Po rozsudku v případu vraždy ze cti: německá debata o integraci pokračuje
Ten případ otřásl celým Německem. Před více než rokem, 7.února 2005, stála 23tiletá Hatun Sürücü v Berlíně na zastávce autobusu, když se ozvaly tři výstřely. Hatun, kterou střely zasáhly z bezprostřední blízkosti do hlavy, byla na místě mrtvá. Pachatelem byl jeden z jejích bratrů. Který jednal s největší pravděpodobností na základě rozhodnutí rodinné rady, k hrůznému činu mu měli napomoci jeho dva starší bratři. Jednalo se totiž o tak zvanou vraždu ze cti, která měla zachránit čest rodiny Sürücü.
Hatun Sürücü vyrostla v berlínském obvodu Kreuzbergu, v rodině kurdských přistěhovalců z Turecka. Její rodiče dodnes mluví pouze turecky. Když se potřebují domluvit s Němci, tlumočí jim některý z jejich devíti synů a dcer. Na přání rodičů musela Hatun v 15 letech opustit gymnázium a odjet se provdat do Turecka za svého bratrance. Když ale přijela zpět do Německa a v roce 1999 v Berlíně porodila syna, odmítla se do země svých předků vrátit. Odložila pokrývku hlavy a rozhodla se žít po svém, nezávisle na své rodině, sama vychovávat svého syna, sama si vybírat své přátele a partnery. Našla si byt a začala se učit elektromechaničkou.
Tento krok ale její silně nábožensky založená rodina nikdy neakceptovala. A německé úřady mají silné podezření, že to byla rodinná rada, která rozhodla o vraždě Hatun. Problém však spočívá v tom, že pro toto obvinění chybějí důkazy. Proto Zemský soud v Berlíně minulý čtvrtek odsoudil pouze nejmladšího z bratrů, 20tiletého Ayhana, který Hatun třikrát postřelil a k činu se přiznal. Ayhanovi, kterému bylo při spáchání činu 18 let, byl udělen trest odnětí svobody ve výši 9 let a 3 měsíců. Svou sestru Ayhan podle svých slov zavraždil proto, že nesouhlasil s jejím životním stylem a chtěl zachránit čest své rodiny. Oba jeho starší bratry, kteří měli obstarat vražednou zbraň a svého sourozence k činu navést, soud propustil pro nedostatek důkazů na svobodu. Státní zástupce podal proti rozsudku odvolání.
Ministr vnitra spolkové země Berlín Ehrhart Körtnig, o uplynulé neděli zopakoval svůj požadavek, aby rodina Sürücü opustila Německo. Podle sociálně demokratického politika jsou to právě podobné rodiny, které jsou přítěží pro tureckou komunitu v Berlíně. Podobného názoru je i kandidát CDU na post berlínského starosty Friedbert Pflüger, který pro deník Bild uvedl: "Pro toho, kdo souhlasí s vraždami ze cti, v Německu nesmí být místo." Sestry zvražděné Hatun však v rozhovoru pro berlínský deník Der Tagesspiegel prohlásily: "Německo je náš domov. V Turecku jsme cizinky."
Němečtí politici nyní vedou spor o to, zda by měl být Trestní zákoník doplněn o paragraf zakazující nucené sňatky, jak to prosazuje například místopředseda frakce CDU/CSU v Bundestagu Wolfgang Bosbach. Bývalá spolková ministryně spravedlnosti za FDP Sabine Leutheusser-Schnarrenberhgerová však tento požadavek o víkendu kritizovala jako příliš "akcionistický". Nucení ke sňatku je totiž podle ní trestné už na základě nyní platných zákonů. Skepticky se k plánům postavit nucený sňatek mimo zákon vyjádřil také Hans-Peter Uhl z bavorské CSU. Jak uvedl Uhl pro zpravodajský server Netzeitung, je obtížné v takových případech určit, kdo je vlastně pachatel.
Současná diskuse však opět ukazuje určitou bezmocnost politiků a úřadů vůči skutečnosti, že přes všechna velká slova o integraci přistěhovalců v Německu existuje paralelní společnost. Přesvědčit se o tom může každý, kdo se projde třeba právě berlínskou čtvrtí Kreuzbergem. Mnoho tamních obyvatel se dívá výhradně na tureckou televizi, nakupuje jen v tureckých obchodech a neumí ani slovo německy. A navzdory tomu, že někteří příslušníci této paralelní společnosti ve Spolkové republice už vyrostli a vlastní německé pasy, žijí tito lidé podle svých vlastních zvyků a pravidel. Do určité míry je jistě možné to akceptovat jako legitimní snahu o uchování vlastních tradic a kultury. V určité chvíli ale musí stát zasáhnout a nekompromisně požadovat, aby všichni dodržovali na jeho území platné zákony.
