8. července  2008  rubrika: Názory a argumenty

Je radar nebezpečný anebo nikoliv?

americký protiraketový radar - Foto: Miroslav Konvalina

americký protiraketový radarFoto: Miroslav Konvalina

Když už vláda tak nutně chtěla podepsat smlouvu o umístění radaru, ačkoliv pro ni nemá zajištěnu podporu ani všech svých koaličních poslanců, je dobře, že to udělala raději dřív než později: slíbila totiž, že ji po podpisu odtajní a jelikož se v parlamentě o ní má hlasovat až na začátku zimy, bude dost času na to seznámit se s fakty. Až bude smlouva odtajněna, dozví se- doufejme- konečně i ministr životního prostředí Bursík to, co údajně dodnes netuší.

 

Je radar nebezpečný anebo nikoliv?

Vložit na svůj web

A sice, jaké budou technické parametry radarové stanice. Podle jeho dopisu poslanci Koníčkovi prý pracovala analýza, kterou si loni nechalo vypracovat ministerstvo obrany, jen s hypotetickými fakty. Doslova ministr Bursík podle serveru Týden cz napsal:"Vzhledem k tomu, že nejsou dosud známé konkrétní technické informace, je uvedená studie zpracována velmi obecně a její použitelnost je pouze orientační". Konec citátu. 

Pokud je tohle pravda, pak ovšem nabývají na váze argumenty, které zásadně zpochybňují tvrzení vlády, že radar nebude mít žádná zdravotní rizika. Už měsíce ne-li roky kvůli tomu bije na poplach Ing. Milan Hlobil, který pracoval více než 40 let v oboru radiolokace, naposledy do roku 2005 jako učitel na katedře radiolokace Vojenské akademie v Brně. Jeho články, přednášky a online diskuse lze najít na internetu a jsou podloženy složitými technickými údaji, kterými se těžko lze prokousat bez odpovídajícího vzdělání. 

Závěry, ke kterým inženýr Hlobil dochází, jsou nicméně alarmující: Podle něj například oficiálně uváděná bezletová zóna 8,6 km neposkytuje dostatečnou ochranu osob na zemi a na palubě letounu proti elektromagnetickému záření. Problém prý neřeší ani bezletová zóna určená pro vojenský újezd Brdy. K zabezpečení ochrany zdraví osob na zemi a na palubě letounu by bylo třeba v případě radaru stanovit 50km bezletovou zónu (což prý mimochodem potvrzuje i závěr americké agentury BMDO). Na malém ostrovu v Pacifiku by snad bezletová zóna 8,6 km byla podle inženýra Hlobila přijatelná, ale na hustě osídleném území ČR a v hustém letovém provozu v žádném případě. Autoři převzali od americké strany to, co platí pro malý atol, samostatně bohužel nic neřešili, tvrdí inženýr Hlobil. Rovněž vypovídací hodnota měření provedených na atolu je údajně z hlediska zdravotní neškodnosti radaru téměř nulová - v Brdech má stát radar EBR, jehož parametry nejsou známy. Měření tedy nezaručuje žádné garance ochrany zdraví osob a úvahy, že další měření radaru se bude provádět již v Brdech jsou podle Hlobila nesmyslné a nebezpečné. 

Jako špičkový výkon radaru na atolu uvádí česká Národní referenční laboratoř 170 kW (oproti původně oficiálně udávaným 4,5 MW). Jenože při takovém výkonu by měl radar dosah na tzv. malorozměrné cíle řádově - pouze stovky kilometrů, při všech prezentacích byly ale uváděny dosahy řádově tisíce kilomerů. Z toho pro Milana Hlobila jasně vyplývá, že pro případ měření byl výkon radaru účelově snížen a výsledky měření jsou tedy nevěrohodné. Inženýr Hlobil dochází k závěru, že doposud známé dokumenty jsou nedostatečné, vyskytují se v nich zásadní věcné a metodické chyby, neznalosti principů radiolokace a nemohou být východiskem pro seriózní rozhodování o umístění radaru na stanoviště v Brdech. A jeden ze svých článků Hlobil dokonce uzavírá: Pro případ, že by někdy například posluchač na katedře radiolokace Vojenské akademie předložil práci podobné úrovně, lze konstatovat, že by zcela určitě neuspěl. 

Ať tak či onak, souhlasit lze jistě bez výhrad s Hlobilovým přesvědčením, že váha odpovědnosti poslanců a senátorů bude při hlasování o instalaci radaru vysoká. Proto si zaslouží mít co nejpřesnější a komplexní odborné informace. 

Tedy nejen zprávu Národní referenční laboratoře o měřeních na radaru, nebo studii ministerstva obrany, vycházející, jak je teď potvrzeno i od ministra Bursíka, z "hypotetických údajů". To věru nestačí. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas