu o raketě dostali severokorejští obyvatelé v cenzurované verzi, i když s obrovskými fanfárami – poznamenává týdeník Economist


„Pronásledování“ ateistů 

Jste ateisté? Tak to znamená, že jste součástí nejnebezpečnějšího a nejohroženějšího „náboženství“ na světě. Ateisté jsou totiž diskriminováni prakticky na celém světě. Aspoň tak to uvádí internetový web Aktuality.sk. Cituje Mezinárodní humanistickou a etickou unii, podle které patří svoboda myšlení ke značně ohroženým lidským svobodám. 

Ze zprávy, která uvádí výsledky průzkumu z 60 zemí světa, vyplývá, že se objevují případy stíhání ateistů. A to pouze kvůli tomu, že nevěří v Boha. Na světě existují i zákony, jež popírají práva ateistů, omezují jejich svobodu víry a projevu, dokonce ruší jejich právo na občanství, právo na sňatek, brání v přístupu k veřejnému vzdělávání, nebo zakazují vykonávat funkce ve veřejných úřadech. 

Facebook. Ilustrační foto - Foto: Free Digital Photos

Facebook. Ilustrační fotoFoto: Free Digital Photos

Zpráva dále uvádí, že v roce 2012 došlo k nárůstu trestů za rouhání na sociálních sítích. V předchozích letech to byly pouze tři tresty, zatímco v roce 2012 už je jich dvanáct. Tak kupříkladu Alexander Aan v Indonésii si odpykal trest dva a půl roku vězení za ateistický příspěvek na Facebooku. Dva mladí turečtí ateisté jsou ve vězení na sedm a půl roku rovněž za příspěvky na Facebooku, které byly označeny jako rouhání. 

17letý Egypťan Gamal Abdou Massoud si má odsedět ve vězení tři roky a jeho soukmenovec Bishov Kamel pro změnu šest let, oba za „rouhačské“ karikatury na Facebooku. Výčet by mohl pokračovat dál. Editor citované správy Matt Cherry kritizuje trestání lidí za ateistické názory na sociálních sítích a jejich pronásledování přirovnává ke středověku. 

V některých zemích, jako je například Afghánistán, Írán nebo Pákistán, hrozí ateistům ty nejpřísnější postihy, včetně trestu smrti. V dalších zemích – jako je Bangládéš, Egypt nebo Indonésie – jsou občané povinni hlásit své náboženství, ať už to je islám, křesťanství nebo judaismus. 


Tradice výkupného za nevěstu v Afghánistánu

Nyní se zastavíme v Afghánistánu a budeme se věnovat tamějšímu pojetí manželství. Na internetových stránkách Svobodné Evropy, která vysílá i do Afghánistánu, se dočteme o tom, jak je to v tamější kultuře se sňatkem. V Afghánistánu jen málo kdo mrkne okem, když nápadník dá na zajištění nevěsty pouze malou sumu peněz. 

„Walwar“, což je předmanželská finanční částka, vyplacená rodičům nevěsty, může dosáhnout i výše několika tisíc dolarů. Nemluvě o horentní sumě, kterou stojí samotná svatba. V afghánské vládě se začínají šířit názory proti takovým finančně ničivým prastarým praktikám. Afghánské ministerstvo pro ženské záležitosti dokonce vede proti nim ostrý boj. Walwar není jenom technicky nelegální, ale dostává rodiny do zbytečných dluhů. 

Kampaň proti walwaru se nesoustřeďuje jenom na boj proti enormnímu finančnímu tlaku na rodinu nápadníka. Její součástí je i boj proti dalším praktikám, co se týče manželství. Například proti provdávání dcer jako způsobu urovnání rodinných konfliktů. Cílem kampaně je zlepšit životní podmínky žen a ochránit jejich práva, protože to jsou právě ženy, které pak nesou důsledky v manželství. 

V případě walwaru se nevěsta dostane do rodiny, jež v jeho důsledku jeho zaplacení zápasí s obrovskými dluhy. Ministerstvo vyzvalo vlivné náboženské osobnosti, jakož i média a jiné instituce, aby s kampaní pomohli. Společnost v Afghánistánu je totiž hluboce konzervativní a slovo náboženských vůdců má obrovskou váhu. Mnozí lidé vůbec netuší, že walwar ve skutečnosti nemá s islámem nic společného. A už vůbec netuší, že porušuje občanské zákony i náboženské zákony šaríi. 

Ty sice umožňují rodině potenciální nevěsty vyžadovat peníze od rodiny ženicha. Suma ale není fixní, a zákony šaríi doporučují, aby suma byla spíše nízká, takže si ji ženichova rodina bude moci dovolit vyplatit. Někteří islámští duchovní dokonce odhadují, že walwar by neměl převýšit částku v hodnotě 10 dolarů. 

Skutečnost je ale taková, že rodiny mnohých nevěst požadují od ženicha tisíce dolarů a také dary, včetně šperků. K tomu navíc žádají, aby ženichova rodina zaplatila i okázalou svatební hostinu a další večírky, spojené se svatbou. Podle odhadů ministerstva zaplatí průměrná afghánská rodina za svatbu přibližně 15.000 dolarů. 

Cena věna a nákladnost svatby pak zvyšuje společenskou prestiž rodiny. Aby mladý muž našetřil takovou částku, je běžné, že na ni musí v cizině pracovat i několik let. V zoufalé snaze vyhnout se obrovským finančním nákladům přistupují některé rodiny k netradičnímu řešení. Tam, kde mají chlapce i děvčata, se dohodnou, že ženichova sestra se vdá v tomtéž čase za bratra nevěsty. Tolik internetové stránky Svobodné Evropy


Polská kultura ve Velké Británii

Po posledním rozšíření Evropské unie otevřely některé země Unie své pracovní trhy pro obyvatele nových členských států. Tak se stalo, že ve Spojeném království v současnosti žije podle britského listu Guardian kolem 800.000 Poláků. Tvoří druhou největší skupinu přistěhovalců po Indech. Dnes je v Anglii a ve Walesu víc Poláků nežli Pákistánců, uvádí údaje posledního sčítání lidu ve Velké Británii. To proběhlo, podobně jako u nás, v roce 2011. 

Přitom počet přicházejících Poláků stoupá. Doma v Polsku mají méně pracovních příležitostí, v Británii mají zdarma zdravotní pojištění, takže polské ženy chtějí mít děti radši na britských ostrovech. Téměř v každém britském městě můžete na ulici slyšet polštinu. Poláky potkáte v práci nebo v prostředcích veřejné dopravy. Ale slyšeli jste někdy o úspěšném polském komikovi, nebo o polském filmu či knize, které by vyšly z autorské dílny britských Poláků? Ptá se list Guardian

Práce (ilustr. obr.) - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Práce (ilustr. obr.)Foto: Fotobanka Stock.xchng

Důvodem záporné odpovědi je fakt, že po roce 2004 začali do Británie přicházet především dělníci. V Polsku bylo pracovních míst málo, a i když jsou jejich výdělky v Británii relativně nízké, stačí to na uživení celé rodiny doma v Polsku. Masová migrace Poláků do Velké Británie vedla polského premiéra Donalda Tuska k prohlášení, že Polsko se stalo „novým Irskem“. Polský tisk označuje emigranty za „ztracenou generaci“. 

Většina prominentních Poláků – to znamená spisovatelů nebo vědců – musela v minulosti opustit Polsko z politických důvodů. V této souvislosti si můžeme vzpomenout na Marii Curie-Sklodowskou, Adama Mickiewicze, Frederica Chopina a další. Všichni byli Poláci, ne každý to však ví. Jako by emigrace vymazala jejich „polskost“. 

Většina Poláků přichází v současnosti do Británie spíš v úloze gastarbeiterů, což je nechvalně známý titul, pocházející z časů, kdy jím Němci označovali přistěhovalce z Turecka. Existují polské filmy, ale na britské televizní kanály se nedostanou. Poláci potřebují čas, aby si uvědomili svoji vlastní identitu. Je důležité, aby kromě práce měli čas i na vytváření kulturních hodnot. 

Poláci by si zasloužili uznání za polský vklad do britské historie. Londýn je nejkulturnější a etnicky nejrůznorodější město na světě. Je pravděpodobně nejblíž multikulturnímu „kotli“ kterým byla střední a východní Evropa v meziválečném období. Ať to tak zůstane i nadále – přeje si britský Guardian


Mexické krásky a narkobaroni

„Země, ve které se stýká královna krásy s narkobarony“. Pod tímto titulkem píše španělský deník El País o smutném osudu mexické královny krásy. Dvacetiletá María Susana Flores Gámezová vnímá červené světlo v televizním studiu a nervózně se ujímá mikrofonu. Vypadá nevinně a mluví vzrušeně o tom, jak bude reprezentovat svoji zemi na soutěži krásy v Číně. 

Rodačka ze severomexické části Sinaloa strávila 17 ze svých 22 let na soutěžích krásy. Jak sama asi před deseti měsíci konstatovala, porotci ji vybrali, protože její snědá pleť pro ně byla symbolem typické mexické krásy. Koncem listopadu Susy, jak ji nazývali přátelé, pochovali v jejích slavnostních šatech. Posledního rozloučení se účastnilo i mnoho novinářů. 

Drogy - Foto: Stock Exchange

DrogyFoto: Stock Exchange

Zemřela 24. listopadu během přestřelky mezi překupníky drog a příslušníky armády. Vystoupila z auta, v němž cestovala s obchodníky s drogami. U jejího těla se našel samopal typu Kalašnikov. Podle vyšetřovatelů Susy vystoupila z auta se zbraní, ale předpokládá se, že ji použili jako lidský štít. Co se dá téměř s jistotou prohlásit, je to, že byla přítelkyní jednoho z útočníků v autě. 

Je běžné, že v Mexiku se královny krásy zapletou do vztahů s notoricky známými narkobarony. Tato praxe má dokonce historii dlouhou několik desetiletí. Vyhledávají se navzájem. Drogový šéf chce mít krásnou přítelkyni a královny krásy zase chtějí bohatství, moc a prestiž, což jim přinese v jistých kruzích jedině takový vztah. Pašování drog a soutěže krásy jsou v Mexiku něco jako společenské trampolíny. 

Když se drogový boss ožení s královnou krásy, těší se ještě větší společenské prestiži. Už není jenom pouhý pašerák drog. Každý rok se v Mexiku stávají slavnými desítky žen, které získají korunku královny krásy v nespočetných soutěžích. Susy studovala obor komunikace na univerzitě, ale její profesní životopis byl zaplněn informacemi o výhrách v různých soutěžích krásy. Doufala, že stejně uspěje i v prestižní mezinárodní soutěži. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Autor:  Anna Budajová

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace