22. srpna  2008  rubrika: Názory a argumenty

Írán má už nyní údajně raketu, která může ohrozit celou Evropu

balistická raketa - Foto:  FAS

balistická raketaFoto:  FAS

Írán by měl o víkendu -- po úspěšné zkoušce před týdnem -- vypustit svou první umělou družici Země a zařadit se mezi kosmické velmoci. Jak oznámila íránská kosmická agentura, došlo minulý víkend k úspěšnému vypuštění vícestupňové rakety s maketou družice.

 

Írán má už nyní údajně raketu, která může ohrozit celou Evropu

Vložit na svůj web

Agentura dodala, že naprostá většina zpravodajských agentur popletla zprávu tak, že v Íránu zkonstruovaná družice "pro sledování přírodních pohrom a rozvoj telekomunikací" už byla vypuštěna, i když šlo jen o poslední zkoušku rakety. Družice "Omid", což je překládáno jako naděje, bude tedy vypuštěna o tomto víkendu a iránským vědcům, kteří se na tomto úspěchu podílejí, lze jen blahopřát. Gratulace si íránský kosmický tým zaslouží i v případě středečního dalšího oznámení jeho vedoucího Rézy Taghipura, že Írán nyní dokonce zkoumá možnosti vypuštění íránského kosmonauta během příštích deseti let. 

Blahopřání íránskému lidu - čímž nemyslíme režim fundamentalistických ajatoláhů, kteří tento lid tvrdě terorizují - ovšem jaksi zamrzají na rtech, když si člověk uvědomí, že raketa "Safir" (či také Kavošgár 1), která družici vynese, je jen vývojově dokonalejší variantou raket s bojovými hlavicemi, které íránský režim už řadu let vyvíjí. Je tomu stejně tak, jako například v případě sovětské rakety R-7, která vynesla první sputniky a je vlastně používána dodnes: Ta byla také jen derivátem útočné balistické mezikontinentální rakety. A vícestupňová raketa tedy znamená, že její hlavice může teoreticky zasáhnout kterékoli místo na zeměkouli, i když velikost nukleární hlavice je závislá na nosnosti rakety a "Safir" se vyrovná jen těm slabším raketám velmocí z období jejich první generace. 

Pokud je však pravda, že íránský nukleární program skutečně postaven na podloudně předaném pákistánském nukleárním know-how profesora Khana, stejně tak jako je tomu zjevně v případě programu severokorejského, pak se jej musíme obávat mnohem více. Ten měl totiž zahrnovat i příhodně zmenšené verze nukleárních hlavic, které by "Safír" a jeho útočný derivát "Šaháb 4" unesl. O podrobnostech jsme v tomto programu hovořili před šesti týdny a skutečnost, že Írán tak rychle dospěl k vypuštění družice, je dost zarážející. 

Rychlost s jakou Íránci v raketové technice postupují je opravdu značná a nebude vůbec divu, když se po vypuštění jejich družice o víkendu ozvou v evropské části aliance hlasy požadující urychlení výstavby obranného protiraketového štítu u nás a v Polsku. Nemůžeme se přece utěšovat tím, že silnější Šahab 5, který "dostřelí" až do Ameriky a jeho zmíněná kosmická varianta pro ohlášené vypuštění kosmonauta jsou teprve ve vývoji a budou k dispozici až někdy během příští dekády. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Autor:  Jan Jůn

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas