28. července  2008  rubrika: Názory a argumenty

Martin Bursík versus ekologičtí fundamentalisté

Matěj Stropnický - Foto: Marián Vojtek

Matěj StropnickýFoto: Marián Vojtek

Předseda Strany zelených Martin Bursík má problém s fundamentalisty ve své straně, a to nejen s paní Danou Kuchtovou a Matějem Stropnickým, ale i s městskými a obecními organizacemi, které mu vyčítají, že neplní předvolební sliby. Je to prastarý spor, který znají skoro všechny zelené strany ve světě mezi tzv. realisty a fundamentalisty.

 

Martin Bursík versus ekologičtí fundamentalisté

Vložit na svůj web

I v sousedním Německu, kde zelení oscilují stále kolem deseti procent, se po dlouhém období, kdy stranu vedl Joschka Fischer, uzavřel tehdá koalici se sociálními demokraty a byl jedním z nejúspěšnějších ministrů zahraničí, se právě v těchto dnech otevírá opět tento starý problém: fundamentalisté se ostře staví proti dalším stavbám atomových elektráren i proti elektrárnám na uhlí. Joschka Fischer patřil k realistům a s fundamentalistickými tlaky vždy bojoval. 

Podobně je možné hovořit jako o realistovi o Martinu Bursíkovi, když ho slyšíme jak obhajuje své postoje vůči organizacím, které mu vyčítají, že neobhájil v Děčíně zachování železnice, v Brně nádraží v centru města, pod Ještědem zákaz těžby uranu a v Nových Heřmanicích dovolil stavět vodní nádrž na řece Opavě. 

Rozdíl realistů a fundamentalistů je zřetelně vidět právě na posledním případu: Martin Bursík prosadil při stavbě vodní nádrže šetrnější variantu, takže vodě musí ustoupit jen padesát stavení, ale někteří zelení spojili svůj osud právě s představou, že tato nádrž nesmí stát. 

Ivo Dokoupil z Hnutí Duha říká: "To, co se stalo, je dokladem toho, že se v Praze na ministerstvu rozhoduje o nás bez nás." 

Bursík se však hájí logicky a tvrdí, že neměl silnější věcné argumenty, aby kolegy ve vládě přesvědčil o opaku, a proto uzavřený kompromis považuje ne za politický kompromis, ale za věcný. Neprodal Heřmanice za něco jiného. Podobně kdysi v Německu Joschka Fischer prosadil uzavření atomových elektráren v roce 2020. 

Chtějí-li být zelení ve vládách, musí se naučit přijímat věcné kompromisy jako řádný politický instrument k prosazování svých cílů. Cíle ukazují ale vždy jen směr a skoro nikdy nejsou hned dosažitelné. Smíření se s touto starou moudrostí představuje ale pro zelené, kteří se v Evropě rekrutují hlavně z bývalých pacifistických bojovníků proti válce ve Vietnamu, květinových dětí propagující volnou lásku a bojovníků proti výstavbě atomových elektráren, velkou změnu: Chybí ji totiž přitažlivost akčních protestů. 

Bývalý poslanec za zelené a profesor politické filozofie Hubert Kleinert to říká velice jasně: "Boj proti atomové energii a pacifismus patří k základním mýtům zelených... S pacifismem se již rozloučili, ale boj proti atomové energii zůstává jako poslední tabu, ale bohužel toto tabu patří víc k principům této strany, než k rozumné politice." A tato diagnóza platí přesně i na naše zelené. 

Na chystaném sjezdu Strany zelených tedy půjde o to, jestli vyhraje křídlo, které považuje kompromisní řešení výstavby nádrže v Heřmanicích za rozumné, nebo jestli se ve straně prosadí přitažlivost akčních protestů v opozici, která je sice možná víc vidět v médiích, ale v podstatě žádný vliv na správu věcí veřejných nemá. 

A to platí i o boji proti atomovým elektrárnám: Realisté prosazují pozvolný přechod z fosilního a atomového věku k obnovitelným zdrojům energie, fundamentalisté absolutní zákaz atomové energie. Na první pohled je zřejmé, že s takovým fundamentalistickým požadavkem by s nimi nemohla uzavřít koalici ani žádná rozumná sociální demokracie. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas