9. října  2008  rubrika: Názory a argumenty

Izraelský premiér Ehud Olmert neodradil Rusko od prodeje zbraní Íránu a Sýrii

Ehud Olmert - Foto:  Knesset

Ehud OlmertFoto:  Knesset

Izraelský premiér Ehud Olmert sice podal demisi, ke které ho donutil tlak veřejnosti kvůli jeho korupčnímu skandálu, ale bude dál stát v čele kabinetu, dokud novou vládu neschválí parlament. Vnitropolitická situace tak nic nezměnila na jeho plánované návštěvě Moskvy, snad pouze s tou výjimkou, že jej v Rusku nebrali moc vážně. Jeho protějšek Vladimir Putin neplýtval časem a s odstupujícím premiérem se vůbec nesešel; údajně "nebyl ve městě" a obtěžoval se jen telefonickým pozdravením.¨

 

Izraelský premiér Ehud Olmert neodradil Rusko od prodeje zbraní Íránu a

Vložit na svůj web

Olmert se setkal s prezidentem Dmitrijem Medveděvěm a s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. 

Hlavním cílem jeho návštěvy bylo vysvětlit představitelům Kremlu, jak vážné obavy má Izrael z jaderného Íránu, a rozmluvit mu záměr prodat nejmodernější zbraně Teheránu a Sýrii. Jde o vysoce účinné protiletadlové střely S-300, které by ohrozily vzdušnou převahu Izraele nad oběma zeměmi, poskytly Íránu dokonalejší ochranu jeho jaderných zařízení, a značně tak ztížily případný útok izraelským bombardérům. 

Olmert a Medveděv neuspořádali obvyklou společnou tiskovou konferenci a jediné informace pocházejí od Olmerta. Ten pouze oznámil, že "Rusko nyní lépe chápe izraelské obavy z jaderného Íránu", což znamená, že Moskvu nepřesvědčil a Kreml zbraně Teheránu i Damašku prodá. Rusko zjevně neobměkčilo ani gesto izraelské vlády, která mu těsně před Olmertovou návštěvou po dlouholetých jednáních vrátila bývalý carský palác v centru Jeruzaléma. Medveděv podle Olmerta zdůraznil, že ruská politika nadále zůstane taková, aby "v žádném případě neohrozila bezpečnost Izraele". 

Rusko však dlouhodobě nedělá nic jiného než pravý opak, a to za vytrvalého zdůrazňování, že nikomu na Blízkém východě neprodá jiné zbraně než "obranné". Zbrojními dodávkami systematicky posiluje vztahy se Sýrií, nejvěrnějším blízkovýchodním spojencem Sovětského svazu v dobách studené války, a v září podniklo první kroky k obnovení ruské námořní základny v syrském přístavu Tartus, která mu umožní trvalou vojenskou přítomnost ve Středomoří. Údajně se uvažuje i o rozmístění ruských raket na syrském území. Moskva sice tvrdí, že nedovolí jaderný Írán, ale jak Olmertovi v Moskvě zopakoval Lavrov, nemá prý jednoznačné důkazy, že by Teherán jaderné zbraně vyráběl. A tak je Kreml nadále hlavní překážkou účinných mezinárodních sankcí, dodává Teheránu obohacený uran do jaderného reaktoru v Búšehru a jedná s ním o výstavbě dalších dvou reaktorů. 

Íránu ruské obranné zbraně umožní chránit továrny vyrábějící jadernou bombu, kterou chce Teherán zničit Izrael, pokud věříme íránskému prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi, který židovskému státu pravidelně hrozí vymazáním z mapy. A Sýrie ještě vloni budovala jaderný reaktor za pomoci Severní Koreje a podle izraelských zpravodajských služeb se nyní snaží projekt obnovit. 

Olmertova návštěva Moskvy kýžený výsledek nepřinesla a Rusko dál obnovuje svůj ztracený vliv na Blízkém východě po svém. Znovu se tak nabízí otázka, zda Izrael podnikne vojenský úder na Írán. Izraelské zpravodajské služby nedávno přehodnotily svůj odhad íránského jaderného pokroku - postup je rychlejší, než se očekávalo, a Teherán bude mít dostatek obohaceného uranu potřebného k výrobě jaderné zbraně do roka či nejpozději osmnácti měsíců. 

Izrael útok nevylučuje; považuje Írán za nejvážnější existenční hrozbu ve své historii a pokračuje v přípravách k úderu. Víceméně jistá je dohoda se Spojenými státy o prodeji vysoce účinných podzemních bomb, které dokážou proniknout do betonových bunkrů, a tedy i podzemních jaderných továren. Další dohoda poskytne Izraeli supermoderní bojové letouny F-35 a významným obranným prvkem má být instalace vyspělého amerického radarového systému včasného varování na izraelském území. Ten na základě satelitních údajů dokáže okamžitě detekovat střelu odpálenou Íránem, a nejen tak poskytne Izraelcům 11 minut na to, aby doběhli do krytu, ale zvýší i možnost jejího zneškodnění. 

Izrael dobře ví, že jeho úder vyvolá ničivý íránský protiútok. Očekává také, že by na něj ve stejnou chvíli zaútočil i Íránem sponzorovaný libanonský Hizballáh ze severu a další nástroj Teheránu, palestinský Hamas, z jihu. Jeruzalém proto zdůrazňuje, že vojenský úder je až nejzazší možností, a dává přednost diplomacii. Někteří vojenští představitelé, jako například bývalý náčelník hlavního štábu Moše Jaalon, nicméně tvrdí, že izraelsko-íránská válka je nevyhnutelná. Pravděpodobnost útoku by nepochybně zvýšilo vítězství pravicového Likudu v předčasných volbách, pokud k nim dojde. Oba američtí prezidentští kandidáti, John McCain i Barack Obama, zdůrazňují, že by izraelský úder podpořili a že nedopustí druhý holokaust. Čas k útoku se však krátí. Podle vojenských expertů zbývá maximálně šest měsíců, než Írán dostane a instaluje nové ruské zbraně. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas