Největší zlo se jmenuje drogy

9. březen 2004

Symbolem nerozhodnosti je Buridanův osel. V bajce se tak dlouho nemohl rozhodnout mezi dvěma kupkami sena, až zemřel hlady. Vládní koalici hrozí podobné nebezpečí, až se koncem měsíce bude bude rozhodovat o své drogové politice. Stále jsou totiž možné dva přístupy: bojovat s drogami, nebo se s nimi naučit žít.

Válku drogám vyhlásil před týdnem předseda lidovců Miroslav Kalousek. Nechal se přitom inspirovat výroční zprávou protidrogové agentury OSN, která naléhavě varovala, že užívání drog je spojeno s násilím. Ve své studii připomněla, že zájem o drogy roste v ghettech velkých měst mezi nezaměstnanou mládeží. Mladí nezaměstnaní se stávají zároveň účastníky i obětmi mezinárodního obchodu drogami. Častěji bývají zabiti, častěji také sami zabíjejí. Dostat je ze spárů zločinu je potom nesmírně těžké a stojí to nezměrné úsilí stát, obce, i nevládní organizace.

Studie OSN se nejvíc zabývá drogovou scénou jižní Ameriky, ostatní země zmiňuje spíš okrajově. Přesto si vzal předseda Kalousek inspiraci právě odtud. Prohlásil, že mezinárodní obchod s drogami je vůbec nejhorší druh zločinu. Především z toho důvodu, že z jeho zisků je ze čtyř pětin financován terorismus - jak tvrdí zprávy amerických tajných služeb.

Proto není možné váhat. Obchod s nelegálními drogami je třeba stíhat, špatné je totiž všechno, co souvisí s heroinem a pervitinem, s kokainem, extází, LSD i marihuanou.

Tento přístup má jasnou logiku. Proti zlu je třeba bojovat a pravidlům boje musí rozumět každý. Když si začne s nelegální drogou, předem ví, jaké musí nést následky.

Záměr lidovců je radikální a nezastavuje se před ničím. Z mladých lidí dnes každý pátý kouří marihuanu aspoň jednou měsíčně. Na straně takto definovaného zla tedy strojí statisíce mladých Čechů, z pohledu Kalouska jsou nejen obětmi, ale také spojenci mezinárodního obchodu s drogami a tím i terorismu. Jak jim vysvětlit, aby toho nechali? Lidovci navrhují zpřísnit represi, aby každý měl strach přestoupit hranici, za níž škodí nejen sobě, ale také celé společnosti.

Prosadit vizi nesmlouvavé války s drogami ale nebude v této vládě snadné. Na starosti ji totiž má vicepremiér Petr Mareš a ten už Kalouskův boj zpochybnil. "Kalousek by chtěl postřílet dealery, pozavírat všechny, kdo s drogami experimentují a závislé chce nechat umřít," prohlásil s nadsázkou. Zcela vážně tím ale dal najevo, že s iniciativou lidovců nesouhlasí.

Marešův přístup je totiž jiný. Samozřejmě připouští, že proti mezinárodním obchodníkům s drogami je třeba zasáhnout s největší přísností. Mohlo by prospět, kdyby se zpřísnily tresty prodejcům heroinu. Je třeba mít pod kontrolou závislé na heroinu i pervitinu. Do stejného pytle ale není možné házet místní kuřáky a pěstitele marihuany. Rizikových uživatelů opravdu tvrdých drog je kolem třiceti tisíc a jejich počet se dále nezvyšuje.

Brát extázi, nebo kouřit marihuanu je jistě špatné, jenže to patří k životnímu stylu dnešní mládeže. Kriminalizovat chování desítek tisíc nezletilých uživatelů pak nemá žádný smysl. Pokud je chceme přesvědčit, musíme na to jít pomalu. Nestrašit zákonem, ale vysvětlit mladým, čemu se vystavují.

Vicepremiér to neříká přímo, jistě ale zná názor, že vyhlašovat tvrdou válku marihuaně a jejím konzumentům je vlastně pokrytectví starší generace. Britské výzkumy drogové scény ve skotském Glasgow ukázaly pozoruhodnou věc. Heroinu tam propadá široký okruh mladých lidí, obvykle to ale jsou ti, jejichž rodiče, často nezaměstnaní, jsou závislí na alkoholu. V Česku, upozorňují odborníci, je každý sedmý dospělý muž rizikovým konzumentem alkoholu - jinými slovy opilcem. Ještě můžeme být rádi, když dětem stačí marihuana. Podle Mareše jsou drogy zkrátka obecnější, společenský problém. Vždycky s nimi budeme muset žít a už dnes připouštíme, že si statisíce lidí ničí zdraví i ohrožují druhé alkoholem, nebo tabákem.

Samozřejmě, některé drogy jsou tématem pro policii, míní Mareš. Ale když některý jejich druh široce přijímá celá společnost, anebo stačí určitá generace, je třeba použít jiné metody, například osvětu anebo byrokratická omezení - viz zákaz kouření v hospodách.

Vtip Buridanovy bajky je v tom, že osel by měl sníst obě kupky sena. Také vláda by měla použít proti drogám všechny dostupné nástroje - stačí, když zdůvodní, proč si myslí, že budou efektivní, a kromě toho doloží, že se nebudou vylučovat navzájem. Konkurenční boj politiků mže věci jen uškodit. Zvládnout drogy je těžké, nakonec to každý ví z vlastní zkušenosti. Proto je třeba uvítat každou pomocnou ruku. Zatím se zdá, že spíše se může najít Kalousek v rámci Marešovy koncepce. V programu Kalouska totiž není pro Mareše místo.

autor: Petr Holub
Spustit audio