Hrozba íránských útočných balistických raket je velmi reálná i pro Evropu
Divák britských či evropských televizí a posluchač rozhlasů se jistě včera divil. Hlavním, či jedním z hlavních témat dne totiž byla neobvyklá zpráva o zkoušce íránské balistické rakety. Závěry citovaných expertů byly stručné: "Nejen Izrael a zájmy Západu na Blízkém východě jsou nyní vystaveny íránské hrozbě, ale už i část Evropy."
V souvislosti s nedávnými manévry izraelského letectva, včetně doplňování paliva nad Středozemním mořem, o kterých se hovořilo coby o možné generálce na útok na íránská nukleární zařízení, bylo íránské zaharašení zbraněmi poměrně logické. Zejména po jejich prohlášení, že odveta za izraelský útok by zahrnovala zničení Tel Avivu a amerických strategických i námořních cílů v regiónu. A toto harašení muselo být podepřeno středečním vypuštěním devíti různých bojových raket, včetně útočné balistické rakety Šahab 3. Další starty se pak údajně uskutečnily i v noci na čtvrtek.
Pozoruhodné je, že média v této souvislosti rychle pochopila o jakou hrozbu vlastně jde i pro Evropu a ukázala či popsala kružnici doletu rakety na mapě. A dolet nejnovějších verzí této útočné rakety (vyvíjené mezi lety 1998 a 2003 a v počtu několika desítek nyní operačně nasazené do výzbroje Íránu) činí až 2000 kilometrů. Zahrnuje tedy i celé Turecko, polovinu Ukrajiny a Řecka, a také většinu Bulharska a Rumunska. Není tedy divu, že americká ministryně zahraničí Riceová na návštěvě Bulharska a Gruzie varovala, že rostoucí dolet dokazuje, že "ti, kteří tvrdí, že žádná íránská raketová hrozba proti které bychom měli vybudovat obranný protiraketový systém neexistuje, by si asi nyní měli promluvit s Íránci", zatímco z Moskvy se ozývalo jen prapodivné mlčení.
Náš furiant, zejména ten, který tvrdí, že se jen bojí o vlastní dvorek a nechce nikoho provokovat, si však jistě oddechne. Z Rumunska a Bulharska je k nám přece jen ještě tisíc kilometrů, takže se nemáme čeho bát. Fakta, včetně družicových snímků a zpravodajských analýz, zjevně dosud nad jeho chápání, jsou však velmi znepokojující. Útočná balistická raketa Šahab 3, což znamená meteór, byla vyvinutá ze severokorejské rakety druhé generace Taepodong 1 a prošla vývojem přes verze B, C a D a zvětšení objemu nádrží paliva a okysličovadla umožnily zvětšení doletu, a také zpřesnění dopadu tunové hlavice (či až pěti hlavic samostatných) až na stovky metrů. A zkouší se už další verze.Zatímco zjevně třístupňový Šahab 4, nazvaný též Kavoshgar 1, by měl umožnit Íránu během nejbližších týdnů či měsíců prestižní krok vypuštění umělé družice země zvané "Omid"na oběžnou dráhu ve výši kolem šesti set kilometrů, už delší dobu se paralelně vyvíjejí zdokonalené dvojstupňové a třístupňové vojenské verze. A jak tvrdí zpravodajci i experti, kosmický Šahab 4 je pro vojenské verze jen zástěrkou. Tyto rakety Šahab 5 s novým a silnějším prvním stupněm (což zpravodajcům prozradily snímky kompletně přestavěných odpalovacích ramp, schopných nést větší rakety), mají mít dolet až 2900 kilometrů. Budou tedy schopné zasáhnout i Českou republiku, Rakousko, Polsko i část Německa a Itálie a jsou nyní ve stádiu zkoušek. Situaci ještě pochopitelně zhoršuje skutečnost, že Evropa zatím nemá k dispozici protiraketovou obranu a přitom experti očekávají, že Šahab 5 bude k dispozici už během dvou let. Ještě silnější verze Šahab 6 - která je prý teprve v počátečním stádiu vývoje -- pak má mít dolet minimálně 4000 kilometrů a v jejím dosahu bude celá Evropa, Afrika a značná část Asie.
Otázkou ovšem je, jak účinné jsou íránské raketové hlavice. Tuna nejmodernějších výbušnin dokáže zničit až několik bloků domů, pokud by však rakety nesly malé hlavice nukleární, na nichž údajně Írán pracuje už řadu let, měnilo by to situaci. Rada bezpečnosti OSN vydala první ultimátum Íránu, aby obohacování uranu zastavil, už v říjnu 2006, ale fundamentalistická vláda ajatoláhů si z toho nic nedělá a pokračuje vesele dál. Nejhorší je však skutečnost, že podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii bylo před dvěma roky v počítačích mezinárodní mafie pašující nukleární informace objeveno na 30,000 dokumentů ilustrujících výrobu malé nukleární bomby skupiny otce pákistánské bomby Abdula Kadíra Chána. Je tedy údajně možné, že plány na atomovku poloviční velikosti a dvojnásobné účinnosti než ty čínské dostaly nejen Libye a Severní Korea, ale také Írán. Libyi přinutilo zabavení lodi s centrifugami program zastavit a hladová Severní Korea to právě činí. Íránští ajatoláhové však pokračují dál a nyní mají i nosné rakety. Obavy náhle probuzené Evropy jsou tedy zjevně zcela namístě a tomu našemu furiantovi to snad nyní též dojde.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
