Komu prospěl palácový převrat ve slovenské Straně maďarské koalice?

Byl to sněm důležitý, neboť byl sněmem volebním a skončil, zvláště pro politiky slovenské, nemilým překvapením. Předpokládalo se, že předsedou SMK bude zvolen úspěšný a mezi Slováky oblíbený Béla Bugár. Nestalo se tak. S malým náskokem čtrnácti hlasů delegáti zvolili předsedou SMK Pála Csákyho. Zdá se, že právě Bugárová oblíbenost u Slováků stála dlouholetého předsedu křeslo šéfa SMK. Jinak by zřejmě jeho nástupce Csáky nebyl v předvolebním projevu argumentoval tím, že je paradoxní aby byl předseda maďarské strany více oblíbený u Slováků než u Maďarů. V logice předchozího je proto také nutné nahlížet vyjádření podpředsedy malé ale vlivné slovenské politické strany- Křesťansko demokratického hnuti. Vladimír Palko bezprostředně po výsledcích volebního sněmu Strany Maďarské koalice pro slovenská média prohlásil: Stal se čin a na tento čin musíme odpovědět činem. Palko, bývalý ministr vnitra v předchozí Dzurindově vládě, také upřesnil jak si odpovídající čin představuje- vyzval slovenské opoziční strany nespolupracovat se Stranou Maďarské koalice, neboť tato strana se podle něj stala po sobotě minulého týdne nečitelnou a je proto namístě přistupovat k ní s odstupem a chvíli pozorovat kroky jejího nového vedení.

Palkův razantní postoj má zcela určitě jistou souvislost s vnitřními poměry v KDH, s nadcházející volbou předsedy této konzervativní slovenské strany. Vladimír Palko je kandidátem na tuto funkci. Ovšem nic není ošidnější než změkčovat jasná a přesná stanoviska s poukazem na vnitrostranické poměry, čí drsnými, nediplomatickými rétorickými cvičeními uchazeče o předsednické křeslo. Vladimír Palko totiž nikdy nebyl dobrý rétor a ani si na tom nezakládal. O to víc vynikal máloslovnou, ale přesnou diagnostikou politické situace a logickými návrhy řešení. Právě proto jsou jeho výroky na adresu výsledků volebního sněmu SMK a změnu v jejím vedení vážným signálem pro slovenské politické elity v první řadě a neměly by zůstat oslyšeny ani novým vedením SMK, neboť právě tato strana, bývalý koaliční a výrazně proreformně zaměřený partner v bývalé Dzurindově vládě dává najevo, že hodlá změní svoji dosavadní strategii. A vzhledem k tomu, že místopředsedou SMK pro strategii je od soboty minulého týdne kontroverzní Miklós Duray, obhájce Maďarské autonomie v plném významu tohoto slova, tedy i v geografickém, lze téměř s jistotou tvrdit, že změna strategie nebude korekcí směru či programu strany, ale bude to změna zcela radikální.

Strana Maďarské koalice je ve struktuře slovenských politických stran jedinečným unikátem. Nemá jednotící ideologické podloží, jejím jednotícím prvkem je národnostní princip. Do svých prvních linií generuje takové politiky a takový program, které jsou kompatibilní s výhodnou politickou situací na Slovensku.Výhodnou do té míry, že poskytuje SMK šanci stát se vládním koaličním partnerem.

Je to taktika chytrá a prospěšná. Byl-li jejím exponentem bývalý předseda Bugár, politický realista a muž konsensu, bylo to taktika prospěšná v dvojím směru: pro slovenské Maďary i majoritní Slováky. Byla to taktika, jež přinášela SMK cenné procentní body i od slovenských voličů. Byl-li Béla Bugár viditelnou vizitkou SMK, zůstaly vnitřní problémy SMK, pnutí a spory dokonale pod ní ukryty. Miklós Duray byl hlavou protibugárovské opozice, která trpělivě a veskrze pragmaticky snášela Bugárův úspěch a prospěšnou, vyvažující a zklidňující sílu SMK jako koaličního partnera v Dzurindově reformní vládě. Po vítězství Ficovi strany Směr v loňských parlamentních volbách, po sestavení koaliční vlády s Mečiarovým HZDS a Slotovou nacionalistickou Slovenskou národní stranou se ale významně změnil politický profil Slovenské republiky. Do této změny musíme zahrnout také zhoršení národnostních vztahů na domácí scéně, se slovenskými Maďary zvlášť a zhoršení bilaterálních vztahů mezi Slovenskem a Maďarskem z těchže důvodů.

Vztahy mezi dvěma socialisty, slovenským premiérem Ficem a maďarským premiérem Gyurcsányem jsou na bodu mrazu. Za této situace lépe porozumíme slovům nového předsedy SMK Pála Csákyho, jenž na adresu svého předchůdce Bély Bugára řekl ona slova o předsedovi, jehož mají v oblibě více Slováci nežli Maďaři. Opětovné zvolení Bély Bugáry by zcela určitě znamenalo završení Bugárova úsilí o úplnou marginalizaci a tudíž vytěsnění Miklose Duraye ze struktur SMK. Byl to právě Duray a jeho lidé ve straně, kteří týdny před sněmem objížděli okresy a vyvinuly mravenčí úsilí na to, aby se palácový převrat v neprospěch Bugára a ve prospěch Csákyho podařil. O Csákym lze říct téměř s určitostí, že byl, je a zůstane pracovitým úředníkem,ale zcela nevýrazným politikem. Slovenští voliči jej volit nebudou. Maďarští taky ne. Ti budou volit SMK a její strategii. Autonomie bude pro mnohé lákavá. O to víc, o co víc bude narůstat agresivita koaličních partnerů vládního Směru- SNS a HZDS. Jejích představitelé si nacionalistickou lahůdku jménem Duray ujít nenechají.

Miklos Duray skutečně není špatným stratégem - jeho představa autonomie je plně v souladu s představou patnáctimilionového maďarského národa, jak ji prezentuje maďarská opoziční FIDEZS a jeho předseda Viktor Orbán. Durayovo politické přesvědčení je souladu s politickou agendou, kterou nyní Orbán formuluje a která prozatím stojí na dvou pilířích- antikomunizmus a rusofobie. Duray také dobře ví, že žádná stížnost slovenské vlády stran aktivit SMK v Budapeští vyslyšena nebude, pokud v ní zůstanou představitelé SNS.

Na Slovensku se dlouhodobě hraje s takzvanou maďarskou kartou. Ale zatím s ní hráli pouze Slováci. Od soboty 31. března 2007 po prvé s vlastní kartou hrají Madaři. I to je součást nové strategie Strany Maďarské koalice, součást politické hry Miklóse Duraye. Na čin se má odpovědět činem, řekl již v úvodě zmiňovaný exministr vnitra Vladimír Palko. Ví o čem mluví. V Dzurindově vládě neseděl s Durayem, ale s Csákym ano. A Csákymu vždy chybělo všechno to, co má v politické a lidské výbavě Bugár a chybí mu všechno to, čím disponuje lstivý a intelektuálně hravý Duray. Komu tedy prospěl palácový převrat v SMK ?

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .