12. února  2008  rubrika: Názory a argumenty

Gazprom po Ukrajině požaduje přes 1,5 mld dolarů

Viktor Juščenko - Foto: Jiří Hošek

Viktor JuščenkoFoto: Jiří Hošek

Nic nového pod sluncem, řekne si možná ten, kdo sledoval dosavadní průběh rusko-ukrajinských hádek o cenu zemního plynu, který započal krátce po vítězství ukrajinské oranžové revoluce v prezidentských volbách na přelomu let 2004-2005.

 

Gazprom po Ukrajině požaduje přes 1,5 mld dolarů

Vložit na svůj web

Faktem na druhé straně je, že v posledním roce probíhaly ruské dodávky zemního plynu na Ukrajinu celkem bez problémů, ale po celou tu dobu zřejmě neustále narůstal dluh ukrajinské strany, který se podle ruského plynárenského gigantu Gazprom vyšplhal na 1,7 miliardy amerických dolarů. Kromě toho se odborníci Gazpromu domnívají, že během posledního roku v ukrajinských zásobnících "uvízlo" půldruhé miliardy kubických metrů plynu, určeného pro západní Evropu. V této souvislosti připomeňme, že právě přes ukrajinské plynovody proudí plné čtyři pětiny ruského zemního plynu, určeného odběratelům ve střední a západní Evropě. 

Poměrně klidnou hladinu rusko-ukrajinského obchodu s plynem v posledních dnech a vlastně už týdnech rozvířila nová ukrajinská premiérka Julie Tymošenková. Ta uznává, že ukrajinský stát Gazpromu uvedené peníze možná opravdu dluží, ale vinu za tento dluh plně svaluje na vládu svého předchůdce Viktora Janukovyče. Tymošenková se navíc (a zřejmě oprávněně) domnívá, že značnou část dluhu vytvářejí a možná i pohlcují prostřednické organizace - Rosukrenergo, sídlící ve Švýcarsku a z 50 % patřící Gazpromu, a Ukragaz-Energo, která je dceřinnou společností ukrajinského státního koncernu Naftagaz. Tymošenková včera v Kyjevě prohlásila, že o celém problému už jednala s prezidentem Juščenkem a že hodlá tyto dva prostředníky z dodavatelského řetězce vyřadit tak, aby odpovědní ukrajinští vládní úředníci napříště jednali rovnou s Gazpromem. "Oficiálně prohlašuji, že na vyděračské podmínky těchto dvou prostředníků nepřistoupíme a za listopad a prosinec rozhodně nebudeme platit ceny, dohodnuté od ledna 2008," řekla paní Tymošenková a dodala, že od zmíněných firem bude Ukrajina brát jedině středoasijský plyn. 

Jak dnes v ruském vysílání BBC řekl jeden ukrajinský analytik, pikantní na tom všem je, že celá rusko-ukrajinská plynová krize začala v létě 2005, kdy v čele kyjevského kabinetu také stála Julie Tymošenková. Ta ovšem byla v září odvolána a nestihla předem dojednat ceny za ruský plyn na rok 2006. Její nástupce Jechanurov pak byl nucen ve vyloženě nouzovém režimu přistoupit na vznik oněch prostřednických firem, které ukrajinskému odběrateli dodávaly za ceny kolem 100 dolarů za tisíc kubíků směs ruského, turkmenského a kazašského plynu. 

V předvečer Juščenkova příjezdu do Moskvy se situace dále vyhrotila. Gazprom oznámil, že pokud Ukrajina, která loni platila necelých 180 dolarů za tisíc kubíků, nepřistoupí na novou cenu 314 dolarů, sníží od dnešního dopoledne dodávky na Ukrajinu o 25 %. Toto ultimátum pak bylo prodlouženo do šesté hodiny večerní, tedy do okamžiku, kdy se předpokládalo ukončení rozhovorů Putin-Juščenko. Podle agentury RIA-Novosti ve chvíli, kdy tento komentář vznikal, však schůzka stále ještě nekončila. Přestože její konkrétní výsledek tedy v tuto chvíli ještě neznáme, jedno je podle ruských analytiků jisté: Juščenko je v Moskvě na dvoudenní návštěvě a odlétá až zítra, takže do té doby plyn pro Ukrajinu nejspíš nikdo nepřivře. Jak nejnovější rusko-ukrajinský spor o ceny zemního plynu dopadne, se tedy nejspíš dovíme krátce poté, co se Juščenkův speciál odlepí od moskevské ranveje a zamíří směrem na Kyjev. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Autor:  Libor Dvořák

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas