Vondruška bude ukazovat obrázky
Na to asi zapomenout nelze, i přes tak medializované pokusy o koalice a dva o vládu - totiž to, že se počátkem září objevila ověřená informace, že jeden z členů KSČM, který po volbách nově zasedl do poslanecké lavice (byl počátkem 90. let chvíli i ve federálním shromáždění), působil za totality jako vězeňský dozorce a týral politické vězně.
Po otřesných zveřejněných svědectvích lidí, o jejichž cti a pravdomluvnosti si nikdo soudný neodváží pochybovat, by si člověk naivně myslel, že se především samotná KSČM k onomu Josefu Vondruškovi rázně postaví, přinejmenším ho aspoň bude žádat o jasné vysvětlení. Ale, jak už tomu tak v českých politických poměrech bývá, nestalo se vůbec nic. Rozhořčeně se ozývali hlavně lidé mimo politiku - bývalý političtí vězňové, anebo publicisté. Nějaké zásadnější pohoršení nezaznívalo bohužel ani od jiných parlamentních stran, jakoby šlo jen a jen o věc čistě mezi komunisty. Což samozřejmě není pravda.
Ostuda je to pro celou dolní komoru. Nevíme, zda někdo z vedení KSČM Vondruškovu minulost znal v okamžiku, kdy byl zařazen na čelné místo regionální kandidátky. Musíme doufat že nikoliv, protože by to jinak byl projev značného cynismu. A Vondruška musel samozřejmě přede voliči zatajit fakt, že byl dozorcem skoro dvacet let v Minkovicích, kde si odpykávali samozřejmě nezasloužené tresty někteří disidenti. Jinak by se dost možná přece jen díky preferenčním hlasům nedostal z kandidátky libereckého kraje do dolní komory. Připomeňme ještě, že v Minkovicích byli zavření například známí odpůrci komunistické totality Jiří Gruntorád a Jiří Wolf, podle nichž Vondruška s vězni zacházel brutálně a fyzicky i psychicky je šikanoval. U soudu však proto doposud nestanul.
A dosavadním vrcholem je to, jak se poslanec Vondruška obhajoval na stránkách komunistických Haló novin: "Jsem hrdý, že jsem chránil poctivé občany před různými parazity, a to mnohdy velmi společensky nebezpečnými." Když ani na to vedení KSČM nereagovalo, museli být znejistěni i ti, kdo občas říkají, že přece strana udělala od roku 1989 viditelný pokrok.
Nakonec však - po půl roce, nicméně přece jen, začínají o kauze hovořit někteří Vondruškovi kolegové z poslaneckého klubu a padají dokonce slova o výzvě k rezignaci na mandát. Už tradičně mírně rebelující místopředseda strany Jiří Dolejš (trochu se ozval už v září, ale skutečně jen trochu), říká dnes, že politik s takovou nevysvětlenou minulostí má prý "určitý handicap". A dodává, že on sám pravdu nezná, neboť s Vondruškou neproběhlo soudní projednání. Ale podle Dolejše ve světě politiky neplatí presumpce neviny. A Dolejš si myslí, že by měl Vondruška svou kauzu uspokojivě vysvětlit a pokud by se tak nestalo, přicházela by prý v úvahu varianta jeho odstoupení. A k místopředsedovu hlasu se v tomto týdnu připojili i další reprezentanti KSČM.
A tak se nechal slyšet i sám Vondruška - odstoupit nemíní, ale je ochoten se spolustraníky besedovat. A - to je celkem zábavné - ukazovat jim prý fotografie z minkovického kriminálu. Co na nich asi může být? Skupinka usměvavých bachařů na oslavě narozenin některého z nich? Hezké čisté cely? Vondruška dekorován právě nějakým řádem?
Pokud se s tím poslanci KSČM spokojí, mělo by to být krajně nepříjemné i těm sociálním demokratům, kteří stále doufají, že ještě vytvoří menšinovou vládu s podporou hlasů komunistů a tedy i poslance Vondrušky. Jinou věcí samozřejmě je, že jeho nikdo vzdát se dobrovolně mandátu nemůže přimět. Ale pokud bude dál říkat, že on nic, on muzikant, ačkoliv měl podle svědectví disidenty například opakovaně mlátit když drželi hladovku, měla by ho strana přimět, aby podal na bývalé vězně žalobu a u soudu se očistil. Těžko říci, zda by se mu do toho chtělo. Těch svědků je zřejmě docela dost. Potom se ovšem od něho KSČM musí distancovat. Jinak jsou veškeré její proklamace nedůvěryhodné. Možná si to aspoň někdo ve straně konečně začíná uvědomovat.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
