Ad CzechTek 2005

Po nějakých třech letech rozhodl pražský Městský soud, že se ministerstvo vnitra musí písemně omluvit dvěma účastníkům technoparty CzechTek 2005 za policejní zákrok. Navíc má těmto účastníkům ministerstvo vnitra vyplatit celkem třicet tisíc korun za neoprávněné použití dýmovnice a tonfy.

Popisů, co a jak se tehdy u Mlýnce na Tachovsku přihodilo, je mnoho. Technaři měli řádně pronajaté pozemky, na nichž chtěli party uspořádat. Policie, která byla k zákroku už předem hecována tehdejšími mocenskými špičkami, včetně relativně čerstvého premiéra Paroubka, čekala na místě v podstatě připravena technařům " to ukázat". Přinejmenším jako policejní odplatu za to, že rok před tím byla policie v podstatě veřejně znemožněna masou technařů a příznivců techna, kteří na ročník 2004 nastoupili v takové síle, že policisté jen zdálky přihlíželi...

V roce 2005 se "to" policii už podařilo. Zablokováním veřejně přístupné cesty, vedoucí k místu konání party plus na základě stížností majitelů okolních (a řádně nepronajatých) pozemků, na něž policie v podstatě účastníky party dohnala vstoupit, když nemohli jet tou veřejnou cestou, vydalo příslušné státní zastupitelství policii pokyn k zásahu. Jestli by z těchto řádků mělo vyplývat, že podle mého byl následný a přehnaně brutální zásah policejních jednotek zinscenovaný - pak je tomu rozuměno správně.

Bitva, poměrně jednostranná, srovnatelná - podle mého - zhruba s dobovým vybíjením neozbrojených původních obyvatel Severní Ameriky americkou armádou, trvala několik hodin. Desítky, možná stovky, možná ještě více lidí utrpělo různě těžká zranění. V rámci vyváženosti je třeba dodat, že policisté dokázali při zákroku ublížit i sami sobě, čímž se statistika obětí téhle honičky na technaře trochu vyrovnala. Veřejnost přišel ten zásah na nějakých jedenatřicet miliónů korun. Způsob, jakým policie tehdy zasáhla, byl kritizován i tehdejším stínovým ministrem vnitra Ivanem Langerem, kritická slova našel - pro obě zúčastněné strany - i ombudsman Otakar Motejl.

Dva z mnoha tisíců účastníků technoparty CzechTek 2005 u Mlýnce na Tachovsku, Ondřej Holous a Pavel Kuchař, teď uspěli se stížností na tehdejší postup policie vůči návštěvníkům spektáklu. Oba si stěžovali na to, že byli policií poměrně brutálně napadeni, ač uposlechli policejních příkazů. Policisté jen v jakési mlátící setrvačnosti ještě do jejich auta, odjíždějícího na policisty vymezené místo, vhodili dýmovnici a jednoho z žalujících navíc napadli tonfou.

Skutečnost, že nyní soud přisoudil oběma postiženým nárok na písemnou omluvu a drobné finanční odškodnění, je spíše morální satisfakcí, ale za to mocnou. Ukazuje totiž všem ostatním - a to nejenom účastníkům kontroverzní hudební slavnosti - že chování policistů (i při emocionálně vypjatém zásahu) nesmí být libovolné. Dlužno připomenout, že inspekce ministra vnitra prošetřovala nějakou stovku podání na chování policistů při zákroku, většinu z nich však odložila s vysvětlením, že buď bylo odůvodnění stížnosti příliš obecné, nebo nebylo možné najít konkrétního viníka.

Tato inspekční interpretace mnohé ze stěžovatelů věru, že neuspokojila. Známý je případ slečny Romany Krátké, jíž způsobili zasahující těžkooděnci proděravění plíce - viník zůstal neznámý. Asi do ní mlátilo a kopalo tolik statečných a po zuby ozbrojených policistů, že by mezi nimi nenašli viníka ani specialisté z "Kriminálky Miami". Jiný známý případ je ten, při kterém nebylo ani z (mezitím hodně mediálně známé) videonahrávky možné určit, kdo že to brutálně sráží k zemi subtilního mladíka, na kterého se následně snesou jak údery rukou, nohou, tak i tonfou. Vzpomínám si na dobové vysvětlení některého ze zasahujících policistů, podle něhož policie mladíka vlastními těly, plus rukama i nohama chránila, aby si při pádu k zemi, který si měl sám přivodit, nějak neublížil.

Z CzechTeku 2005 zbyla dodnes nepříjemná pachuť. Týká se spíše policejní brutality zásahu proti jeho účastníkům, než chování návštěvníků akce. Zbyly z té akce i dobové plakáty, zobrazující premiéra Paroubka, an sděluje světu, navlečen do sado-masochistického oblečku, že i on má bití rád; popřípadě obrázek téhož politika, kterak míří prstem na diváka a sděluje, že zítra dostaneš přes držku ty! Technaři našli jiné způsoby, jak své taneční reje uspořádat. Zkoušeli to provést i s asistencí státu ve vyhrazeném prostoru vojenského újezda, ale to asi nebylo ono. A možná, že už ani nejsou "ono" ty velké monstrakce typu CzechTek 2005. Technaři dělají svou muziku dál, žijí svůj život, ale - zdá se - v menších a komornějších uskupeních. Okolnímu světu tím - podle mého - říkají totéž, co před lety: Nechte nás být, my se do vás taky nemontujeme - a jestli se chcete ubavit k smrti, na těch velkých fesťácích, sponzorovaných nadnárodními koncerny máte příležitostí až dost. Pánům Holousovi a Kuchařovi však patří obrovský dík za to, že dokázali svou stížnost dotáhnout, i za ty ostatní, kteří neuspěli, k mírně zdárnému konci.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .