Jan Jůn: Týden britsko-českých unijních jednání

Britský předseda vlády David Cameron si podává ruku s premiérem Petrem NečasemFoto: Filip Jandourek

Pro Českou republiku byly nejzajímavějšími momenty uplynulého týdne v Británii bezpochyby události spojené s návštěvou premiéra Petra Nečase v Londýně. Tedy jeho jednání s britským kolegou Cameronem a jejich společná cesta na bruselský summit Evropské unie, Nečasovy přednášky a vzpomínkový večer na počest Václava Havla, kterého se český premiér také zúčastnil.

Co se týče Nečasova jednání s Davidem Cameronem, to se neslo ve znamení témata jeho přednášky na známé London School of Economics, tedy o tom, jak by mohlo rozvinutí jednotného trhu Evropské unie být klíčovým faktorem dalšího úspěšného rozvoje, růstu konkurenceschopnosti, tvorby pracovních míst a překonání nynější hospodářské krize krize. Jednotný trh byl ideovým dítkem předsedy Evropské komise Jacquese Delorse v roce 1985, i když dodnes nedošlo ke splnění všech jeho programových částí, zejména ohledně unifikace podmínek podnikání a dalších bariér. 

Protagonistou plánu je také britský premiér Cameron, takže není divu, že Nečasova přednáška vzbudila zasloužený ohlas, a jak mi český premiér sdělil ve středu v odpovědi na otázku, hodlali oba kroky na podporu jednotného trhu dále koordinovat i během společné cesty rychlovlakem na bruselský summit Unie. Oba premiéři si zjevně dobře rozuměli i na osobní rovině, jak po jednáních potvrdil Cameron před novináři. Oba také podepsali dopis dvanácti premiérů Unie, kteří prohloubení jednotného trhu a zvýšení konkurenceschopnosti považují za klíčovou součást snah obnovení růstu Unie. 

S premiérem Nečasem se mi podařilo krátce hovořit na onom už zmíněném a velmi úspěšném středečním vzpomínkovém večeru na prezidenta Václava Havla v budově institutu britských architektů. Večer zorganizoval český velvyslanec Michael Žantovský a zúčastnilo se jej na pět stovek britských osobností, včetně lordů, poslanců, diplomatů a také 103letého Sira Nicholase Wintona, zachránce českých židovských dětí vlaky do Londýna v roce 1939, i pozvaných členů české krajanské komunity. Poctil jej návštěvou také korunní princ Charles, jehož k Václavu Havlovi pojily přátelské vztahy.  

V rámci programu večera, na pozadí diapozitivů a filmových ukázek z Havlova života i jeho cest po světě, vystoupili po projevech velvyslance Žantovského a premiéra Nečase s čtením a scénami z Havlových děl známý herec Jeremy Irons, principál Sam Walters a jeho herci richmondského divadla Orange Tree, které uvádělo Havlovy hry ještě v dobách komunismu, dojemné rozloučení přečetl známý autor divadelních her českého původu Sir Tom Stoppard a písničkami večer zpestřil hudebník Vladimír Merta. Přítomní Britové se shodovali nejen v tom, že večer byl velmi vydařený, ale také v tom, že Václav Havel neobyčejně, a dá se říci, že jako nikdo před ním, zviditelnil v Británii i ve světě naši vlast. 

Britsko-česká jednání premiérů v uplynulém týdnu se konala právě v době, kdy také v Londýně dlel francouzský socialistický prezidentský kandidát Francois Hollande. Není známo, jak zapůsobil na tři stovky tisíc Francouzů usazených v Británii, avšak premiér Cameron údajně odmítl jeho žádost o přijetí. Drží totiž – podobně jako německá kancléřka Merkelová – palce prezidentu Sarkozymu, i když se nehodlá jako ona účastnit jeho předvolebních akcí. Hollande se tak musel spokojit s vůdcem labouristů Edem Milibandem, i když ten prý nesdílí jeho nápad zdanit nejvyšší výdělky 75 procenty. Pro eurozónu je ovšem velmi nepříjemný Hollandův slib, že pokud červnové volby vyhraje – a zatím to tak podle průzkumů vypadá – zruší souhlas s dohodou eurozóny o rozpočtové střídmosti, neb se mu nelíbí některé její body. 

Britští experti proto nyní poukazují na to, že bruselským summitem parafovaná dohoda o rozpočtové střídmosti potěší Němce, nervózní z toho, co vše ještě budou muset zaplatit, ale čeká ji dlouhá ratifikace, která bude nejen o pár měsíců zdržena referendem v Irsku, kde prý šance na schválení či odmítnutí jsou vyrovnané, ale také přímo ohrožena výsledkem prezidentských voleb ve Francii. Stejně tak ji prý nebudou moci plnit Holandsko a Španělsko a stále ji ohrožuje situace Řecka – včetně toho, zda soukromí investoři příjmou všechny odpisy dluhů a pak zda nová vláda v Athénách po volbách neodmítne podmínky záchrany jako nesplnitelné. Finanční experti proto stále tvrdí, že bankrot Řecka je na 95 procent pravděpodobný i přes optimismus v Bruselu.  

Britové jsou však zjevně spokojeni, že se premiéru Cameronovi s podporou premiéra Nečase podařilo dostat všechny návrhy z dopisu 12 o prohlubování jednotného trhu, konkurenceschopnosti a odstraňování bariér obchodování do závěrečného komuniké, které prý van Rompuy musel kvůli tomu přepisovat. A jsou tedy také spokojeni, že mohou do vylepšováni fungování Evropské unie stále mluvit i přes neúčast v eurozóně, na jejímž úspěchu závisí i osud jejich ekonomiky. Uvidíme tedy, co přinese jaro. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.