Schröder vymění svět politiky za svět businessu
Jednašedesátiletý muž, který právě přišel o práci, má v dnešním Německu nejčastěji jedinou možnost: vydat se na úřad práce. A doufat, že přesto, že je nyní ve Spolkové republice registrováno kolem 5 milionů nezaměstnaných, pro něj se nějaká ta práce najde. A že do té doby, než se tak stane, se o něj postará stát a on bude moci pobírat podporu v nezaměstnanosti. Jako růžové vyhlídky tohoto muže většinou označit nelze.
To Gerhard Schröder se něčeho takového obávat rozhodně nemusí. Od chvíle, kdy se vystěhoval ze své kanceláře v berlínském Kancléřském úřadu, neuběhl ani měsíc a zaměstnání už má dvě. A ne ledajaké: pracovat by měl v mezinárodním, dynamickém prostředí, hodně přitom cestovat a finanční ohodnocení by - alespoň podle informací německého tisku - také nemělo být nejhorší. O co přesně jde?
Bývalý šéf spolkové vlády by se měl stát od ledna poradcem švýcarského mediálního koncernu Ringier pro otázky mezinárodní politiky. Michael Ringier doufá, že mu Schröder pomůže najít cestu na nové trhy, především ve východní Evropě a v Asii. Jak koncem listopadu uvedl Ringierův mluvčí, nebude mít Schröder smlouvu na klasický 40-hodinový pracovní týden - očekává se spíše, že v curyšské centrále stráví vždy jeden až dva dny v týdnu. Bývalému kancléři tedy zbude docela dost volna.
A tento čas má vyplnit další zaměstnání: Schröder se má stát předsedou dozorčí rady německo-ruské firmy, která buduje plynovod z Ruska přes Baltské moře do Německa a dále do západní Evropy. Potrubí o délce větší než 2000 kilometrů, jehož více než polovina povede pod mořem, by mělo být dostavěno do roku 2010. North European Gas Pipeline Company, jak se firma stavějící tento plynovod jmenuje, je dceřinnou společností ruského státního koncernu Gazprom a německých firem Eon a BASF. Většinovým vlastníkem je s 51 procenty Gazprom. Eon a BASF vlastní vždy 24,5 procenta.
Zpráva o tom, že bývalý německý kancléř se má stát předsedou dozorčí rady této německo-ruské firmy, vyvolala v Německu vlnu kritiky. A to hned z několika důvodů. Schröderovi je vyčítáno, že příliš brzy poté, co se odstěhoval z Kancléřského úřadu, mění svět politiky za svět businessu. Navíc vstupuje do služeb firmy, kterou Kreml využívá k politickým účelům - například ke skupování opozičních sdělovacích prostředků.
Nejhlasitější kritika zaznívá z tábora opozičních liberálních demokratů. Jejich předseda Guido Westerwelle v pondělí upozornil na to, že Schröder vstupuje do pochybného koncernu, který je řízen Kremlem. A Rusko podle něj rozhodně není právním státem. Místopředseda frakce strany Zelených Reinhard Loske někdejšího kancléře vyzval k tomu, aby se nabízeného postu vzdal. Pochybnosti nad Schröderovým novým angažmá však vyjádřili také mnozí sociální demokraté - přesto, že špičky této strany se svého bývalého předsedy nadále zastávají. Například předseda frakce SPD v Bundestagu a bývalý ministr obrany Peter Struck v neděli na Schröderovu adresu prohlásil: "Já bych to nedělal." V uplynulých dnech také německá média spekulovala o tom, na kolik peněz si má Schröder ve službách německo-ruské firmy přijít. Informace o částce pohybující se údajně mezi 200 000 a milionem eur však bývalý kancléř v pondělí rozhodně odmítl a tuto sumu označil jako přehnanou. Zítra bude o celé záležitosti diskutovat německý parlament.
Schröderův vstup do dozorčí rady německo-ruské firmy dává podle deníku Frankfurter Rundschau za pravdu těm, kteří měli pocit, že Schröder se už coby kancléř choval více jako předseda dozorčí rady, než jako nezávislý politik. List Financial Times Deutschland varuje, že se bývalý kancléř ocitá ve špatné společnosti. A Süddeutsche Zeitung upozorňují, že ačkoliv se Schröder zasazoval o projekt plynovodu v době, kdy ještě nebylo jasné, že coby kancléř přijde o práci dřív, než by si přál, nemůže se nyní divit všeobecné nedůvěře. Povolání se totiž rozhodl vyměnit poněkud příliš rychle. Kancléřský úřad se ale podle Süddeutsche Zeitung "neodevzdává jako vypůjčený smoking."
