Německo si připomenulo vznik berlínské zdi

14. srpen 2008

Památku na rozdělení Německa a jeho oběti je nutno zachovávat, prohlásil prezident Bundestagu Norbert Lammert při příležitosti vzpomínkové slavnosti k včerejšímu 47. výročí vzniku berlínské zdi. Vybudování tohoto 107 km dlouhého betonového monstra a dalších 60 km drátěného plotu až čtyři metry vysokého, s 285 strážnými věžemi označil tento křesťansko demokratický politik za " děsivé politické poblouznění".

Stalo se příkladem zabránění přístupu obyvatelstva k nežádoucím informacím, kontaktům a změnám, což znamenalo přiznání bankrotu komunistického režimu. Německá demokratická republika 13. srpna 1961 za plného souhlasu Moskvy oficiálně nazvala toto opatření, vedoucí k definitivnímu rozdělení Německa, "za antifašistický ochranný val". Pravým úmyslem však bylo znemožnit, aby se Berlín stal branou, kterou statisíce obyvatel NDR opouštělo "první německý stát dělníků a rolníků". Pro východoněmecké pohraničníky, kteří měli zabránit překonání této překážky, platil tzv. "rozkaz ke střelbě". Zbraň neměla být použita pouze ve výjimečných případech, zejména pokud se konaly na příklad státní návštěvy, kdy by mohly být zastíněny negativními ohlasy západního tisku. Podle nejnovějších poznatků postupimského Centra pro soudobý historický výzkum pokus o překonání zdi zaplatilo životem 134 osob. Podle připravované knihy s životopisem 99 lidí, kteří zemřeli u berlínské zdi, bylo mezi nimi i osm pohraničníků, kteří byli zabiti při výkonu služby a 27 osob z Východu i Západu, kteří neměli v úmyslu ji překonat. Tyto případy jsou nyní vědecky potvrzeny a jejich osud bude připomenut i v rekonstruovaném památníku na berlínské Bernauer Straße, kde je uložena kniha všech zahynulých. Včera zde položil věnce prezident berlínské poslanecké sněmovny Walter Momper a jeho sociálně demokratický spolustraník, starosta německého hlavního města Klaus Wowereit.

Při příležitosti výročí postavení berlínské zdi vystoupili přední němečtí politici. Viceprezident Bundestagu Wolfgang Thierse připomenul zločinné činy východoněmeckých komunistů, kteří uvěznili miliony lidí za touto nelidskou zdí, na kterou se nesmí zapomenout. Ministr Wolfgang Tiefensse, který je odpovědný za rekonstrukci bývalých území NDR, kritizoval, že se tamní bývalý režim nyní zlehčuje. Je nutno to lépe vysvětlovat v rodině, ve škole, ale i ve sdělovacích prostředcích. Ministerský předseda Meklenbursko- Pomořanska Harald Ringstorff na rozhlasové stanici Deutschlandfunk kritizoval dosavadní zpracování dějin NDR. Negativní věci jako nesvoboda cestování, tisku a slova, se nyní často bagatelizují. To je však nutno připomínat, aby nedocházelo k dalšímu šíření tzv. "ostalgie", varoval tento sociálně demokratický politik. Například je nutno, aby se všeobecně vědělo, že ekonomika NDR byla vlastně u konce. Mladí lidé ani nevědí, kolik měst se ve východní části Německa doslova rozpadalo a že bylo prakticky pět minut před dvanáctou hodinou, když došlo k sjednocení a bylo možno ještě mnohé zachránit.

Překvapivé jsou proto závěry studie sociologů, politologů a psychiatrů o důsledcích zhroucení a následné transformaci východoněmecké ekonomiky před dvaceti lety. V dnešním pořadu na veřejnoprávním kanálu stanice "Deutschlandradio Kultur" konstatují, že zde nastoupená cesta zaznamenala náskok ve vyrovnání se s důsledky globalizace před západní částí země.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumentyv sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio