13. prosince  2007  rubrika: Názory a argumenty

Fujimori před soudem

Vlajka Peru - Foto:  CIA

Vlajka PeruFoto:  CIA

V Limě dnes pokračuje soud nad bývalým prezidentem devětašedesátiletým Albertem Fujimorim. V pondělí byl odsouzen za to, že v roce 2000 nařídil policii a falešnému vyšetřujícímu soudci, aby vykonali domovní prohlídku v bytě exmanželky jeho nejbližšího spolupracovníka.

 

Fujimori před soudem

Vložit na svůj web

Fujimori se tak měl zmocnit několika set videonahrávek, jež měly dokázat případy korupce za jeho vlády. Videa zmizela a soud ho kromě peněžitého trestu odsoudil i na šest let vězení. Žalobce žádal sedm let, Fujimoriho obhájci se snažili, aby rozsudek nepřevýšil čtyři roky, neboť takový trest by v jeho věku nemusel podle peruánských zákonů podstoupit. 

Na tento soud navazují další, s mnohem závažnějšími obviněními. Fujimori je žalován, že byl zapleten do 25 vražd, k nimž došlo v roce 1991 v hlavním městě a že během puče, který sám v roce 1992 zosnoval, nařídil unést dvě osoby. Pokud mu bude prokázána vina i v těchto případech, může být peruánský exprezident odsouzen až na 30 let vězení. 

Do roku 1990 byl Alberto Fujimori, syn japonských přistěhovalců, celkem neznámým profesorem matematiky. Nejvyšší veřejnou funkci, kterou do svých 52 let zastával, byl rektor Národní zemědělské university La Molina. V témže roce se dostal do čela nového politického uskupení Cambio 90, za něž kandidoval na prezidenta a v druhém kole zvítězil nad spisovatelem Mariem Vargasem Llosou, jehož novely se vydávají i v České republice. Fujimori zdědil zemi, která se zmítala ozbrojenými konflikty mezi vojáky a maoistickými teroristy. Peru prodělávalo hospodářskou krizi, jakou země dosud nikdy nepoznala. Fujimorimu se podařilo stabilizovat národní hospodářství a snížit inflaci na přijatelnou mez. V roce 1992 rozpustil parlament a několik měsíců poté svolal ústavodárné shromáždění, které vypracovalo novou ústavu, jež mu dovolila, aby v roce 1995 opětně kandidoval na prezidenta. To bylo v době, kdy se vládním silám podařilo zatknout šéfy Světlé stezky i konkurenčních partyzánů, kteří si říkali po indiánském vůdci ze 17. století Tupac Amaru. Obě organizace terorizovaly především zemědělské oblasti země. Nutily rolníky, aby pěstovali koku, kterou pak prodávali překupníkům drog. 

Přes tyto nesporné úspěchy to však byla i doba, kdy se objevily první kritiky metod, k nimž se uchylovala vláda pod vedením Fujimoriho, jakož i jeho spojení s Vladimirem Montesinosem. Byla to zvláštní, temná postava peruánské politiky. Tajné služby země přebudoval na politickou špionáž, která sledovala všechny politiky bez výjimky. Ke své škodě Fujimori nedůvěřoval nikomu tolik jako právě jemu. Montesinos byl ten, kdo vyslal zvláštní komando Colina - Pahorek zavraždit výše zmíněných 25 Peruánců. Jak Montesinos tak někteří členové komanda si dnes odpykávají trest vězení a u soudu svědčí proti Fujimorimu. Ten říká, že o existenci komanda nevěděl a žádné příkazy k vraždám nedal. Někteří policisté však při výslechu tvrdili, že všechny rozkazy přicházely od vrchního velitele a prezidenta. Proti Fujimorimu svědčí také to, že členy komanda vyznamenal a když se přišlo na jejich zločiny i amnestoval. 

Postava Fujimoriho rozděluje Peruánce víc než jakákoli osobnost v Latinské Americe. Občané si odpovídají na otázku, která je legitimní i v jiných zemích a táhne se dějinami lidstva. Co všechno je dovoleno, když se mají zlepšit životní podmínky všech. Vraždit asi ne, natožpak když se později ukázalo, že šlo o omyl. Ale peruánští maoisté zabíjeli neposlušné vesničany po stovkách. Není divu, že právě oni jsou Fujimorimu vděčni a organizují demonstrace a pochody na jeho podporu. O tom, jak je peruánská společnost rozštěpena, svědčí skutečnost, že nejstarší ze čtyř Fujimoriho dětí, dcera Keiko Sofía, získala v posledních parlamentních volbách nejvíce hlasů a stane se asi "fujimoristickou" kandidátkou na prezidenta v roce 2011. Dnes už by ji určitě by ji volilo nebo to vážně zvažuje přes 35% voličů. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
 

Autor:  Karel Wichs

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas