23. února  2013 v 19:30  rubrika: Svět viděný internetem

Západní Evropa se bojí přistěhovalců z východu kontinentu

www.spiegel.de - Foto:  Spiegel

www.spiegel.deFoto:  Spiegel

Britští, francouzští a němečtí politici bijí na poplach. V roce 2014 získají rumunští a bulharští zaměstnanci volný přístup na pracovní trhy v západních zemích. Ty se třesou před novou imigrační vlnou, ačkoli většina těch, kdo se chtěli dostat na Západ, tam už dávnou jsou. V Číně otřásl veřejným míněním soud s mužem, který spáchal vraždu během kulturní revoluce. Novináři našli v obyčejné obálce zapomenuté v islamistickém opěrném bodu v Mali instrukce al-Káidy pro boj s bezpilotními letouny. Jakého papeže si přejí Američané? To jsou témata, na která se podíváme podrobněji.


Západní Evropa se bojí přistěhovalců z východu kontinentu 

Pro Evropskou unii bude možná 1. leden 2014 velmi rušným dnem. Rumuni a Bulhaři k tomuto datu získají volný pohyb po evropském pracovním trhu. Obě země jsou plnoprávnými členy EU od roku 2007, ale přístupové smlouvy omezily svobodný pohyb jejich dělníků a dalších zaměstnanců na přechodné období sedmi let. „S blížícím se pádem poslední bariéry pro unijní gastarbeitery se rozbíhá zejména v západní Evropě ostrá debata o přistěhovalectví,“ napsal v internetovém vydání německý týdeník Spiegel

Imigrace - Foto:  Audiovisual service EU

ImigraceFoto:  Audiovisual service EU

Nejnapjatější atmosféra panuje zřejmě ve Velké Británii. Příští víkend se v obvodu Eastleigh konají doplňovací volby, a v kampani se vládní konzervativci stále razantněji navážejí do takzvané „welfarové turistiky“. Premiér David Cameron si nedávno postěžoval, že Velká Británie neumí být dostatečně odmítavá vůči lidem, kteří přicházejí z opačného konce světa, aby nestoudně zneužili výhod britského státního zdravotnictví. „Neodvádějí nám tady své daně. Proto by měli u nás za zdravotní péči platit,“ hřímal ministr zdravotnictví, práce a penzijního zabezpečení Ian Duncan Smith. „Tito lidé cestují Evropou a vybírají si země, kde to budou mít nejvýhodnější,“ dodal s trpkostí. 

Tato rétorika je podle Spiegelu reakcí na mediální masáž bulvárních listů. Ty jsou ve Velké Británii tradičně velmi vlivné, a nyní probouzejí v Britech panickou hrůzu z přívalu vyhladovělých Východoevropanů. „A tak stojíme a bezmocně zíráme na každý další přijíždějící vlak,“ stěžuje si Daily Mail. V komentáři varuje před obrovskou sociální a politickou katastrofou, která se valí po kolejích na britská nádraží. Cameronův kabinet podle deníku bezmocně zírá, oslněn reflektory přijíždějících vozů, a čeká na lednovou srážku. Článek doprovází fotografie zašpiněných romských imigrantů, stojících okolo skládky. 

Premiér navrhuje, aby se příchozím ze zemí sedmadvacítky stanovil strop pro sociální dávky. Na Downing Streetu číslo 10 pracuje na tomto návrhu skupina elitních právníků a poradců. Vládní koalice mimo jiné zkusí v parlamentu prosadit, aby státní zdravotní zabezpečení náleželo imigrantům až po zaplacení vstupního poplatku. Zatím je čerpání výhod zdravotní péče zcela zdarma. Zaznívají však i další nápady – nějaký čas si Londýn pohrával s myšlenkou uspořádat v Rumunsku a Bulharsku negativní reklamní kampaň, s jejíž pomocí by se snažil Británii obyvatelům Balkánu co nejvíce zošklivit. Nakonec se od kampaně upustilo. 

Británie přitom není se svými obavami osamělá. Ve Francii se tématu přistěhovalectví zmocnila extrémní pravice, která se s jeho pomocí pokouší přitáhnout voliče. Vládní Socialistická strana prezidenta Francoise Hollanda loni na podzim rozšířila pro rumunské a bulharské zaměstnance počet odvětví ze 150 na 291. Národní fronta Marine Le Penové to označila za „skandální rozhodnutí, které zničí zemi s již tak dost vysokou nezaměstnaností“. Ve Francii může být do léta bez práce rekordních deset procent obyvatel, a tak není divu, že odbory hledí na Východ s krajní podezřívavostí. Samotná vláda je ve věci přistěhovalců rozdělená. Na podzim smetla v Senátu část socialistických poslanců společně s opozicí návrh zelených, aby bylo datum 1. ledna 2014 zrušeno a cizí dělníci mohli do země dřív. 

Co se Německa týče, tam debata probíhá pod heslem „imigrace chudých“. V lednu vydal Německý svaz měst dokument, v němž varuje radnice, že problém přistěhovalců vlastními silami nezvládnou. Prezident svazu Christian Ude žádá navýšení finanční pomoci od spolkové vlády. „Pokud nezavedeme protiopatření, po prvním lednu se situace nebývale přiostří,“ varoval Guntram Schneider, ministr práce lidnaté spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Podle Spiegelu však neexistuje dostatek pádných důkazů, že odstranění poslední existující bariéry bude průšvih. Německé ministerstvo práce v této souvislosti argumentuje polskými gastarbeitery. Když na začátku roku 2012 získali svobodu pohybu polští zaměstnanci, žádná vlna se přes hranice nepřevalila. „Poláci, kteří do Německa chtěli, tam už totiž dávno byli,“ poznamenává týdeník. Západoevropské panikaření okolo 1. ledna 2014 ignoruje fakt, že mnozí Rumuni a Bulhaři už v Německu pracovat mohou. Týká se to například vědců, vysoce kvalifikovaných dělníků či jejich instruktorů. Navíc může každý Rumun či Bulhar v Německu založit firmu. Tolik obávané zrušení poslední bariéry se tudíž týká pouze nekvalifikovaných pracovních sil. Ty mohly dosud do Německa jen na šest měsíců coby sezónní dělníci. 

Podobný stav panuje i ve Francii. I tam se od loňského podzimu většina odvětví otevřela zaměstnancům z jihovýchodní Evropy. Byrokratické bariéry zmizely, a Rumuni a Bulhaři musejí za pracovní povolení zaplatit v místě působení pouhých 700 eur. Všechny tyto kroky mají nově příchozím usnadnit vstup do země a integraci. Rumuni a Bulhaři podle Spiegelu využili již existujících možností uchytit se v západní Evropě ve velkém. Přes milion Rumunů pracuje v Itálii, a ve Španělsku je jich 900 tisíc. Jazyková příbuznost způsobila, že tyto země jsou pro Rumuny nejoblíbenější destinací. V Německu dnes naproti tomu žije a pracuje jen 209 tisíc Rumunů a 121 tisíc Bulharů. Kolik z nich je Romů však žádná statistika neuvádí. Z jihu Evropy nyní přijíždějí každý měsíc další tisíce imigrantů. Některá města hlásí až šestinásobný nárůst počtu přistěhovalců. Vlády v Bukurešti a Sofii nesou s nelibostí zejména britskou debatu. „Někteří politici se pustili do velmi tmářské propagandy,“ řekl listu Evening Standard bulharský velvyslanec v Londýně Konstantin Dimitrov. 

Podobná debata se ostatně vedla i při prvním velkém rozšíření Evropské unie na Východ. Archetypem německých obav se stal polský instalatér, který je dnes spíše symbolem bigotní xenofobie než ožebračení místních na úkor cizích. Poláci si navíc z negativní kampaně vystřelili a využily image pohledného instalatéra k lákání turistů – a hlavně turistek – do vlastní země. V Německu se nynější debata točí okolo nákladů na integraci nově příchozích. Zatímco nezaměstnanost obyvatel Rumunska a Bulharska zhruba odpovídá evropským parametrům, daleko tragičtější situace je v romské komunitě. „Ta představuje pro západní municipality a charitativní organizace velký problém. Místní samosprávy v Německu si stěžují, že nesou na vlastních bedrech dodatečné náklady za evropskou integraci. „Ministr vnitra Hans-Peter Friedrich už vyzval Brusel, aby uvolnil peníze na integraci romské populace v jejích domovských zemích,“ píše závěrem Spiegel


Soud za vraždu z doby kulturní revoluce rozvířil diskusi v Číně 

Zakladatel komunistické Číny Mao Ce-tung - Foto: Zhang Zhenshi,  Tiananmen Gate, Public domain

Zakladatel komunistické Číny Mao Ce-tungFoto: Zhang Zhenshi, Tiananmen Gate, Public domain

