31. října  2008  rubrika: Názory a argumenty

Finanční krize za námi, recese v dohledu

Premiér Topolánek a ministr financí Kalousek - Foto:  ČTK

Premiér Topolánek a ministr financí KalousekFoto:  ČTK

Finanční bouře se přehnala, alespoň se to zdá po uplynulém týdnu. Žádná další banka nezkrachovala, trhy s akciemi se uklidnily. Proto také bankéři a ekonomové vystoupili ze sklepů, kam se před finančním tornádem schovali, a mohou hodnotit spoušť, kterou finanční krize nadělala.

 

Finanční krize za námi, recese v dohledu

Vložit na svůj web

Týká se to i ekonomů v Česku, kam finanční krize vůbec nedorazila. Důsledky se totiž týkají i nás a není to právě příjemný pohled. Na jedné straně prezident Václav Klaus a Česká národní banka ujišťují, že relativní klid na tuzemských finančních trzích je zvláště zásluhou koruny. Právě koruna brzdila hrozící vybírání vkladů. Na rozdíl od jiných zemí Visegrádu také Češi nezačali skupovat cizí měnu, protože své koruně věří. To jsou tedy dobré zprávy. 

Jaké jsou tedy ty horší. Světoví ekonomové dramaticky snižují odhad růstu eurozóny. Dokonce do té míry, že v prvním čtvrtletí příštího roku by měl růst zpomalit. Hrozí tedy celková recese. Česko by měla celková recese minout, dotkne se ho ovšem zpomalením růstu. Dokonce ministr financí Miroslav Kalousek už připustil, že si ekonomika v příštím roce polepší jen o 3,7 procenta. Snížil tak svůj dosavadní odhad o procento, přitom většina analytiků jde ještě hlouběji. 

Už se začíná mluvit o tom, jak se nás ochlazení světové ekonomiky dotkne konkrétně. Pavel Kohout to řekl v Lidových novinách na rovinu: v recesi už je automobilový průmysl a také developeři. Otázka zní, jak rychle se obě oblasti vzpamatují a jestli se recese nerozšíří ještě jinam. Varovným signálem je dramatický pokles důvěry spotřebitelů i podnikatelů. Něco podobného se stalo naposled před deseti lety. Znamená to, že poklesne spotřeba a také investice. Naštěstí jsou před námi vánoce, kdy ještě budou lidé utrácet. Pak se však očekává strmý pád v maloobchodě. 

Pozoruhodným způsobem se chová Topolánkův kabinet. Většina evropských vlád poskytuje garance svým bankám, pokud možno stoprocentní. Dalším krokem je příprava balíčků, které by nastartovaly nový ekonomický růst. Přidávají se i centrální banky, které snižují úrokové sazby až o polovinu procentního bodu. 

Vedle toho Češi nedělají nic. Garanci vkladů do výše 50 milionů eur premiér sice přislíbil a vláda odhlasovala, jenže sněmovně svůj návrh ještě ani nepředložil. 

Zároveň neplánuje žádná opatření, která by podpořila chřadnoucí ekonomický růst. Jedinou výjimkou je vyšší podpora exportu. Ani centrální banka úrokové sazby nesnižuje. Má to svůj důvod, protože tím chrání korunu před dramatickým výprodejem, ovšem z hlediska podpory ekonomiky nedělá ani ona nic. 

Vláda vlastně říká: banky jsou tu v pořádku, firmy si dokážou pomoci samy, a proto stát nemusí pomáhat. 

Svým způsobem je to obdivuhodné. Vláda nechce podnikat unáhlené kroky na podporu bank či podniků, u kterých je předem jasné nanejvýš to, že zvýší rozpočtový deficit. Ministr financí dál trvá na tom, že se deficit bude snižovat. Je sice pravda, že se v příštím roce snižují daně podnikům, zároveň se však připravují škrty v daňových výjimkách. Nelze vyloučit, že na tom podniky nakonec nevydělají vůbec nic. 

Vládní uměřenost by se ovšem dala nazvat netečností v případě přípravy rozpočtu. Stát dále počítá s příjmy, které odpovídají téměř pětiprocentnímu růstu ekonomiky. Rozpočet tedy bude nutné úplně přepsat a Kalousek slibuje, že nižší příjmy bude operativně vyvažovat škrty v ministerských kapitolách. Nakonec by to nemuselo dopadnout úplně špatně, možná se podaří pod tlakem okolností škrtnout řadu zbytečných nákladů, u kterých se o to Kalouskovi předchůdci marně pokoušeli. Propad příjmů by však neměl překročit částku 40 nebo 50 miliard. 

Přesto v bankovním i podnikovém sektoru roste nervozita a spolu s ní i kritika vládní pozice. Podnikatelské svazy chtějí, aby vláda stanovila termín přijetí eura, a aby banky i podniky podpořila také dalšími kroky, například snížením spotřebních daní z benzínu a nafty. To však vláda také jednoznačně odmítá. 

Otázka tedy zní, co se stane dál. Končící týden dal vládnímu postoji do značné míry za pravdu. Akcie na pražské burze ukončily svůj propad a zastavil se i výprodej koruny. Pokud se nestane nic nečekaného, může být na měnových a akciových trzích klid i nadále. Dobrá zpráva pro Čechy přišla také z eurozóny, kde klesá inflace. Češi by ji měli co nevidět následovat. 

Další zatěžkávací zkouška pak čeká Českou republiku až počátkem příštího roku, kdy se i u nás čeká dramatické ekonomické zpomalení. Další týdny se tedy bude čekat. Budou chodit špatné zprávy o předpokládaném propouštění a rostoucí nezaměstnanosti. Hospodářské výsledky z druhé polovinu roku nikoho nepotěší a spolu s nimi se budou snižovat předpovědi na příští rok. Banky budou zvyšovat své úrokové sazby a lidé méně utrácet. 

Bude to jízda dolů a otázka zní, kde se zastaví. Vláda nás ujišťuje, že nepůjde o nic dramatického. Růst se zpomalí, ale bolet to nijak zvlášť nebude občany, firmy, ani státní rozpočet. Pokud by se ale něco stalo, tak na to připraveni nebudeme. Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Autor:  Petr Holub

Nové články v rubrice

  • 1. března  2013     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Zdeněk Velíšek: Národní volby a osud Evropy

    V Evropě sdružené v EU už pěkných pár let nerozhodují volby do národního parlamentu jen o budoucnosti země, v které se konají. Přesto tam dodnes snad nikde voliči nevolí podle toho, jak jejich hlas ovlivní budoucnost...

     
  • 28. února  2013 v 18:00     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Markéta Šindelářová: Papež odchází

    Sedm let, 10 měsíců a 9 dní – tak dlouho trval dnes večer končící pontifikát Benedikta XVI. Pontifikát, který – o tom není pochyb – byl poznamenán řadou skandálů. Často se mluví o tom, že jejich propuknutí muselo papeže...

     
  • 28. února  2013 v 17:30     Audio  rubrika: Názory a argumenty

    Lukáš Jelínek: S komunisty to neumíme

    Čeští komunisté na sklonku roku 1989 promeškali historickou šanci a zkomplikovali vývoj tuzemské politiky na několik desetiletí dopředu. Kdyby se po vzoru svých soudruhů v jiných zemích tzv. východního bloku přejmenovali...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas