Bydlení v nájmu ztrácí smysl

30. červenec 2008

Po vlně zdražování potravin a energií čeká na Čechy další rána: zdraží se bydlení. Zvláště to platí u regulovaných bytů. Ještě letos rostou jejich nájmy v průměru o dvacet procent, napřesrok to má být o třicet a v roce 2010 o čtyřicet procent. Oznámil to ministr pro místní rozvoj Čunek.

Tak velký růst je skutečně na pováženou a s financemi mnohých rodin to může zamávat. Logicky se proti postavili sociální demokraté, podle kterých je cenový růst zbytečný a způsobila ho současná vláda. Jde o to, že horní hranici regulovaných nájmů stanoví stát mimo jiné i podle cen nemovitostí. Jejich ceny však začaly růst rychleji. Vláda totiž připustila, aby stavitelé domů platili devatenáctiprocentní daň z přidané hodnoty a nevyužili možnost výjimky, kterou připustila Evropská unie. Podle ní mohli stavebníci platit jen devítiprocentní daň.

Zároveň se vinou vyšších úrokových sazeb zdražily hypotéky a také tím cena bytů narostla. Dražší hypotéky logicky přinesly i vyšší tržní nájmy, nárůst je ovšem v řádu procent. Tedy nic dramatického. Zdá se tedy, že se zvyšování regulovaných nájmů, které mělo probíhat v letech 2007 až 2010 vymklo kontrole a nerespektuje úmysly zákonodárců, kteří deregulaci prosadili. Sociální demokraté proto volají po vyšší pomoci nájemníkům a navrhují, aby se růst zpomalil například novelou bytového zákona.

Ovšem problém je v tom, že zásahem z dílny sociálních demokratů by se potíže na trhu s byty jen zakryly, ale nevyřešily a možná ještě prohloubily. Není totiž žádný zvláštní důvod zasahovat proti zdražování nájmů ročně o 30, nebo 40 procent. Dosud platí, že regulované nájmy jsou dvakrát až třikrát lacinější, než ty tržní. I kdyby tedy stejným způsobem rostly dalších pět let, tržní nájmy spíše nedoženou. Spíše se nabízí myšlenka, že zákon o průběžném zvyšování nájmů je špatný. Dělá po jednotlivých krocích, co se mělo udělat najednou, a proto nedosahuje svého plánovaného cíle. Smyslem není zdražovat, ale zrušit přehradu mezi dvěma kategoriemi bytů. Ceny regulovaných a neregulovaných nájmů by se měly přibližovat.

Tržní nájmy přece byly proto tak vysoké, často víc než hypotéky, protože značná část bytové nabídky byla blokována právě regulací. Logická úvahy tedy zní, až se zruší regulace, ceny se sejdou někde uprostřed, možná blíže tržní ceně.

Ovšem právě tohle se při postupném zvyšování regulovaných nájmů neděje, protože i tržní nájmy rostou, byť zhruba jen o inflaci. A nestane se to ani do roku 2010, kdy deregulace končí. Stále budou tržní nájmy v průměru dvakrát dražší.

Pokud to takhle bude dál, dá se očekávat, že celý problém jaksi vyhnije. Stát totiž mimo jiné podporuje stavební spoření a také splátky hypotéčních úvěrů. Není důvod, proč by měl podporovat právě tento sektor spotřeby, ale to už je jeho bytová politika. Proto lidé postupně utíkají do vlastního a nájemních bytů postupně ubývá. Otázka tedy zní: chceme, aby se zrušily všechny nájemní byty, s výjimkou těch luxusních, na které budou mít jen ti nejbohatší?

Odpověď zní, chováme se přesně tak, jako bychom právě tohle chtěli. Hlavním argumentem jsou výroky ministra Čunka, který oznámil, že v roce 2010 bude jakákoli regulace zrušena. To tedy znamená, že se dosud regulované nájmy v roce 2011 najednou zvýší o sto procent. Neproběhne tedy reforma nájemního bydlení, protože se všechny nájemní byty de facto zruší. Každý si radši pořídí byt za státem podporovanou hypotéku, než aby platil nájem ve výši hypotéčních splátek. Ti kdo nebudou mít na hypotéku či na vysokou činži, zůstanou na krku obcím. A vzhledem k tomu, že obce své byty velice rychle prodávají, měly by už začít stavět nájemní domy pro nejchudší vrstvy.

Tímto způsobem Česko skutečně překoná pozůstatky neudržitelné socialistické bytové politiky, ovšem ani náhodou se tím neposune směrem na západ. V západní Evropě totiž nájemní bydlení existuje a dokonce stát reguluje jeho ceny. Platí například pravidlo, že se ceny nesmějí zvyšovat během tří let více, než o 20 procent. Cena se také musí držet v mantinelech místně obvyklého nájemného.

Naopak na východě se po pádu komunismu bytový fond privatizoval. Lidé na východě zkrátka nemají schopnosti, vybudovat poměrně složitý systém, jakým systém nájemního bydlení je ze své podstaty. O dalším vývoji cen bytů jde jen spekulovat, což není úplně dobře, protože nájmy případně hypotéky tvoří značnou část rodinných rozpočtů. Vinu má jednoznačně státní exekutiva, která sice umožňuje ceny bytů zvedat, neřekla ale, co tím vlastně sleduje a jaký má být cílový stav. Před katastrofou nájemního bydlení může Čechy zachránit snad jen nový občanský zákoník, který předpokládá regulaci po západoevropském vzoru, tedy dvacetiprocentní zvyšování během tří let. Sám zákon ovšem nic nezmění, celý regulační systém je třeba připravit. Kdo například určí místně obvyklou cenu a kdo bude dohlížet, že se předpisy dodržují.

Doufejme tedy, že se při debatě o občanském zákoníku politici probudí a začnou něco připravovat na rok 2010, až současné regulace skončí. Pak by se mohly odvrátit nejhorší důsledky jejich dosavadního spánku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Petr Holub
Spustit audio