Bouřlivou internetovou diskusi rozvířil v Číně případ starého muže, který byl obviněn z vraždy spáchané během kulturní revoluce v zemi. Muž, jemuž je více než 80 let a je uváděn jen pod rodovým jménem Čchiou, podle obžaloby zabil lékaře, kterého považoval za špeha. Píše o tom zpravodajský server BBC News. Kulturní revoluce, kterou v letech 1966 až 1969 spustil tehdejší čínský komunistický vůdce Mao Ce-tung, byla obdobím násilí proti intelektuálům a dalším údajným „buržoazním elementům“. Trvala až do Maovy smrti roku 1976. Žaloba uvádí, že v roce 1967 pan Čchiou z provincie Če-ťiang uškrtil provazem lékaře. Obvinění proti němu bylo vzneseno v 80. letech a zadržen byl v loňském roce. 

Mnozí diskutující se podivují, proč byl právě Čchiou postaven před soud s takovým zpožděním, když za zločiny spáchané během kulturní revoluce byla pohnána před spravedlnost jen hrstka odpovědných osob. „Opravdu si myslí, že tohle odráží literu práva?“ napsal jeden z uživatelů čínského mikroblogového serveru Weibo. Další diskutér se ptá: „A co ta velká jména, která spustila kulturní revoluci? Jak to, že ti nikdy nepřijali žádnou odpovědnost?“ Jiní ale míní, že soud je krokem správným směrem. „Je to správné, alespoň to vyšle zprávu pachatelům zla, že jednoho dne za něj zaplatí,“ míní jiný uživatel. Státní deník China Youth Daily zveřejnil v této souvislosti nezvykle otevřený úvodník, v němž přirovnal výstřelky kulturní revoluce k hrůzám, jaké páchali nacisté v Evropě. „Nejvíc šokující byl na kulturní revoluci útok na lidskou důstojnost. Urážky, zneužívání, špatné zacházení i zabíjení bylo běžné. Společenský řád se změnil v chaos,“ míní list. Čínská kulturní revoluce zůstává v zemi stále vysoce citlivým tématem a veřejná diskuse o ní je sporadická. Proto je překvapivé, jakou pozornost Čchiouův případ vyvolal 


Al-Káida si rozeslala 22 tipů na obranu před bezpilotními letadly 

Grafický profil k americkému bezpilotnímu programu - Foto:  ČTK

Grafický profil k americkému bezpilotnímu programuFoto:  ČTK

Novináři z agentury Associated Press našli v opuštěné budově v africkém Timbuktu pozoruhodný dokument. Do starobylého sídla, jednoho ze sedmi svatých měst islámu na území západoafrického státu Mali se dokument dostal s islamisty, kteří tam loni vyhlásili nikým neuznaný stát Azavad. Nedávno však muslimské radikály vyhnala z Mali francouzská vojenská intervence. Spis obsahuje dvaadvacet tipů na obranu před útoky bezpilotních letadel, které v posledních letech zasadily teroristické síti daleko citelnější údery než pozemní invaze spojeneckých sil. Píše o tom deník Daily Telegraph

Nejméně jeden z návrhů napsal na seznam Usáma bin Ládin, jehož v květnu 2011 vypátrali a usmrtili Američané. Jeho rada – ukrývat se pod listnatými stromy, například velmi hustými mangovníky či tamaryšky – padla na úrodnou půdu už během konfliktu v Mali. Podle svědků tam radikálové zásadně parkovali pod těmito stromy a byli pro satelity i bezpilotní letouny neviditelní. Ještě významnější jsou rady, aby al-Káida s pomocí nafukovacích panáků či oblečených figurín imitovala shromáždění ozbrojenců a lákala drony, jak se bezpilotním strojům říká v angličtině, k zbytečným úderům. Ty by navíc mohly zvýšit počet civilních obětí a napomoci propagandě islamistů. Xeroxovaný dokument údajně sepsal jemenský extrémista Abdalláh bin Muhammad, který se pak pokusil varovat spolubojovníky v Maghrebu. „Dokument je důkazem, jak moc se jednotlivé větve al-Káidy snaží o koordinaci taktiky,“ píše britský konzervativní deník. Dokument vznikl 2. června 2011, pouhý měsíc po smrti bin Ládina, a postupně byl doplňován o nové tipy. 

„Je evidentní, že bojujeme s nepřítelem, který kooperuje napříč kontinenty,“ řekl listu veterán CIA Bruce Riedel, který se zabývá zpravodajskou problematikou na Brookingsově institutu. „Některé rady jsou sice úsměvné a zastaralé, ale jako celek ukazují, že se al-Káida adaptovala na novou hrozbu velmi rychle,“ míní expert. Plukovník Cedric Leighton z amerického vojenského letectva, který pomáhal nastartovat projekt bezpilotních strojů Predator, je ještě uznalejší. „Al-Kádia přišla na to, jak si pomoci v situaci, kdy se kampaň proti terorismu přenesla ze země do vzduchu. Klíčem její nové strategie je snaha eliminovat výhodu vzdušných úderů tím, že si rebelové zajistí aspoň dílčí časový náskok. V asymetrickém konfliktu, jaký vedeme s islamisty, je čas rozhodující. Stačí jim navést naše stroje na falešný cíl, a pak se během pár minut vypaří v poušti a nezanechají jedinou stopu,“ dodává válečný pilot. 

Stratégové upozorňují, že velmi záleží na typu bezpilotních strojů. Některé nedokážou přesně určit hloubku, a pak vyhodnotí například silný koberec přehozený přes vozidlo jako tkaninu ležící na zemi. Snadno tak mohou přehlédnout údernou mobilní jednotku po zuby ozbrojených islamistů. Radikálové také zjistili, že pokud parkují vozidla přes noc ve vytápěných stanech, tepelné senzory dronů je po nastartování nedokážou najít. V Mali také agentura AP zaznamenala svědectví obchodníků, které udivovalo, že si islamisté nechali denně posílat pro velké množství cukru. Šlo totiž o další maskovací tip ze sezamu – bláto. Rebelové uhnětli každý den z vody, bahna a lepkavého a přilnavého cukru směs, kterou důkladně pomazali své vozidla. Lidé se sice divili, proč jsou jejich auta tak zablácená, ale ta byla podle Daily Telegraphu po úpravě rovněž téměř neviditelná. Dokument končí stručným zhodnocením bezpilotních strojů z hlediska al-Káidy. „Jsou velmi levné, a tudíž snímají z americké armády břemeno veřejného mínění,“ poznamenal bystrý analytik islamistů. 

Daily Telegraph připomíná, že Francouzi nasadili bezpilotní stroje v Mali zejména za účelem sběru zpravodajských materiálů. Naopak Američané budují na utajeném místě v Africe – nejspíše na západě Nigeru – novou základnu útočných Predatorů. Je ironií, že vůbec první úder bezpilotním strojem proti al-Káidě proběhl v roce 2002 v Jemenu, odkud pochází také inkriminovaný dokument. V Iráku byly letouny nasazeny v roce 2006, a v Pákistánu o rok později. Přelom ve válce proti terorismu však přinesly až v roce 2009. „Od té doby je al-Káida podrobovala systematické analýze a snažila se ze všech sil eliminovat jejich útočnou převahu,“ končí Daily Telegraph


Katolíci v USA si přejí papeže z třetího světa 

Corcovado, Rio de Janeiro, Brazílie - Foto:  Klaus with K, Creative Commons, Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Corcovado, Rio de Janeiro, BrazílieFoto:  Klaus with K, Creative Commons, Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Většina katolíků ve Spojených státech by považovala za správné, kdyby příští papež pocházel z Latinské Ameriky, Asie či Afriky. Vyplývá to z průzkumu americké společnosti Pew Research Center. Volbu papeže z třetího světa by pokládaly za dobrý výběr tři pětiny dotázaných, pětině by to bylo jedno a podle 14 procent by to bylo špatné. Podle 51 procent dotázaných by se nástupce Benedikta XVI. měl držet tradičního učení církve, podle 46 procent by měl vést církev novým směrem – a z nich by si 15 procent přálo tvrdší postoj hlavy církve ke skandálům okolo sexuálního zneužívání a devět procent i akceptaci homosexuálních svazků či svěcení žen. Většina Američanů by podle průzkumu uvítala, kdyby příští papež zrušil celibát, ale jen každý stý by si přál zmírnění postoje proti potratům. 

Ke katolické víře se hlásí téměř čtvrtina Američanů, takže v USA žije nejvíce katolíků ve vyspělém světě. V Latinské Americe v současnosti žije 42 procent z 1,2 miliardy katolíků. Ze 117 volitelů ale většina, 61 kardinálů, pochází z Evropy, kde v současnosti žije pouze čtvrtina katolické populace. 

Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut. Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci iRadio. Některé vybrané pasáže si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace