Izraelský desátník Gilad Šalit je v zajetí teroristů už dva roky
Právě dnes uplynuly dva roky od chvíle, kdy tři palestinské teroristické skupiny v čele s Hamasem unesly do pásma Gazy devatenáctiletého izraelského desátníka Gilada Šalita. V srpnu mu bude už 22, ale jeho propuštění se nezdá o moc blíž než před rokem.
Aspoň snad ale existuje šance, že je naživu, protože Hamas v uplynulých dvou letech předal vojákově rodině jednu synovu audionahrávku a dva dopisy, které jsou údajně autentické.
Jednání o jeho výměně za členy Hamasu vězněné v Izraeli stále probíhají. Jejich prostředníkovi Egyptu se však zatím podařilo dosáhnout jen rámcové dohody. Izrael by měl propustit 450 Palestinců a Hamas by pak předal Šalita Egyptu, který ho vrátí do Izraele. Hamas tak už podstatně slevil z původního požadavku 1.400 vězňů. Výměna však vázne na odmítání Izraele propustit vězně "s krví na rukou", tedy usvědčené vrahy a strůjce atentátů, které si vyžádaly oběti - aby nezavdal nebezpečný precedens. Ze seznamu předloženého Hamasem schválil jen 71 jmen a trvá na tom, že Palestinci musí seznam přehodnotit. Ani jedna strana však zatím nezměnila stanovisko.
Izrael ještě minulý týden požadoval, aby bylo propuštění Gilada Šalita součástí dohody o příměří s Hamasem, ale hnutí to odmítlo. Izraelská vláda nakonec požadavek stáhla, k dohodě přistoupila bez něj a příměří vstoupilo v platnost 19. června. Rozhodnutí vyvolalo v zemi bouři nevole. Nejdál zašli rodiče Gilada Šalita, kteří prohlásili, že je vláda zradila, a podali stížnost k Nejvyššímu soudu. Protestovali v ní proti dohodě o příměří, jejíž součástí má být i otevření hranic s pásmem Gazy, včetně do Egypta v Rafáhu; podle Šalitových tak únosci budou moci jejich syna z Gazy odvézt. Požadovali po vládě vysvětlení, proč netrvala na začlenění Gilada do dohody, a tvrdili, že její rozhodnutí je v rozporu s ústavním právem na život. Šalitovy rodiče podpořil i ministr spravedlnosti Daniel Fridman a 78% izraelské veřejnosti. Skoro tři čtvrtiny Izraelců s nimi souhlasí, že vláda hodila Šalita přes palubu.
Nejvyšší soud stížnost zamítl, ale doporučil vládě, aby o vojákovi znovu jednala. Rozhodl na základě předpokladu, že kabinet splní svůj slib a zahájí intenzivní jednání o Giladově propuštění. Šalitovi se odvolali; požadují, aby vláda do 48 hodin dohodu o příměří a otevření hraničních přechodů přehodnotila. Ty jsou dnes už opět zavřené v reakci na porušení klidu zbraní Islámským džihádem, který na Izrael včera odpálil několik raket.
Kabinet tvrdí, že otevření hranic v Rafáhu nedovolí, dokud nebude Šalit propuštěn. Stejný slib dal v úterý i Egypt na setkání Olmerta s tamějším prezidentem Husním Mubarakem. Intenzivní jednání v Káhiře by mělo začít už ve čtvrtek. Soud však nestanovil žádná kritéria, podle kterých by bylo možné určit, zda je jednání intenzivní a co představuje pokrok, a tak může pokračovat stejně bezvýsledně jako doposud. Některé bezpečnostní zdroje však připouštějí, že Izrael bude nakonec muset osvobodit aspoň některé vězně s krví na rukou, jestli nechce Šalita poslat na smrt.
Mrtvi jsou pravděpodobně druzí dva izraelští zajatci, Ehud Goldvasr a Eldad Regev, které před skoro dvěma lety unesl libanonský Hizballáh. K tomuto závěru dospěly zpravodajské služby na základě analýzy, podle které byli oba vojáci v okamžiku únosu vážně zraněni. Ještě minulý týden byla téměř na dosah dohoda zprostředkovaná Německem: Izrael měl výměnou za oba vojáky propustit libanonského vraha čtyř Izraelců a šest dalších Libanonců a vydat ostatky osmi bojovníků Hizballáhu zabitých v druhé libanonské válce. Hnutí však za celé dva roky neposkytlo jediný důkaz o tom, že jsou oba rukojmí naživu, a minulý týden navíc připojilo požadavek na osvobození stovek Palestinců.
Premiér Olmert v pondělí od dohody náhle couvl a pověřil vrchního vojenského rabína, aby podle vojenských analýz a židovského zákona posoudil, zda Regev s Goldvasrem nemají být prohlášeni za mrtvé. Panují obavy, že výměna vrahů a teroristů za mrtvá těla by mohla ohrozit život Gilada Šalita, kterého by pak únosci mohli zabít a nadále požadovat výměnu. Vláda je však ochotná propustit v rámci dohody s Hizballáhem i několik Palestinců, kteří nemají na svědomí vraždu nebo teroristický čin, ale až po předání Goldvasra s Regevem. Premiér Olmert se podle vlastních slov ještě nerozhodl, jestli navrhovanou dohodu podpoří. Vláda by však o ní měla hlasovat už tuto neděli.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
