7. dubna  2006  rubrika: Názory a argumenty

Kulturní nebo sociální problém? Německo diskutuje o násilí ve školách

Žáci házejí na vyučující nejrůznější předměty. Do určitých tříd se učitelé odvažují vejít pouze s mobilním telefonem v ruce - aby mohli zavčas zavolat pomoc. Nálada ve třídách se vyznačuje agresivitou, nedostatkem respektu a ignorováním pedagogů. Výuka je proto místy zcela nemožná. Takto popsali členové učitelského sboru berlínské školy Rütli-Hauptschule poměry na svém pracovišti v dopise, který adresovali vládě spolkové země Berlína. A požádali o zrušení své školy.

 

Kulturní nebo sociální problém? Německo diskutuje o násilí ve školách

Vložit na svůj web

Tento dopis odeslali učitelé koncem února letošního roku. Celý měsíc se nedělo nic. Pak dopis zveřejnil berlínský deník Der Tagesspiegel a skandál byl na světě: najednou tu byla škola, ve které je násilí na denním pořádku, škola, jejíž žáci jsou tak agresivní, že se jich učitelé bojí a cítí se vůči nim naprosto bezmocní, škola, kde pojmy jako výuka a vzdělávání už dávno nejsou relevantní, škola, jejíž pedagogové volají o pomoc. Rütli-Hauptschule se ze dne na den dostala do centra pozornosti politiky i médií. Televizní záběry vzbuzují dojem, že na školním dvoru se od té doby nachází téměř víc novinářů než žáků. A politici, pedagogové, sociální pracovníci a psychologové diskutují o tom, zda se jedná o problém kulturní, který souvisí s neúspěšnou integrací dětí přistěhovalců do německé společnosti, nebo o problém sociální. 

Rütli-Schule je totiž tak zvaná Hauptschule. To je v německém trojsystému druhého stupně základních škol typ vzdělávacího zařízení, na který jdou většinou ti, kteří budou později vykonávat spíše manuální práci, případně se něčím vyučí. Hauptschule má nevalnou pověst a je považována za konečnou stanici žáků s povětšinou špatným prospěchem, kteří se jinde jednoduše neuchytí. Zmíněná Rütli-Hauptschule navíc sídlí v berlínské části zvané Neukölln. Tento obvod je považován za jeden z nejproblémovějších: žije tady mnoho turecky a arabsky mluvících přistěhovalců, míra nezaměstnanosti tu výrazně převyšuje berlínský průměr, podobné je to, i co se týká kriminality. Více než 83 procent žáků Rütli-Hauptschule pochází z neněmeckých rodin. 

Jde tedy o další příklad nezdařené integrace dětí přistěhovalců? Ano, říkají mnozí politici. Například spolková kancléřka Angela Merkelová označila případ Rütli-Hauptschule za výsledek toho, že berlínská vláda problémy spojené s integrací cizinců dlouhá léta zanedbávala. V podobném duchu se vyjádřil také předseda frakce CDU/CSU v Bundestagu Volker Kauder, který mluvil o "integračním deficitu" mnoha mladých přistěhovalců. 

v diskusi o tom, jak dál, zastávají Představitelé unionistických stran vesměs tvrdou linii. Bavorský premiér Edmund Stoiber o víkendu uvedl, že projekt multikulturní společnosti v Německu ztroskotal. Stoiber zároveň navrhl, aby byly cizincům, kteří se odmítají integrovat, kráceny sociální dávky. Pokud by to nepomohlo, měli by tito lidé být z Německa vyhoštěni. Spolková ministryně školství za CDU Annette Schavanová zase mluví o tom, že by extrémně agresivní školáci měli být posíláni do internátů. 

Bývalá ředitelka školy Brigitte Picková však s tím, že příčinou nezvladatelné vlny násilí je v případě Rütli-Hauptschule v prvé řadě nezdařená integrace, nesouhlasí. Podle ní jde spíš než o problém národnostního původu o problém sociální, stejně jako o nedostatek perspektiv do budoucnosti. Picková upozornila, že v loňském školním roce podle ní ani jeden z absolventů školy nezískal místo na vyučení. 

Také Nazar Mahmood, ředitel Arabského kulturního institutu v Berlíně-Neuköllnu je přesvědčen, že se nejedná o etnický problém. Podle Mahmooda je ve hře mnoho sociálních a ekonomických faktorů. Například status uprchlíků z Palestiny a Libanonu byl v Německu mnoho let nevyjasněný a tito lidé prakticky neměli šanci získat práci, neměli tedy ani motivaci angažovat se ve vzdělávání svých dětí. 

Politici se nyní snaží přicházet s rychlými a poněkud populistickými řešeními. Například Friedbert Pflüger, který se bude na podzim za CDU ucházet o post berlínského starosty, navrhuje, aby byli na berlínských školách přítomni policisté a zavedeny detektory kovu - tak, jako je tomu v New Yorku. I jemu ale musí být jasné, že problém násilnických školáků, kteří ve svém životě nevidí žádnou perspektivu, podobná opatření nevyřeší. 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas