Žalovat Mlynáře

15. březen 2005

Asi to mělo vyznít jako nějaká nová mediální bomba. Ale málo platné, maléry premiéra Stanislava Grosse hned tak něco nepřebije - říkám hned úvodem, aby bylo jasno. Nicméně - pražský státní zástupce Jan Karabec dal policii pokyn k obvinění ministra informatiky Vladimíra Mlynáře. Ten je - podle státního zástupce - podezřelý, že v rozporu se zákonem nechal založit společnost Testcom servis s.r.o.

V souvislosti s tím prý vyšetřovatelé ještě chystají obvinění ze zneužívání informací v obchodním styku a porušování povinností při správě cizího majetku. Za to se u soudu rozdává až osm let žaláře.

Obvinění sahá do roku 2003, kdy ministr Mlynář, v souvislosti s vytvářením zvláštních internetových stránek pro veřejnou správu, nařídil příspěvkové organizaci ministerstva informatiky s názvem Testcom, aby založila dceřinnou společnost s málo odlišným názvem "Testcom servis s.r.o". Problém je v tom, že státní instituce nesmějí zakládat "eseróčka", nýbrž jen akciové společnosti, a to ještě se souhlasem celé vlády. Nikomu zřejmě nic nesejde na tom, že je to z právního hlediska trochu jedno. Navíc - vznik dceřiné firmy musel schválit příslušný soud. Když ten na celé akci v době jejího vzniku neshledal nic nesprávného, těžko si představit, jaké důvody vedou nyní k obvinění ministra Mlynáře.

Ze samotné firmy, jejímž jednatelem byl bývalý ředitel České televize Dušan Chmelíček se nic neztratilo, její činnost byla zhruba po půl roce zrušena a peníze (7,5 miliónu korun) do ní vložené, by firma prý ráda vrátila ministerstvu, kdyby ovšem neměla kvůli vyšetřování obstavené účty. Uf.

Tak za prvé - samotné porušení nějakého zákona ještě není trestný čin, takové jednání musí naplnit skutkovou podstatu trestného činu podle trestního zákona. A to musí posoudit orgány činné v trestním řízení. Čili - není jasné, proč se s celou informací, která jako by veřejnosti našeptává, že ministr Mlynář se pokoušel někde něco "tunelovat" někdo vytasil, a to ještě dříve, než ministr stačil převzít obvinění. Po nějaké presumpci neviny ani vidu, ani slechu..

Za druhé - kdyby se to celé odehrálo o půl roku dříve, mělo by to jistě docela jinou výpovědní hodnotu, než ve chvílích, kdy premiér Gross předstírá (s vodou nad ušima), že mu ani neteče do bot, že jeho majetkové poměry jsou úplně v pořádku, že neexistuje žádná vládní krize, a že nemá nejmenší výhrady proti průběhu privatizace Telecomu (v gesci ministra Mlynáře), která věru že neprobíhá (jak se zdá) v souladu s jeho představami a hlavně v souladu s představami věřitelů odvážných podnikatelských činností jeho manželky Šárky.

Kdyby to nebylo jasné, řeč je o finančním impériu PPF, které z privatizace Telecomu záhadně odstoupilo a pod nějž shodou okolností spadá banka, která jen kvůli krásným očím paní Šárky a její společnice paní Barkové poskytuje relativně snadné a snové úvěry na podnikání paní premiérové.

Jinými slovy - celé mi to zavání nějakým hodně chtěným a v současné chvíli poměrně neobratným odváděním pozornosti od jiných, závažnějších případů.

Za třetí - nechci tím tvrdit, že v branži, kde se točí miliardové částky - tedy v oblasti, která je pod správou ministerstva informatiky - nemůže dojít k nějakým, řekněme, nepravostem či nestandardnímu jednání. Nicméně, jak již řečeno, to by měly posuzovat nejprve příslušné orgány, poté by měly svá obvinění sdělit příslušným lidem, a teprve poté by se to mělo probírat před veřejností.

Za čtvrté - jestli je toto obvinění ministra Mlynáře jen dalším kamínkem v mozaice špinavostí, které budou v nadcházejících měsících před jakýmikoli volbami probíhat, tak se máme opravdu na co těšit.

Majetkové poměry politiků a zákonodárců jsou, především díky politikům a zákonodárcům samotným, příliš dlouho uměle tabuizovány. Z toho nemohlo a nemůže vzejít nic dobrého. Dosavadní informace o kauze ministra Mlynáře ovšem nenaznačují, že by se chtěl ministr nějak obohacovat.

Aby v tom nebyl premiér Gross sám, připomeňme jen, že předseda lidovců Miroslav Kalousek má co vysvětlovat ohledně směnky, za kterou získala jeho manželka dvoupatrový dvousetmetrový byt (od nyní již mrtvého bratra), a že třeba předseda poslaneckého výboru sociální demokracie Michal Kraus by mohl vysvětlovat šachy se svými majetky také hodně dlouho, o zadluženém předsedovi poslaneckého klubu ODS Vlastimilu Tlustém na jeho baráčku plus podnikatelských aktivitách jeho choti ani nemluvě.

Všichni volí stejnou taktiku - buď napadají "drzé" novináře (už pánové, nežijeme v bolševismu, tak si zvykněte, že média mají jiné postavení než za totality), nebo - strkají hlavu do písku, jako... Gross.

autor: Martin Schulz
Spustit audio